ENUKPLAKPLA NYƆTA 16
EHAJIJI 64 Kpɔ Gome Le Nuŋeŋedɔa Me Dzidzɔtɔe
Lé Mìawɛ Akpɔnɔ Jijɔ Doji Le Kunuɖeɖedɔ Lɔ Mɛ
“Mí sumɔ [Yehowa koɖo jijɔ].”—EHA. 100:2.
SUSU VEVI LƆ
Nyɔta cɛ axo nuxu so enu ciwo mìatɛnŋ awa keŋ agbekpɔ jijɔ doji le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ.
1. Lé ewanɔ nɔ mɛɖewo nɔ wojikɔ axo nuxu nɔ mɛbuwo le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)
CI MÌNYI Yehowa mɛwoɔ, mìɖenɔ kunu nɔ amɛwo ɖo mìlɔn mìwo Da ci yí le jeŋkwi mɛ yí mìji mɔ mìakpedo mìwo kpenawo nu nɔ woavajeshi Yehowa. Eŋɛnywidratɔ sugbɔ kpɔnɔ jijɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ. Vɔ egbɔnnɔnu nɔ mɛɖewo mɔ woakpɔ jijɔ le mɛ. Nyi yí taɖoɔ? Etɛnŋ nyi mɔ ŋkpɛn wanɔ mɛɖewo sugbɔ yí wodekannɔdo wowoɖekiwo ji o. Mɛɖewo li nɔ wodeyɔ wo gbɔxwe woyi mɛbuwo xomɛɔ, wodevonɔŋ o. Mɛɖewo tɛnŋ vɔnvɔn mɔ woavagbe enyɔ ci yewohɛn va. Yí mɛɖewo dejinɔ mɔ yewoado dɔmɛzi nɔ amɛwo o. Ci nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu cɛwo lɔn Yehowa sugbɔ can ɔ, egbɔnnɔnu nɔ wo mɔ woadra eŋɛnywi lɔ nɔ mɛ ciwo wodeshi ɖɛ o. Vɔ, wokpɔ mɔ edɔ lɔ le veviɖe yí woɖenɔ kunu blaŋblaŋ. Kpɔ lé eji ajɔ Yehowa do ɖa!
Kunuɖeɖedɔ lɔ jɔnɔ eji nɔ nɔ eoa? (Kpɔ mamamɛ 1)
2. Nɔ dekpɔkpɔ jijɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ hweɖewonu ɖe, nyi yí taɖo deɖo agbɔjɔɔ?
2 Enu ŋtɔ́wo na yí egbɔnnɔnu nɔ eo hweɖewonu mɔ, àkpɔ jijɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛa? Nɔ enyi ahan yɔ nɛɔ, ŋgbegbɔjɔ o. Ci dekando eoɖeki jiɔ, edasɛ mɔ èsɔ eoɖeki hwe yi deji mɔ yeadɔn amɛwo susu va eoɖeki ji o yí ecɛ gbedasɛ mɔ deji mɔ yeahwlɛn aɖe koɖo amɛwo o. Mɛɖe dejinɔ mɔ wo le do dɔmɛzi do ye o, vevitɔ nɔ étekɔkpɔ mɔ yeawa nywi nɔ mɛbuwo. Edao ci yí le jeŋkwi mɛ nya cukaɖa ciwo yí èdokɔ go nywiɖe yí eji mɔ yeana eo kpekpedonu ci yí èʒan. (Ezai. 41:13) Le nyɔta cɛ mɛɔ, mìakpla nu so enu amatɔn ciwo mìawa yí aɖu susu ŋtɔ́wo ji keŋ akpɔtɔ akpɔkpɔ jijɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ.
NÀ NƆ MAWU NYƆ LƆ ADO ŊSƐN EO
3. Nyi yí kpedo enyɔnuɖɛtɔ Ʒeremi nu yí eɖe kunu nɔ mɛbuwoɔ?
3 So xoxo ɖyi keke vaɖo egbɛɔ, ŋɛdu ci yí so Mawu gbɔ donɔ ŋsɛn yi sɛntɔwo nɔ éɖo edɔ gbɔnnugbɔnnu ɖe nɔ wo mɔ wo le wa. Mìasɔ enyɔnuɖɛtɔ Ʒeremi kpɔwɛ. Évɔn sugbɔ ci Yehowa ɖo edɔ nɔ ni mɔ yi le vayi ɖe kunu. Ʒeremi nu mɔ: “Ŋ de nya le na xo nuxu do o. Ŋ nyi ɖajɛvi kpoŋ.” (Ʒer. 1:6) Lé eɖu le amɛɖekijimakando yitɔ ji doɔ? Mawu Nyɔ lɔ do ŋsɛn yi. Énu mɔ: “É wa enu shigbe é jejeɛ le ecu mɛ nɔ anyi xuwo! É cikɔ nɔ ŋ nɔ agblajeje yí a hɛn Tɔhonɔ ŋɛdwi do anyi ji mɛ.” (Ʒer. 20:8, 9) Ci Ʒeremi wa dɔ le nyigbanmama gbɔnnugbɔnnu mɛɔ, ŋɛdu ci womɔ yi le do nɔ amɛwo, ni ŋsɛn ci eʒan keŋ yí ewa dɔ lɔ.
4. Nyi yí ajɔ nɔ mìhlɛnnɔ Mawu Nyɔ lɔ yí gbebunɔ tamɛ kpɔ so nuɔ? (Kolosetɔwo 1:9, 10)
4 Ŋɛdu ci yí le Mawu Nyɔ lɔ mɛ donɔ ŋsɛn Kristotɔwo. Ci apotru Pɔlu ŋwlɛkɔ nu ɖaɖa hamɛ ci yí le Koloseɔ, éxo nuxu so enujejeshi adodwitɔ nu ci yí adɔ yí nɔviɛ lɔwo atɛnŋ “a nɔkɔ agbe ci yí je koɖo Axwetɔ” yí woakpɔtɔ “a wakɔ edɔnyui hamɛ hamɛwo yí a sɛnkɔ eku dó jí.” (Hlɛn Kolosetɔwo 1:9, 10, Ezoɖuɖu Yoyu Wema.) Eŋɛnywidradradɔ lɔ can le edɔ nywi lɔwo mɛ. Eyi taɖo nɔ mìhlɛnkɔ Mawu Nyɔ lɔ yí bukɔ tamɛ kpɔ so nuɔ, xɔse ci mìɖo do Yehowa nu gbevasɛnnɔŋ doji yí Fyɔɖuxu ŋɛdu lɔ dradra gbevanɔnɔ veviɖe nɔ mì sɔwu.
5. Nyi mìatɛnŋ awa yí akpɔ ele sugbɔ so Bibla hlɛnhlɛn koɖo enukplakpla mìwotɔ mɛɔ?
5 Gbɔxwe mìatɛnŋ akpɔ nyɔna sugbɔ so Mawu Nyɔ lɔ mɛɔ, mìdeɖo ahlin, akplɛ yí abu tamɛ kpɔ so nu blebleble avayi o. Vo do nu fɛɛ. Nɔ èdo go kpukpui ɖe ci mɛ yí dekɔ nɔ eoɔ, ŋgbeso gbeɖi ɖɛ o. Ewaɖeɔ, zan Index des publications des Témoins de Jéhovah alo Numekuku Ŋuti Mɔfiagbalẽ Na Yehowa Ðasefowo yí akpɔ lé woɖe gɔnmɛ nɔ kpukpui lɔ do. Nɔ èzannɔ gamɛ sugbɔ yí sɔ kplanɔ nuɔ, ana yí kankandoji ci èɖo do Mawu Nyɔ lɔ nu mɔ yɛnyi nyɔnɔnwi agbesɛnsɛnŋ doji. (1 Tɛs. 5:21) Nɔ èkankando Mawu Nyɔ lɔ ji dojiɔ, ahanke yí agbedrodroɔ eo veviɖe mɔ yeanu enu ciwo yí èkpla nɔ mɛbuwo nɛ.
DRADO NYWIÐE NƆ KUNUÐEÐEDƆ LƆ
6. Nyi yí taɖo mìɖo adranɔ do nywiɖe nɔ kunuɖeɖedɔ lɔɔ?
6 Nɔ èdrado nywiɖe gbɔxwe yí yi kunu ɖegbeɔ, àvoŋ le eoɖeki mɛ nywiɖe doji nɔ èxokɔ nuxu nɔ amɛwo. Yesu kpedo yi nukplaviwo nu yí wodrado nywiɖe gbɔxwe yí edɔ wo ɖaɖa kunu ɖegbe. (Luiki 10:1-11) Ci nukplavi lɔwo wa do enyɔ ciwo yí Yesu kpla wo jiɔ, wosun ji yí wa enunywi sugbɔ yí ecɛ na yí wokpɔ jijɔ sugbɔ.—Luiki 10:17.
7. Lé mìatɛnŋ adra do nɔ kunuɖeɖedɔ lɔ doɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)
7 Lé mìatɛnŋ adrado nɔ kunuɖeɖedɔ lɔ doɔ? Eʒan mɔ mìabu tamɛ kpɔ so enyɔ ci mìanu nu keŋ anu nyɔ lɔ le jɔjɔmɛ nu shigbe lé mìxonɔ nuxu do nɛ. Mìagbebu tamɛ kpɔ so enu amɛve alo amɛtɔn ciwo amɛwo wanɔ le nyigbanmama lɔ mɛ nɔ wova yí aɖe kunu nɔ wo yí lé mìawa nu do le nɔnɔmɛ ɖekaɖeka mɛ can ɖo ale susu mɛ nɔ mì. Yí nɔ mìjikɔ axo nuxu nɔ mɛ lɔwoɔ, mìatekpɔ yí avoŋ le mìwoɖekiwo mɛ yí ako nukwi yɛ́zɛɛ yí asɔ wo sɔ wa exlɔ.
Dra do nywiɖe nɔ kunuɖeɖedɔ lɔ (Kpɔ mamamɛ 7)
8. Emɔ ci nu yí Kristotɔwo le shigbe esuze ci nu yí apotru Pɔlu xo nuxu so le yi kpɔwɛ lɔ mɛɔ?
8 Apotru Pɔlu xo nuxu so kunuɖeɖedɔ ci mìwakɔ nu yí nu mɔ: “Mì hɛn dɔkunu hunnɔtɔ dó … [esuzewo mɛ.]” (2 Kor. 4:7, Ezoɖuɖu Yoyu Wema) Nyi yí nyi dɔkunu hunnɔtɔ́ɔ? Fyɔɖuxu ŋɛdu ci yí hwlɛnkɔ agbe nɔ amɛwo yɔ. (2 Kor. 4:1) Nyiwo yí nyi esuze lɔwoɔ? Wole dumɛ nɔ Mawu sɛntɔ ciwo yí drakɔ eŋɛnywi lɔ nɔ mɛbuwo. Le Pɔlu hwenuɔ, afisatɔwo zannɔ esuzewo yí sɔnɔ enuveviwo donɔ mɛ, shigbe ŋɖuɖu, vɛn koɖo eho nɛ. Ahanke Yehowa sɔ ŋɛdu vevi ɖeka do alɔ̀ mɛ nɔ mì ci yí nyi eŋɛnywidradradɔ lɔ nɛ. Le Yehowa kpekpedonu mɛɔ, mìatɛnŋ akpɔ ŋsɛn ci mìʒan keŋ adra eŋɛnywi lɔ le egbejinɔnɔ mɛ.
DO EGBE ÐAÐA YÍ ABIƆ EDƆNGBEGBE
9. Lé mìatɛnŋ aɖu vɔnvɔn nɔ agbetɔ alo vɔnvɔn mɔ wodaxɔ mì jiɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)
9 Hweɖewonuɔ, mìtɛnŋ vɔnvɔn nɔ agbetɔ alo avɔnvɔn mɔ amɛwo daɖo eto mì o. Lé mìatɛnŋ aɖu cukaɖa ŋtɔ́ ji doɔ? Mìakpɔ gbedoɖa ci apotruwo wa hwenu wogbe nɔ wo mɔ woŋgbeɖe kunu o. Wodevɔn yí mi kunuɖeɖe o, ewaɖeɔ, wonu nɔ Yehowa mɔ yɛ le kpedo yewo nu nɔ yewoakpɔtɔ “a nú [yi] nyɔ koɖo edɔngbegbe.” Yehowa ɖo wowo gbedoɖa lɔ ŋci nɔ wo zeɖeka le afɔdumɛ. (Edɔ. 4:18, 29, 31) Nɔ hweɖewonu mìvatɔ vɔnvɔn nɔ agbetɔɔ, mìwo can mìɖo abiɔ kpekpedonu Yehowa tɔ. Mìabiɔ Yehowa mɔ le kpedo nu mì nu nɔ lɔnlɔn ci mìɖo nɔ amɛwo, le ɖu vɔnvɔn nɔ agbetɔ ji.
Do egbe ɖaɖa yí abiɔ edɔngbegbe (Kpɔ mamamɛ 9)
10. Lé Yehowa kpenɔdo mì nu mìnyinɔ yi Kunuɖetɔwo doɔ? (Ezai 43:10-12)
10 Yehowa sɔ mì mɔ mìanyi ye Kunuɖetɔwo yí ɖo egbe nɔ mì mɔ yeakpedo mì nu mìanyi edɔngbetɔwo. (Hlɛn Ezai 43:10-12.) Mìakpɔ enu amɛnɛ ɖewo ciwo mɛ yí ewɛni nɔ mì le. Ŋkɔtɔɔ, Yesu le koɖo mì hwedekpokpuinu ci mìdrakɔ eŋɛnywi lɔ. (Mat. 28:18-20) Evetɔ, Yehowa sɔ yi dɔlawo yí wokpenɔdo mì nu. (Enyɔ. 14:6) Amɛtɔntɔ, Yehowa na mì yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ yí eɖonɔ eŋwi enu ciwo mìkplawo nɔ mì. (Ʒan 14:25, 26) Amɛnɛtɔ, Yehowa na mì nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo yí wowanɔ edɔ lɔ koɖo mì. Ci Yehowa le godu nɔ mì sɔ kpe nɔ nɔviwo habɔbɔ lɔ ci yí lɔn mìɔ, mìatɛnŋ agbe dɔn yí akpɔtɔ aɖeɖeɛ kunu.
TRƆNƆ DO NƆNƆMƐ LƆWO NU YÍ AÐONƆ SUSU NYWI
11. Lé àwɛ akpɔ amɛ sugbɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)
11 Nɔ amɛ kankin ɖewo kpoŋ yí èkpɔ le axomɛ ɖe, ena yí ègbɔnɔjɔa? Nyi yí taɖo dabiɔ eoɖeki se mɔ: ‘Fini nakpɔ mɛ ciwo yí le anyi nyigbanmama mɛ le le kakacɛɔ?’ (Edɔ. 16:13) ‘Woale dɔmɛa alo woale nusaxua?’ Nɔ enyi ahan yɔ nɛ ɖe, nɔ èɖe kunu le emɔ ji ɖe, dakpɔ amɛ sugbɔ ba? Nɔviŋsu ɖeka ci yí tɔ mɔ Joshua nu mɔ: “Nɔ ŋzɔnzɔn to enusaxuwo koɖo finiwo yí amɛwo vagbɔnnɔ leɔ, emɔ hunnɔ nɔŋ yí ŋɖenɔ kunu.” Yi koɖo ashiɛ Bridget, gbekpɔnɔ amɛ sugbɔ le axomɛ nɔ woyi wo gbɔ le fiɛfiwo mɛ koɖo kwɛshilagbe nyidɔnmɛwo.—Efe. 5:15, 16.
Ðɔli hwenu koɖo finiwo yí èɖenɔ kunu le (Kpɔ mamamɛ 11)
12. Lé mìawɛ anya enu ci ji amɛwo xɔse alo ŋci yí xa woɔ?
12 Nɔ amɛwo sɔ ɖe le eŋɛdu lɔ ji hwɛɖekaɔ, tekpɔ anya enu ci ji woxɔ se alo enu ci yí xakɔ wo. Joshua koɖo Bridget zannɔ enyɔbiɔse ci yí le Trakti kpa ɖeka ji yí sɔ tɔnɔ kunu ɖeɖe nɔ amɛwo. Le kpɔwɛ mɛ, nɔ wozan trakti ci yí nyi Mi wema Bibla nyiɔ? wonunɔ mɔ: “Mɛɖewo kpɔnɔ Bibla mɔ yɛnyi wema ɖeka ci yí so Mawu gbɔ yí mɛɖewo kpɔɛni do bu. Lé eɔ kpɔɛdoɔ?” Éna yí wotɔnɔ seŋ kankan ji.
13. Nyi yí taɖo mìatɛnŋ amɔ mìwa mìwo dɔ lɔ nywiɖe, nɔ amɛwo deɖo to mì le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ can ɔ? (Elododo Wema 27:11)
13 Nɔ amɛwo deɖo eto mì le mìwo kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ can ɔ, mìɖo mìwo tajinu gbɔ. Nyi yí taɖoɔ? Ðo mìwa edɔ ci Yehowa koɖo Eviɛ ji mɔ mìwo le wa, ci yí nyi mɔ mìaɖe kunu. (Edɔ. 10:42) Nɔ mìdekpɔ mɛɖe yí xo nuxu koɖo alo wogbe mìwo ŋɛdu lɔ can ɔ, mìatɛnŋ akpɔ jijɔ ɖo mìnya mɔ mìwo nu jɔkɔ eji nɔ mìwo Da ci yí le jeŋkwi mɛ.—Hlɛn Elododo Wema 27:11.
14. Nyi yí taɖo mìatɛnŋ akpɔ jijɔ nɔ eŋɛnywidratɔ bu kpɔ ejinywitɔ ɖe le nyigbanmama lɔ mɛɔ?
14 Mìatɛnŋ agbekpɔ jijɔ nɔ eŋɛnywidratɔ bu kpɔ ejinywitɔ ɖe le nyigbanmama lɔ mɛ. Jutakpɔxɔ sɔ mìwo dɔ lɔ sɔ koɖo ɖevi ɖe ci yí bu yí wojijiɛ kpɔ hannɛ. Amɛ sugbɔ yí jijiɛ kpɔ yí dandan to afi lɔwo eɖekplɔɖedo. Nɔ wokpɔ ɖeviɛɔ, denyi mɛ ci yí kpɔɛ lɔ ɖekɛ yí yí kpɔnɔ jijɔ o, mɛ lɔwo pleŋ ciwo yí ji kpɔ kpɔnɔ jijɔ. Ahanke mɛshiamɛ ci yí le hamɛ lɔ mɛ yí nanɔ kpekpedonu gbɔxwe yí mɛɖe vanyinɔ Yesu nukplavi nɛ. Mìwo pleŋ yí vayi ɖenɔ kunu le nyigbanmama lɔ mɛ yí mìwo pleŋ yí kpɔnɔ jijɔ nɔ nukplavi yoyu ɖe tɔ bɔbɔwo yiyi.
SƆ SUSU ÐO LƆNLƆN CI ÈÐO NƆ YEHOWA KOÐO AO KPENA JI
15. Lé wawa do Matie 22:37-39 kpenɔdo mì nu yí ezo ci mìsɔ yí sɔ ɖenɔ kunu gbesɛnnɔŋ doji doɔ? (Gbekpɔ ci yí le akpa lɔ ji.)
15 Nɔ mìsɔ susu ɖo lɔnlɔn ci mìɖo nɔ Yehowa koɖo mìwo kpena jiɔ, atɛnŋ ana yí lé mìɖekɔ kunu koɖo ezolelanmɛ agbesɛnŋ doji. (Hlɛn Matie 22:37-39.) Kpɔ lé ajɔ eji nɔ Yehowa do, nɔ ékpɔ yí mìle edɔ lɔ wakɔ yí eji jɔkɔ amɛwo ci wotɔ Bibla kplakpla ɖa! Gbebu tamɛ kpɔ so lé mɛ ciwo xɔ mìwo ŋɛdu lɔ yí tɔ Yehowa sɛnsɛn ávanɔ agbe tɛgbɛɛ do.—Ʒan 6:40; 1 Tim. 4:16.
Susu sɔsɔ ɖo lɔnlɔn ci mìɖo nɔ Yehowa koɖo mìwo kpena ji, ana yí mìakpɔ jijɔ doji le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ (Kpɔ mamamɛ 15)
16. Lé mìawɛ akpɔnɔ jijɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ nɔ woglɔn mì do axomɛɔ? Na kpɔwɛ ɖewo.
16 Ŋɖewo dɔ yí dagbetɛnŋ ato le axomɛa? Nɔ enyi ahan yɔ nɛɔ, sɔ susu ɖo enu ci àtɛnŋ awa yí adasɛ lɔnlɔn nɔ Yehowa koɖo ao kpena ji. Le COVID-19 dɔ̀bamɛ lɔ hwenuɔ, Samuel koɖo Dania ci wowo xomɛ. Le hwenu sɛnŋ ŋtɔ́wo mɛɔ, woɖenɔ kunu to telefonu ji blaŋblaŋ, ŋwlɛnɔ wemawo ɖaɖa amɛwo yí wanɔ Bibla nukplakplawo to Zoom ji. Samuel ɖenɔ kunu nɔ mɛ ciwo yí edonɔ go le dotoxwe hwenu yí wodada kanŋsɛdɔ̀ ni. Énu mɔ: “Nɔ mìtokɔ hwenu sɛnŋsɛnŋ ŋtɔ́wo mɛɔ, mìatɛnŋ alokɔ nu kpɔ, enu aci ekɔ nɔ mì yí mìwo xɔse tɛnŋ ɖo tetekpɔ mɛ. Eʒan mɔ mìakpɔ jijɔ le Yehowa sɛnsɛn mɛ.” Le hwenu ŋtɔ́wo mɛɔ, Dania blé yí ci baji na nɔ wleci amɛtɔn. Eyi eʒan mɔ anɔ kekevi mɛ na nɔ wleci amadɛn. Énu mɔ: “Ŋje agbla yí wa enu ciwo pleŋ natɛnŋ awa nɔ anyi nɔnɔmɛwo ɖe emɔ nɔŋ. Ŋsun ji yí de kunu nɔ doto ci yí vajinɔŋ kpɔ yí xonɔ nuxu nɔ mɛ ciwo yí hɛnnɔ enuwo va nɔ mì le axomɛ. Ŋgbekan seŋ nywiɖe to telefonu ji koɖo nyɔnu ɖeka ci yí kpɔnɔ lanmɛsɛnnyɔwo gbɔ.” Ci Samuel koɖo Dania detɛnŋ gbewakɔ sugbɔ shigbe lé wowɛni do sa nɛɔ, wowa ci ji wokpe keŋ kpɔtɔ kpɔkɔ jijɔ le enu ci wosun ji yí wakɔ mɛ.
17. Lé àtɛnŋ akpɔ nyɔna sugbɔ so nukplamu ciwo nu woxo nuxu so le nyɔta cɛ mɛ jiɔ can?
17 Je agbla yí awa do nukplamu ciwo pleŋ wonu do nyɔta cɛ mɛ ji. Nukplamu ɖekaɖeka le shigbe ɖadonu ci woʒan yí asɔ ɖa ŋɖe hannɛ. Nɔ wosɔ ɖadonu lɔwo pleŋ sɔ xocaɔ, enu lɔ avivi haan. Nɔ mìwa do nukplamu lɔwo pleŋ jiɔ, adra mì do daɖɛ nywiɖe yí mìaɖu susu masɔgbewo ji keŋ akpɔ jijɔ sugbɔ doji le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ.
LÉ ENU CƐWO ATƐNŊ ANA YÍ NAKPƆ JIJƆ DOJI LE KUNUÐEÐEDƆ LƆ MƐƆ?
Gamɛ zanzan asɔ dra do nywiɖe
Ado egbe ɖaɖa keŋ abiɔ edɔngbegbe
Susu sɔsɔ ɖo lɔnlɔn nɔ Yehowa koɖo ao kpena ji
EHAJIJI 80 “Miɖɔe Kpɔ, Eye Miakpɔe Be Yehowa Nyo”