Enu ci mìatɛnŋ akpla le kpɔwɛ ci Pɔlu ɖo ɖɛ mɛ ci amɛwo gbe eŋɛnywi lɔ
1, 2. Lé emɔzɔnzɔn Barnaba koɖo Sɔlu tɔ to akpo doɔ, yí lé wowo dɔ lɔ na yí Edɔwawawo 1:8 vamɛ doɔ?
1 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
2 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
3. Nyi yí taɖo egbɔnnɔnu mɔ woazɔn emɔjinjin le exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛɔ?
3 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
AFƆMƆZƆZƆ
Le blemaa, afɔmɔzɔzɔ metsɔna o, etea ɖeɖi ame ŋu eye wògblẽa ga na ame wu tɔdziʋuɖoɖo. Gake afɔ koe amewo zɔna yia teƒe geɖewo.
Ame ate ŋu azɔ abe kilometa 30 ene ŋkeke ɖeka. Ŋdɔ ɖunɛ, tsi ƒonɛ, eye fifia kple vuvɔ hã wɔnɛ. Ate ŋu age dze adzodalawo hã si me le mɔa dzi. Apostolo Paulo gbɔ be: “Mezɔ mɔ enuenu, meɖo ŋɔdzi me le tɔsisiwo dzi, meɖo ŋɔdzi me le adzodalawo si me.”—2 Kor. 11:26 .
Wodo mɔ geɖe le Roma Fiaɖuƒea me. Dzeƒewo nɔa mɔ gãwo dzi eye wo dome didi abe ŋkeke ɖeka ƒe mɔzɔzɔ ene. Nuɖuɖudzraƒewo hã nɔa mɔawo dzi, afi si mɔzɔlawo ate ŋu akpɔ woƒe nuhiahiã veviwo gbɔ le. Agbalẽŋlɔla siwo nɔ anyi ɣemaɣia ɖɔ dzeƒe kple nuɖuɖudzraƒe siawo be woƒo ɖi, amewo sɔa gbɔ ɖe afi mawo, teƒea fana, eye lãviwo nɔa teƒea keŋ. Zi geɖea, ame gblẽkuwo bɔna ɖe teƒe siawo. Dzeƒedzikpɔlawo ŋutɔ fina mɔzɔlawo eye wowɔa ɖoɖo ɖe gbolowo hã ŋu na amedzroawo ne wodii.
Kristotɔwo dzea agbagba be yewoaƒo asa na teƒe mawo. Gake ne wozɔ mɔ yi afi siwo ƒometɔ alo xɔlɔ̃ aɖeke mele oa, ke naneke meli woawɔ tsɔ wu be woadze teƒe mawo o.
4. (a) Nyi yí kpedo Barnaba koɖo Sɔlu nu yí wowa cancan cɛɔ, yí lé wowo kpenawo wa nu do ci wosɔ woɔ? (b) Lé mìatɛnŋ anɔ godu nɔ mɛ ciwo wona teokrasi dɔwo doɔ?
4 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
5. Dre lé woɖenɔ kunu do le tɔdomɛ nyigban Shipru tɔ ji.
5 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
YUDATƆWO ƑE ƑUƑOƑEWO
Ƒuƒoƒe nye afi si Yudatɔwo kpea ta le. Ame aɖewo xɔe se be woɖo ƒuƒoƒe siawo esime Yudatɔwo nɔ aboyome ƒe 70 le Babilon alo esi wotrɔ gbɔ megbe teti.
Wosubɔa Yehowa le ƒuƒoƒeawo; wosrɔ̃a nu tso eŋu, xlẽa Ŋɔŋlɔawo, eye woɖea Ŋɔŋlɔawo me na wo be woanya ale si woawɔ ɖe wo dzi. Le ƒe alafa gbãtɔ mea, ƒuƒoƒewo nɔ Palestina ƒe duwo katã me. Ƒuƒoƒe siwo wu ɖeka nɔa du siwo lolo wu me, eye ƒuƒoƒe geɖe nɔ Yerusalem.
Gake esi woɖe asi le Yudatɔwo ŋu le aboyo mea, menye wo katãe trɔ gbɔ va Palestina o. Wo dometɔ geɖe zɔ mɔ yi duta le dɔwɔnyawo ta. Tso keke ƒe alafa atɔ̃lia Do Ŋgɔ Na Yesu mea, Yudatɔwo nɔ Persia Fiaɖuƒea ƒe nuto 127 sɔŋ me. (Esta 1:1; 3:8) Emegbea, Yudatɔwo ƒe nutowo va nɔ Mediterranea-ƒua katã nu. Wova yɔ Yudatɔ siwo kaka alea be ame siwo le duta eye woawo hã woɖo ƒuƒoƒewo le teƒe siwo wole.
Woxlẽa Sea eye woɖea eme le Sabat sia Sabat dzi le ƒuƒoƒewo. Wowɔ nuƒolanɔƒe si kɔ vie, afi si Sea xlẽla tsia tre ɖo, eye zikpuiwo nɔa eƒe exa eveawo dzi kple eƒe ŋgɔgbe. Woɖe mɔ na Yuda ŋutsu ɖe sia ɖe si doa vevie mawusubɔsubɔ be wòava nuƒolanɔƒea axlẽ nu, aɖe gbeƒã eye wòaxlɔ̃ nu.
6, 7. (a) Mi yí nyi Sɛʒiwusu Pɔlusuɔ, yí nyi yí taɖo yí Ba Yesu tekpɔ mɔ yeagbe ni mɔ yɛŋgbese eŋɛnywi lɔɔ? (b) Lé Sɔlu wɛ yí ɖo te Ba Yesuɔ?
6 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
7 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
Ne wotsi tre ɖe mía ŋua dzi nɔa mía ƒo míeʋlia nya nyuia ta abe ale si Paulo wɔe ene
8. Lé mìawɛ agbe dɔn shigbe Pɔlu hannɛ doɔ?
8 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
9. Lé Pɔlu koɖo Barnaba ɖo kpɔwɛ nywi ɖɛ nɔ mɛ ciwo xɔ ŋkɔ le hamɛ lɔ mɛ gbɛɔ?
9 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
10. Dre lé emɔzɔnzɔn so Pɛga yi Antiɔshi Pisidi le do.
10 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
11, 12. Hwecinu Pɔlu xokɔ nuxu le Ʒuifuwo nukplaxu le Antiɔshi Pisidi ɖe, lé ewɛ do keŋ nɔ nyɔ lɔ ajɔ ji nɔ amɛwoɔ?
11 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
12 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
13. Lé mìawɛ nɔ mìwo nyɔwo aɖonɔ ji mɛ nɔ amɛwoɔ?
13 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
14. (a) Lé Pɔlu xo nuxu so Yesu nu do le eŋɛnywi lɔ mɛɔ, yí amɛkanxlenyɔ ci enu nɔ woɔ? (b) Lé amɛ lɔwo wa nu do Pɔlu nyɔwo nu doɔ?
14 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
15. Ci Pɔlu xo nuxu degbɔ ɖe, nyi yí jɔ le Sabati gbe ci yí kplɔɛ do jiɔ?
15 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
‘Yudatɔwo de zi amewo me be woatso ɖe Paulo kple Barnaba ŋu Eye nusrɔ̃lawo yi edzi nɔ dzidzɔ kpɔm eye gbɔgbɔ kɔkɔe yɔ wo fũu.’—Dɔwɔwɔwo 13:50-52
16. Lé Ʒuifuwo wa nu do ci wose nuxu sɛnŋ ciwo Pɔlu koɖo Barnaba xo nɔ woɔ, eyi ci Ʒuifuwo nya wo ti le ju lɔ mɛ ɖe, lé wowa nu doɔ?
16 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
17-19. Emɔ ciwo ji mìatɛnŋ awa Pɔlu koɖo Barnaba tɔ han leɔ, yi lé ecɛ akpedo mì nu do mìakpɔtɔ akpɔkɔ jijɔɔ?
17 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
18 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
19 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
BARNABA—“AKƆFAFAVI”
Yosef nye Lewitɔ, Kipro vidzidzi. Ewɔ akpa vevi aɖe le hame si nɔ Yerusalem me. Apostoloawo gayɔnɛ be Barnaba, si gɔmee nye “Akɔfafavi” le nɔnɔme siwo wòɖena fiana ta. (Dɔw. 4:36) Esi Barnaba kpɔe be ye nɔvi Kristotɔwo hiã kpekpeɖeŋua, mehe ɖe megbe kura o.
Le ƒe 33 K.Ŋ. ƒe Pentekoste ŋkekea dzia, wonyrɔ ame 3,000. Anɔ eme be ame siawo dometɔ geɖe siwo zɔ mɔ va Yerusalem na azãa ɖuɖua, meɖoe be yewoanɔ anyi wòadidi hafi o. Hamea hiã nu geɖe atsɔ akpɔ ame gbogbo siawo ƒe nuhiahiãwo gbɔ na wo. Eya ta Barnaba dzra eƒe anyigba aɖe eye wòtsɔ gaa vɛ na apostoloawo.—Dɔw. 4:32-37.
Esi Barnaba nye dzikpɔla bibi le hamea me taa, elɔ̃ faa be yeana kpekpeɖeŋu. Eyae kpe ɖe Saul si tso Tarso, si trɔ dzi me va zu Kristotɔa ŋu esime nusrɔ̃lawo katã nɔ vɔvɔ̃m na Saul sia si tia hamea yome tsã. (Dɔw. 9:26, 27) Barnaba bɔbɔ eɖokui esi Paulo gbe nya na eya kple Petro vevie ɖe ale si wonɔ alakpanu wɔm le hadede kple Kristotɔ Trɔ̃subɔdukɔmetɔwo ŋu ta. (Gal. 2:9, 11-14 ) Kpɔɖeŋu ʋɛ siawo na míekpɔe be Barnaba, si gɔmee nye “Akɔfafavi” la wɔ nu wòsɔ kple eƒe ŋkɔa.