Pɔlu wanɔ dɔ yí sɔ kpɔnɔ yiɖeki ji, vɔ kunuɖeɖedɔ lɔ yí nyi enuvevitɔ ni
1-3.Nyi yí taɖo apotru Pɔlu va Korɛntiɔ, yí cukaɖa ciwo edo go le nɔɔ?
1 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
2 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
3 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
KORINTO—DU SI NƆ ƑUDOME
Blema Korinto nɔ ƒudomenyigba lɛ aɖe dzi. Ele Hela kple Pelopones ƒukpo afã si le anyiehe gomea dome. Korinto-nyigba lɛ sia ƒe akpa si mekeke kura oa nye kilometa 6, eya ta tɔdziʋudzeƒe evee nɔ Korinto. Korinto ƒua nue Lekeium tɔdziʋudzeƒea le, eye afi mae tɔdziʋuwo tsona yia Italia, Sicily kple Spain le ɣetoɖoƒe gome. Tɔdziʋuwo tsoa Kenkrea tɔdziʋudzeƒe si le Saronik Ƒukɔmea hã yia Aegea nutowo me, Asia Sue, Siria kple Egipte gagbɔna.
Esi ya sesẽwo ƒona le Pelopones ƒe anyiehe taa, zi geɖea tɔdziʋukulawo tɔa woƒe tɔdziʋuwo ɖe Korinto ƒe tɔdziʋudzeƒeawo dometɔ ɖeka eye wofɔa agbawo toa ƒudomenyigbaa dzi yia tɔdziʋudzeƒe kemɛa. Wotea ŋu hea tɔdziʋu suewo tso ƒudomenyigba lɛa ƒe go ɖeka dzi yia go kemɛ gɔ̃ hã. Teƒe si dua le wɔe be asitsala geɖewo vaa dua me va ƒlea nu alo dzraa nu; ɖewo toa ƒu dzi eye ɖewo hã toa anyigba ƒuƒui dzi. Asitsala siawo he ga geɖe va Korinto dua me ya, gake wona nu gbegblẽ kple nu fitifiti wɔwɔ hã va xɔ aƒe ɖi.
Le apostolo Paulo ƒe ŋkekea mea, Korinto ye nye Akaya nuto si dzi Roma kpɔ ŋusẽ ɖoa ƒe fiadu eye afi mae nutoa ƒe dɔdzikpɔƒe gã le. Yudatɔwo ƒe ƒuƒoƒe, fiagãa ƒe gbedoxɔ, trɔ̃xɔwo kple xɔ siwo wotu na Helatɔwo kple Egiptetɔwo ƒe mawu vovovowo le dua me; esia fia be wosubɔa nu vovovowo le afi ma.—Dɔw. 18:4.
To vovo na Olimpik hoʋiʋlia la, kamedefefe siwo wowɔna ƒe eve sia ƒe eve le teƒe si gogo Korintoe gaxɔ ŋkɔ wu. Ðewohĩ apostolo Paulo nɔ Korinto esime kamedefefe siawo nɔ edzi yim le ƒe 51 K.Ŋ. me. Esia tae Biblia ƒe nyagɔmeɖegbalẽ aɖe gblɔ be, “menye dzodzroe Paulo he susu yi hoʋiʋli si yia edzi le kamedefefewo me dzi zi gbãtɔ esi woŋlɔ agbalẽ na Korintotɔwo o.”—1 Kor. 9:24-27 .
4, 5. (a) Ci Pɔlu le Korɛnti ɖe, fi enɔɔ, yí edɔ ci ewaɔ? (b) Taŋfuin, lé ejɔ do yí Pɔlu vanyi avɔnzavawatɔɔ?
4 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
5 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
6, 7. (a) Lé Pɔlu kpɔnɔ avɔnzava wawa doɔ, yí nyi yí dasɛ mɔ Akilasi koɖo Prisi ɖo susu ŋtɔ́ han ɔ? (b) Lé Kristotɔ ciwo li egbɛ wanɔ Pɔlu, Akilasi koɖo Prisi tɔ han doɔ?
6 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
7 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
AGBALẼ DEDZIƑONAME SIWO GBƆGBƆ ƲÃ PAULO WÒŊLƆ
Apostolo Paulo nɔ Korinto ɣleti 18, le ƒe 50-52 K.Ŋ. dome lɔƒo. Ɣeyiɣi sia mee wòŋlɔ agbalẽ eve na Tesalonikatɔwo eye agbalẽ siawo va zu Kristotɔwo Ƒe Hela Ŋɔŋlɔawo ƒe akpa aɖe. Eŋlɔ agbalẽ na Galatiatɔwo hã le ɣeyiɣi ma ke me alo emegbe kpuie.
Tesalonikatɔwo Ƒe Agbalẽ Gbãtɔ ye gbɔgbɔ ʋã Paulo wòŋlɔ gbã. Paulo yi Tesalonika le ƒe 50 K.Ŋ. lɔƒo le eƒe gbeƒãɖeɖe ƒe mɔzɔzɔ evelia me. Eteƒe medidi o, wote hame yeye si woɖoa yome titi, si wɔe be Paulo kple Sila dzo le dua me. (Dɔw. 17:1-10, 13) Paulo tsi dzi ɖe hame yeyea ŋu ale gbegbe be etee kpɔ zi eve sɔŋ be yeatrɔ ayi wo gbɔ gake “Satana tu afɔ eme.” Eya ta Paulo dɔ Timoteo ɖa be wòafa akɔ na nɔviawo eye wòado ŋusẽ wo. Anɔ eme be Timoteo trɔ va Paulo gbɔ le Korinto le ƒe 50 K.Ŋ. ƒe nuwuwu lɔƒo eye wògblɔ nya nyui tso Tesalonika hamea ŋu na Paulo. Emegbee wòŋlɔ agbalẽa na wo.—1 Tes. 2:17–3:7.
Ðewohĩ eŋlɔ Tesalonikatɔwo Ƒe Agbalẽ Evelia le ƒe 51 K.Ŋ. lɔƒo esi wòŋlɔ agbalẽ gbãtɔ vɔ megbe kpuie. Le agbalẽ evea siaa mea, Timoteo kple Silvano (si woyɔ le Dɔwɔwɔwo ƒe agbalẽa me be Sila) kpakple Paulo siaa do gbe na nɔviawo, gake nuŋlɔɖia megblɔe ne ame eve siawo ganɔ Paulo ŋu esi wòdzo le Korinto o. (Dɔw. 18:5, 18; 1 Tes. 1:1; 2 Tes. 1:1) Nu ka tae Paulo ŋlɔ agbalẽ evelia sia? Anɔ eme be ame si tsɔ lɛta gbãtɔ yi na hamea va gblɔ nya geɖe tso nɔviawo ŋu nɛ. Menye ɖeko nyatakaka sia ʋã Paulo wòkafu nɔviawo ɖe woƒe lɔlɔ̃ kple dzidodo ta ko o, ke boŋ egaʋãe wòɖɔ Tesalonika nɔvi siwo susui vodadatɔe be Aƒetɔ la ƒe anyinɔɣia gogoa ɖo.—2 Tes. 1:3-12; 2:1, 2.
Nya siwo Paulo gblɔ le agbalẽ si wòŋlɔ na Galatiatɔwo me ɖee fia be eyi wo gbɔ zi eve ya teti hafi va ŋlɔ agbalẽa na wo. Le ƒe 47-48 K.Ŋ. mea, Paulo kple Barnaba yi Antiokia si nɔ Pisidia, Ikonio, Listra kple Derbe, siwo katã le Roma ƒe nuto si nye Galatia me. Le ƒe 49 K.Ŋ. mea, Paulo kple Sila gatrɔ yi nuto siawo me. (Dɔw. 13:1–14:23; 16:1-6) Paulo ŋlɔ agbalẽ sia na Galatiatɔwo elabe le eƒe dzodzo vɔ megbe tetia, ame siwo lé Yuda subɔsubɔ ƒe nufiafiawo me ɖe asia va nɔ nu fiam be ele vevie be Kristotɔ ɖe sia ɖe natso aʋa eye woawɔ ɖe Mose ƒe Sea dzi. Esi Paulo se nya siaa, mehe ɖe megbe kura o. Eŋlɔ agbalẽ na Galatia hamea enumake tso alakpanufiafia sia ŋu. Paulo anya ŋlɔ agbalẽ sia esime wònɔ Korinto, gake ate ŋu anɔ eme hã be eŋlɔe esime wòva tɔ ɖe Efeso vie esi wòtrɔ yina Antiokia si nɔ Siria loo, alo esi wòva ɖo Antiokia dua ŋutɔ me.—Dɔw. 18:18-23.
“Amɛ Sugbɔ Buwo Ðonɔ Eto Pɔlu le Korɛnti Jumɛ. Wowo Can wo Kando ji, yi wo do wo Eshimɛ” ( Edɔwawawo 18:5-8 )
8, 9. Ci Pɔlu ɖe kunu nɔ Ʒuifuwo yí wofɔn gu do ji ɖe, lé ewa nu doɔ, yí ci eso le enɔ ɖe, fini evayi ɖe kunu leɔ?
8 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
9 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
10. Nyi yí dasɛ mɔ de jimaxɔsetɔwo ɖekɛ yí ejiji aɖe kunu nɔɔ?
10 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
11. Lé Yehowa Kunuɖetɔwo wanɔ Pɔlu tɔ han do yí vayi ɖenɔ kunu nɔ mɛ ciwo yí le cɔci buwo mɛɔ?
11 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
12. Ŋsɛndoamɛnyɔ ci Yesu nu nɔ Pɔluɔ?
12 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
13. Enujɔjɔ ɖeka ci yí adɔ yí Pɔlu abu tamɛ kpɔ hwenu egogokɔ kojoɖoxuɔ, vɔ lé ewɛ yí nya mɔ yedaku shigbe lé Etiɛni ku do nɛɔ?
13 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
“Ale wònya wo ɖa le ʋɔnudrɔ̃zikpui la ŋgɔ.”—Dɔwɔwɔwo 18:16
14, 15. (a) Ehwɛ ci yí Ʒuifuwo do Pɔluɔ, yí nyi yí taɖo Galiɔn mɔ ehwɛdoamɛnyɔ ɖe dele nɔɔ? (b) Nyi yí jɔ do Sositɛni jiɔ, yí taŋfuin lé nuwo vayi do niɔ?
14 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
15 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
16. Axwetɔ nu nɔŋ mɔ “ŋgbe vɔn o! Kpɔtɔ a xoxo nuxu nɔ amɛwo yí ŋgbe mi nuxu lɔwo xoxo o! Ŋ le koɖu.” Ekacaca ci yí le gblamɛ nɔ nyɔ ŋtɔ́wo ciwo Axwetɔ nu koɖo mìwo kunuɖeɖedɔ lɔɔ?
16 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
17, 18. Taŋfuin nyi nu Pɔlu bukɔ tamɛ kpɔ so ci eɖo tɔjihun yi Efeziɔ?
17 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
18 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
19, 20. Nyi ewa ci evaɖo Efeziɔ, yí ci ekplɔ gbɔngbɔn mɛ nuwo do ɖe, nyi mìakpla so mɛɔ?
19 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
20 Hlin le Evegbe mɛ , Flansegbe mɛ
ADZƆGBE SI PAULO ÐE
Dɔwɔwɔwo 18:18 gblɔ be esi Paulo nɔ Kenkrea, “ena wokpa ɖa nɛ . . . le adzɔgbe aɖe si wòɖe ta.” Adzɔgbe kae wòɖe?
Zi geɖea, adzɔgbeɖeɖe fia ŋugbe si ame do be yeawɔ nane, yeana nane, alo yeadze dɔ tɔxɛ aɖe wɔwɔ gɔme na Mawu. Ame aɖewo susui be Paulo na wokpa ɖa nɛ ale be yeawɔ ɖe Naziritɔwo ƒe adzɔgbe aɖe si yeɖea dzi. Gake ele be míade dzesii be ne Naziritɔ aɖe wu subɔsubɔdɔ tɔxɛ aɖe si wòwɔ na Yehowa nua, ele be wòana woalũ ta nɛ “le takpegbadɔa nu.” Eya ta ne Naziritɔ ƒe adzɔgbee Paulo ɖea, ke Yerusalem koe wòle be wòana woalũ ta nɛ le, menye le Kenkrea o.—4 Mose 6:5, 18.
Dɔwɔwɔwo ƒe agbalẽa megblɔ nya aɖeke tso ɣeyiɣi si me Paulo ɖe adzɔgbea ŋu o. Ðewohĩ eɖe adzɔgbe sia hafi va zu Kristotɔ. Eye nuŋlɔɖia megblɔe ne Paulo bia nu tɔxɛ aɖe koŋ hã Yehowa o. Agbalẽ aɖe gblɔ be Paulo anya na wokpa ɖa nɛ be yeatsɔ “ada akpe na Mawu ɖe ale si wòkpɔ ye ta yete ŋu wu yeƒe subɔsubɔdɔa nu le Korintoa ta.”