ENUKPLAKPLA NYƆTA 10
EHAJIJI 31 Oo, Zɔn Koɖo Mawu!
Sran Lé Yehowa Koɖo Yesu Bunɔ Tamɛ Kpɔ do
“Ci Kristo kpefun le ŋcilan mɛ ɔ, míwo can mí sɔ susu huntɔ kpla shigbe ahwawanu ɛnɛ.”—1 PIƐ 4:1.
SUSU VEVI LƆ
Mìakpɔ lé apotru Piɛ kpla lé Yesu bunɔ tamɛ do koɖo lé mìwo can mìawɛ do.
1-2. Lɔnlɔn nɔ Yehowa gɔnmɛ ɖe, yí lé Yesu dasɛ yi doɔ?
YESU dre enu ci yí nyi enuvevitɔ le Moizi Se lɔ mɛ hwenu enu mɔ: “‘Èɖo alɔn Yehowa ao Mawu koɖo ao ji pleŋ, ao se pleŋ, ao ŋsɛn pleŋ koɖo ao susu pleŋ’ yí ‘alɔn ao kpena shigbe eoŋtɔ nɛ.’” (Luiki 10:27, nwt) Eyi taɖo mìlɔn Yehowa koɖo enu ciwo pleŋ yí mìɖo koɖo enu ciwo pleŋ mìnyi, edro mìwotɔwo, lé enu wanɔ do nɔ mì koɖo ŋsɛn mìwotɔ can le mɛ. Vɔ lé mìbunɔ tamɛ kpɔ do can agbedasɛ lé mìlɔn Yehowa do. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, mìdatɛnŋ amɔŋje lé Yehowa bunɔ tamɛ kpɔ do vɛ gbeɖe o. Vɔ mìatɛnŋ amɔŋje Mawu susuwo mɛ doji nɔ mìkplanɔ “Kristo susu”, ɖo Yesu sran Dalɔ pɛpɛpɛ yí nya lé ebunɔ tamɛ do.—1 Kor. 2:16 koɖo gɔnmɛnuŋwlɛŋwlɛ “mìɖo Kristo susu.”
2 Yesu lɔn Yehowa koɖo yi susuwo pleŋ. Énya susu ci Mawu ɖo so nu yí eɖui mɔ yeawa nu asɔ koɖi, ci enya mɔ yeakpefun dota nɔ enujɔjɔɛwawa can. Ci Yesu sɔ susu ɖo Edalɔ dro wawa jiɔ, deɖe emɔ yí enuɖekpokpui caka tajinu ŋtɔ́ ci eɖo lɔ o.
3. Nyi apotru Piɛ kpla so Yesu gbɔɔ, yí nyi Piɛ do ŋsɛn yi kpena Kristotɔwo mɔ wo le waɔ? (1 Piɛ 4:1)
3 Emɔ nywi sugbɔ hun nɔ apotru Piɛ koɖo yi kpena apotruwo ci wonɔ eju koɖo Yesu yí kpla lé ebunɔ tamɛ kpɔ do. Hwenu Piɛ ŋwlɛ yi wema ŋkɔtɔɔ, édo ŋsɛn Kristotɔwo mɔ wo le sɔ Kristo susu sɔ kpla shigbe lé wokplanɔ ahwawanuwo nɛ. (Hlɛn 1 Piɛ 4:1.) Piɛ zan sɔjawo nyɔgbe ci eŋwlɛ mɔ: “kpla shigbe ahwawanu ɛnɛ.” Eyi taɖo nɔ Kristotɔwo sran Yesu susu alo lé ebunɔ tamɛ kpɔ doɔ, akpedo wo nu yí woale gbesɔsɔ yí awa ahwa koɖo wowo dro vɔnwo koɖo xexe cɛ ci ji Satana kpakpa acɛ do.—2 Kor. 10:3-5; Efe. 6:12.
4. Lé nyɔta cɛ atɛnŋ akpedo mì nu mìawa do Piɛ nukplamu ji doɔ?
4 Mìagbeje lé Yesu bunɔ tamɛ kpɔ do yí akpɔ lé mìawɛ asrin. Mìakpɔ lé mìawɛ (1) yí asran lé Yehowa bunɔ tamɛ kpɔ do, ci yí akpedo mì pleŋ nu yí mìabunɔ tamɛ yí asɔnɔgbe koɖo yi susuwo, (2) asɔ mìwoɖekiwo hwenɔ, yí (3) mìakannɔdo Yehowa ji keŋ adonɔ gbe ɖaɖa ni yí awɛ nɔ ayexa mìwotɔ ale te.
SRAN LÉ YEHOWA BUNƆ TAMƐ KPƆ DO
5. Lé Piɛ susu desɔ koɖo Yehowa tɔ le hweɖekanu doɔ?
5 Hweɖekanuɔ, Piɛ deɖo Yehowa susu le enuɖekawo mɛ o. Yesu nu nɔ apotru yitɔwo mɔ yejikɔ ayi Ʒerusalɛmu yi sɛnsɛn ŋkɔnɔtɔwo alé ye, atrefun nɔ ye yí awu ye. (Mt. 16:21) Taŋfuin Piɛ atɛnŋ akpɔɛ mɔ yɛagbɔnnu mɔ Yehowa aɖe emɔ yí woawu Yesu ci yí nyi Izraɛliviwo mɔkpɔkpɔ koɖo Mɛsia ci gbe woɖo lɔ. (Mt. 16:16) Eyi taɖo, Piɛ sɔ Yesu do akpa yí nu ni mɔ: “Axwetɔ, Mawu ŋgbelɔn o; ecɛ ajɔ do eo ji kpɔ gbeɖe go.” (Mt. 16:22, nwt) Ci Piɛ deɖo Yehowa susu so nyɔ lɔ nuɔ, detɛnŋ bu tamɛ kpɔ yí esɔ koɖo Yesu tɔ o.
6. Enu ɖeka ci mɛ yí Yesu dasɛ le mɔ ye susuwo sɔ koɖo Yehowa susuwoɔ?
6 Yesu susu sɔ koɖo Edalɔ ci yí le jeŋkwi mɛ tɔ keŋkeŋ. Yesu nu nɔ Piɛ mɔ: “Gboteyi ɖaa, Satana! Afɔklɛnnu ènyi nɔŋ; ɖo de Mawu susuwo yí le eo shi o, vɔ agbetɔwo susuwo yɔ.” (Mt. 16:23, nwt) Taŋfuin susu nywi yí Piɛ ɖo gahuntɔ́ mɛ, vɔ Yesu gbe nukplamu yitɔ. Nukplamu ɖeka le mɛ nɔ mì. Ahwlɛn agbe gan nɔ Yesu denyi Mawu susu gahunnɔtɔ́ mɛ o. Le hwenɔnuɔ, Piɛ kpla enuvevi ɖeka, eyi nyi mɔ áwɛ nɔ yi susuwo asɔ koɖo Mawu susuwo.
7. Lé Piɛ vadasɛ le yiyimɛ mɔ yevatrɔ ye susu yí esɔ koɖo Yehowa susu doɔ? (Kpɔ akpa lɔ ji.)
7 Le yiyimɛɔ, Piɛ dasɛ mɔ yeji mɔ yeatrɔ ye susu nɔ asɔ koɖo Yehowa susu. Gamɛ vaɖo nɔ Amɛmanyiʒuifu evomasotɔwo nɔ wowo can avanyi Mawu mɛwo. Woɖo edɔ nɔ Piɛ mɔ avayi ɖe kunu nɔ Amɛmanyiʒuifu Kɔrnɛyi ci yí nyi amɛ ŋkɔtɔ nɔ gbɛbɔbɔ yoyu ŋtɔ́ le Yehowa sɛntɔwo mɛ. Ʒuifuwo deɖonɔ ekacaca ɖe koɖo Amɛmanyiʒuifuwo o, eyi taɖo ekpaca Piɛ mɔ adrado awa edɔ ŋtɔ́. Ci Piɛ vamɔŋje Mawu susu kuso Amɛmanyiʒuifuwo nuɔ, étrɔ yi susu. Eyi taɖo ci Kɔrnɛyi yɔ Piɛ mɔ le va ye gbɔɔ, Piɛ “de gbé mɔ [ye]da va o.” (Edɔ. 10:28, 29, Ezoɖuɖu Yoyu Wema) Éɖe kunu nɔ Kɔrnɛyi koɖo yi xomɛtɔwo, eyi wowa ʒinʒindoshimɛ.—Edɔ. 10:21-23, 34, 35, 44-48.
Piɛ ɖoɖoɔ Kɔrnɛyi xomɛ (Kpɔ mamamɛ 7)
8. Lé mìatɛnŋ adasɛ mɔ mìwo susu sɔ koɖo Yehowa susu doɔ? (1 Piɛ 3:8 koɖo gɔnmɛnuŋwlɛŋwlɛ lɔ)
8 Exwe sugbɔ goduɔ, Piɛ vado ŋsɛn Kristotɔwo mɔ, wo le ɖo “susu ɖekɛŋmɛ.” (Hlɛn 1 Piɛ 3:8 koɖo gɔnmɛnuŋwlɛŋwlɛ.) Shigbe Yehowa mɛwo nɛɔ, mìatɛnŋ aɖo susu ɖekɛŋmɛ nɔ mìbunɔ tamɛ esɔnɔ koɖo Yehowa susu shigbe lé yi Nyɔ lɔ nui do nɛ. Le kpɔwɛ mɛ, Yesu do ŋsɛn yi dokplɔtɔwo mɔ wo le sɔ Fyɔɖuxu lɔ ɖo texwe ŋkɔtɔ le wowo gbe mɛ. (Mt. 6:33) Nɔ ecɛ le susu mɛ nɔ mìɔ, eŋɛnywidratɔ ɖe ci yí le ao hamɛ lɔ mɛ tɛnŋ sɔ gbeta mɔ yeatɔ gashiagamɛ sumɔsumɔdɔ kpaxwe ɖe wawa. Denyɔ mɔ mìanu ni yí amɔ le sɔ gbeta ciwo yí ana yí agbe lɔ ale fafɛɖe ni o, ewaɖeɔ, mìɖo axo nuxu nywi so tajinu ŋtɔ́ ci eɖo nu keŋ akpedo nu.
SƆ EOÐEKI HWENƆ
9-10. Lé Yesu sɔ yiɖeki hwe sugbɔ doɔ?
9 Le ezan ci yí do ŋkɔ nɔ yi kuɔ, Yesu kpla enuvevi ɖeka Piɛ koɖo apotru kpɛtɛwo so amɛɖekisɔsɔhwe nu. Le nyidin mɛɔ, Yesu dɔ Piɛ koɖo Ʒan mɔ woawɛ nɔ enushianu ale gbesɔsɔ keŋ nɔ Yesu aɖu ŋɖuɖu kpɛtɛkpɛtɛ koɖo wo gbɔxwe aku. Le dradrado lɔ mɛɔ, woɖo awɛ nɔ kpanu gangan ɖeka ale gbesɔsɔ koɖo enucucugotuwo ali keŋ nɔ woatɛnŋ aklɔ afɔ nɔ mɛ ciwo yí ava lɔwo gbɔxwe woatɔ enu lɔ ɖuɖu. Vɔ nɔ ega lɔ vaxo ɖe, mi yí asɔ yiɖeki hwe yí awa edɔ cɛɔ?
10 Yesu debui kpɔ gbɔxwe yí wa edɔ cɛ o, ésɔ yiɖeki hwe sugbɔ. Enu cɛ ci ewa kpaca apotru yitɔwo sugbɔ, ɖo éwa ŋci sumɔvi ɖe awa sa. Yesu ɖe awu ci edo do awu ji, ésɔ enucucugotu bla do alin mɛ yí ku eshi do kpanu gangan lɔ mɛ keŋ tɔ afɔ klɔklɔ nɔ wo. (Ʒan 13:4, 5) Etɛnŋ xɔ gamɛ sugbɔ gbɔxwe aklɔ afɔ nɔ apotru yitɔ 12 lɔwo, Ʒuda ci yí jikɔ asɛ lɔ can le wo mɛ. Ele ahan gan, Yesu sɔ yiɖeki hwe yi klɔ afɔ nɔ wo pleŋ. Eyi Yesu do ʒinxo yí ɖe mɛ mɔ: “Mímɔŋje ŋci ŋwa nɔ mí mɛa? Míyɔnɔŋ mɔ ‘Enukplamɛtɔ’ koɖo ‘Axwetɔ’ yí míwo nyɔ jɔ, ɖo ŋnyi Enukplamɛtɔ koɖo Axwetɔ nyao. Eyi taɖo nɔ enyɛ ci yí nyi Axwetɔ koɖo Enukplamɛtɔ klɔ afɔwo nɔ míɔ, míwo can míɖo aklɔ afɔwo nɔ míwonɔnɔwo.”—Ʒan 13:12-14, nwt.
Susu ci mìɖonɔ do mìwoɖekiwo koɖo mɛbuwo nu . . . can le amɛɖekisɔsɔhwe nyɔnɔnwitɔ mɛ
11. Lé Piɛ dasɛ mɔ yekpla amɛɖekisɔsɔhwe doɔ? (1 Piɛ 5:5) (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)
11 Piɛ kpla nu so amɛɖekisɔsɔhwe Yesu tɔ nu. Ci Yesu trɔyi jeŋkwi mɛɔ, Piɛ wa enujiŋ ɖeka ci eda edɔ nɔ ŋsu ɖeka ci yí kplibɔ. (Edɔ. 1:8, 9; 3:2, 6-8) Amɛahwa ɖeka yí kpɔ enujiŋ cɛ ci Piɛ wa tɔxu. (Edɔ. 3:11) Vɔ ci Piɛ shin le akɔta ci mɛ yí texwe gangan jiji bia ŋkuvi nɔ ɖe, édɔn amɛwo susu va yiɖeki ji nɔ enujiŋ ci ewa lɔa? Oo, ewaɖeɔ, Piɛ sɔ yiɖeki hwe yí nu nɔ amɛwo mɔ wo le kanfu Yehowa koɖo Yesu Kristo ci enu mɔ: “Yesu ŋsɛn yí dɔ yí ŋsɛn va lanmɛ nɔ ŋsu cɛ. Mí kpɔɛ yí jeshii. Wo da dɔ̀ ni vɛ̀, ɖo mì kando Yesu ji.” (Edɔ. 3:12-16) Le yiyimɛɔ, Piɛ ŋwlɛ wema ɖaɖa Kristotɔwo so enu ci yí taɖo ele veviɖe mɔ woasɔ amɛɖeki hwe nu. Ézan nyɔgbe ɖeka ci yí dasɛ mɔ mìasɔ amɛɖekisɔsɔhwe asɔ do shigbe awu nɛ. Ecɛ ɖo ŋwi hwenu yí Yesu sɔ enucucugotu bla do alin mɛ yí klɔ afɔ nɔ apotru yitɔwo.—Hlɛn 1 Piɛ 5:5.
Ci Piɛ wa enujiŋ ɖeka ɖegbɔɔ, ésɔ yiɖeki hwe yí mɔ amɛwo le kanfu Yehowa koɖo Yesu. Mìwo can mìasɔ mìwoɖekiwo hwe yí awanɔ enunywi nɔ mɛbuwo yí mìdakpɔ emɔ mɔ woakanfu mì alo woacu efɛn ɖe nɔ mì o (Kpɔ mamamɛ 11-12)
12. Shigbe Piɛ nɛ ɖe, lé mìawɛ akpɔtɔ asɔsɔ mìwoɖekiwo hwenɔɔ?
12 Mìatɛnŋ asran Piɛ kpɔwɛ nɔ mìkpɔtɔ yí kplakpla lé mìasɔ mìwoɖekiwo hwe do. Ðo ŋwi mɔ, amɛɖekisɔsɔhwe denyi mɔ woaxo nuxu nywiɖe kpoŋ o, woɖo awa nu wu ahan. Enyɔgbe ci Piɛ zan so “amɛɖekisɔsɔhwe” nu gbehɛn susu yi lé mìbunɔ tamɛ kpɔ so mìwoɖekiwo koɖo mɛbuwo nu do. Mìawa xomɛvu nɔ mɛbuwo, ɖo mìlɔn Yehowa yí gbelɔn amɛwo yí denyi mɔ mìaji mɔ mɛbuwo le kanfu mì taɖo yɔ o. Nɔ mìsɔ jijɔ wakɔ edɔ nɔ Yehowa koɖo mìwo nɔviwo le nushianu mɛ lé mìakpeji do, nɔ amɛwo do jeshi egbla ciwo mìdo alo wodedo jeshi can ɔ, mìdadasɛ mɔ mìsɔ mìwoɖekiwo hwenɔ.—Mt. 6:1-4.
“MÍWO YEXAWO [LE] LE ETE”
13. Dre enu ci yí nyi “míwo yexawo [le] le ete” gɔnmɛ.
13 “Míwo yexawo [le] le ete” gɔnmɛ ɖe? (1 Piɛ 4:7) Kristotɔ ɖe ci ayexa le ete nɔ je agbla sɔnɔ gbeta nywiwo ciwo yí sɔgbe koɖo Yehowa susu. Kristotɔ ŋtɔ́ nya mɔ ekacaca nywi ci yí le ye koɖo Yehowa gblamɛ le veviɖe sɔwu enuɖekpokpui. Éɖonɔ susu nywi do yiɖeki nu le dredrenu yí nyanɔ mɔ yedenya ɖoŋci nɔ enyɔwo pleŋ o. Édanasɛ mɔ yekannɔdo Mawu ji yí sɔ yiɖeki hwenɔ yí donɔ gbe ɖaɖa nɔ Yehowa gashiagamɛ.a
14. Le hweɖekanu ɖe, lé Piɛ degbekando Yehowa ji doɔ?
14 Le ezan ci yí doŋkɔ nɔ Yesu kuɔ, ékanxle yi nukplaviwo mɔ: “Ŋci yí ajɔ do ŋji zan cɛ mɛ adɔ yí mí pleŋ míagbeŋ ɖɛ.” Piɛ ɖoŋci ni koɖo kankandoji mɔ: “Nɔ mɛkpɛtɛwo gbe eo ɖɛ can ɔ, nyɛŋdagbe eo ɖɛ kpɔ gbeɖe o!” Le ezan ŋtɔ́ mɛɔ, Yesu kpla nu nukplavi yitɔ ɖewo mɔ: “Mínɔ zanŋte yí akpɔtɔ adokɔ gbe ɖaɖa.” (Mt. 26:31, 33, 41, nwt) Nɔ Piɛ wa do enukplamu ŋtɔ́ ci Yesu na wo le tɔtɔmɛ ji saɔ, átɛnŋ agbe dɔn yí anu mɔ yenyi Yesu nukplavi. Vɔ Piɛ gbe yi Xwetɔ yí evave ni sugbɔ.—Mt. 26:69-75.
15. Lé ayexa Yesu tɔ kpɔtɔ le ete keke vaje ezan kpɛtɛkpɛtɛ ci ewa le nyigban ji mɛɔ?
15 Yesu kando Yehowa ji keŋkeŋ. Ci Yesu nyi amɛmaɖoafɛn can ɔ, édonɔ egbe ɖaɖa ni gbɛmɛgbɛmɛ. Ecɛ na edɔngbegbe yi yí ewa nu esɔ koɖo enu ci Yehowa ji mɔ le wa. (Mt. 26:39, 42, 44; Ʒan 18:4, 5) Kankandoji li mɔ, Piɛ deŋlɔbe gbedoɖa ci Yesu wa zenɛniɖe le ezan ŋtɔ́ mɛ le yi gbe mɛ gbeɖe o.
16. Lé Piɛ je agbla do yí ayexa yitɔ vale eteɔ? (1 Piɛ 4:7)
16 Ci hwenuwo vayikɔɔ, Piɛ tɔ kankando Yehowa ji sɔwu yí vadokɔ egbe ɖaɖa ni. Hwenu Yesu fɔn so kuɔ, éna kankandoji Piɛ koɖo apotru kpɛtɛwo mɔ yeavana wo gbɔngbɔn kɔkɔɛ nɔ woatɛnŋ awa edɔ ci yeɖo nɔ wo ci yí nyi kunuɖeɖedɔ lɔ. Vɔ Yesu nu nɔ wo mɔ wo le nɔ te kpɔ ye le Ʒerusalɛmu keke aje hwecinu yí enu cɛ ajɔ. (Luiki 24:49; Edɔ. 1:4, 5) Nyi Piɛ wakɔ hwenu ele ete kpɔ Yesuɔ? Piɛ koɖo yi kpena Kristotɔwo “dokɔ egbe ɖaɖa mamimami.” (Edɔ. 1:13, 14, nwt) Le yiyimɛɔ, le wema ŋkɔtɔ ci eŋwlɛ ɖaɖa wo mɛɔ, édo ŋsɛn yi kpena Kristotɔwo mɔ ayexa wowotɔ le le ete yí woakannɔdo Yehowa ji keŋ adonɔ egbe ɖaɖa ni. (Hlɛn 1 Piɛ 4:7.) Piɛ vakpla lé aɖoŋ do Yehowa nu do yí esun ji yí kpedo nɔviɛ ŋsu koɖo nɔviɛ nyɔnuwo nu yí do ŋsɛn wo.—Gal. 2:9.
17. Nɔ mìɖo enujikpekpe ɖekpokpui le jɔjɔmɛnu can ɖe, nyi mìɖo akpɔtɔ awakɔɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)
17 Nɔ mìnyi mɛ ciwo ayexa le ete nɔɔ, mìɖo adonɔ egbe ɖaɖa nɔ Yehowa blaŋblaŋ. Mìdo jeshi mɔ mìɖo akpɔtɔ adodoɔ gbe ɖaɖa nɔ Yehowa nɔ mìɖo enujikpekpe ɖekpokpui can. Eyi taɖo nɔ mìɖo gbeta veviwo yí asɔɔ, mìado gbe ɖaɖa nɔ Yehowa mɔ le dasɛ emɔ nɔ mì yí akando ji mɔ yɛnya enu ci yí nyɔ nɔ mì sɔwu.
Piɛ kpla lé woakando Yehowa ji do yí donɔ egbe ɖaɖa ni. Mìwo can, ayexa mìwotɔ ɖo ale ete yí mìadonɔ egbe ɖaɖa nɔ Yehowa nɔ akpedo mì nu vevitɔ nɔ mìjikɔ asɔ gbeta veviwo (Kpɔ mamamɛ 17)b
18. Lé mìatɛnŋ atrɔ mìwo susuwo yí asɔ koɖo Yehowa tɔ doɔ?
18 Mìdo akpe nɔ Yehowa sugbɔ mɔ éwa mì nɔ mìatɛnŋ asran yi nɔnɔmɛ nywiwo. (Gɔnm. 1:26) Le nyɔnɔnwi mɛɔ, mìdatɛnŋ asran Yehowa pɛpɛpɛ o. (Ezai 55:9) Vɔ shigbe Piɛ nɛɔ, mìatɛnŋ atrɔ mìwo susu yí asɔ koɖo Yehowa susu sɔwu. Eyi taɖo, mìle kpɔtɔ asrankɔ lé Mawu bunɔ tamɛ do, asɔ mìwoɖekiwo hwenɔ yí agbenyi mɛ ciwo yí ayexa le ete nɔ.
EHAJIJI 30 Edanyɛ, Anyi Mawu, Anyi Xlɔ
a Nɔ àkpɔ numɛɖeɖe buwo kuso ayexa amɛ tɔ ale ete alo ale nywiɖe le gbɔngbɔn mɛ nuɔ, kpɔ “Bibla Kpukpuiwo Gɔnmɛɖeɖe” le nyɔta “2 Timɔte 1:7—‘Mawu De Na Gbɔngbɔn Ci a Do Vɔnvɔn Nɔ Mì O,’” le gɔnmɛ nɔ “Míwo yexawo le le ete” le jw.org alo le JW Library® ji.
b FOTOWO CI YÍ LE AKPA LƆ JI GƆMƐÐEÐE: Nɔvinyɔnu ɖeka dokɔ egbe ɖaɖa le ji mɛ hwecinu yí ele te kpɔ mɛ ci axo nuxu koɖo gbɔxwe woaxɔɛ do dɔmɛ.