ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU Watchtower Tɔ
Watchtower
ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU
Aja
À
  • À
  • à
  • Á
  • á
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ɛ
  • ɛ
  • Ɖ
  • ɖ
  • Ó
  • ó
  • Ò
  • ò
  • Ú
  • ú
  • Ù
  • ù
  • Í
  • í
  • Ì
  • ì
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̀
  • ɔ̀
  • Ɔ̌
  • Ӡ
  • ӡ
  • BIBLA
  • WEMAWO
  • BƆBƆWO
  • mwbr23 mai kpashi. 1-10
  • Agbenɔnɔ koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo

Video ɖe deli nɔ ecɛ ci èsɔ o.

Mìɖe kuku, kɔpi nɔ video lɔ do go cukaɖa ɖeka.

  • Agbenɔnɔ koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo
  • Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2023
  • Enyɔta hwɛhwɛwo
  • 1-7 MAI
  • 8-14 MAI
  • 15-21 MAI
  • 22-28 MAI
  • 29 MAI–4 JUIN
  • 5-11 JUIN
  • 12-18 JUIN
  • 19-25 JUIN
  • 26 JUIN–2 JUILLET
Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2023
mwbr23 mai kpashi. 1-10

Agbenɔnɔ koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo

© 2023 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania

1-7 MAI

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | 2 KRONIKA 17-19

“Kpɔnɔ Mɛbuwo Shigbe lé Yehowa Kpɔnɔ Wo nɛ”

w17.03 24 mm. 7

Àsɔ Ao Ji Kudo Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo Nua?

7 Asa vi Ʒozafati yɛ ɖe? Éɖo nɔnɔmɛ nywi sugbɔ ciwo woakpɔ adro. Ci Ʒozafati godo Mawu nuɔ, éwa nunywi sugbɔ. Vɔ égbesɔ gbeta dɔndɔnwo. Le kpɔwɛ mɛ, évayi ca alɔlele gbɛ koɖo tagbe Fyɔ nyinashu Ashabu. Eyi ci enyɔnuɖɛtɔ Mikaya kanxli can ɔ, égbe yí nɔ godu nɔ Ashabu yí wowa hwa kpe Siritɔwo. Le ahwa lɔ mɛɔ, ékpɔtɔ hwɛɖeka kli woawu Ʒozafati. Eyi etrɔ yi Ʒerusalɛmu. (2 Kro. 18:1-32) Ci enyi ahan ɔ, enyɔnuɖɛtɔ Ʒewu biɛ se mɔ: “Amɛ vwin nu yí àkpedoa? Eyi mɛ ciwo yí gbe Yehowa yí àlɔn a?”—Hlɛn 2 Kronika 19:1-3, NWT.

w15 8/15 6 mm. 8-9

Bu Tamɛ Kpɔ So Lɔnlɔn Mavɔ Yehowa tɔ Nu

8 Yehowa ji mɔ mìwo le nya mɔ yelɔn mì yí denyi mìwo fɛnwo ɖekɛ yekpɔnɔ o. Éjinɔ enywi ciwo yí le mì mɛ kpɔ. (2 Kro. 16:9) Le kpɔwɛ mɛ, ékpɔ akpaxwe nywi ciwo Ʒuda Fyɔ Ʒozafati ɖo. Hweɖekanuɔ, Ʒozafati gbe ŋɖɛmanya yí lɔn kplɔ Izraɛli Fyɔ Ashabu do yi ahwagbe keŋ nɔ woatrɔ axɔ Ramoti Galadi le Siritɔwo shi. Ci nyɔnuɖɛtɔ ŋsukantɔ 400 nu nɔ amɛ vwin Ashabu mɔ yɛaɖu ji can ɔ, Yehowa nyɔnuɖɛtɔ adodwi Mikaya nu mɔ yɛdaɖu ji gbeɖe o. Ashabu ku le ahwa lɔ mɛ yí ekpɔtɔ hwɛɖeka woawu Ʒozafati. Ci Ʒozafati gbɔ va Ʒerusalɛmuɔ, wogbe nyɔ ni nɔ ci ekplɔ Ashabu do. Ci ele ahan can ɔ, ŋtegannukpɔtɔ Anani vi Ʒewu nu nɔ Ʒozafati mɔ: “Wokpɔ nunywi ɖewo le eo nu.”—2 Kro. 18:4, 5, 18-22, 33, 34; 19:1-3, NWT.

9 Le tɔtɔmɛ nɔ Ʒozafati cɛkpakpaɔ, édɔ efyɔviwo, Levitɔwo koɖo avɔnsatɔwo mɔ wo le zɔn mɔ to Ʒuda juganwo pleŋ mɛ yí akpla Yehowa Se amɛwo. Enukplakpladɔ cɛ mlɛ keke jukɔn ciwo yí trɔdo wo mɛtɔwo tɔ vɔnvɔn nɔ Yehowa. (2 Kro. 17:3-10) Eyi taɖo ci Ʒozafati wa enudɔndɔnwo can ɔ, Yehowa deŋlɔbe enunywi ciwo yí ewa vayi o. Exolɔlɔ cɛ ci yí le Bibla mɛ ɖoŋwi nɔ mì mɔ, ci mìnyi nuvɔnmɛwo can ɔ, Yehowa aɖo lɔnlɔn mavɔ nɔ mì nɔ mìdo gbla so mìwo ji pleŋ mɛ mɔ mìwo nu le jeŋ ni.

Bibla Mɛ Nuveviwo

w17.03 20 mm. 10-11

Sɛn Yehowa koɖo Ao Ji Pleŋ!

10 Asa vi Ʒozafati “to dalɔ fɔwo ji pɛɛ.” (2 Kro. 20:31, 32, NWT) Lé ewɛ doɔ? Shigbe dalɔ nɛɔ, Ʒozafati do ŋsɛn jukɔn lɔ mɔ wo le ji Yehowa. Éwa toto nɔ enukplakpladɔ vevi ɖeka ci mɛ wozan “Yehowa Se wema” le keŋ sɔ wa cɛ. (2 Kro. 17:7-10, NWT) Ŋtɔkpu can ɔ, éyi Izraɛli tagbe cɛkpakpa nyigban ji yí yi keke Efraimu towo nutwi lɔ mɛ “nɔ woatrɔ va Yehowa gbɔ.” (2 Kro. 19:4, NWT) Ʒozafati nyi efyɔ “ci yí ji Yehowa koɖo yi ji pleŋ.”—2 Kro. 22:9, NWT.

11 Mì pleŋ mìatɛnŋ awa ɖe le enukplakpladɔ gangan vevi ci Yehowa na wowakɔ le egbɛ mɛ. Èɖui mɔ yeakpla Mawu Nyɔ lɔ amɛwo le wleci ɖeshiaɖe mɛ yí tenɔkpɔ mɔ yeado ŋsɛn wo nɔ woasɛn Mawu koɖo wowo jia? Nɔ èjejeɛ agbla mɔ yeawa sugbɔ yí Mawu gbecu shi do jiɔ, àtɛnŋ asun ji atɔ Bibla kplakpla koɖo mɛɖe. Èdonɔ gbe ɖa yí biɔnɔ ŋcɛ Mawua? Èlɔn faa yí asɔ vovo hwenu aotɔwo sa vɔn do cɛ ŋcia? Eyi shigbe lé Ʒozafati yi Efraimu nyigban ji yí vayi kpedo jukɔn lɔ nu nɔ woatrɔva sɛnsɛn adodwi lɔ mɛ nɛɔ, mìatɛnŋ aje agbla akpedo mɛ ciwo yí degbeɖekɔ kunu nu. Sɔ kpe niɔ, hamɛmɛshinshinwo awa toto avayi ji mɛ ciwo woɖe ti ciwo yí le hamɛ lɔ nyigbanmama mɛ yí mi wowo nuvɔnwo wawa keŋ yí akpedo wo nu.

8-14 MAI

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | 2 KRONIKA 20-21

“Míkando Yehowa Míwo Mawu Ji”

w14 12/15 17 mm. 8

Mìanɔ Ju Akpanŋkɔ Xexe Xoxui cɛ Vɔvɔnu

8 Le Efyɔ Ʒozafati hwenuɔ, ketɔnɔ sɛnŋsɛnŋ ciwo yí so eju ciwo yí trɔdo Mawu mɛwo mɛ sɔ “amɛ ahwa gangan” ɖeka yí fɔn ahwa kpe wo. (2 Kro. 20:1, 2, NWT) Mawu sɛntɔwo detekpɔ mɔ yewoaɖu ketɔnɔ lɔwo ji le yewoŋtɔwo ŋsɛn mɛ o. Vɔ wotrɔ ɖaɖa Yehowa gbɔ. (Hlɛn 2 Kronika 20:3, 4.) Mɛɖeka mɛɖeka denɔ yi tɔxu yí wɛ lé edrui do o. Exolɔlɔ ci yí le Bibla mɛ nu mɔ: “Mɛ ciwo pleŋ so Ʒuda le te le ŋmɛ nɔ Yehowa koɖo wowo vihwɛwo, wowo shiwo koɖo wowo viwo.” (2 Kro. 20:13, NWT) Ðevihwɛ yɔa, mɛganxu yɔa, wo pleŋ wa nu doju le xɔse mɛ yí wa do Yehowa mɔdasɛnamɛwo ji. Eyi Yehowa glɔn ta nɔ wo yí wowo ketɔnɔ lɔwo desɛnŋ wa ŋɖe nɔ wo o. (2 Kro. 20:20-27) Lé Mawu mɛwo tonɔ cukaɖawo mɛ do kpɔwɛ nywi ɖeka ke.

w21.11 16 mm. 7

Asu koɖo ashi yoyuwo, mísɔ Yehowa sɛnsɛn ɖo texwe ŋkɔtɔ le agbe mɛ

7 Yehowa to Levitɔ Ʒaxaziɛli ji yí xo nuxu nɔ Ʒozafati. Yehowa nu mɔ: “Mínɔ míwo tɔxuwo kpuu, míŋgbehwan o yí akpɔ lé Yehowa ahwlɛn mí gan do.” (2 Kro. 20:13-17, NWT) Mìnya mɔ de ahan yí wowanɔ ahwa nɛ o! Vɔ denyi agbetɔ ɖe yí na emɔdasɛnamɛ cɛwo o, Yehowa gbɔ yí nyɔ cɛwo so. Ci Ʒozafati kando Mawu ji keŋkeŋ ɔ, éwa do nyɔ ci enu ni ji. Ci yɛ koɖo yi mɛwo jikɔ awa ahwa koɖo ketɔnɔ lɔwoɔ, de sɔja bibiwo yí esɔ ɖo ŋkɔ nɔ yi hwakɔn lɔ o, vɔ ehajitɔ ciwo yí deɖo ahwawanu o yí esɔ ɖo ŋkɔ nɔ wo. Yehowa dedo ŋkpɛn Ʒozafati o; Éna eɖu ketɔnɔ lɔwo ji.—2 Kro. 20:18-23.

Bibla Mɛ Nuveviwo

it-2 1190 mm. 5-6

Ʒoramu

Ʒoramu shi Atali kpɔ ŋsɛn vwin ɖeka do ji dandandan, eyi dɔ dewa enujɔjɔɛ shigbe dalɔ Ʒozafati nɛ o. (2Efy 8:18) De nɔviɛ amadɛn koɖo Ʒuda fyɔvi ɖewo kpoŋ yí Ʒoramu wu o, vɔ égbedɔ jukɔn lɔ mi Yehowa sɛnsɛn keŋ yí tɔ ŋsumawuwo sɛnsɛn. (2Kro 21:1-6, 11-14) Le acɛkpakpa yitɔ lɔ hwenu pleŋ mɛɔ, jukɔn lɔ mɛ blu yí wogbewanɔ ahwa koɖo jukɔn buwo. Ŋkɔtɔɔ, Edɔmu fɔn gu; yi goduɔɔ, Libna fɔn gu do Ʒuda ji. (2Efy 8:20-22) Enyɔnuɖɛtɔ Eli ŋwlɛ wema ɖeka ɖaɖa Ʒoramu yí na kanxle yi mɔ: “Eyi taɖo Yehowa acu nu kpɔ koɖo ao jukɔn lɔ koɖo ao viwo koɖo ashiowo yí adahɛn ao dɔkunuwo pleŋ mɛ.” Gbesɔ kpe niɔ, eo, Efyɔ Ʒoramu “àlé dɔ̀ hamɛhamɛwo sɔ kpe nɔ dɔvimɛdɔ ɖeka keke ana nɔ hwenu yí ao dɔviwo ato nɔ ŋkeke lɔwo vayikɔ.”—2Kro 21:12-15, NWT.

Enyɔ lɔwo pleŋ vajɔ do ji ahan pɛpɛpɛ. Yehowa bɔ nu yí Arabu koɖo Filistɛnwo vaɖu nyigban lɔ ji yí kplɔ Ʒoramu shi koɖo yi viwo yi hwashigbemɛ. Mawu ɖe emɔ yí Ʒoramu vi ŋsuvi adɔkplɛ Ʒoashazi (wogbeyɔɛni mɔ Ahazia) ɖekɛ ci agbe. Vɔ Fyɔɖuxu nublabla ci Mawu wa koɖo Davidi yí taɖo yɛtɛnŋ ci agbe. “Le ŋcɛwo pleŋ goduɔ, Yehowa na [Ʒoramu] le dɔvimɛdɔ ɖeka ci wodetɛnŋ ada ni o.” Le exwe ve goduɔ, “edɔ̀lele lɔ dɔ yi dɔviwo to.” Eyi viviviɔ, éku. Ahan yí amɛ nyinashu cɛ gbe vɔ do nɛ yí “yi ku deve mɛɖe nu o.” Woɖyi do Davidi jugan mɛ, “vɔ denyi fini woɖyinɔ efyɔwo do o.” Eviɛ Ahazia tɔ acɛkpakpa do yi dumɛ.—2Kro 21:7, 16-20; 22:1; 1Kro 3:10, 11, NWT.

15-21 MAI

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | 2 KRONIKA 22-24

“Yehowa Cunɔ Fɛn do Enuwawa Edɔngbegbetɔ ji”

w09 4/1 24 mm. 1-2

Egbɛdodo Vwin Dɔ yí Ʒoasi Trɔ le Godu nɔ Yehowa

HWENU dovɔnvɔnnamɛ ɖeka enyi le Ʒerusalɛmu ejugan ci mɛ yí Mawu gbedoxɔ lɔ le. Wowu Efyɔ Ahazia yɛ dejinjin o. Nɔ wokpɔ ŋci Ahazia nɔlɔ Atali wa le yiyimɛɔ, mɛɖe dabu do nu o. Édɔ wowu Ahazia vi ciwo yí nyi yiŋtɔ viviwo! Ènya nyi yí taɖoa?— Nɔ eɖe ŋgbenyi fyɔ o, keŋ nɔ yɛŋtɔ avanyi fyɔ.

Ganŋgan, wohwlɛn Atali mamayɔvi Ʒoasi ci yí nyi vifin gan yí mamalɔ denya o. Èji mɔ yeanya lé wowɛ doa?— Vifin lɔ tashiɛ ɖeka li ci woyɔnɔ mɔ Ʒosheba. Eyi sɔ Ʒoasi wla do Mawu gbedoxɔ mɛ. Ésun ji yí wɛ ɖo asuɔ Yoyada yí nyi Avɔnsatɔ Gangantɔ. Eyi taɖo wo koɖo ve lɔ je agbla yí Ʒoasi ci agbe.

w09 4/1 24 mm. 3-5

Egbɛdodo Vwin Dɔ yí Ʒoasi Trɔ le Godu nɔ Yehowa

Wowla Ʒoasi do gbedoxɔ mɛ na nɔ xwe amadɛn. Le nɔɔ, wokpla nuwo yi so Yehowa Mawu koɖo yi sewo nu. Le vɔvɔnu ci Ʒoasi vaɖo xwe amadrɛɔ, Yoyada sɔɛ keŋ vasɔ ɖo fyɔ. Àji mɔ yease lé Yoyada wa ŋcɛ do koɖo ŋci yí vajɔ do Ʒoasi mamalɔ Efyɔnyɔnu nyinashu Atali jia?—

Yoyada yɔ sɔja vevi ciwo yí glɔnnɔ ta nɔ efyɔwo le Ʒerusalɛmu hwenɔnu le bebemɛ. Énu nɔ wo lé yɛ koɖo ashiɛ wɛ yí hwlɛn Efyɔ Ahazia vi ŋsuvi lɔ gan. Le yi goduɔ, Yoyada sɔ Ʒoasi dasɛ nɔ sɔja lɔwo yí wokpɔɛ mɔ eyi je anyi fyɔ. Eyi wowa toto lɔ.

Yoyada ɖe Ʒoasi ti keŋ yí cɔn efyɔkuku ni. Eyi amɛwo “tɔ akpe xoxo yí tɔ nunu mɔ: ‘Efyɔ le nɔ agbe jinjin!’” Sɔja lɔwo trɔdo Ʒoasi keŋ aglɔn ta ni. Eyi ci Atali se jijɔxwa cɛwoɔ, éshi ju yí to keŋ tɔ ɖyika dodo wo. Vɔ Yoyada ɖe gbe yí sɔja lɔwo wu Atali.—2 Efyɔwo 11:1-16.

it-1 776 mm. 8

Amɛɖyiɖyi, Yɔduwo

Wodo bubu gangan Avɔnsatɔ Gangantɔ Yoyada nu yí ɖyi do “fini woɖyinɔ efyɔwo do le Davidi Jugan lɔ mɛ.” Yiɖekɛ kpaŋ yí denyi efyɔ jijimɛvi o yí womɔ wosɔ bubu ŋtɔ́ ni.—2Kro 24:15, 16, NWT.

Bibla Mɛ Nuveviwo

it-2 1231 mm. 10

Zakari

12. Ényi Avɔnsatɔ Gangantɔ Yoyada vi. Le Yoyada ku goduɔ, Efyɔ Ʒoasi trɔ le godu nɔ sɛnsɛn adodwi lɔ yí gbe Yehowa nyɔnuɖɛtɔwo nyɔwo sese keŋ tɔ eto ɖoɖo nukplamu vwinwo. Zakari ci yí nyi Ʒoasi tashiɛ vi (2Kro 22:11) na kanxle jukɔn lɔ sɛnŋsɛnŋɖe so nyɔ cɛ nu. Vɔ wogbe mɔ yewodatrɔ ji mɛ o yí xo kpe yi keke eku le gbedoxɔ lɔ gbadenu. Enyɔ ciwo Zakari nu hwenu ejikɔ aku ke: “Yehowa le kpɔɛ yí acu yi fɛn nɔ eo.” Mawu wa ŋcɛ ci Zakari biɔɛ, ɖo Siri vadahɛn nu sugbɔ le Ʒuda nu yí Ʒoasi dɔwavi amɛve wui hɛnnɛ “do avɔnsatɔ Yoyada vi ŋsuviwo hun ŋci.” Septante koɖo Vulgate nu mɔ wowu Ʒoasi keŋ sɔ ɖe hlɔn nɔ Yoyada “vi ŋsuvi”. Gan wozan nyɔgbe “vi ŋsuviwo” le Masoretwo nuŋwlɛŋwlɛ koɖo Peshitta mɛ, taŋfuin asɔ dasɛ bubu gangan ci yí le Zakari Yoyada vi ŋsuvi ci yí nyi enyɔnuɖɛtɔ yí gbenyi avɔnsatɔ nu koɖo lé enyi amɛkpɛnkpin do.—2Kro 24:17-22, 25.

22-28 MAI

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | 2 KRONIKA 25-27

“Yehowa Atɛnŋ Ana Enu Sugbɔ Eo Wu Ŋtɔ́”

it-2 1186 mm. 4

Ʒoasi

Ʒoasi gbeda sɔja kotokun sanŋdi ɖeka nɔ Ʒuda fyɔ keŋ nɔ awa ahwa kpe Edomutɔwo. Ele ahan gan, to nukplamu “Mawu mɛdɔdɔ lɔ tɔ jiɔ,” wotrɔ wo ɖaɖa axwe. Eyi ci wocu gacuho talɛnto sanŋdi ɖeka nɔ wo (dɔla 660600) shigbe kanna nɛ can ɔ, wodo dɔmɛzi ci womɔ wo le trɔva yi axwe ɖo wokpɔ mɔ enu ciwo womanɔ le ahwagbemɛwo yi te yewo. Eyi taɖo ci wotrɔ yi tagbeɔ, wova yi lɔ nuwo le fɔde fyɔɖuxu mɛ, so Samari (taŋfuin fini wotɔ enuwo lɔlɔ so nɛ) keke yi Bɛti-Xorɔn.—2Kro 25:6-10, 13.

w21.08 30 mm. 16

“Tɔ aɖe” Yehowa nyɔnyɔ kpɔ—Lé àwɛ doɔ?

16 Wa vɔnsawo nɔ Yehowa. Deʒan mɔ mìatashi enu ciwo pleŋ jɔnɔ ji nɔ mì koɖo susu mɔ mìwo nu akpe nɔ Yehowa o. (Ŋun. 5:19, 20) Vɔ etɛnŋ jɔ mɔ mìdaji mɔ mìasɔ ŋɖekawo sa vɔn keŋ awa sugbɔ le Mawu sumɔsumɔdɔ lɔ mɛ o. Nɔ ele ahan ɔ, mìawa fɛn ci han yí ŋsu ci nu Yesu xo nuxu so le labalu ɖeka mɛ wa. Ŋsu lɔ wa dɔ sɛnsinɖe keŋ ji nunywiwo nɔ yiɖeki vɔ yí ŋlɔbe Mawu. (Hlɛn Luiki 12:16-21.) Nɔviŋsu Christian ci yí le France nu mɔ: “Ŋdezannɔ gamɛ koɖo ŋsɛn agbu ɖe do Yehowa koɖo anyi xomu nu o.” Yɛ koɖo ashiɛ sɔ gbeta mɔ yewoawa mɔɖeɖedɔ lɔ. Vɔ gbɔxwe woaɖo tajinu cɛ gbɔɔ, woɖo atashi wowo dɔwo. Wotɔ xɔmɛcucudɔ wawa keŋ asɔ kpɔ wowo ʒanwo gbɔ. Eho kankin ci wokpɔnɔ jenɔŋ nɔ wo. Eve nɔ wo mɔ yewosɔ ŋɖewo sa vɔn keŋ awa mɔɖeɖedɔ lɔa? Christian nu mɔ: “Mìvalɔnkɔ sumɔsumɔdɔ lɔ doji, ejɔnɔ ji nɔ mì nɔ mìkpɔ Bibla nukplaviwo koɖo mɛ ciwo gbɔ mìtrɔnɔ yi kplakɔ nu so Yehowa nu.”

Bibla Mɛ Nuveviwo

w07 12/15 10 mm. 1-2

Èwa Mɛɖe Ðɛ yí Ekpenɔdo Eo nu le Gbɔngbɔn mɛa?

Hwenu Ozia ɖo exwe 16 yí enyi fyɔ nɔ fɔde fyɔɖuxu Ʒuda. Ékpa acɛ na nɔ exwe 50, so vɔvɔnu nɔ exwe sanŋdi amashiɖekɛtɔ yi tɔtɔmɛ nɔ exwe sanŋdi amɛnyitɔwo D.Y. So hwenu Ozia nyi ɖajɛvihwɛɔ, “éwanɔ enu jɔjɔɛ le ŋmɛ nɔ Yehowa.” Nyi yí dɔ ejinɔ mɔ yeawa enujɔjɔɛɔ? Exolɔlɔ lɔ nu mɔ: “[Ozia] tekpɔ yí ji Mawu mamimami le hwenu Zakari, enukplamɛtɔ ci yí vɔnnɔ nɔ Mawu le agbe; eyi le hwenu ciwo mɛ eji Yehowa leɔ, Mawu adodwi lɔ wɛ yí nuwo mlɛ ni.”—2 Kronika 26:1, 4, 5, NWT.

To akpo nɔ Bibla mɛ xolɔlɔ cɛɔ, wodenu enyɔ sugbɔ bu ɖewo so Zakari ci yí nyi enukplamɛtɔ nɔ efyɔ nu o. Vɔ, Ci Zakari nyi “enukplamɛtɔ ci yí vɔnnɔ nɔ Mawu” ɔ, ékpɔ ŋsɛn nywi do efyɔ ɖajɛvi lɔ ji yí ewa ŋci yí le jɔjɔɛɖe. Wema ɖeka (The Expositor’s Bible) nui yi mɛ kɔ petii mɔ, “Zakari nyi mɛ ci yí kplanɔ nu so enukɔkɔɛwo nu nywiɖe, kpɔ ŋtɔxu le gbɔngbɔn mɛ haan yí gbemanɔ enu ciwo enya koɖo mɛbuwo.” Mɛɖeka ci yí nya nu so Bibla nu nu so Zakari nu mɔ: “yɛjeshi nyɔnuɖɛwo nywiɖe yí gbenyi . . . amɛnyaŋɖɛ, wanɔ nu koɖo zo, nyi amɛnywi; eyi ele shigbe ékpɔ ŋsɛn sugbɔ do Ozia ji hannɛ.”

29 MAI–4 JUIN

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | 2 KRONIKA 28-29

“Àtɛnŋ Asɛn Yehowa Nɔ Ao Jilawo Deɖo Kpɔwɛ Nywi ɖɛ Can”

w16.02 9 mm. 8

Sran Yehowa xlɔ veviwo

8 To akpo nɔ Ruta ɔ, woji ɖajɛvihwɛ Ezekiazi do jukɔn ci yí nyi Yehowa tɔ mɛ. Vɔ de Izraɛliviwo pleŋ yí wa nu shigbe Yehowa tɔwo nɛ o. Kpɔwɛ ɖeka yí nyi Efyɔ Ashazi ci yí nyi Ezekiazi dalɔ. Ŋsu kpotu ŋtɔ́ dɔn Ʒuda fyɔɖuxu lɔ do vojusɛnsɛn mɛ, yí gbewa enu kpotuwo yí sɔ xo ɖyi Yehowa gbedoxɔ le Ʒerusalɛmu. Nɔ mìkpɔ Ezekiazi ɖevihwɛ mɛ le susu mɛɔ, defa di ɖeeɖe o, ɖo nɔviɛ ɖewo ku eku kpotu. Wotɔ zo wo agbuagbu yí sɔ wo sa avɔn nɔ vojuwo!—2 Efy. 16:2-4, 10-17; 2 Kro. 28:1-3.

w16.02 11 mm. 9-11

Sran Yehowa xlɔ veviwo

9 Ále fafɛɖe sa mɔ Ezekiazi ashin anyi amɛ vezo, dɔmɛzitɔnɔ ci yí atrɔ kpe Mawu. Mɛɖewo ciwo yí to enu gbɔnnugbɔnnu ciwo yí desɔ koɖo Ezekiazi tɔwo kpɔɛ mɔ yi sɔgbe mɔ yewoanyi dɔmɛzitɔnɔwo yí “a trɔ kpe” Yehowa alo avezo ɖaɖa yi habɔbɔ lɔ gbɔ. (Elo. 19:3) Eyi mɛɖewo kando ji mɔ xomu dɔndɔn ci mɛ yewoshin le dɔ yí yewonɔkɔ agbe dɔndɔn yí taŋfuin agbetrɔ awa afɛn ciwo yewo jilawo wa ke. (Eze. 18:2, 3) Susu cɛwo sɔgbea?

10 Ezekiazi gbenɔnɔ xolɔlɔ wa ɖaŋ na ɖoŋci ci yi mɛ kɔ petii mì: Susu hunnɔwo desɔgbe o! Susu ɖekpokpui davali ci yí adɔ woakpɔɛ mɔ yɛsɔgbe mɔ woado dɔmɛzi do Yehowa o, ɖo denya ɖe le nuvɔn ciwo yí jɔjɔ do agbetɔwo ji le xexe vwin cɛ tɔ mɛ o. (Job 34:10) Le nyɔnɔnwi mɛɔ, jilawo atɛnŋ akpɔ ŋsɛn vwin alo ŋsɛn nywi do wowo viwo ji. (Elo. 22:6; Kol. 3:21) Vɔ de eyi enyi kpɔ mɔ xomu ci mɛ mɛɖe shin le yí adɔ agbe yitɔ anyɔ alo adɔn o. Ewaɖeɔ, Yehowa na enunywi ɖeka mì pleŋ—mìwoŋtɔwo yí acan ŋci mìawa koɖo mɛ ci mìanyi. (2 Ese. 30:19) Lé Ezekiazi zan enunana ŋtɔ́ doɔ?

11 Ci enyi Ʒuda fyɔ dɔndɔn lɔwo domɛtɔ ɖeka yí nyi Ezekiazi dalɔ can ɔ, Ezekiazi shin yí vanyi amɛ adodwi. (Hlɛn 2 Efyɔwo 18:5, 6.) Ɛɛ, edalɔ akpɔ ŋsɛn sugbɔ do ji, vɔ nɛnɛke mɛbuwo gbeli yí akpɔ ŋsɛn nywi do ji nɛ. Ezai sumɔ shigbe nyɔnuɖɛtɔ nɛ le hwenɔnu, shigbe lé Mika koɖo Oze wɛ ɛnɛ. Mìatɛnŋ akpɔɛ le susu mɛ, lé Efyɔ Ezekiazi sɔ yiɖeki ku do gbɔngbɔn mɛ nyɔ ciwo yí ŋsu gbejinɔtɔ cɛwo nu ɖɛ, keŋ yí tashi nukplamu koɖo ekplanana Yehowa tɔ ɖo yi ji mɛ do. Eyi taɖo Ezekiazi sɔ gbeta mɔ yeadra afɛn ciwo ye daye wa vayi sa do. Ékɔ gbedoxɔ lɔ ŋci, wa avɔnsawo do ta nɔ jukɔn lɔ nuvɔnwo yí gbegban vojuwo to ju lɔ keŋkeŋ mɛ sɛnŋsɛnŋɖe. (2 Kro. 29:1-11, 18-24; 31:1) Hwenu edogo cukaɖa gbɔnnugbɔnnuwo shigbe ci Asiri fyɔ Senakeribu mɔ yeavaje Ʒerusalɛmu jiɔ, Ezekiazi dasɛ dɔngbegbe koɖo xɔse ŋtɔŋtɔ. Ékando Mawu ji mɔ yɛahwlɛn yewo gan yí gbedo ŋsɛn jukɔn lɔ to yi nyɔ koɖo yi nuwanawo ji. (2 Kro. 32:7, 8) Le yiyimɛ ci Ezekiazi yi go yí eʒan mɔ woadɔn to niɔ, ésɔ yiɖeki hwe yí trɔ ji mɛ. (2 Kro. 32:24-26) Eze gbawlɛɛ mɔ, Ezekiazi delɔn yí lé ɖevihwɛ mɛ nɔ do ni dahɛn lé enɔ agbe alo lé evanɔ agbe do o. Vɔ, édasɛ mɔ yenyi Yehowa xlɔ koɖo kpɔwɛ nywi ci woasran.

Bibla Mɛ Nuveviwo

w12 2/15 24-25

Natan—Egbejinɔtɔ Ci yí Glɔn ta Nɔ Sɛnsɛn Adodwi lɔ

Shigbe Yehowa sɛntɔ egbejinɔtɔ nɛɔ, Natan sɔ kpakpa lɔn do nyɔ ci Davidi nu ji mɔ yeacu gbedoxɔ ci yí anyi afi ŋkɔtɔ nɔ sɛnsɛn adodwi lɔ waxu le nyigban ji tɛgbɛɛ. Le nɔnɔmɛ ŋtɔ́ mɛɔ, Natan deji Yehowa susu kpɔ o, vɔ énu lé enu wawa ni do. Le ezan ŋtɔ́ mɛɔ, Mawu nu ni mɔ yi le yi do ŋɛ lɔ do alɔkpa bu ji nɔ efyɔ lɔ: Davidi dacu gbedoxɔ nɔ Yehowa o. Amɛ ci yí acu gbedoxɔ lɔ anyi Davidi viwo domɛtɔ ɖeka. Vɔ Natan nu nɔ Davidi mɔ Mawu wakɔ enublabla koɖi keŋ nɔ fyɔʒinkpin yitɔ “a kpɔtɔ a lete keke a sɔyì mavɔ mavɔ.”—2 Sam. 7:4-16.

Mawu dro dewa ɖeka koɖo lé Natan yɛdrɔdrɔ gbedoxɔ lɔ cucu do o. Enyɔnuɖɛtɔ cɛ ci yí sɔ yiɖeki hwenɔ deto nyɔ o, vɔ élɔn do Mawu susu ji yí wa do enyɔ ci enu ji. Kpɔwɛ nywi ŋtɔteŋ ci mìasran ecɛ nyi nɔ mì nɔ Mawu na kpla mì le ŋɖewo mɛ! Ci ekpɔtɔ nyi enyɔnuɖɛtɔ le yiyimɛ dasɛ mɔ Mawu degbe Natan o. Nɔ mìanuiɔ, eze mɔ Yehowa to Natan koɖo ŋtegannukpɔtɔ Gadi ji nɔ woakpedo Davidi nu nɔ awa toto nɔ mizikixotɔ 4000 ciwo yí asumɔ le gbedoxɔ mɛ.—1 Kro. 23:1-5; 2 Kro. 29:25.

5-11 JUIN

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | 2 KRONIKA 30-31

“Bɔbɔ Do Ju Wanɔ Nywi nɔ Mì”

it-1 1132 mm. 4

Ezekiazi

Ésɔ zo do sɛnsɛn adodwi lɔ nu. Ci Ezekiazi ɖo xwe 25 yí tɔ acɛ kpakpaɔ, ésɔ zo do Yehowa sɛnsɛn nu zeɖeka kaka. Enu ŋkɔtɔ ci ewa yí nyi mɔ étrɔ yí hun gbedoxɔ lɔ keŋ drɛ do. Le yi goduɔ, ébɔ avɔnsatɔwo koɖo Levitɔwo doju yí nu nɔ wo mɔ: “Édroŋ veviɖe so ji mɛ mɔ mabla nu koɖo Yehowa Izraɛli Mawu.” Egbejinɔnɔ nublabla enyi yí wowa shigbe Ese nublabla ci yí li, vɔ yí wodegbelenɔ bu nɔ yí wotrɔ yí ɖe ti le Ʒuda nɛ. Éɖɔŋ keke yí wa toto nɔ Levitɔwo nɔ wowo dɔwo, yí gbetrɔ yí wa toto so mizikixonuwo koɖo kanfukanfu hajijiwo nu. Nisan wleci ci mɛ woaɖu Paki le yɔ, vɔ gbedoxɔ lɔ, avɔnsatɔwo koɖo Levitɔwo dele kɔkɔɛɖe o. Le 16 Nisan ɔ, wowɛ keke gbedoxɔ lɔ le mɛmiɖe yí gbetrɔ ŋciwo wozannɔ le mɛ do wowo tɔxuwo. Le yi goduɔ, woɖo awa avɔnsa vevi ɖeka do ta nɔ Izraɛli lɔ pleŋ nɔ fafa anɔ jukɔn lɔ koɖo Mawu gblamɛ. Ŋkɔtɔɔ, efyɔviwo sɔ vɔnsanuwo va. Wosɔ nuvɔn vɔnsawo ciwo woawa do ta nɔ fyɔɖuxu lɔ, jukɔn lɔ koɖo enukɔkɔɛwo va. Eyi jukɔn lɔ wa enumɛmɛvɔnsa kotokun nɛniɖewo.—2Kro 29:1-36.

it-1 1132 mm. 5

Ezekiazi

Ese lɔ ɖe mɔ nɔ mɛ ci yí dekɔ mɔ yɛ le ɖu Paki xwe lɔ le wleci ɖeka godu. Ezekiazi zan se cɛ, ɖo jukɔn lɔ dekɔ o, eyi taɖo datɛnŋ aɖu Pakixwe lɔ le hwecinu woɖuini ji o. De Ʒuda ɖekɛ eto ejushitɔwo ji yí sɔ wemawo ɖaɖa o, vɔ égbesɔ wo ɖaɖa Izraɛli hɛnnɛ. So Bɛsheba yi Dan yí mɛ lɔwo shi ju toto. Ejushitɔ lɔwo ɖyi enukokui nɔ amɛ sugbɔ; vɔ mɛɖewo, vevitɔ so Ashe, Manashe koɖo Zabulɔn sɔ wowoɖeki hwe mɔ yewoava, yí mɛbuwo so Efraimu koɖo Isaka va hɛnnɛ. To akpo nɔ mɛ cɛwoɔ, amɛmanyi Izraɛlivi ciwo yí sɛnnɔ Yehowa can le nɔ. Kankandojitɔɔ, agbɔnnu nɔ tagbe fyɔɖuxu lɔ mɛtɔ ciwo yí nɔ godu nɔ sɛnsɛn adodwitɔ lɔ yí va. Shigbe mɛ ciwo wodɔ ɖaɖa nɛɔ, wowo can aɖyi nukokui yí woaci yumɛ nɔ wo, ɖo akɔta amɛwo fyɔɖuxu lɔ mɛ tɔwo nɔkɔ agbe dɔndɔn, ŋsusɛnsɛn bɔ yí Asiritɔwo can cukɔ nu kpɔ koɖo wo.—2Kro 30:1-20; Amh 9:10-13.

it-1 1132 mm. 6-7

Ezekiazi

Ci woɖu Paki xwe lɔ ɖegbɔɔ, woɖu Kpɔnnɔ Majimaji Xwe na nɔ ŋkeke amadrɛ yí jukɔn lɔ kpɔ jijɔ keke yí sɔ gbeta mɔ yewoayi xwe lɔ ɖuɖu ji na nɔ ŋkeke amadrɛ bu. Le hwenu gbɔnnugbɔnnu cɛwo mɛ can ɔ, Yehowa shicu sugbɔ keke “jijɔ gangan ɖeka nɔ Ʒerusalɛmu, ɖo so Izraɛli fyɔ Salomɔ ci yí nyi Davidi vi ŋkekewo mɛɔ, nɛnɛnu ɖe degbejɔ le Ʒerusalɛmu kpɔ o.”—2Kro 30:21-27.

Ŋciwo yí jɔ kplɔɛdo dasɛ mɔ, wotrɔgbɔ le gbɔngbɔn mɛ nyao yí sɛnsɛn adodwi lɔ gbetrɔ yí tɔ ji yí denyi jijɔ gbali kpoŋ wokpɔ le bɔbɔ lɔwo hwenu o. Gbɔxwe jijɔkpɔtɔ lɔwo atrɔ yi axweɔ, woto yí ŋɛ vojuciwo, yí gban etoviwo koɖo avɔnsakpewo yí gbeso Asera ciwo le Ʒuda nyigban lɔ pleŋ ji koɖo Bɛnʒamɛ sɔ kpe nɔ Efraimu koɖo Manashe. (2Kro 31:1) Ezekiazi ɖo kpɔwɛ yí cuku edan gamutɔ ci Moizi wa, ɖo jukɔn lɔ sɔɛ mɔ yɛnyi voju yí wanɔ vɔnsawo ni. (2Efy 18:4) Le azan gangan lɔ ɖuɖu goduɔ, Ezekiazi wɛ keke sɛnsɛn adodwi lɔ kpɔtɔ yikɔ ji. Éto avɔnsatɔwo do gbɛbɔbɔ vovovo mɛ yí gbewa toto nɔ amɛwo ana kpekpedonu le gbedoxɔ lɔ dɔwo wawa mɛ. Édo ŋsɛn jukɔn lɔ mɔ, wo le wanɔ do Ese lɔ ji yí ananɔ madowo koɖo jinuku ŋkɔtɔwo Levitɔwo koɖo avɔnsatɔwo. Jukɔn lɔ lɔn so ji mɛ yí wa do ji.—2Kro 31:2-12.

Bibla Mɛ Nuveviwo

w18.09 6 mm. 14-15

“Nɔ Mí nya nu Cɛwo ɔ, Wo acu Shi nɔ Mí nɔ́ Mí Wɛ Do Ji”

14 Akpaxwe bu ci yí danasɛ lé mìsɔ mìwoɖekiwo hwe sugbɔ do yí nyi edro ci mìɖo yí ɖonɔ to mɛbuwo. Ʒaki 1:19 nu mɔ, mì “ɖogbe a le gbesɔsɔ aɖonɔto blaŋ.” Yehowa ŋtɔ ɖo kpɔwɛ nywitɔ ɖɛ nɔ mì. (Gɔnm. 18:32; Ʒoz. 10:14) Bu tamɛ kpɔ so ŋci mìatɛnŋ akpla le seŋkankan ci woŋwlɛ do Hunhun 32:11-14 mɛ. (Hlin.) Ci Yehowa deʒan enyɔ ciwo Moizi anu can ɔ, éɖe mɔ nɔ Moizi yí enu yi ji mɛ nyɔwo ni. Mi yí alɔn ado ʒinxo aɖo to mɛɖe ci yí ɖo susu masɔgbewo keŋ yí awa do yi nyɔwo jiɔ? Ele ahan gan Yehowa xɔnɔ jigbɔnɖɛ blɛwu yí ɖonɔ to mɛ ciwo yí yɔɛni koɖo xɔse.

15 Mìwo domɛtɔ ɖekaɖeka ɖo abiɔ yiɖeki se mɔ: ‘Nɔ Yehowa tɛnŋ bubɔnɔ yíɖeki yí wanɔ nuwo koɖo agbetɔwo yí gbeɖonɔ to wo shigbe lé ewɛ nɔ Abraxamu, Rashɛli, Moizi, Ʒozue, Manoa, Eli koɖo Ezekiazi nɛ ɖe, nyɛ can ŋdaje agbla veviɖe doji yí abunɔ nɔviwo pleŋ, aɖonɔ to wowo nyɔwo keŋ yí awanɔ do wowo susu nywiwo ji ba? Mɛɖe le anyi hamɛ lɔ mɛ alo le anyi xomu mɛ ci yí ele mɔ mazan anyi gamɛ do nu yí aɖo to yi kakayɛa? Nyi ele mɔ nawaɔ? Nyi ŋɖo avawa so nuɔ?’—Gɔnm. 30:6; Koj. 13:9; 1 Efy. 17:22; 2 Kro. 30:20.

12-18 JUIN

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | 2 KRONIKA 32-33

“Donɔ Ŋsɛn Nɔviowo Le Hwenu Sɛnŋsɛnŋwo Mɛ”

it-1 212 mm. 6

Asiri

Senakeribu. Sargon II vi ci nyi Senakeribu je Ʒuda fyɔɖuxu ji le exwe 14 tɔ lɔ mɛ nɔ Ezekiazi cɛkpakpa (732 D.Y.). (2Efy 18:13; Ezai 36:1) Ezekiazi fɔn gu do Asiritɔwo ji do agban kpɛnkpin ci wosɔ da ɖo wo ji do dalɔ Ashazi nuwanawo ŋci. (2Efy 18:7) Eyi Senakeribu vaje Ʒuda ji yí xɔ ejugan 46 le mɛ. (sɔ sɔ koɖo Ezai 36:1, 2) Le yi goduɔ, énɔ yi hwakpa mɛ le Lakishi yí nu nɔ Ezekiazi mɔ yɛ le cu taga shika talɛnto 30 (dɔla 11560000 han) koɖo gacuho talɛnto 300 (dɔla 1982000 han) ɖaɖa ye. (2Efy 18:14-16; 2Kro 32:1; sɔ sɔ koɖo Ezai 8:5-8.) Ci wocu eho lɔ can ɔ, Senakeribu dɔ yi ŋɛdotɔwo ɖaɖa mɔ Ʒerusalɛmu le na ta. (2Efy 18:17–19:34; 2Kro 32:2-20) Eyi Yehowa wu yi sɔja 185000 le zan kuɖeka mɛ. Yí Asiritɔ egoyitɔ lɔ dan lé awɛ keke eglo etrɔ yí shi yi Ninivu. (2Efy 19:35, 36) Hunnɔ yí eviɛ amɛve vawui le nɛ keŋ sɔ Asaradɔn ci yí nyi eviɛ bu ɖo fyɔʒinkpin lɔ ji. (2Efy 19:37; 2Kro 32:21, 22; Ezai 37:36-38) To akpo nɔ Asiritɔwo sɔja ciwo wowuɔ, woŋwlɛ nujɔjɔ kpɛtɛwo do ekpemɛmɛ ci ji woŋwlɛnɔ nu do Senakeribu koɖo Asaradɔn tɔwo ji.—ILLUSTRATION et PHOTO, vol. 1, kp. 957.

w13 11/15 19 mm. 12

Lɛngbɔkplɔtɔ Amadrɛ, Amɛkplɔtɔ Amɛnyi—Gɔnmɛsese ci yí Le Wo Nu nɔ mì Gbɛ

12 Yehowa le gbesɔsɔ hweshiahwenu yí awa nɔ mì ŋciwo mìdatɛnŋ awa nɔ mìwoŋtɔwo o, vɔ ékpɔkɔ emɔ mɔ mìwo le wa ci ji mìakpe. Ci Ezekiazi le nyɔ lɔ kpɔ koɖo “yi mɛganwo koɖo yi hwagawo[ɔ],” wosɔ gbeta doju yí “cu eshidu ciwo yí le eju lɔ godu . . . Gbesɔ kpe niɔ, [Ezekiazi] gbe dɔn yí gbetrɔ yí ɖo gli do finiwo pleŋ gli lɔ gban do keŋ cu jutakpɔxɔwo do wo ji. Égbeɖo gli bu trɔdo ju lɔ, . . . yí gbewa ahwawanu sugbɔsugbɔ koɖo akpoxɔnuwo.” (2 Kro. 32:3-5, NWT) Le hwenɔnuɔ, Yehowa zan ŋsu agbo ciwo yí nyi Ezekiazi, yi mɛganwo koɖo gbɔngbɔn mɛ nyɔnuɖɛtɔ sɛnŋwo yí sɔ kplɔ yi jukɔn lɔ keŋ glɔn ta ni.

w13 11/15 19 mm. 13

Lɛngbɔkplɔtɔ Amadrɛ, Amɛkplɔtɔ Amɛnyi—Gɔnmɛsese ci yí Le Wo Nu nɔ mì Gbɛ

13 Ŋci Ezekiazi vawa kplɔɛdo le veviɖe wu eshiduwo cucu alo ŋsɛndodo egli lɔwo. Ci enyi Lɛngbɔkplɔtɔ yí Ezekiazi nyiɔ, ébɔ jukɔn lɔ doju yí do ŋsɛn wo le gbɔngbɔn mɛ. Énu nɔ wo mɔ: “Jika ŋgbeso mí o yí míŋgbevɔn nɔ Asiri fyɔ o . . . , ɖo mɛ ciwo yí le koɖo mì sugbɔ wu ciwo yí le koɖi. Agbetɔ lɔ̀ yí le koɖi, vɔ Yehowa mìwo Mawu yí le koɖo mìwo keŋ akpedo mì nu yí awa mìwo hwawo nɔ mì.” Ŋsɛndodo xɔse ŋwiɖonujinamɛ yí nyi cɛ: Yehowa awa hwa nɔ yi jukɔn! Ci Ʒuifuwo se “Ʒuda fyɔ Ezekiazi nyɔ [lɔwoɔ], édo ŋsɛn jukɔn lɔ.” Do jeshi mɔ “Ezekiazi nyɔwo” yí dɔ jukɔn lɔ gbe dɔn. Eyɛ koɖo yi mɛgan lɔwo koɖo ahwagawo, sɔ kpe nɔ enyɔnuɖɛtɔ Mika koɖo Ezai dasɛ mɔ yewonyi lɛngbɔkplɔtɔ nywiwo, shigbe lé Yehowa nui ɖɛ to yi nyɔnuɖɛtɔ ji nɛ.—2 Kro. 32:7, 8, NWT; hlɛn Mika 5:5, 6.

Bibla Mɛ Nuveviwo

w21.10 4-5 mm. 11-12

Nyi yí jimɛtrɔtrɔ ŋtɔŋtɔ nyiɔ?

11 Ci hwenuwo vayikɔɔ, Yehowa ɖo Manashe gbedodoɖa ŋci. Ékpɔ trɔtrɔ ciwo ŋsu ŋtɔ́ wa le ji mɛ, ɖo eze le gbedodoɖa ciwo ewa mɛ. Yehowa ɖo to Manashe hwenu ebiɔkɔ sɔsɔke yí ɖe mɔ ni egbevanyi fyɔ ke. Manashe wa ci ji ekpe yí sɔ dasɛ mɔ yetrɔ ji mɛ nyɔnɔnwitɔ. Éwa enu ci Ashabu dewa gbeɖe o. Étrɔ yi gbenɔnɔ. Éfɔn gu do ŋsusɛnsɛnwo ji yí do ŋsɛn jukɔn lɔ nɔ asɛn Yehowa. (Hlɛn 2 Kronika 33:15, 16, NWT.) Kankandojitɔɔ, enu cɛwo wawa ʒan edɔngbegbe koɖo xɔse, ɖo gbɔxwe Manashe atrɔ ji mɛɔ, éɖo kpɔwɛ dɔndɔn nɔ yi xomu, yi canmiwo koɖo jukɔn lɔ na nɔ exwe sugbɔ. Vɔ ecɛyɛ, ci evashin ɔ, étekpɔ yí dra akpaxwe ɖewo do nɔ nuvɔn ciwo ewa vayi. Ewa mɔ, eyi kpɔ ŋsɛn nywi do viviɛ Ʒoziasi ji, yí enyi efyɔ nywi le yiyi mɛ.—2 Efy. 22:1, 2.

12 Nyi mìatɛnŋ akpla so Manashe kpɔwɛ mɛɔ? Ésɔ yiɖeki hwe yí gbewa nu wu ahan. Édo gbe ɖaɖa yí biɔ sɔsɔke. Gbesɔ kpe niɔ, étrɔ yi gbenɔnɔ. Éje agbla veviɖe yí dra enu ciwo yí edahɛn do yí wa ci ji ekpe keŋ sɛn Yehowa yí kpedo mɛbuwo nu nɔ wowo can asɛn Yehowa. Manashe kpɔwɛ atɛnŋ akpedo mɛ ciwo yí wa nuvɔn gangan nu nɔ woanya mɔ mɔkpɔkpɔ li nɔ yewo. Enu ci yí jɔ do Manashe ji dasɛ mɔ Mawu “nyɔ yí le gbesɔsɔ asɔ nu ke amɛ.” (Eha. 86:5, NWT) Yehowa asɔ nu ke mɛ ciwo yí trɔ ji mɛ nyɔnɔnwitɔ.

19-25 JUIN

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | 2 KRONIKA 34-36

“Èɖunɔ le nɔ Mawu Nyɔ lɔ Nywiɖea?”

it-1 1152 mm. 3

Xulda

Ci Ʒoziasi se yí wohlɛn “ese wema” ci Avɔnsatɔ Gangantɔ Xilkia kpɔ le gbedoxɔ dradrado hwenuɔ, édɔ amɛwo ɖaɖa nɔ woabiɔ nyɔ Yehowa se. Woyi Xulda gbɔ yí yɛgbenu Yehowa nyɔ ɖekɛŋmɛ lɔwo nɔ wo keŋ sɔ dadasɛ mɔ awobi ciwo yí ato so mɛ nɔ mɛ ciwo yí gbe mɔ yewodawa do enyɔ ciwo woŋwlɛ do “wema” lɔ mɛ ava jukɔn ci yí gbe xɔse lɔ ji. Xulda gbenu mɔ ci Ʒoziasi sɔ yiɖeki hwe le ŋmɛ nɔ Yehowaɔ, dakpɔ awobi lɔwo tɔxu o, vɔ woaɖyi yɛ le fafa mɛ doju koɖo tɔgbiɛwo.—2Efy 22:8-20; 2Kro 34:14-28, NWT.

w09 6/15 10 mm. 20

Ezo le Nɔ Lanmɛ nɔ Eo do Yehowa Xwe lɔ nu!

20 Hwenu toto ci Ʒoziasi wa nɔ gbedoxɔ dradrado yikɔ jiɔ, Avɔnsatɔ Gangantɔ Xilkia “kpɔ Yehowa se wema ci ena to Moizi ji.” Ésɔ na efyɔ wemaŋwlɛtɔ Shafan yí yɛtɔ ŋciwo woŋwlɛ do wema lɔ mɛ hlɛnhlɛn nɔ Ʒoziasi. (Hlɛn 2 Kronika 34:14-18, NWT.) Nyi yí to so mɛɔ? Efyɔ lɔ se vevi yí drɛn yi wuwo le afɔdumɛ yí nu nɔ amɛ lɔwo mɔ, wo le yi biɔ nyɔ Yehowa se. Mawu to nyɔnu nyɔnuɖɛtɔ Xulda ji yí gbe sɛnsɛn nuwana ɖewo ciwo wowakɔ le Ʒuda. Vɔ Mawu do jeshi egbla nywi ciwo Ʒoziasi do yí aɖe vojusɛnsɛn swi yí yi nu kpɔtɔ jeŋ nɔ Yehowa ci emɔ awobiwo ava jukɔn lɔ pleŋ ji can. (2 Kro. 34:19-28) Nyi mìatɛnŋ akpla so ŋcɛ mɛɔ? Mìkando ji mɔ edro ci mìɖo sɔ koɖo Ʒoziasi tɔ. Mìji mɔ mìawa do Yehowa mɔdasɛnamɛwo ji le afɔdumɛ, yí abu tamɛ kpɔ so amɛkanxle kpɔwɛ ciwo ena mì so ŋci yí atɛnŋ ajɔ nɔ mìlɔn yí xɔsegbegbe koɖo egbejimanɔmanɔ vaɖo mìwo sɛnsɛn mɛ nu. Eyi mìatɛnŋ akando ji mɔ Yehowa akpɔ ezo ci yí le mì mɛ nɔ sɛnsɛn adodwi lɔ yí ajeŋ ni shigbe lé Ʒoziasi tɔ jeŋ ni hannɛ.

Bibla Mɛ Nuveviwo

w17.03 27 mm. 15-17

Àsɔ Ao Ji Kudo Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo Nua?

15 Le vɔvɔnu ɖe, amɛkanxlenyɔ ci yí le ŋci yí jɔ do Efyɔ nywi Ʒoziasi ji mɛ nɔ mìɔ? Bu tamɛ kpɔ so ŋci yí dɔ yí deɖu ji koɖo ŋci yí taɖo eku nu. (Hlɛn 2 Kronika 35:20-22, NWT.) Ʒoziasi “yi tɔ ahwa wawa kpe” Eʒipti Fyɔ Neko ci efyɔ cɛ nu nɔ Ʒoziasi mɔ de eyi yewakɔ ahwa kpe can. Bibla nu mɔ nyɔ ciwo Neko nu “so Mawu nu mɛ.” Vɔ nyi yí taɖo Ʒoziasi tɔ ahwa kpiɔ? Bibla denui o.

16 Vɔ lé Ʒoziasi awɛ anya mɔ, enyɔ ciwo Neko nu so Yehowa gbɔɔ? Ábiɔ Ʒeremi ci yí nyi enyɔnuɖɛtɔ egbejinɔtɔwo domɛtɔ ɖeka se dru. (2 Kro. 35:23, 25, NWT) Bibla denu mɔ yɛwɛ ahan o. Gbesɔ kpe niɔ, Neko yikɔ Karkemish yí ayi wa ahwa “kpe jukɔn bu,” de Ʒerusalɛmu ejikɔ awa ahwa kpe o. Ebu yí gbenyi mɔ, Ahwa ci Neko jikɔ awa daxoɖyi Mawu ŋkɔ o, ɖo de Yehowa alo yi mɛwo ejikɔ awa ahwa kpe o. Eyi taɖo Ʒoziasi wa fɛn kpɔɛ ci etɔ ahwa kpe Neko. Èkpɔ nukplamu ɖe le nyɔ cɛ mɛ ci ji mìatɛnŋ awa doa? Nɔ mìdogo cukaɖa ɖeɔ, ányɔ mɔ mìajeshi Yehowa dro le nɔnɔmɛ lɔ mɛ.

17 Nɔ cukaɖa ɖe vaɔ, mìɖo abu tamɛ kpɔ so Bibla gɔnmɛɖose ciwo yí kan nyɔ lɔ yí awa do wo ji le emɔ ci yí sɔgbe nu. Le nɔnɔmɛ ɖewo mɛɔ, mìtɛnŋ ji kpekpedonu so hamɛmɛshinshinwo gbɔ. Taŋfuin mìbu tamɛ kpɔ so ŋci mìnya so nɔnɔmɛ lɔ nu vɔ yí gbewa numɛkuku le mìwo wemawo mɛ hɛnnɛ. Ganŋgan Bibla gɔnmɛɖose bu ɖewo ali ciwo nu ele mɔ mìabu tamɛ kpɔ so yí hamɛmɛshinshin ɖe akpedo mì nu mìagbeje wo mɛ kpɔ. Le kpɔwɛ mɛ, nɔvinyɔnu ɖe nya mɔ agban enyi yí le ye ji mɔ yeadra eŋɛnywi lɔ. (Edɔ. 4:20) Eyi sɔɛ mɔ, ci ewa toto mɔ yeayi kunuɖegbe le ŋkeke ɖe jiɔ, asuɔ jimaxɔsetɔ lɔ ji mɔ yɛ le nɔ axomɛ. Asuɔ lɔ nu mɔ yewodeɖo gamɛ yí nɔ ju le ŋkeke cɛwo mɛ o, eyi taɖo ajɔ ji nɔ ye nɔ yewoanɔ ju shigbe asu koɖo ashiwo nɛ yí awa ŋɖe doju. Taŋfuin nɔvi lɔ abu tamɛ kpɔ so Bibla kpukpui ɖewo ciwo yí xo nuxu so tonusese nɔ Mawu nu koɖo ese ci edo mɔ mìwo le ɖo nukplaviwo. (Mt. 28:19, 20; Edɔ 5:29) Vɔ éɖo agbebu tamɛ kpɔ so lé nyɔnu le asuxwewo ɖo abunɔ wowo suwo do nu yí awa nu le dredrenu. (Efe. 5:22-24; Fili. 4:5) Asuɔ lɔ ɖe, gbe egbe pleŋpleŋ mɔ yɛdayi kunuɖegbe yɔa alo ŋkeke ŋtɔ́ ɖekɛ ji ejijiɛ mɔ yɛ le wa nubu? Ele mɔ mìawa nu le dredrenu hwenu mìjijiɛ mɔ mìawa Mawu dro yí agbewɛ nɔ mìwo yexa anɔ mɛmiɖe.

26 JUIN–2 JUILLET

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EZRA 1-3

“Lɔn Nɔ Yehowa Azan Eo”

w22.03 14 mm. 1

Èkpɔkɔ enu ci Zakari kpɔa?

EJI JƆ Ʒuifuwo sugbɔ, ɖo Yehowa Mawu “do edɔngbegbe lanmɛ nɔ Sirusi” Pɛsi fyɔ, yí ejo Izraɛlivi ciwo yí le hwashigbemɛ so xwe nɛniɖe ke le Babiloni. Efyɔ lɔ ɖe gbe mɔ Ʒuifuwo le yi wowo xwe nɔ wo “a cu Tɔhonɔ Sɛnxu.” (Ezra 1:1, 3) Enyɔ cɛ avivi nɔ wo haan! Ecɛ dasɛ mɔ Ʒuifuwo ayi sɛn Mawu adodwitɔ lɔ le wowo ju mɛ.

w17.10 26 mm. 2

Ahwahunviwo koɖo Efyɔkuku Ðeka Glɔnkɔ Ta nɔ Eo

2 Zakari nya mɔ Ʒuifu ciwo yí vayi ci Ʒerusalɛmu nyi ŋsu koɖo nyɔnu ciwo yí ɖo xɔse. Wonyi “amɛ ɖeka ɖeka ci yí Mawu do edɔngbegbe lanmɛ nɔ” yí woso gbeɖe wowo xwe koɖo wowo dɔwo ɖɛ yí vayi ci Ʒerusalɛmu. (Ezra 1:2, 3, 5) Woso le fini yí mado wo keŋ yí vayi ci fini amɛ sugbɔtɔ le wo mɛ dekpɔ kpɔ o. Nɔ Yehowa gbedoxɔ lɔ cucu dele veviɖe nɔ woɔ, wodazɔn afɔkumɔ ŋtɔ́ ci yí jinjin kpeci 1600 han o.

Bibla Mɛ Nuveviwo

w06 1/15 19 mm. 2

Enyɔ Vevi Ciwo yí Le Ezra Wema Mɛ

1:3-6. Shigbe Izraɛlivi ciwo yí ci Babiloni nɛɔ, Yehowa Kunuɖetɔ sugbɔ dasɛnŋ awa gashiagamɛ sumɔsumɔdɔ lɔ alo avayi ci fini eʒan sugbɔ le o. Vɔ wole godu nɔ mɛ ciwo yí tɛnŋ wɛkɔ yí donɔ ŋsɛn wo. Nɛnɛke wogbelɔn yí nanɔ nu faa keŋ nɔ Fyɔɖuxu ŋɛnywidradra koɖo nukplaviwowawadɔ lɔ ayikɔ ŋkɔ doji.

    Wema ciwo yí le Ajagbe mɛ (2015-2025)
    To le mɛ
    Ðo mɛ
    • Aja
    • Miin
    • Cancanwo
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Yizanzan sewo
    • Amɛ ŋtɔ nyɔtakankan totowo
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ðo mɛ
    Miin