ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU Watchtower Tɔ
Watchtower
ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU
Aja
À
  • À
  • à
  • Á
  • á
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ɛ
  • ɛ
  • Ɖ
  • ɖ
  • Ó
  • ó
  • Ò
  • ò
  • Ú
  • ú
  • Ù
  • ù
  • Í
  • í
  • Ì
  • ì
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̀
  • ɔ̀
  • Ɔ̌
  • Ӡ
  • ӡ
  • BIBLA
  • WEMAWO
  • BƆBƆWO
  • mwbr23 septembre kpashi. 1-11
  • Agbenɔnɔ Koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo

Video ɖe deli nɔ ecɛ ci èsɔ o.

Mìɖe kuku, kɔpi nɔ video lɔ do go cukaɖa ɖeka.

  • Agbenɔnɔ Koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo
  • Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2023
  • Enyɔta hwɛhwɛwo
  • 4-10 SEPTEMBRE
  • 11-17 SEPTEMBRE
  • 18-24 SEPTEMBRE
  • 25 SEPTEMBRE–1 OCTOBRE
  • 2-8 OCTOBRE
  • 9-15 OCTOBRE
  • 16-22 OCTOBRE
  • 23-29 OCTOBRE
  • 30 OCTOBRE–5 NOVEMBRE
Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2023
mwbr23 septembre kpashi. 1-11

Agbenɔnɔ Koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo

© 2023 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania

4-10 SEPTEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | ƐSTƐƐ 1-2

“Tekpɔ Ajenɔshi Sɛnxu nɔ Eoɖeki Shigbe Ɛstɛɛ nɛ”

w17.01 25 mm. 11

Àtɛnŋ Akpɔtɔ Ajenɔshi Sɛnxu nɔ Eoɖeki le Tetekpɔ mɛ

11 Nɔ wokanfukɔ mì ɖoɖuɔ, etɛnŋ gbɔnnu nɔ mì mɔ mìajeshi sɛnxu nɔ mìwoɖekiwo. Bu tamɛ kpɔ so ɖoŋci nywi ci Ɛstɛɛ na nu ci enuwo vatrɔ le avomɛ. Ényɔ vi haan yí wogbesɔ enu kpɛnkpinwo drɛ do na nɔ exwe ɖeka. Énɔ ju koɖo cugbejɛvi sugbɔ ciwo yí nɔ Pɛsi cɛkpakpa lɔ mɛ ciwo yí jijiɛ hɛnnɛ mɔ yewo nu le kpe nɔ efyɔ lɔ. Ele ahan gan, Ɛstɛɛ kpɔtɔ bunɔ amɛ yí devayi jinɔ nyɔ le mɛɖe nu o. Ci efyɔ lɔ sɔɛ mɔ yɛanyi efyɔshi can ɔ, ékpɔtɔ jeshi sɛnxu nɔ yiɖeki.—Ɛstɛɛ 2:​9, 12, 15, 17.

ia 130 mm. 15

Éhwlɛn ta nɔ Mawu Mɛwo

15 Ci ega vaxo yí woadasɛ Ɛstɛɛ nɔ efyɔ lɔɔ, wonu ni mɔ ŋci yí ʒin yí yiasɔ keŋ nɔ woasɔ ɖo acɔ ni nɔ agbenyɔ vi doji. Ele ahan gan, éjeshi sɛnxu nɔ yiɖeki yí mɔ woŋgbesɔ ŋɖe zeto ci Hegai nu mɔ wo le sɔ nu o. (Ɛstɛɛ 2:15) Taŋfuin évakpɔɛ mɔ evinyɔnyɔ ɖekɛ datɛnŋ ana yí ye nu akpe nɔ efyɔ lɔ o, vɔ ele mɔ woajeshi sɛnxu nɔ amɛɖeki yí agbesɔ amɛɖeki hwenɔ keŋ gbɔxwe anɔ efyɔ lɔ gbadenu. Jijɔ cɛwo debɔ ahan le nɔtɔxu o. Yi nyɔ ɖele mɛ ba?

w17.01 25 mm. 12

Àtɛnŋ Akpɔtɔ Ajenɔshi Sɛnxu nɔ Eoɖeki le Tetekpɔ mɛ

12 Nɔ mìjeshi sɛnxu nɔ mìwoɖekiwoɔ, akpedo mì nu mìadonɔ nu nywiɖe, aɖonɔ acɔ nywiɖe, awanɔ nu le dredrenu yí agbebunɔ amɛ. Mìnya mɔ gbɔxwe mìwo nu akpe nɔ amɛwoɔ, mìaɖo acɔ ci yí nyi “gbɔngbɔn fafatɔ koɖo gbɔngbɔn maje cukaɖatɔ.” Yí denyi mɔ mìagangannɔ mìwoɖekiwo alo adɔn amɛwo susu va mìwoɖekiwo ji gbagbali yɔ o. (Hlɛn 1 Piɛ 3:​3, 4; Ʒer. 9:​23, 24) Enu dɔndɔn ciwo mìdrɔdrɔ le ji mɛ vazenɔ le mìwo nuwanawo mɛ. Le kpɔwɛ mɛ, etɛnŋ nyi mɔ mɔnukpɔkpɔ veviɖe yí sun mì shi yí ele ji jɔkɔ nɔ mì alo enyɔwlawla ɖe ci mìnya alo mìnyi exlɔ vevi koɖo nɔvi ciwo yí le agbanleamɛji tɔxu. Alo etɛnŋ gbenyi mɔ, mìdrenɔ nyɔ lɔwo mɛ koɖo alɔkpa ɖe yí ejɔnɔ ji nɔ amɛwo alo etɛnŋ nyi edɔ ciwo mɛ mɛbuwo dalɔ yí mìwovaxoxoɔ nuxu so nu keke woabu mɔ mìwoɖekɛ yí wɛ. Akpa ŋtɔ́ xweɔ, Yesu ɖo kpɔwɛ nywi ɖɛ nɔ mì. Le enyɔ sugbɔtɔ ciwo enu mɛɔ, éyɔ nyɔwo so Ebre Nuŋwlɛŋwlɛwo mɛ. Ci exoxoɔ nuxuɔ, étekpɔ keke yi nyɔsetɔwo do jeshi mɔ yi jeshi sɛnxu nɔ yiɖeki yí yi nyɔ lɔwo so Yehowa gbɔ. De Yesu ŋtɔ yí bi alo yí nya ŋɖɛ ahan o. Mawu yí ni.—Ʒan 8:28.

Bibla mɛ Nuveviwo

w22.11 31 mm. 3-6

Mínyaa?

Enugɔnmɛjitɔwo vakpɔ ekpe ɖeka ci yí wosɔ esu wa yí woŋwlɛ ŋsu ɖeka ci yí tɔ mɔ Marduka do ji. (Woyɔɛni le Ajagbe mɛ mɔ Madoshe.) Ényi axɔsudɔwatɔ yí taŋfuin eyi kpɔnɔ eho nyɔwo gbɔ le Susi. Hwenu yí wokpɔ ekpe lɔɔ, Arthur Ungnad ci yí nya enu so exolɔlɔ ŋnɔtɔxu tɔwo nu nywiɖe nu mɔ: “Ŋkɔtɔ nɛ yí wokpɔ Madoshe ŋkɔ le fibu yí denyi le Bibla mɛ o.”.

So hwenu yí Ungnad nu yi nyɔ lɔɔ, wemanyatɔ buwo ɖe gɔnmɛ nɔ ekpe bu ciwo ji woŋwlɛ Pɛsitɔwo xolɔlɔwo do. Le ekpe cɛwo mɛɔ, wokpɔ ekpe hwɛhwɛwo le Persepolis jugan gbangbanwo mɛ. Wokpɔ ekpe lɔwo le enuwoɖoxu ci yí sɔ jugan lɔ gliwo gbɔ. Xɛxɛsi I cɛkpakpa hwenu yí woŋwlɛ enu do ekpe cɛwo ji ɖɛ. Elamite-gbe mɛ yí woŋwlɛ wo do yí ŋkɔ sugbɔ ciwo woyɔ le Ɛstɛɛ wema mɛ ze le wo mɛ.

Persepolis wema sugbɔ yɔ ŋkɔ Marduka, ci yí nyi mɛɖeka ci yí wa edɔ le efyɔ xomɛ le Susi le Xɛxɛsi I cɛkpakpa hwenu. Wema ɖeka nu mɔ Marduka nyi egbegɔnmɛɖetɔ. Enyɔ ŋnɔtɔ sɔgbe koɖo enyɔ ci wonu so Madoshe nu le Bibla mɛ. Ényi efyɔdɔwatɔ ɖeka ci yí wa dɔ le efyɔ Axasuerus (Xɛxɛsi I) xwemɛ yí edonɔ egbe amɛve kpetii. Madoshe nɔnɔ anyinɔnɔ do efyɔxwe gbonu le Susi. (Ɛstɛɛ 2:​19, 21; 3:3) Agbo cɛ keke nywiɖe yí efyɔdɔwatɔwo nɔnɔ enɔ yí wanɔ edɔ.

Enyɔ ciwo wonu so Marduka ci nu woxo nuxu so le ekpe lɔwo ji koɖo Madoshe ci nu woxo nuxu so le Bibla mɛ ɖyi nɔnɔ sugbɔ. Wonɔ agbe le hwenu ɖekɛ mɛ le texwe ɖekɛ ŋmɛ, wowa dɔ le efyɔ xomɛ yí wa edɔ kuɖeka ŋmɛ. Enyɔ cɛ ciwo yí enugɔnmɛjitɔwo nu dɔ yí mìatɛnŋ anu mɔ Marduka ci nyɔ wonukɔ yí nyi Madoshe ci nu yí Ɛstɛɛ wema xo nuxu so.

11-17 SEPTEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | ƐSTƐƐ 3-5

“Kpedo Mɛbuwo nu nɔ Woawa Enu Ciwo Pleŋ Woatɛnŋ Awa”

it-2 345 mm. 5

Madoshe

Égbe mɔ Yedado Ŋdo nɔ Xaman o. Le yi goduɔ, wosɔ Xaman Agagitɔ nɔ anyi canmi ŋkɔtɔ nɔ Axasuerus. Eyi efyɔ lɔ ɖe gbe mɔ mɛ ciwo pleŋ yí nɔnɔ ye gbadenu ɖo ado ŋdo nɔ Xaman ci yesɔ ɖo acɛtɔxu yoyu yɛ. Madoshe nu nɔ wo mɔ Ʒuifu yí yenyi, eyi taɖo égbe kpeŋ mɔ yedawa ahan o. (Ɛst 3:​1-4) Ci Madoshe nu susu cɛ ci yí dɔ egbeɔ, edasɛ mɔ Ʒuifu ci yí sɔ yiɖeki jo nɔ yi Mawu Yehowa yí enyi yí yi koɖi ve. Énya mɔ nɔ yedo ŋdo nɔ Xaman ɔ, denyi mɔ yebubɔkɔ nɔ mɛɖe kpoŋ ci yí le acɛtɔxu, shigbe lé Izraɛliviwo wɛ vayi nɛ o. De eyi anyi kpoŋ mɔ ci mɛ lɔ le acɛtɔxu gangan ɖe taɖo yeado ŋdo ni o. (2Sam 14:4; 18:28; 1Efy 1:16) Le Xaman nyɔ cɛtɔ mɛɔ, enyɔ jɔ nɔ Madoshe mɔ dedo ŋdo ni o. Ewa mɔ Amalesititɔ yí Hamanu nyi yí Yehowa ŋtɔ nu mɔ yele ahwa mɛ koɖo Amalɛki “so jijimɛ yi jijimɛ.” (Hun 17:16; kpɔ HAMÂN.) Enyɔ ci nu woxoxoɔ nuxu so le lɛ yí nyi gbejinɔnɔ nɔ Mawu yí denyi mɔ Madoshe jikɔ mɔ yeanɔ politiki kpaxwe ɖe yɔ o.

it-2 345 mm. 7

Madoshe

Wozin nɔ ahwlɛn Izraɛli gan. Ci ese mɔ wosɔ gbeta mɔ woagu Ʒuifuwo pleŋ le acɛkpakpa lɔ mɛɔ, Madoshe dasɛ mɔ yekando ji mɔ de gbali yí Ɛstɛɛ vayi ci efyɔ xomɛ le gahunnɔtɔ mɛ pɛɛ o, vɔ asɔ hwlɛn Ʒuifuwo gan yɔ. Édasɛ texwe ci yí Ɛstɛɛ le ni yí nu ni mɔ yɛ le vayi ɖe kuku nɔ efyɔ lɔ nɔ akpedo yewo nu. Ci yí Ɛstɛɛ gbe le afɔku mɛ can ɔ, éwa do nyɔ ci wonu ni ji.—Ɛst 4:7–5:2.

ia 133 mm. 22-23

Éhwlɛn ta nɔ Mawu Mɛwo

22 Jika aso Ɛstɛɛ haan ci ese nyɔ cɛ. Xɔse dodokpɔ gangantɔ ecɛ nyi ni. Le ɖoŋci ci Ɛstɛɛ na Madoshe mɛɔ, edasɛ mɔ évɔn. Éɖo ŋwi efyɔ se lɔ. Nɔ mɛɖe yi efyɔ lɔ gbɔ gan yí deyɔɛɔ, eku kojo woɖonɔ ni. Nɔ efyɔ lɔ do fyɔcikplɔ ɖaɖa amɛ lɔ gbɔ gbɔxwe yí wodawui o. Ɛstɛɛ akpɔkɔ emɔ mɔ efyɔ lɔ awa xomɛvu nɔ ye ci enya nywiɖe mɔ eyi ji yí wowu Vasti doa? Ɛstɛɛ nu nɔ Madoshe mɔ, efyɔ lɔ yɔ ye yɛɔ, ewa ŋkeke 30! Ci efyɔ lɔ degbeyɔ Ɛstɛɛ kpɔɔ, enyɔ jɔ ni mɔ, ánunuɔ mɔ ye nu degbekpekpeɛ nɔ efyɔ ŋtɔ́ ci susu trɔnɔnɔ kabakaba o.—Ɛstɛɛ 4:​9-11.

23 Madoshe xo nuxu nɔ Ɛstɛɛ yí do ŋsɛn yi xɔse. Éna yí ekando ji mɔ, nɔ dewa ŋɖeɔ, hwlɛngan Ʒuifuwo tɔ aso fibu ava nɔ wo. Vɔ Ɛstɛɛ abui mɔ nɔ yumɛcici lɔ vatɔ ŋsɛnsɛn doji ɖe, yɛaxla ye doa? Le lɛɔ, Madoshe dasɛ mɔ yeɖo xɔse sɛnŋ do Yehowa nu, ɖo Yehowa dalɔn yí woagu Yi mɛwo o, yí egbe ciwo eɖo dagɔnma vamɛ gbeɖe o. (Ʒozue 23:14) Le yi goduɔ, Madoshe biɔ Ɛstɛɛ se mɔ: “Mi yí nya nɔ ŋcɛ ciwo yí avajɔ yí dɔ taɖo yí wosɔ eo sɔ ɖo efyɔshiɔ?” (Ɛstɛɛ 4:​12-14, NWT) Denyɔ mɔ mìasran Madoshe kpɔwɛ ba? Ékando yi Mawu, Yehowa ji keŋkeŋ. Mìwo can mìwɛni ahan a?—Elo. 3:​5, 6.

Bibla mɛ Nuveviwo

kr 160 mm. 14

Wodo Gbla Keŋ Avo Asɛn Mawu

14 Shigbe Ɛstɛɛ koɖo Madoshe ciwo yí ni vayi nɛɔ, Yehowa mɛwo donɔ gbla keŋ avo yí asin shigbe lé eji do nɛ, le egbɛ mɛ. (Ɛstɛɛ 4:​13-16) Eɔ can àtɛnŋ awa ɖe le mɛa? Ɛɛ. Àtɛnŋ adonɔ gbe ɖaɖa mamimami do ta nɔ nɔvio ŋsu koɖo nɔvio nyɔnu gbɔngbɔn mɛ tɔ ciwo yí kpekɔ fun kakayɛ, ɖo woɖoɖoɔ kojo nɔ wo do ŋɖemajɔ ji. Gbedoɖa ŋtɔ́wo kpenɔdo mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo nu sugbɔ le hwenu sɛnŋwo koɖo yumɛcici mɛ. (Hlɛn Ʒaki 5:16.) Yehowa ɖonɔ gbedoɖa ŋtɔ́wo ŋcia? Eji ciwo mìɖunɔ le kojoɖoxuwo danasɛ mɔ éwɛni!—Ebre. 13:​18, 19.

18-24 SEPTEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | ƐSTƐƐ 6-8

“Enukplamu ci yí le Seŋkankan Nywi mɛ”

ia 140 mm. 15-16

Éwa nu Koɖo Ŋɖɛnyanya, Égbe Dɔn yí Deyi go o

15 Hwenu yí Ɛstɛɛ dodoɔ ʒinxo yí akpɔ gamɛ nywitɔ ci ji axo nuxu nɔ efyɔ lɔɔ, ganhunnɔ mɛ yí Xaman wakɔ totomɛ ciwo yí avahɛn ŋkpɛn vɛ ni nɛ. Ðootɔɔ, etɛnŋ nyi Yehowa Mawu yí dɔ yí Efyɔ lɔ adɔn alɔn eglo. (Elo. 21:1) De kpaca mì ci yí Mawu Nyɔ lɔ do ŋsɛn mì mɔ mìwo le nɔ “te kpɔ Mawu” o! (Hlɛn Mishe 7:7.) Nɔ mìnɔ te kpɔ Mawuɔ, mìado jeshi mɔ ákpɔ mìwo cukaɖawo gbɔ nɔ mì yí anyɔ sɔwu ci mìwoŋtɔwo mìakpɔ gbɔ.

Éxo Nuxu Koɖo Edɔngbegbe

16 Ɛstɛɛ deɖo akpɔ do ʒinxo ci efyɔ lɔ do nu keŋ abɔ nu o, vɔ éɖo aɖe enyɔ lɔwo pleŋ mɛ nɔ efyɔ lɔ hwenu eyɔɛ nɔ agɔ zevetɔ ɖuɖu. Vɔ lé awɛ doɔ? Ewa mɔ Efyɔ lɔ ŋtɔ hun emɔ lɔ ɖɛ hwenu ebiɔɛ se mɔ nyi yeani ma. (Ɛstɛɛ 7:2) “Nuxuxoxo ga xo” nɔ Ɛstɛɛ hɔnnɔ.

ia 140 mm. 17

Éwa nu Koɖo Ŋɖɛnyanya, Égbe Dɔn yí Deyi go o

17 Mìabu tamɛ kpɔ yí akpɔ lé Ɛstɛɛ do gbe ɖaɖa le ji mɛ nɔ yi Mawu keŋ gbɔxwe yí nu nyɔ cɛwo: “Oo efyɔ, nɔ anyi nu kpe nɔ eo yí enyɔ nɔ eoɔ, ŋɖe kuku, hwlɛn anyi gbe koɖo anyi jukɔn gbe gan.” (Ɛstɛɛ 7:​3, NWT) Àkpɔɛ mɔ, éwɛ yí efyɔ lɔ kando ji mɔ yɛbu ye koɖo gbeta ci yeasɔ. Ɛstɛɛ to akpo xesexese nɔ Vasti ci yí nyi efyɔshi xoxuitɔ ci yí ɖui yí do ŋkpɛn asuɔ. (Ɛstɛɛ 1:​10-12) Gbesɔ kpe niɔ, Ɛstɛɛ dedo ehwɛ efyɔ lɔ mɔ yi wa ŋɖɛmanyanu ci ekando Hamanu ji o. Ewaɖeɔ, éɖe kuku nɔ efyɔ lɔ mɔ yɛ le glɔn ta nɔ ye yí ahwlɛn ye gbe gan.

ia 141 mm. 18-19

Éwa nu Koɖo Ŋɖɛnyanya, Égbe Dɔn yí Deyi go o

18 Kankandoji li mɔ enyɔ ci enu akpaca efyɔ lɔ. Mi yí agbe dɔn yí ahɛn afɔku cɛ va efyɔshi jiɔ? Ɛstɛɛ nu kpi mɔ: “Wosa mì, nyɛ koɖo anyi jukɔn nɔ woavɔ mì, awu mì yí agu mì swi keŋkeŋ. Ecɛyɛɔ, nɔ sa wosa mì nɔ mìanyi hwashi ŋsu koɖo hwashi nyɔnuwo kpoŋ ɔ, ŋdanu nyɔ ɖe kpetii o. Vɔ nɔ wobɔ nu yí awobinu cɛ jɔɔ, agble nu le fyɔ lɔ nu.” (Ɛstɛɛ 7:​4, NWT) Àdo jeshi mɔ Ɛstɛɛ dre cukaɖa lɔwo mɛ hlɛnhlɛnhlɛn yí nu kpi mɔ gbeyedake nu sa nɔ enyi hwashigbe mɛ wosɔ yewo do sa o. Nɔ efyɔ lɔ bɔ nu yí wowa amɛwuwunu cɛɔ, ádahɛn nu le yiŋtɔ nu.

19 Ɛstɛɛ kpɔwɛ lɔ kpla mì mɔ mìawa ɖaŋ axonɔ nuxu nɔ amɛ yí mɛ ci mìxokɔ nuxu lɔ nɔ amɔŋje nyɔ lɔ mɛ nɔ mì. Nɔ mìle cukaɖa sɛnŋ ɖe mɛ yí evaʒan mɔ mìadre mɛ nɔ mìwo mɛvevi ɖe alo mɛɖe ci yí le acɛtɔxuɔ, anyɔ mɔ mìagbɔn ji ɖɛ awa nu koɖo bubu yí agbenu lé enu lɔ le do teŋ. Nɔ mìwa enu cɛwo pleŋ ɔ, akpedo mì nu sugbɔ.—Elo. 16:​21, 23.

Bibla mɛ Nuveviwo

w06 3/1 11 mm. 1

Enyɔ vevi ciwo yí le Ɛstɛɛ wema mɛ

7:4—Lé Ʒuifuwo Gugu Atɛnŋ “Agble nu le Efyɔ lɔ nu” Doɔ? Ci Ɛstɛɛ sɔ ayejeje yí nu mɔ wotɛnŋ sa Ʒuifuwoɔ, étɛtɛ gbe do ji mɔ Ʒuifuwo gugu adahɛn nu le fyɔ lɔ nu. Egajun ho 10000 ci Xaman ɖo gbe mɔ yeana do efyɔ gban mɛ nɔ woawu Ʒuifuwo deɖɔ ŋɖe sa nɔ wosɔ sɔ koɖo eho ci woaxɔ sa nɔ Xaman wa toto keŋ sa Ʒuifuwo yí wonyi hwashiwo o. Nɔ wa wowa do Xaman totomɛ lɔ ji yí wu Ʒuifuwo saɔ, efyɔshi lɔ can ayi do mɛ.

25 SEPTEMBRE–1 OCTOBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | ƐSTƐƐ 9-10

“Desɔ Acɛ ci Eɖo sɔ yi go o”

it-2 346 mm. 1

Madoshe

Ecɛyɛɔ, Madoshe vaɖɔli Xaman yí nyi canmi ŋkɔtɔ nɔ efyɔ lɔ, yí efyɔ lɔ na acɛ yi mɔ yɛadonɔ alɔ wema mɛ do nu nɔ ye. Efyɔ lɔ sɔ Xaman xwe na Ɛstɛɛ. Eyi Ɛstɛɛ mɔ Madoshe le kpɔ ji. Eyi Madoshe zan acɛ ci efyɔ lɔ ni yí ɖe wema ɖeka ti yí na acɛ Ʒuifuwo mɔ woɖo ahwlɛn ta nɔ wowoɖekiwo. Hwlɛngan koɖo jijɔkpɔkpɔ yí enyi nɔ Ʒuifuwo. Amɛ sugbɔ le Pɛsi cɛkpakpa lɔ mɛ vabɔdo Ʒuifuwo nu eyi keke ŋkeke 13 tɔ lɔ nɔ Adar wleci ci yí nyi azan ci ji wema lɔ atɔ dɔ wawaɔ, Ʒuifuwo le gbesɔsɔ nɔ ahwawawa. Ci mɛ ciwo pleŋ yí wanɔ dɔ le acɛkpakpa lɔ mɛ kpɔ acɛtɔxu ci Madoshe leɔ, wovabɔdo Ʒuifuwo nu. Wogbeda ŋkeke ɖeka do azan ci ji woawa ahwa le Susi ji. Amɛ ciwo yí wu 75 000 ciwo yí le Pɛsi cɛkpakpa lɔ mɛ yí xakɔ Ʒuifuwo, ku xloŋ keke Xaman viɛ amɛwo lɔwo can yi do mɛ. (Ɛst 8:1–9:18) Eyi Ɛstɛɛ nu nɔ Madoshe mɔ yi le wa toto keŋ nɔ woaɖu exwe le “Purim ŋkekewo” ji, atɔ so ŋkeke 14 yi ŋkeke 15 tɔ nɔ Adar wleci. Woaɖu agɔ yí ana nu wowonɔnɔwo koɖo wamɛnɔwo le ŋkeke ŋtɔ́wo ji. Eyi Ʒuifuwo lɔn yí tɔ exwe ŋtɔ́ ɖuɖu yí gbenu nɔ wowo viwo koɖo wowo viviwo koɖo evi ciwo woavaji wo mɔ wo le ɖunɔ exwe cɛ tɛgbɛɛ. Ci enyi Madoshe yí nyi amɛ amɛvetɔ le acɛkpakpa lɔ mɛɔ, Ʒuifuwo buini haan yí egbewanɔ edɔ nɔ wo nywiɖe nɔ woavo.—Ɛst 9:​19-22, 27-32; 10:​2, 3.

it-2 628 mm. 4

Purim

Enu ci yí taɖo woɖuini. Ci amɛ sugbɔ nunɔ mɔ Purim xwe lɔ denyi sɛnsɛn xwe yí ŋciwo wogbewanɔ wunɔgan ɖoɖuɔ, mìkpɔ mɔ denyi ahan yɔ nɛ o, ɖo dele ahan le tɔtɔmɛ sa hwenu woɖuini o. Madoshe koɖo Ɛstɛɛ sɛnnɔ Yehowa, Mawu adodwi lɔ yí exwe cɛ ɖuɖu kanfunɔ Yehowa. Yehowa yí wɛ yí Ʒuifuwo kpɔ hwlɛngan hwenɔnu ɖo Madoshe ci yí sɛn Yehowa yí nɔ gbeji ni yí dɔ taɖo wotɔ exwe cɛ ɖuɖu. Taŋfuin Amalesititɔ yí Xaman nyi. Yehowa sɛn kpɛn nɔ Amalesitiwo vayi sa yí mɔ woagu wo. Madoshe nyi Mawu se yí gbe mɔ yedado ŋdo nɔ Xaman o. (Ɛst 3:​2, 5; Hun 17:​14-16) Gbesɔ kpe niɔ, enyɔ ciwo Madoshe nu nɔ Ɛstɛɛ (Ɛst 4:14) dasɛ mɔ éɖo ŋdo ŋsɛn gangantɔ lɔ nu ci yí ahwlɛn Ʒuifuwo gan. Eyi ci Ɛstɛɛ bla nu gbɔxwe yí yi efyɔ lɔ gbɔ keŋ avayi nu ŋci eʒan koɖo ci eyɔɛ va agɔɖuxuɔ, édasɛ mɔ yɛ can kando ji mɔ Mawu akpedo ye nu.—Ɛst 4:16.

cl 101-102 mm. 12-13

“Mí Tekpɔ Ale Shigbe Mawu Ɛnɛ” le lé Mízannɔ Míwo Ŋsɛn do

12 Yehowa na acɛ hamɛmɛshinshinwo nɔ woaxɔ ŋkɔ le Kristotɔwo hamɛ lɔ mɛ. (Ebretɔwo 13:17) Ŋsu cɛ ciwo yí je ɖo azan acɛ ci Mawu na wo yí asɔ wa enu ciwo yí hamɛ lɔ ʒan yí agbele bu nɔ wo. Texwe ci yí hamɛmɛshinshinwo le adɔ yí woagangannɔ wowoɖekiwo le ŋmɛ nɔ wowo kpena xɔsetɔwoa? Oo, de ahan yɔ nɛ o! Ele mɔ hamɛmɛshinshinwo awa nu eɖemawuɖe yí asɔ wowoɖekiwo hwe le hamɛ lɔ mɛ. (1 Piɛ 5:​2, 3) Bibla nu nɔ amɛjikpɔtɔwo mɔ: ‘Mí ɖo ale bu nɔ Mawu ha. Habɔbɔ lɔ yí Mawu xwle koɖo Eviɛ hùn.’ (Edɔ. 20:28) Eyi taɖo esɔgbe mɔ woale bu nɔ Mawu lɛngbɔ ɖeka ɖeka ci yí le hamɛ lɔ mɛ nywiɖe.

13 Mìasɔ kpɔwɛ cɛ asɔ ɖe mɛ. Ao xlɔ vevi ɖeka sɔ enuvevi ɖeka nɔ eo mɔ eo le lebu ni nɔ ye. Ènya mɔ eho blebu yí ye xlɔ lɔ cu do ta nɔ nu lɔ. Dawa ɖaŋ ale bu nɔ nu lɔ yí akpɔ ji nywiɖe ba? Ahanke Mawu sɔ ŋɖeka ci yí le veviɖe ni do alɔ mɛ nɔ hamɛmɛshinshinwo yí ekando wo ji mɔ woakpɔ ji nywiɖe: Eyi nyi hamɛ lɔ yí mɛ ciwo yí le mɛ le shigbe lɛngbɔwo nɛ. (Ʒan 21:​16, 17) Lɛngbɔ lɔwo le veviɖe nɔ Yehowa sugbɔ, lé wove ni do yí dɔ exwle wo koɖo Eviɛ vevi Yesu Kristo hun xɔafi lɔ. Yehowa atɛnŋ anu sa mɔ yedacu efɛn blebu ŋtɔ́ do ta nɔ lɛngbɔ lɔwo o. Ecɛ nɔnɔ tamɛ nɔ hamɛmɛshinshin ciwo yí sɔ wowoɖekiwo hwenɔ yí wolenɔ bu nɔ Yehowa lɛngbɔ lɔwo shigbe lé eji do nɛ.

Bibla mɛ Nuveviwo

w06 3/1 11 mm. 4

Enyɔ Vevi Ciwo yí le Ɛstɛɛ Wema mɛ

9:​10, 15, 16—Ci wona gbe Ʒuifuwo mɔ wo le lɔ ahwagbemɛnuwo ɖe, nyi yí taɖo yí wodewɛɔ? Mìkandoji mɔ ci wogbeɔ, ŋci wojijiɛ yí nyi mɔ woaglɔn ta nɔ wowoɖekiwo, denyi fini woato akpɔ ŋcilanmɛnuwo yí xa wo o.

2-8 OCTOBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 1-3

“Kpɔtɔ Adadasɛ mɔ Yeɖo Lɔnlɔn Gangan nɔ Yehowa”

w18.02 6 mm. 16-17

Sran Xɔse Koɖo Tonusese Nowe, Daniɛli Koɖo Job tɔ

16 Cukaɖa ci Job do go. Enuwo nyɔ nɔ Job le agbe mɛ, ahanke egbeto cukaɖawo mɛ hɛnnɛ nɛ. Keŋ gbɔxwe ato yi cukaɖa lɔwo mɛɔ, “Job nyi dɔkunɔ gangantɔ ci yí le wezexu.” (Job 1:3) Ényi mɛ ci shi alɔ mɛ le yí amɛwo jeshi ɖɛ yí gbebuini. (Job 29:​7-16) Ganŋgan, Job dekpɔ yiɖeki mɔ yenyi amɛvevi yí yedeʒan Mawu le agbe mɛ o. Nɔ mìanuiɔ, Yehowa yɔɛ mɔ “dɔwavi” yí gbenu kpi mɔ: “Job nyi amɛ nywi yi gbe nyi Mawu dokplɔtɔ. É sɛnnɔ Mawu yi gbé enu vɔnwo wawa.”—Job 1:8.

17 Le hwenu kleŋ ɖe mɛɔ, Job gbe trɔ xasa zeɖeka. Éje abɔ yí emɔkpɔkpɔ bu di keŋkeŋ. Mìnya mɔ Satana ŋsukantɔ yí mɔ ci enuwo nyɔnyɔ nɔ Job yí dɔ taɖo yɛ le Mawu sɛnkɔ. (Hlɛn Job 1:​9, 10.) Yehowa debɔ nu do enyɔ cɛ ci yí Satana ɖe ti o. Ewaɖeɔ, ézɔn do nyɔ lɔ nu yí nu nɔ Job mɔ yɛ le dasɛ egbejinɔnɔ yitɔ yí agbedasɛ mɔ yesɛnkɔ Mawu koɖo ye ji keŋkeŋ yí denyi amɛɖekɛtɔnyanya yɔ o.

w19.02 5 mm. 10

Kpɔtɔ Anɔ Gbeji!

10 Lé enyɔ ci yí Satana fɔn do Job nu kan eo doɔ? Le nyɔnɔnwi mɛɔ, énunuɔ mɔ, eo delɔn Yehowa ŋtɔŋtɔ o, mɔ eo ale gbesɔsɔ atashi Yehowa sɛnsɛn keŋ ahwlɛn ao gbe gan, yí eo dakpɔtɔ anɔ gbeji o! (Job 2:​4, 5; Enyɔ. 12:10) Lé èse le eoɖeki mɛ kudo enyɔ ŋtɔ́ nuɔ? Eve eo nu sugbɔ, alo? Vɔ bu nyɔ cɛ kpɔ: Yehowa kando eo ji keke yí na mɔnukpɔkpɔ nywi ɖeka eo. Yehowa ɖe mɔ nɔ Satana nɔ ate egbejinɔnɔ ao tɔ kpɔ. Yehowa kando ji mɔ eo atɛnŋ akpɔtɔ anɔ gbeji yí aɖo kpe yi ji mɔ Satana nyi ŋsukantɔ. Éɖo gbe ɖɛ mɔ yeakpedo eo nu nɔ nawɛ. (Ebre. 13:6) Mɔnukpɔkpɔ enyi mɔ xexegbɛ Cɛkpatɔgan kan do eo ji! Èmɔŋje enu ci yí taɖo egbejinɔnɔ le veviɖe gɔnmɛa? Éna yí mìtɛnŋ gbenɔ ŋsukankan Satana tɔwo yí hwlɛnnɔ ta nɔ mìwo Da ŋkɔ nywi lɔ keŋ nɔnɔ godu nɔ yi cɛkpakpa lɔ. Nyi yí mìatɛnŋ awa keŋ akpɔtɔ anɔ gbejiɔ?

Bibla mɛ Nuveviwo

w21.04 11 mm. 9

Enu ciwo mìatɛnŋ akpla so Yesu nyɔ kpɛtɛkpɛtɛwo mɛ

9 Nyɔ ci Yesu nuɔ? Ci ekpɔtɔ hwɛɖeka Yesu akuɔ, édo axwa mɔ: “Anyi Mawu, Anyi Mawu, nyi taɖo E tashi Ŋ ɖɛ ɔ?” (Mt. 27:46) Bibla deɖe enu ci yí taɖo Yesu nu ahan mɛ o. Vɔ mìakpɔ enu ci mìatɛnŋ akpla so nyɔ cɛwo mɛ. Ŋɖeka ci mìkpla le nyɔ cɛwo mɛ yí nyi mɔ, Yesu na nyɔnuɖɛ ci yí le Ehajiji Wema 22:1 mɛ vamɛ. Enyɔ cɛwo gbedasɛ petii mɔ Yehowa desɔ ŋɖe “cɔn” Eviɛ ji yí sɔ glɔn ta ni o. (Job 1:10) Yesu mɔŋje mɛ mɔ ye Daye sɔ ye do alɔ mɛ nɔ ye ketɔnɔwo keŋkeŋ nɔ woado ye xɔse kpɔ keke yi ku mɛ. Wodedo agbetɔ ɖe kpɔ ahan shigbe Yesu nɛ o. Gbesɔ kpe niɔ, enyɔ cɛwo ɖo kpe yi ji mɔ dewa nuvɔn ɖe ci yí na woɖo awui o.

9-15 OCTOBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 4-5

“Gbe Ŋsunyɔ Ciwo Wokakanɔ”

it-1 725 mm. 2

Elifazi

2. Yɛ can le Job xlɔ amɛtɔn lɔwo mɛ. (Job 2:11) Éso Tema yí nyi Ezawu jijimɛvi. Gbesɔ kpe niɔ, ényi Abraxamu jijimɛvi hɛnnɛ yí ba Job hwɛɖeka. Yi koɖo yi jijimɛviwo gangannɔ wowoɖekiwo do ŋɖɛ ci wonya ŋci. (Ʒer 49:7) Le “akɔnfanamɛtɔ” Job tɔ lɔwo mɛɔ, éwa mɔ Elifazi yí nyi amɛvevi, mɛ ci amɛwo bunɔ wu yí taŋfuin eyi nyi mɛganxutɔ. Eyi xɔ nuxu doŋkɔ le amɛ amɛtɔn lɔwo mɛ yí ɖɔ nuxu kɔɖɛ shiin keŋ gbɔxwe mɛkpɛtɛwo vaxo.

w05 9/15 26 mm. 2

Ðu Susu Masɔgbewo ji!

Ci Elifazi ɖoŋwi enujiŋ ɖeka ci ekpɔ vayiɔ, énu mɔ: “Gbɔngbɔn ɖeka toto ŋmɛ nɔ ŋ. Efu ciwo yí le anyi gotu fɔn jete! Gbɔngbɔn lɔ cìte, vɔ ŋ de tɛnŋ nya enu ci yí é nyi o. Kpɔli ɖeka cìte le ŋkɔ nɔ anyi ŋkuviwo, yi eɖa ɖo. Eyi, ŋ se ekpa ɖɔɖɔ ɖeka.” (Job 4:​15, 16) Gbɔngbɔn ci han yí trɔtrɔ susu nɔ Elifaziɔ? Ðikadodo nyɔ ciwo wonu kplɔ nyɔ cɛwo do dasɛ mɔ denyi dɔla jɔjɔɛ Mawu tɔ ɖe yí gbɔngbɔn ŋtɔ́ nyi o. (Job 4:​17, 18) Gbɔngbɔn vɔn teŋ yí nyi gbɔngbɔn cɛ. Nɔ denyi ahan ɖe, nyi yí taɖo Yehowa gbe nyɔ nɔ Elifazi koɖo yi bɔdonutɔ amɛve lɔwo mɔ wokan ŋsu do nu nɔ yeɔ? (Job 42:7) Nyɔnɔnwi yɔ, gbɔngbɔn vɔn yí flu Elifazi. Enyɔ ciwo enu dasɛ mɔ yi susu lɔwo deso Mawu gbɔ o.

w10 2/15 19 mm. 5-6

Ðu Ŋsukankan Satana Tɔwo ji

Satana zan Elifazi ci yí nyi Job xlɔ amɛtɔn lɔwo ciwo yí va ji kpɔ domɛtɔ ɖeka, yí nu mɔ ŋsɛn ɖeeɖe dele agbetɔwo shi o yí wodeɖo emɔkpɔkpɔ ɖe hɛnnɛ o. Énu so agbetɔwo nu mɔ wonyi mɛ ciwo yí “nɔ̀nɔ axwe ciwo yí wo sɔ esu sɔ wa mɛ.” Énu nɔ Job mɔ: [Wowo] anyiɖogu nɔ esu xwe lɔwo le eɖyi xoxo mɛ. Wo cuku wo yi wo ku fafɛɖe sɔwu jaŋkpɛkpɛ. Amɛ kunɔ so wezexu vayì weɖoxɔxu, yi amɛ ɖe de nya o. Wo ku yi sɔyì mavɔ mavɔ mɛ.”—Job 4:​19, 20.

Le fibu nɔ Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwoɔ, wosɔ mì sɔ koɖo “esu ze”. Atɛnŋ agban bɔbɔɛɖe. (2 Kor. 4:7) Ci mìɖu nuvɔn koɖo afɛn cinɔɔ, eyi taɖo mìgbɔnɔjɔ. (Rɔm. 5:12) Nɔ mìwoŋtɔwo ɖekɛ ŋsɛn mɛ yɔɔ, Satana aɖu mì ji fafɛɖe. Vɔ ci mìnyi Kristotɔwoɔ, Mawu kpenɔdo mì nu. Ci ŋsɛn ɖe dele mì nu can ɔ, mìle veviɖe ni. (Ezai 43:4) Gbesɔ kpe niɔ, Yehowa nanɔ gbɔngbɔn Kɔkɔɛ mɛ ciwo yí biɔɛ ni. (Luiki 11:13) Yi gbɔngbɔn lɔ atɛnŋ na mì “ŋsɛn ci yí wugan jɔjɔmɛtɔ,” yí mìaɖu cukaɖa ɖekpokpui ci Satana ahɛn va mì ji ji. (2 Kor. 4:7; Fili. 4:13) Nɔ mìtrɔkpe Legba yí le “gogwiɖe le xɔse mɛ[ɔ]”, Mawu ana ŋsɛn mì yí mìale gogwiɖe. (1 Piɛ 5:​8-10) Eyi taɖo mìdeɖo avɔn nɔ Satana Legba o.

mrt 32 mm. 13-17

Glɔn ta nɔ Eoɖeki so Ŋsukankan Nyɔwo Gbɔ

● Wa numɛkuku so nu yí anya fini eso

Enyɔ ci Bibla nu: “Mí do enushanu kpɔ”—1 Tɛsalonikitɔwo 5:21

Gbɔxwe àkando enyɔ ɖe ji alo asɔɛ ɖaɖa amɛ, nɔ amɛ sugbɔ nya enyɔ lɔ alo wonui zenɛniɖe le enyɔjɔjɔwemawo mɛ can ɔ, ji dwi ni kpɔ yí akpɔ mɔ nyɔnɔnwi yɔ ma. Lé àwɛ doɔ?

Kpɔ mɔ woatɛnŋ akando fini enyɔ lɔ so ji ma. Enyɔjɔjɔdɔwaxuwo koɖo gbɛbɔbɔ buwo tɛnŋ trɔnɔ enyɔjɔjɔwo nɔ ado wowoŋtɔwo ji le ajɔnyɔwo alo politikinyɔwo mɛ. Gbeɖo to nyɔ ci èse lɔ le fibuwo akpɔ mɔ wosɔ koɖo ŋkɔtɔ ma. Hweɖowonuɔ, exlɔwo tɛnŋ sɔ nyɔ ɖewo da do ka ji alo jugbajahadoxuwo ji gan yí wowoŋtɔwo danya mɔ ŋsunyɔ yɔ o. Eyi taɖo, ji dwi nɔ fini enyɔ lɔ so teŋ gbɔxwe akando ji.

Kando ji mɔ enyɔ ci wonu do enyɔ lɔ mɛ sɔgbe pɛpɛpɛ yí wonu enyɔ lɔwo vɛ. Glo azan ci gbe wonu enyɔ lɔ kpɔ, enu ŋtɔŋtɔ ciwo yí jɔ do azan lɔ ji koɖo kpeɖoji sɛnŋ ciwo yí dasɛ mɔ enu lɔ jɔ nyao. Nɔ zanŋte nɔ wovasɔ enyɔ veviwo nukɔ do vlɛkɛsɛ mɛ, alo nɔ wotrɔ enyɔjɔjɔ ɖe koɖo susu mɔ nɔ mɛɖe siɔ aji mɔ yeawa ŋɖe domɛ.

Bibla mɛ Nuveviwo

w03 5/15 22 mm. 5-6

Nɔ te Gogwiɖe yí Aɖu ji le Agbeju lɔ Lɔlɔ mɛ

Nɔ mìle nɔviwo habɔbɔ ci yí le xexeɛ keŋkeŋ mɛ, ci yí nyi sɛnsɛn adodwi lɔ mɛɔ, atɛnŋ adɔ mìasɛnŋ. Shicu gangan ŋtɔ teŋ enyi nɔ mì mɔ mìle nɔviwo habɔbɔ cɛ ci mɛ lɔnlɔn le mɛ! (1 Piɛ 2:17) Eyi mìwo can, mìatɛnŋ akpedo mìwo kpena xɔsetɔwo nu nɔ wowo can woasɛnŋ hɛnnɛ.

Bu kpekpedonu ci amɛjɔjɔɛ Job na kpɔ. Akɔnfanamɛtɔ ŋsukantɔ Elifazi ŋtɔ can lɔn do ji mɔ: “Ao nyɔwo kpedo amɛ ciwo yí jiji a jwin nu. E na ŋsɛn amɛ ciwo yí da tɛnŋ cìte wowoŋtɔwo o.” (Job 4:4) Nyi mìwo ɖeka ɖeka ɖo awa yɛɔ? Agban le mìwo ɖeka ɖeka ji mɔ mìakpedo mɛɖekamɛɖeka le mìwo nɔvi ŋsu koɖo nɔvi nyɔnu gbɔngbɔn mɛ tɔwo nu nɔ woayi ŋkɔ le Mawu sɛnsɛn mɛ. Le enu wawa ɖaɖa mìwo nɔviwo gbɔ mɛɔ, mìatɛnŋ awa do enyɔ ciwo yí gbɔgbɔ ji: “Mí gbe na hlɔnhlɔn alɔ̀ ciwo yí kle. Mí do hlɔnhlɔn eklo ciwo yí gbɔjɔ.” (Ezai 35:3) Eyi taɖo mìaɖui mɔ hweɖekpokpuinu ci mìado go nɔvi Kristotɔ ɖeɔ, mìado ŋsɛn yi yí ani edɔngbegbe. (Ebretɔwo 10:​24, 25) Nɔ mìnunɔ kanfukanfunyɔ ciwo ado ŋsɛn mìwo nɔviwo yí dasɛ nɔ wo mɔ agbla ciwo wojekɔ mɔ yewo nu akpe nɔ Yehowa jekɔŋ nɔ mìɔ, ákpedo wo nu yí woanɔ te gogwiɖe yí aɖu ji le agbeju lɔ lɔlɔ mɛ.

16-22 OCTOBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 6-7

“Nɔ Èvakpɔ mɔ Agbe lɔ Sɛnŋ do ye”

w06 3/15 14 mm. 9

Enyɔ Vevi Ciwo yí le Job Wema mɛ

7:1; 14:14— “Edɔ sɛnŋsɛnŋ” alo “agban kpɛnkpin” gɔnmɛ ɖe? Enu ciwo yí kpekɔ Job sɛnŋ keke enu mɔ agbe lɔ le shigbe edɔ sɛnŋsɛnŋ ɖe nɛ, egbɔnnu yí gbe xu akpa. (Job 10:​17, NWT) Job yɔ gamɛ ci mìzan le yɔdumɛ so hwenu mìku keke vana nɔ fɔnfɔnsoku hwenu mɔ yɛ nyi amɛjiʒinʒin hwenu yí yɔɛ mɔ agban kpɛnkpin.

w20.12 16 mm. 1

“Yehowa . . . Hwlɛnnɔ mɛ Ciwo Gbɔjɔ Gan”

HWEÐEWONUƆ, mìtɛnŋ bu tamɛ kpɔ so lé agbe lɔ kpokpo do koɖo lé mìwo gbemɛ ŋkekewo “ɖɔ koɖo cukaɖa” do. (Job 14:1) Susu cɛ yí taɖo mìgbɔjɔnɔ hweɖewonu. Le blemaɔ, Yehowa sɛntɔ sugbɔ se le wowoɖekiwo mɛ ahan. Keke ɖewo ji mɔ yewoaku hɛnnɛ. (1 Efy. 19:​2-4; Job 3:​1-3, 11; 7:​15, 16) Vɔ Yehowa fanɔ akɔn nɔ wo yí donɔ ŋsɛn wo gbɛmɛgbɛmɛ. Woŋwlɛ enu ciwo mɛ woto keŋ asɔ fa akɔn nɔ mì yí mìakpla nu so wowo kpɔwɛwo mɛ—Rɔm. 15:4.

g 1/12 16-17

Nɔ Èvakpɔɛ mɔ Yeana ta ɖo Agbe lɔ ci kɔ

Nɔ ao nɔnɔmɛ lɔ le shigbe mɔ ɖewaxu degbeli hannɛ can ɔ, nya mɔ deci akogo o. Ewa ŋshishi mɔ, ahanke mɛshiamɛ totoɔ cukaɖa ŋtɔ́ han mɛ le egbɛ mɛ nɛ. Bibla nu mɔ: “Enushanu ci Mawu wa se vevi shigbe nyɔlun ci evijijizan ɖo nɔ ɛnɛ.” (Rɔmatɔwo 8:22) Ci enyi gamɛ kleŋ ɖe yí mìwo cukaɖawo wanɔ can ɔ, evawanɔ nɔ mì shigbe mɔ wodavavɔ gbeɖe hannɛ. Nɔ enu lɔwo vanyina doji le kakayɛ ɖe, nyi yí atɛnŋ akpedo mì nuɔ?

Nu lé enu wakɔ nɔ eo do nɔ ao xlɔ ci ji èkando, ci yí shin le gbɔngbɔnmɛ. Bibla nu mɔ: “Exlɔ lɔnnɔ amɛ hweshahwenu. Nɔvi nyɔnɔnwitɔ nɔ̀nɔ ŋgbe nɔ amɛ tɛgbɛɛ, le cukaɖawo hwenu hɛnnɛ.” (Elododo Wema 17:17) Bibla nu so amɛjɔjɔɛ Job nu mɔ, ci yitokɔ cukaɖawo mɛɔ, éxo nuxu so nu nɔ amɛwo. Hwenu ewa ni mɔ “agbe lɔ cikɔ nɔ yeɔ”, énu mɔ: “Naxo nuxu sugbɔ do enu ciwo yí xakɔŋ ŋci. Naxo nuxu ɖo vevisese lɔ wuganŋ!” (Job 10:1) Nuxuxoxo so nu nɔ mɛɖe atɛnŋ aɖe vevisese lɔ kpɔtɔ, yí akpedo eo nu nakpɔ lé àkpɔ cukaɖa ci mɛ ètotoɔ lɔ mɛ do.

Nu ao jimɛnyɔwo pleŋ nɔ Yehowa le gbedodoɖa mɛ. Amɛ ɖewo bunɔ mɔ gbedodoɖa nyi ŋɖe ci nu wogonɔdo nɔ wole susu mɛ, vɔ Bibla denu ahan o. Ehajiji Wema 65:2 yɔ Yehowa mɔ Mawu ci yí “se mìwo kwifanwo,” yí 1 Piɛ 5:7 nu mɔ: “É kpenɔ ŋkuvi do mí nu.” Zenɛniɖe yí Bibla nu enu ci yí taɖo ele veviɖe mɔ mìaɖoŋ do Mawu nu. Le kpɔwɛ mɛ:

“Doji do Tɔhonɔ nu gbijigbiji! Ŋgbe godo nunyanya aotɔ nu o. Ðoŋwi Mawu le enuwo pleŋ ciwo e wa mɛ. Eyi, Á kpedo eo nu.”—ELODODO WEMA 3:​5, 6.

“Tɔhonɔ wa enu ci yí dro Yi mɛkplɔdotɔwo. Tɔhonɔ ɖoto nɔ Yi mɛkplɔdotɔwo. [Yehowa] ɖoŋci nɔ wowo kwifanwo yí hwlɛn wo gan.”—EHAJIJI WEMA 145:19.

“Ejiɖeɖe ci yí mì ɖo do Mawu nu ke: Nɔ́ mì byɔ enu ɖe toto edro Yitɔ mɛ ɔ, É ɖonɔ to mì.”—1 ƷAN 5:14.

“Tɔhonɔ jinjin le amɛ vɔnwo nu. Vɔ, É ɖonɔto amɛ nywiwo kwifanwo tɛgbɛɛ.”—ELODODO WEMA 15:29.

Nɔ ènu cukaɖa ciwo yí va eo ji nɔ Mawuɔ, ákpedo eo nu. Bibla tɔ jɔ ci edo ŋsɛn mì mɔ mìwo le “doji do Mawu nu hwe ɖekpokpwi nu! Mí nu míwo nyɔwo pleŋ nɔ Mawu.”—Ehajiji Wema 62:8.

Bibla mɛ Nuveviwo

w20.04 16 mm. 10

Sran Yehowa nɔ èwakɔ nu do nɔviwo nu

10 Mìatɛnŋ asran Yehowa nɔ mìtekpɔ yí senɔ nu gɔnmɛ nɔ mìwonɔnɔwo. Tekpɔ ajeshi nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo ɖɛ nywiɖe. Xo nuxu koɖo wo le tɔtɔmɛ koɖo vɔvɔnu nɔ bɔbɔwo, wa dɔ koɖo wo le kunuɖegbe yí nɔ àsun jiɔ, yɔ wo nɔ woava ɖu nu koɖo eo. Nɔ èwɛ ahan ɔ, enu ciwo yí àdo jeshi akpaca eo. Àvakpɔɛ mɔ ŋkpɛn yí dɔ nɔvinyɔnu mɛleli dexonɔ nuxu do amɛ ji o. Àgbedo jeshi mɔ nɔviŋsu ci yí èkpɔ mɔ eho jiji ɖekɛ yí bia ŋkuvi nɔ, wanɔ xomɛvu sugbɔ alo xomu ci yí èkpɔ mɔ wojinɔ gamɛ nɔ bɔbɔwo, tokɔ yumɛcici mɛ. (Job 6:29) Vɔ mìdeɖo ‘azonɔje mɛbuwo nyɔ mɛ’ o. (1 Tim. 5:13) Ele ahan gan, enyɔ mɔ mìajeshi ŋɖewo so mìwo nɔviwo nu, wowo nɔnɔmɛwo koɖo enu ciwo mɛ wotokɔ. Ecɛ akpedo mì nu yí mìase nu gɔnmɛ nɔ wo doji.

23-29 OCTOBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 8-10

“Lɔnlɔn Egbejinɔnɔ Mawu tɔ Glɔnnɔ ta nɔ mì le Satana Ŋsukankanwo mɛ”

w15 7/1 12 mm. 3

Mìwo nu Atɛnŋ Akpe nɔ Mawu Nyaoa?

Job to cukaɖa sɛnŋsɛnŋwo mɛ eɖekplɔɖedo yí ewa ni shigbe mɔ desɔgbe hanci nɛ. Éɖo susu dɔndɔnwo yí nu mɔ Mawu desɔ ɖe le ji nɔ ye o, nɔ yenɔ gbeji alo yedenɔ gbeji ni can. (Job 9:​20-22) Job kando ji keŋkeŋ mɔ yenyi amɛjɔjɔɛ keke mɛbuwo kpɔɛ mɔ yɛnukɔ mɔ yele jɔjɔɛɖe wu Mawu.—Job 32:​1, 2; 35:​1, 2.

w21.11 6 mm. 14

Nyi yí taɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ Yehowa tɔ ɖo ajeŋ nɔ mìɔ?

14 Lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ Mawu tɔ glɔnnɔ ta nɔ mì le gbɔngbɔn mɛ. Davidi nu nɔ Yehowa le gbedoɖa mɛ mɔ: “Mawu, È nyi bexu ɖeka nɔ ŋ. È cɔn ŋ ji le anyi cukaɖawo mɛ. È trɔdo ŋ yí cɔn ŋ ji. Eyi, ŋ ji eha so emɔ ci ji È hwlɛn ŋ gan do. . . . Mawu lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ a trɔdo amɛ ciwo yí kando Tɔhonɔ ji.” (Eha. 32:​7, 10) Le Bibla ŋwlɛŋwlɛ hwenuwoɔ, egli ciwo yí trɔdo eju ɖe glɔnnɔ ta nɔ ju lɔ mɛ tɔwo yí ketɔnɔwo dewanɔ ŋɖe nɔ wo o. Ahanke yí lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ Yehowa tɔ ci yí trɔdo mì glɔnnɔ ta nɔ mì le gbɔngbɔn mɛ nɛ, yí ŋɖe detɛnŋ danahɛn mìwo koɖo Yehowa gblamɛ o. Sɔ kpe niɔ, lɔnlɔn nyɔnɔnwitɔ Yehowa tɔ na yí edɔnnɔ mì va yiɖeki gbɔ.—Ʒer. 31:3.

Bibla Mɛ Nuveviwo

w10 10/15 6-7 mm. 19-20

“Mi yí Jeshi [Yehowa] Susuwo ɔ?”

19 Nyi mìkpla so “Yehowa susuwo” mɛɔ? Éle mɔ mìatashi Mawu Nyɔ nɔ atrɔ lé mìkpɔnɔ Yehowa susuwo do. Mídeɖo asɔ mìwo susuwo ʒin do Yehowa ji gbeɖe keŋ asɔ enumɔŋjemɛ mìwo tɔ ci yí ɖo sɛnxu alo lé mìkpɔnɔ nuwo do sɔ ɖo kojo ni o. Job nu mɔ: “[Mawu] denyi agbetɔ shigbe nyɛ hannɛ nɔ maɖo nyɔ ŋci ni o, alo akplɔɛ yi kojoɖoxu o.” (Job 9:​32, NWT) Shigbe Job nɛɔ, nɔ mìtɔ Yehowa susuwo mɛ mɔmɔŋjeɔ, mìdatɛnŋ akpedo nu o, vɔ mìdase xwe anu mɔ: “Kpɔ ɖa! hwɛɖeka kpoŋ yí mìjeshi nɔ yi nuwawawo, hwɛɖeka kpoŋ mìse so nu! Vɔ ejiɖegbe sɛnŋsɛnŋ yi tɔ lɔ ɖe, mi yí atɛnŋ amɔ yejeshi ɖɛ nywiɖeɔ?”—Job 26:​14, NWT.

20 Nɔ mìle Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo hlɛnkɔ yí vaɖo kpukpui ɖe ji, vevitɔ kudo Yehowa susu nu yí mìdemɔŋje mɛ ɖe, lé mìɖo awa nu doɔ? Nɔ mìji nugɔnmɛ kpɔ gan yí mìdekpɔ ta nɔ ŋɖeɔ, mìatɛnŋ asɔɛ mɔ dodokpɔ enyi nɔ mì akpɔ mɔ mìkando Yehowa ji ma. Ðoŋwi mɔ hweɖewonuɔ, nyɔ ɖewo tɛnŋ vava yí mìazɔn do yɛ nu yí adasɛ mɔ mìkando yi jijɔwo ji. Mìatekpɔ asɔ mìwoɖekiwo hwe yí alɔn do ji mɔ mìdasɛnŋ amɔŋje enu ciwo pleŋ ewa mɛ o. (Ŋun. 11:5) Le yi goduɔ, mìale gbesɔsɔ alɔn do nyɔ cɛ ciwo apotru Pɔlu nu ji. Émɔ: “Ɛɛ! Mawu dɔkunuwo gangan nywiɖe! Mawu ŋununyanya koɖo enunyanya Yitɔ de ɖo sɛnxu o! Amɛ ɖe de li yí a dre nu ciwo Mawu nu daɖɛ o. Amɛ ɖe da tɛnŋ mɔŋje Mawu mɔwo mɛ o. Shigbe lé Enuŋwlɛŋwlɛwo nu mɔ, “Mi yí nya Tɔhonɔ susuwo ɔ? Mi yí a tɛnŋ dasɛ enu nɔ Mawu ɔ?” “Mi yí we nu nɔ Mawu kpɔ, yi Mawu trɔɛ jo ni ɔ?” Ɛɛ! Mawu wa enuwo pleŋ, yi enuwo pleŋ kpɔtɔ yikɔ ŋkɔ toto Mawu ji, yi wo li nɔ Mawu. Kanfukanfu mavɔ nɔ Mawu! Xɔɛ a ɖyi.”—Rɔm. 11:​33-36.

30 OCTOBRE–5 NOVEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | JOB 11-12

“Emɔ Amɛtɔn Ciwo ji Mìato Anya Ŋɖɛ yí Agbekpɔ Nyɔna so mɛ”

w09 4/15 6 mm. 17

Job na yí Amɛ Sugbɔ Jeshi Yehowa Ŋkɔ

17 Nyi yí kpedo Job nu yí ekpɔtɔ nɔ gbejiɔ? Le nyɔnɔnwi mɛɔ, xwe cukaɖawo ava Job jiɔ, étekpɔ yí exlɔnyinyi ci yí le wo koɖo Yehowa gblamɛ sɛnŋ. Ŋɖe deɖo kpe yi ji mɔ Job nya mɔ Satana do hwɛ Yehowa kuso ye nu o. Vɔ Job ɖui gligaan yí nɔ gbeji nɔ Yehowa. Énu mɔ: “Keke vaɖo hwecinu nakuɔ, ŋdatashi egbejinɔnɔ anyitɔ o!” (Job 27:​5, NWT) Lé Job na yí kacaca nɔ yɛ koɖo Mawu gblamɛ doɔ? Kankandoji li mɔ, ése lé Mawu wa nu do koɖo yi kannu mɛ tɔ ciwo yí nyi Abraxamu, Izaki koɖo Ʒakɔbu. Eyi nyɔ cɛ ciwo ese so Mawu nu jɔ ji ni. Job gbekpɔ Yehowa nɔnɔmɛwo sɔ toto yi nuwawawo mɛ.—Hlɛn Job 12:​7-9, 13, 16.

w21.06 10 mm. 10-12

Yehowa le koɖo eo, daci akogo gbeɖe o

10 Do ŋsɛn exlɔnyinyi ci yí le eo koɖo Kristotɔ egbejinɔtɔwo gblamɛ. Nyi xlɔ koɖo mɛ ciwo yí le ao hamɛ lɔ mɛ, mɛ ciwo gbɔ àtɛnŋ akpla nu so. Wotɛnŋ shin wu eo alo ètɛnŋ nyi mɛganxoxu nɔ wo, wotɛnŋ nyi akɔ bu mɛ tɔwo. Bibla ɖo ŋwi nɔ mì mɔ “amɛshinshinwo gbɔ yí wokpɔnɔ nunya le.” (Job 12:​12, NWT) Mɛganxoxuwo can atɛnŋ akpla nu so jajɛ egbejinɔtɔwo gbɔ. Ʒonatan nyi mɛganxoxu nɔ Davidi sesese, gan ecɛ dena woanyi exlɔ eglo o. (1 Sam. 18:1) Davidi koɖo Ʒonatan kpedo wowonɔnɔwo nu yí wosɛn Mawu ci wole cukaɖa sɛnŋwo mɛ can. (1 Sam. 23:​16-18) Nɔvinyɔnu Irina ɖekɛ yí nyi Kunuɖetɔ le yi xomu mɛ, énu mɔ: “Mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo atɛnŋ anyi eda, enɔ koɖo nɔjinɔwo nɔ mì le gbɔngbɔnmɛ nyao. Yehowa atɛnŋ azan wo yí asɔ kpɔ mìwo ʒanwo gbɔ.”

11 Exlɔ yoyuwo ɖoɖo tɛnŋ gbɔnnu, vevitɔ nɔ ènyi ŋkpɛntɔnɔ. Nɔvinyɔnu Ratna wanɔ ŋkpɛn, ékpla nyɔnɔnwi lɔ ci wocikɔ yumɛ ni can. Émɔ: “Ŋvado jeshi mɔ ŋʒan nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo kpekpedonu le hamɛ lɔ mɛ.” Atɛnŋ agbɔnnu mɔ ànu enu ciwo yí wakɔ eo nɔ mɛɖe, vɔ nɔ èwɛɔ, mɛ ci ènui nɔ atɛnŋ avanyi ao xlɔ vevi. Ao xlɔwo ji mɔ yewoado ŋsɛn eo yí akpedo eo nu, vɔ eoŋtɔ yí awɛ yí woanya lé woakpedo eo nu do.

12 Emɔ nywitɔ ɖeka ci ji woato yí aɖo xlɔwo yí nyi kunuɖeɖe doju koɖo ao kpena Kristotɔwo. Carol ci nyɔ mìnu vayi nu mɔ: “Ci ŋzannɔ gamɛ sugbɔ koɖo mìwo nɔvinyɔnuwo le kunuɖegbe koɖo teokrasidɔ buwo mɛɔ, ŋvaɖo exlɔ nywi sugbɔ. So exwe nɛniɖe keɔ, Yehowa to exlɔ cɛwo ji yí kpedo ŋnu.” Mìakpɔ nyɔna sugbɔ nɔ mìje agbla yí ɖo exlɔ nywiwo le Kristotɔ egbejinɔtɔwo mɛ. Yehowa tonɔ exlɔ cɛwo ji yí donɔ ŋsɛn mì nɔ mìgbɔjɔ, le kpɔwɛ mɛ, nɔ mìsekɔ le mìwoɖekiwo mɛ mɔ mìci akogo.—Elo. 17:17.

it-2 851 mm. 5

Ŋɖɛnyanya

Mawu Ŋɖɛnyanya. Yehowa Mawu yí nya ŋɖɛ vɛ, ényi “Ŋununyatɔ ɖekɛ kpaŋ” ci yí li. (Rɔm 16:27; Enyɔ 7:12) Nɔ womɔ mɛɖe nya ŋɖe ɔ, édasɛ mɔ énya dui nɔ nyɔ lɔwo nywiɖe, yí ci Yehowa nyi Enuwowatɔɔ, ényi Mawu ci yí “li tɛgbɛɛ, yí a li tɛgbɛɛ.” (Eha 90:​1, 2) Énya nuwo pleŋ so xexegbɛ lɔ nu, ŋciwo esɔ wɛ koɖo ŋciwo yí le mɛ so hwenu ejɔ keke vaje egbɛ. Ayamɛ sewo, lé nuwo trɔnɔdo le xexe lɔ mɛ koɖo agbemɛ sewo ci nu agbetɔwo kpɔnɔ do yí jinɔ nugɔnmɛ kpɔ yí gbeɖenɔ nuwo ti nyi Yehowa nuwawawo, eyi nɔ ŋcɛwo dɛn le mɛɔ, wodatɛnŋ wa ŋɖekɛ o. (Job 38:​34-38; Eha 104:24; Elo 3:19; Ʒer 10:​12, 13) Ésɔgbe mɔ agbetɔwo ʒan agbenywinɔnɔse yitɔwo gbɔxwe atɛnŋ anɔ agbe nywiɖe yí nuwo amlɛ nɔ wo le agbe mɛ. (2Ese 32:​4-6; kpɔ JEHOVAH [Un Dieu qui a des normes morales].) Ŋɖekɛ dedan di o. (Ezai 40:​13, 14) Ci eɖe mɔ yí ŋciwo desɔgbe koɖo yi se jɔjɔɛwo li na nɔ hwenu ɖe can ɔ, énya lé esɔ mɛ avale do yí awɛ keke yi dro avamɛ yí enyɔ ciwo enu “a ɖu ji le enu ciwo [e] dɔ wo mɔ wo le nyi wawa mɛ.”—Ezai 55:​8-11; 46:​9-11.

Bibla mɛ Nuveviwo

w08 8/1 11 mm. 5

Nuxuxoxo Koɖo Ðajɛvihwɛ Koɖo Cugbejɛvihwɛwo

▪ ‘Ŋnyanɔ nyɔ ci le godu nɔ nyɔ ci wojikɔ anua?’ Job 12:11 nu le Traduction du monde nouveau mɛ mɔ: “Eto dedrɔnɔ nyɔ kpɔ shigbe lé aɖe ɖiɖɔnɔ enu kpɔ nɛ ba?” Kakacɛ ele mɔ èɖo “adrɔnɔ” enyɔ ci vio ŋsuvi alo vio nyɔnuvi nu kpɔ wu sa. Sugbɔtɔɔ, ŋci yí dajɔ gbeɖe nu yí ɖajɛvihwɛ alo nyɔnuvihwɛwo xonɔ nuxu so. Le kpɔwɛ mɛ, vio ŋsuvihwɛ alo nyɔnuvihwɛ tɛnŋ nu mɔ, “Vihwɛ ji èkpɔnɔ nyɛ do tɛgbɛɛ!” alo “Deɖonɔ toŋ gbeɖe o!” Ci àsɔ nyɔgbe “tɛgbɛɛ” koɖo “gbeɖe” mɔ wonyi nyɔɔ, nya mɔ de nyɔ ci vio jikɔ anu nɛ o. Le kpɔwɛ mɛ, “Vihwɛ ji èkpɔnɔ nyɛ do tɛgbɛɛ” gɔnmɛ tɛŋ nyi mɔ “Ŋdo jeshi mɔ dekannɔdoŋ ji o,” yí “Deɖonɔ toŋ gbeɖe o” gɔnmɛ tɛŋ nyi mɔ “Ŋji mɔ nanu lé nu wakɔ do nɔŋ teŋ.” Tekpɔ anyanɔ nyɔ ci yí le godu nɔ nyɔ ci wojikɔ anu.

    Wema ciwo yí le Ajagbe mɛ (2015-2025)
    To le mɛ
    Ðo mɛ
    • Aja
    • Miin
    • Cancanwo
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Yizanzan sewo
    • Amɛ ŋtɔ nyɔtakankan totowo
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ðo mɛ
    Miin