ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU Watchtower Tɔ
Watchtower
ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU
Aja
À
  • À
  • à
  • Á
  • á
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ɛ
  • ɛ
  • Ɖ
  • ɖ
  • Ó
  • ó
  • Ò
  • ò
  • Ú
  • ú
  • Ù
  • ù
  • Í
  • í
  • Ì
  • ì
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̀
  • ɔ̀
  • Ɔ̌
  • Ӡ
  • ӡ
  • BIBLA
  • WEMAWO
  • BƆBƆWO
  • bt eta. 15
  • ‘Wododoɔ Ŋsɛn Hamɛwo’

Video ɖe deli nɔ ecɛ ci èsɔ o.

Mìɖe kuku, kɔpi nɔ video lɔ do go cukaɖa ɖeka.

  • ‘Wododoɔ Ŋsɛn Hamɛwo’
  • ‘Ðe Kunu Kitokito Kudo Mawu Fyɔɖuxu lɔ nu!’
  • Enyɔta hwɛhwɛwo
  • Enyɔ lɔ hanwo
  • “Mì ɖo a Trɔ yì Eju Lɔwo mɛ a Kpɔ lé Nɔvi Xɔsetɔ Ŋsuwo Koɖo Nyɔnuwo le Edɔ Wakɔ do” (Edɔwawawo 15:36)
  • ‘Wo dɔn Nyɔ Sugbɔ so nu Koɖo Dɔmɛzi’ (Edɔwawawo 15:​37-41)
  • “Wo nu Nyɔ Nywiwo so nu” (Edɔwawawo 16:1-3)
  • “Mawu Habɔbɔ Like le Xɔse lɔ mɛ” (Edɔwawawo 16:​4, 5)
  • “Wo Doji xo [Yehowa] Nuxu”
    ‘Ðe Kunu Kitokito Kudo Mawu Fyɔɖuxu lɔ nu!’
  • Jajɛwo​—Mísran Maki koɖo Timɔte
    Jutakpɔxɔ le Yehowa Fyɔɖuxu lɔ drakɔ (Enukplakpla)—2025
  • “Eji jɔ [wo] . . . yí Gbɔngbɔn Kɔkwɛ ɖɔ Lanmɛ nɔ wo”
    ‘Ðe Kunu Kitokito Kudo Mawu Fyɔɖuxu lɔ nu!’
‘Ðe Kunu Kitokito Kudo Mawu Fyɔɖuxu lɔ nu!’
bt eta. 15

ETA 15

‘Wododoɔ Ŋsɛn Hamɛwo’

Edɔwatɔ ciwo yinɔ hamɛwo mɛ yinɔ wo gbɔ keŋ ado ŋsɛn wo nɔ woasɛnŋ le xɔse mɛ

Le Edɔwawawo 15:36–16:5 mɛ

1-3. (a) Mi yí kplɔ Pɔlu do le yi mɔzɔnzɔn yoyu lɔ mɛɔ, yí ŋsu ci ŋmɛ enyiɔ? (b) Nyiwo yí mìakpla le nyɔta cɛ mɛɔ?

1 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

2 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

3 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

“Mì ɖo a Trɔ yì Eju Lɔwo mɛ a Kpɔ lé Nɔvi Xɔsetɔ Ŋsuwo Koɖo Nyɔnuwo le Edɔ Wakɔ do” (Edɔwawawo 15:36)

4. Nyi yí taɖo Pɔlu ji mɔ yeaxɔ emɔ yí ayi wa eŋɛnywidradradɔ jugodu tɔ zevetɔ lɔɔ?

4 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

5. Emɔ ciwo ji Edɔjikpɔha lɔ tonɔ yí nanɔ emɔdasɛnamɛ koɖo ŋsɛndoamu hamɛwoɔ?

5 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

6, 7. Edɔ ɖewo ciwo yí ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔwo wanɔɔ?

6 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

7 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

‘Wo dɔn Nyɔ Sugbɔ so nu Koɖo Dɔmɛzi’ (Edɔwawawo 15:​37-41)

8. Ci Pɔlu yɔ Barnaba ɖe, lé ewa nu doɔ?

8 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

9. Nyi yí taɖo Pɔlu delɔn do nyɔ ci Barnaba nu jiɔ?

9 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

10. Lé Pɔlu koɖo Barnaba vakpɔ manyimanyi wowotɔ lɔ gbɔ doɔ, yí nyi yí to so mɛɔ?

10 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

11. Jijɔ vevi ciwo ele mɔ mìaɖo ciwo yí akpedo mì nu mìakpɔtɔ anyikɔ xlɔ koɖo mɛ ci yí wa afɛn do mìɔ?

11 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

12. Shigbe Pɔlu koɖo Barnaba nɛ ɖe, jijɔ ci ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔ ciwo li gbɛ ɖo aɖoɔ?

12 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

“Wo nu Nyɔ Nywiwo so nu” (Edɔwawawo 16:1-3)

13, 14. (a) Mi yí nyi Timɔteɔ, yí hwenu ciwo mɛ Pɔlu kpɔ Timɔte leɔ? (b) Nyi yí na yí Pɔlu lé ŋkuvi do Timɔte nu veviɖeɔ? (c) Edɔ ci woɖo nɔ Timɔteɔ?

13 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

14 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

15, 16. Nyi yí taɖo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo xonɔ nuxu nywi so Timɔte nuɔ?

15 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

16 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

17. Lé jajɛ ciwo li egbɛ awa shigbe Timɔte nɛ doɔ?

17 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

“Mawu Habɔbɔ Like le Xɔse lɔ mɛ” (Edɔwawawo 16:​4, 5)

18. (a) Emɔ ciwo yí hun nɔ Pɔlu koɖo Timɔte le hamɛwo jijikpɔdɔ lɔ mɛɔ? (b) Nunywi ciwo yí to so mɛ nɔ hamɛ lɔwo ci wova ji wo kpɔɔ?

18 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

19, 20. Nyi yí taɖo Kristotɔwo ɖo ase tonu nɔ “mɛ ciwo yí kplɔkɔ” woɔ?

19 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

20 Hlin le Evegbe mɛ, Flansegbe mɛ

TIMOTEO SUBƆ ABE KLUVI ENE “LE NYA NYUI LA DODO ÐE ŊGƆ ME”

Apostolo Paulo de asixɔxɔ Timoteo ŋu be enye kpeɖeŋutɔ nyui aɖe na ye. Esi wo ame evea wowɔ dɔ ɖekae ƒe 11 kloea, Paulo gblɔ tso Timoteo ŋu be: “Ame aɖeke mele asinye si ƒe nɔnɔme de etɔ nu, si akpɔ miaƒe nyawo gbɔ ale si dze o. . . . Mienya ale si wòɖee fia be yedze, eye abe vi kple tɔ ene la, nenema wòsubɔ kplim abe kluvi ene le nya nyui la dodo ɖe ŋgɔ me.” (Flp. 2:20, 22) Timoteo tsɔ eɖokui na faa be yeawɔ gbeƒãɖeɖedɔa, esia na Paulo lɔ̃e vevie eye wònye kpɔɖeŋu na míawo hã.

Timoteo

Esi Timoteo fofo nye Helatɔ eye nɔa nye Yudatɔ taa, anɔ eme be Listra ye wònɔ tsi. Tso ɖevime kee Timoteo nɔ, Eunike kple mamaa Lois fia Ŋɔŋlɔawoe. (Dɔw. 16:1, 3; 2 Tim. 1:5; 3:14, 15) Edze abe Timoteo, nɔa, kple mamaa va zu Kristotɔwo esime Paulo va Listra zi gbãtɔ.

Esi Paulo trɔ yi afi ma ƒe aɖewo megbea, anya susɔ vie Timoteo naxɔ ƒe 20 alo exɔ ƒe 20 to eŋu vie, eye “nɔvi siwo le Listra kple Ikonio la ƒo nu nyui le eŋu.” (Dɔw. 16:2) Mawu ƒe gbɔgbɔa na ‘wogblɔ nya ɖi’ ku ɖe sɔhɛ sia ŋu, eye le esia taa, Paulo kple hamemetsitsiawo ɖoe be yewoade subɔsubɔdɔ vevi aɖewo asi nɛ. (1 Tim. 1:18; 4:14; 2 Tim. 1:6) Wodi be wòakpe ɖe Paulo ŋu le dutanyanyuigbɔgblɔdɔa me. Be Timoteo nate ŋu awɔ dɔ siaa, ele be wòadzo le eƒe ƒomea gbɔ, gake be wòagaɖia Yudatɔ siwo gbɔ yim wòle nu oa, ele be wòana woatso aʋa nɛ.—Dɔw. 16:3.

Timoteo zɔ mɔ yi teƒe geɖe. Eya, Paulo kple Sila woɖe gbeƒã le Filipi. Emegbe eya kple Sila woɖe gbeƒã le Beroia, eye eya ɖeka ɖi ɖase le Tesalonika. Esi Timoteo gava do go Paulo le Korinto la, egblɔ nya nyui tso Tesalonika nɔviawo ƒe nuteƒewɔwɔ kple lɔlɔ̃ ŋu nɛ, togbɔ be nɔviawo le nɔnɔme sesẽwo me tom hã. (Dɔw. 16:6–17:14; 1 Tes. 3:2-6) Esi Paulo nɔ Efeso eye wòsee be nanewo mele edzi yim nyuie le Korinto oa, ekpɔe be ehiã be yeagadɔ Timoteo ɖe Korinto ake. (1 Kor. 4:17) Esi wòtrɔ gbɔa, Paulo gadɔ eya kple Erasto ɖe Makedonia. Gake esime Paulo ŋlɔ agbalẽ na Romatɔwoa, Timoteo gbɔ va egbɔ le Korinto. (Dɔw. 19:22; Rom. 16:21) Mɔ siwo Timoteo zɔ le nya nyuia taa ƒe ɖewoe nye esiawo.

Dzideƒonamenya si Paulo gblɔ na Timoteo fia be ɖewohĩ Timoteo nɔ hehem ɖe megbe be wòazã ŋusẽ si Yehowa nɛa le hamea me. Paulo gblɔ nɛ be: “Mègana ame aɖeke nado vlo wò ɖekakpuinyenye o.” (1 Tim. 4:12) Gake Paulo ka ɖe Timoteo dzi eye wòdɔe ɖe hame siwo me kuxiwo le eye wòna mɔfiamee be: ‘De se na ame aɖewo be, woaganɔ nu bubu fiam o.’ (1 Tim. 1:3) Paulo na ŋusẽ Timoteo hã be wòaɖo dzikpɔlawo kple subɔsubɔdɔwɔlawo le hamea me.—1 Tim. 5:22.

Timoteo ƒe nɔnɔme nyuiwo wɔe be Paulo lɔ̃e vevie. Ŋɔŋlɔawo gblɔ be ɖekakpui wɔnuteƒe sia nɔ Paulo ŋu kplikplikpli eye wòva zu abe vi ene na Paulo. Paulo gblɔ be yeɖoa ŋku Timoteo ƒe aɖatsiwo dzi, edzroa ye vevie be yeakpɔe eye yedoa gbe ɖa ɖe eta. Esi Paulo tsɔ ɖe le eme na Timoteo abe via ene taa, eɖo aɖaŋu nɛ ku ɖe eƒe “lãmegbegblẽ enuenu” si anye dɔmeɖui aɖe la ŋu.—1 Tim. 5:23; 2 Tim. 1:3, 4.

Esi wode Paulo gaxɔ me le Roma zi gbãtɔa, Timoteo nɔ eŋu. Eya ta Timoteo hã nɔ gaxɔ me na ɣeyiɣi aɖe. (Filem. 1; Heb. 13:23) Ale si Paulo kple Timoteo dome le kplikplikpli taa, esi Paulo kpɔe be yeƒe kuɣi gogoa, edɔ ame ɖe Timoteo gblɔ nɛ be: “Dze agbagba ɖe sia ɖe nàva gbɔnye kaba.” (2 Tim. 4:6-9) Ŋɔŋlɔawo megblɔe ne Timoteo va ɖo eƒe aɖaŋuɖola malɔ̃nugbɔa gbɔ hafi wòku o.

SUBƆSUBƆMƆNUKPƆKPƆ GEÐE SU MARKO SI

Marko ƒe Nyanyuigbalẽa gblɔ be esi wolé Yesua, wodi be woalé “ɖekakpui aɖe” hã, gake ‘esi amamae.’ (Marko 14:51, 52) Esi Marko si wogayɔna be Yohanes koe ƒo nu tso nudzɔdzɔ sia ŋu taa, edze ƒãa be eya ŋutɔe nye ɖekakpui ma. Ne nenemaea, ke efia be Marko do go Yesu kpɔ.

Marko

Ƒe 11 aɖewo megbe esi Herodes Agripa nɔ Kristotɔwo yome tim la, hame si nɔ Yerusalem me tɔ “geɖewo” ƒo ƒu ɖe Maria, si nye Marko nɔ ƒe aƒe me be yewoado gbe ɖa. Maria ƒe aƒe mee Petro yi esime woɖee le gaxɔ me nukutɔe. (Dɔw. 12:12) Eya ta esia fia be Marko tsi le aƒe si me wova wɔa Kristotɔwo ƒe kpekpewo le emegbea me. Anɔ eme be enya Yesu ƒe nusrɔ̃la gbãtɔwo nyuie eye esia kpɔ ŋusẽ nyui ɖe edzi.

Marko wɔ dɔ asi-le-asi-me kple dzikpɔla siwo nɔ Kristo hamea me le ƒe alafa gbãtɔ me. Subɔsubɔdɔ gbãtɔ si wòwɔ míenyae nye esime wòwɔ dɔ kple nɔvia Barnaba kple Paulo le Antiokia si nɔ Siria. (Dɔw. 12:25) Marko nɔ Barnaba kple Paulo ŋu le woƒe dutanyanyuigbɔgblɔ mɔzɔzɔ gbãtɔ me yi Kipro kple Asia Sue. Tso afi maa, Marko trɔ le wo yome yi Yerusalem, evɔ míenya susu ka tae o. (Dɔw. 13:4, 13) Esi nyaʋiʋli aɖe ɖo Barnaba kple Paulo dome ku ɖe Marko ŋu abe ale si wòdze le Dɔwɔwɔwo ta 15 lia enea, Marko kple Barnaba yi subɔsubɔdɔa dzi le Kipro.—Dɔw. 15:36-39.

Kaka ƒe 60 alo 61 K.Ŋ. naɖoa, nyaʋiʋli si ɖo wo dome va yia zu gbe aɖe gbe nya, elabe Marko kple Paulo gava wɔ dɔ ɖekae le Roma. Paulo si nɔ gaxɔ me le Roma ɣemaɣia, ŋlɔ agbalẽ ɖo ɖe Kolose hamea be: “Aristarko, si le gaxɔ me kplim, do gbe na mi, Barnaba ƒe ƒometɔ Marko hã (ame si ƒe nya míegblɔ na mi be ne eva mia gbɔ la, miaxɔe nyuie).” (Kol. 4:10) Eya ta Paulo ɖoe be yeadɔ Yohanes si wogayɔna be Marko tso Roma ayi Kolose.

Ɣeaɖeɣi le ƒe 62 kple 64 K.Ŋ. mea, Marko wɔ dɔ kple apostolo Petro le Babilon. Abe ale si míekpɔe le agbalẽ sia ƒe Ta 10 lia me enea, wo dome va nɔ kplikplikpli ale gbegbe be Petro yɔe be “vinye Marko.”—1 Pet. 5:13.

Mlɔeba esi wolé Paulo de gaxɔ me zi evelia le ƒe 65 K.Ŋ. me lɔƒo le Roma la, eŋlɔ agbalẽ na eƒe hadɔwɔla Timoteo si nɔ Efeso be: “Kplɔ Marko ɖe asi vɛ, elabena enye kpeɖeŋutɔ nyui aɖe nam le subɔsubɔdɔ la me.” (2 Tim. 4:11) Marko wɔ ɖe amekpekpe ma dzi enumake eye wòtso le Efeso yi Roma. Mewɔ nuku o be Barnaba, Paulo kple Petro dea asixɔxɔ Marko ŋu!

Mɔnukpɔkpɔ gãtɔ si su Marko sie nye be Yehowa na eƒe gbɔgbɔa ʋãe wòŋlɔ Nyanyuigbalẽawo dometɔ ɖeka. Amewo gblɔna be apostolo Petro nue wòanya se eƒe nya akpa gãtɔ le. Marko ƒe agbalẽa ɖo kpe esia dzi, elabe ame si kpɔ nudzɔdzɔawo teƒe abe Petro ene koe ate ŋu agblɔ nya siawo. Gake anɔ eme be Marko ŋlɔ eƒe Nyanyuigbalẽa le Roma, ke menye le Babilon esime wònɔ Petro gbɔ o. Marko zã Latingbe me nyawo eye wòɖe Hebrigbe me nya geɖe siwo gɔmesese asesẽ na ame siwo menye Yudatɔwo oa gɔme. Esia fia be Trɔ̃subɔdukɔmetɔwo koŋue Marko anya ŋlɔ eƒe agbalẽa na.

    Wema ciwo yí le Ajagbe mɛ (2015-2025)
    To le mɛ
    Ðo mɛ
    • Aja
    • Miin
    • Cancanwo
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Yizanzan sewo
    • Amɛ ŋtɔ nyɔtakankan totowo
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ðo mɛ
    Miin