ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU Watchtower Tɔ
Watchtower
ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU
Aja
À
  • À
  • à
  • Á
  • á
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ɛ
  • ɛ
  • Ɖ
  • ɖ
  • Ó
  • ó
  • Ò
  • ò
  • Ú
  • ú
  • Ù
  • ù
  • Í
  • í
  • Ì
  • ì
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̀
  • ɔ̀
  • Ɔ̌
  • Ӡ
  • ӡ
  • BIBLA
  • WEMAWO
  • BƆBƆWO
  • bhs kpashi. 207-223
  • Enumɛɖeɖe ciwo yí le vɔvɔnu

Video ɖe deli nɔ ecɛ ci èsɔ o.

Mìɖe kuku, kɔpi nɔ video lɔ do go cukaɖa ɖeka.

  • Enumɛɖeɖe ciwo yí le vɔvɔnu
  • Nyi yí Bibla kpla mìɔ?
Nyi yí Bibla kpla mìɔ?
bhs kpashi. 207-223

ENUMƐÐEÐE CIWO YÍ LE VƆVƆNU

1 YEHOWA

Mawu ŋkɔ yí nyi Yehowa, yí yi gɔnmɛsese yí nyi “Énanɔ evanɔmɛ.” Yehowa yí nyi Mawu ŋsɛnwopleŋtɔ, eyi wa enushianu. Ŋsɛn le shi yí awa ŋɖekpokpui ci eɖo mɔ yeawa.

Le Ebregbe mɛɔ, wosɔ wemakui amɛnɛ ŋwlɛn Mawu ŋkɔ. Le Ajagbe mɛɔ, wemakui ciwo yí nyi YHWH yí le dumɛ nɔ wemakui amɛnɛ lɔwo. Mawu ŋkɔ ze donu 7 000 han le Bibla ŋkɔtɔ ci woŋwlɛn do Ebregbe mɛ. Le xexeɛ pleŋ mɛɔ, amɛwo ŋwlɛnnɔ Yehowa ŋkɔ do alɔkpa vovovowo ji, yí woyɔɛni shigbe lé esɔgbe mɔ woayɔɛ do le wowo gbe mɛ nɛ.

▸ Eta 1, mamamɛ 15

2 BIBLA “SO MAWU GBƆNGBƆN MƐ”

Mawu gbɔ yí Bibla so, denyi agbetɔ ciwo yí ezan yí sɔ ŋwlin gbɔ yɔ o. Ecɛ sɔ koɖo lé dɔmɛga ɖe abiɔ so yi wemaŋwlɛntɔ shi mɔ yɛ le ŋwlɛn wema nɔ ye; dɔmɛga lɔ susuwo yí le wema lɔ mɛ. Mawu zan yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ yí sɔ dasɛ emɔ nɔ Bibla ŋwlɛntɔwo yí woŋwlɛn yi susuwo. Mawu gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ dasɛ emɔ nɔ wo le emɔ vovovowo ji. Hweɖewonuɔ, éna wokpɔnɔ ŋtegan alo kunɔ drɔ keŋ yí ŋwlɛnnɔ wo ɖɛ.

▸ Eta 2, mamamɛ 5

3 GƆNMƐÐOSEWO

Wonyi Bibla mɛ nukplakpla ciwo yí ɖe nyɔnɔnwi matrɔmatrɔwo mɛ. Le kpɔwɛ mɛ, gɔnmɛɖose ci yí nyi “gbɛbɔbɔ vwinwo danɔhɛn wana nywiwo” kplakɔ mì mɔ, mɛ ciwo yí mìdonɔ ha koɖo kpɔnɔ ŋsɛn nywi alo ŋsɛn vwin do mì ji. (1 Korɛntitɔwo 15:33) Gɔnmɛɖose bu ci yí nyi “enu ci yí amɛ doɔ, eyi ke yí agbɛn” kpla mì mɔ, mìdatɛnŋ ashi nɔ enu ciwo yí ato le mìwo nuwanawo mɛ o.​—Galatitɔwo 6:​7, nwt.

▸ Eta 2, mamamɛ 12

4 ENYƆNUÐƐ

Enyi ŋɛdu ci yí so Mawu gbɔ. Átɛnŋ anyi enumɛɖeɖe kudo Mawu dro, agbenywinɔnɔ, esewo, alo kojoɖoɖo nu. Átɛnŋ agbenyi ŋɛdu kudo ŋɖe ci yí avajɔ le esɔmɛ nu. Bibla mɛ nyɔnuɖɛ sugbɔ vamɛ vɔ.

▸ Eta 2, mamamɛ 13

5 ENYƆNUÐƐ CIWO YÍ KUDO MƐSIA NU

Bibla mɛ nyɔnuɖɛ sugbɔ ciwo yí kudo Mɛsia nu vamɛ do Yesu ji. Kpɔ dakavi ci yí nyi “Enyɔnuɖɛ ciwo yí kudo Mɛsia nu.”

▸ Eta 2, mamamɛ 17, gɔnmɛnuŋwlɛnŋwlɛn

ENYƆNUÐƐ CIWO YÍ KUDO MƐSIA LƆ NU

ENUJƆJƆ

ENYƆNUÐƐ

LÉ EVAMƐ DO

Woji le Ʒuda kɔta mɛ

Gɔnmɛjeje 49:10

Luiki 3:23-33

Cugbejɛvi lealɔji yí jii

Ezai 7:14

Matie 1:18-25

Ényi Efyɔ Davidi jijimɛvi

Ezai 9:7

Matie 1:​1, 6-17

Yehowa nu mɔ Yesu nyi ye Vi

Ehajiji Wema 2:7

Matie 3:17

Amɛ sugbɔ dexɔɛ se mɔ Yesu yí nyi Mɛsia lɔ o

Ezai 53:1

Ʒan 12:​37, 38

Édo esɔkɛtɛ yi Ʒeruzalɛmu

Zakari 9:9

Matie 21:​1-9

Yi xlɔ vevi ɖeka yí sɛ

Ehajiji Wema 41:9

Ʒan 13:​18, 21-30

Wosɛ gajun 30

Zakari 11:12

Matie 26:​14-16

Ébɔ nu kpli hwecinu wodokɔ hwɛ yi

Ezai 53:7

Matie 27:​11-14

Wosɔ nu kpɔ do yi wuwo ji

Ehajiji Wema 22:18

Matie 27:35

Wokui hwecinu yí wokin do aci nu

Ehajiji Wema 22:​7, 8

Matie 27:​39-43

Wodeŋɛ yi xu ɖekpokpui o

Ehajiji Wema 34:20

Ʒan 19:​33, 36

Woɖyi do ehotɔnɔwo yɔdu mɛ

Ezai 53:9

Matie 27:​57-60

Fɔnfɔnsoku yi tɔ

Ehajiji Wema 16:10

Edɔwawawo 2:​24, 27

Wofuin yi jeŋkwimɛ yí enɔ anyi do ɖushi mɛ nɔ Mawu

Ehajiji Wema 110:1

Edɔwawawo 7:​55, 56

6 YEHOWA TAMƐÐOÐO KUDO NYIGBAN LƆ NU

Yehowa wa nyigban nɔ anyi paradisoxwe nɔ agbetɔ ciwo yí luin. Tamɛɖoɖo yi tɔ lɔ detrɔ o. Dajinjin o, Mawu aɖe nuvwinwawa si yí ana agbe mavɔ yi mɛwo.

▸ Eta 3, mamamɛ 1

7 SATANA LEGBA

Satana yí nyi mawudɔla ŋkɔtɔ ci yí fɔn gu do Mawu ji. Woyɔɛ mɔ Satana, yi gɔnmɛ yí nyi “Egufɔntɔ” ɖo éfɔn gu do Yehowa nu. Wogbeyɔɛ mɔ Legba, ci gɔnmɛ yí nyi “Eɖyixoamɛtɔ.” Wona ŋkɔ ŋtɔ́ yi, ɖo ékan ŋsu do nu nɔ Mawu yí ble amɛwo do mɛ.

▸ Eta 3, mamamɛ 4

8 MAWUDƆLAWO

Yehowa wa mawudɔlawo xoxoxo gbɔxwe yí vawa nyigban. Wowa wo nɔ woanɔ agbe le jeŋkwimɛ. Mawudɔla miliɔn sanŋdi nɛniɖe yí li. (Daniɛli 7:10) Woɖo ŋkɔ koɖo nɔnɔmɛ vovovowo. Mawudɔla egbejinɔtɔwo dejinɔ mɔ agbetɔwo le sɛn yewo o. Texwe koɖo edɔdoashi vovovowo yí le wo shi. Edɔ ciwo yí wowanɔ domɛtɔ ɖewo yí nyi mɔ: Wosumɔnɔ le Yehowa fyɔʒinkpin ŋkɔ, woyi donɔ Yehowa ŋɛduwo, woglɔnnɔ ta nɔ yi sɛntɔ ciwo yí le nyigban ji yí gbedanasɛ emɔ nɔ wo. Wohɛnnɔ Mawu kojoɖoɖowo va amɛwo ji yí kpenɔ ashi do kunuɖeɖedɔ lɔ nu hɛnnɛ. (Ehajiji Wema 34:7; Enyɔdasɛ 14:6; 22:​8, 9) Le esɔmɛɔ, woabɔ do Yesu nu le Harmagedɔn-hwa lɔ wawa mɛ.​—Enyɔdasɛ 16:​14, 16; 19:​14, 15.

▸ Eta 3, mamamɛ 5; Eta 10, mamamɛ 1

9 NUVƆN

Mìwo tamɛsusu, seselelanmɛ alo enuwana ɖekpokpui ci yí desɔgbe koɖo Yehowa dro o, nyi nuvɔn. Ci yí nuvɔn danahɛn ekacaca ci yí le mìwo koɖo Mawu gblamɛɔ, éna ese koɖo emɔdasɛnamɛwo mì yí asɔ kpedo mì nu nɔ mìŋgbeɖuini koŋ yí awanɔ nuvɔn o. Le tɔtɔmɛɔ, Yehowa nuwawawo pleŋ le blebu, vɔ ci yí Adamu koɖo Ɛva ɖui koŋ yí gbe tonu sese nɔ Yehowaɔ, wowa nuvɔn yí wodegbenyi amɛkpekpewo o. Woku nyɔxo yí vaku. Ci yí mìɖu nuvɔn cinɔ so Adamu gbɔɔ, mìwo can mìkunɔ nyɔxo yí vakunɔ.

▸ Eta 3, mamamɛ 7; Eta 5, mamamɛ 3

10 HARMAGEDƆN

Ényi Mawu hwa ci mɛ yí agu Satana xexe lɔ koɖo nuvwinwawawo pleŋ si le.

▸ Eta 3, mamamɛ 13; Eta 8, mamamɛ 18

11 MAWU FYƆÐUXU

Mawu Fyɔɖuxu nyi acɛkpakpa ci yí Yehowa ɖo do jeŋkwimɛ. Yesu Kristo yí nyi Efyɔ nɔ acɛkpakpa lɔ. Le esɔmɛɔ, Yehowa azan Fyɔɖuxu lɔ asɔ ɖe nuvwiwawawo pleŋ si. Mawu Fyɔɖuxu lɔ avakpa cɛ do nyigban lɔ pleŋ ji.

▸ Eta 3, mamamɛ 14

12 YESU KRISTO

Mawu wa Yesu doŋkɔ nɔ enushianu. Yehowa dɔ Yesu ɖaɖa nyigban ji nɔ aku do ta nɔ agbetɔwo pleŋ. Ci yí Yesu ku goduɔ, Yehowa fuin do agbe. Evyɛɔ, Yesu nyi Mawu Fyɔɖuxu lɔ Fyɔ yí le acɛ kpakɔ le jeŋkwimɛ.

▸ Eta 4, mamamɛ 2

13 ENYƆNUÐƐ KUDO KWƐSHILA 70 LƆWO NU

Bibla nu hwecinu yí Mɛsia lɔ ava daɖɛ. Áva le vɔvɔnu nɔ hwenu jinjin ci yí woyɔ mɔ kwɛshila 69. Kwɛshila cɛwo tɔ so exwe 455 Doŋkɔ nɔ Yesu (D.Y.) yí vɔ le exwe 29 Kristɔwo Hwenu (K.H.).

Lé mìwɛ yí nya mɔ yi vɔ le exwe 29 K.H. mɛɔ? Kwɛshila 69 je gɔnmɛ le exwe 455 D.Y., hwecinu yí Nexemi va Ʒeruzalɛmu yí trɔ tɔ eju lɔ cucu. (Daniɛli 9:25; Nexemi 2:​1, 5-8) Nɔ mìse enyɔgbe “kwɛshila ɖekaɔ,” ŋkeke amadrɛ yí vanɔ susu mɛ nɔ mì. Kwɛshila ciwo yí wozan le enyɔnuɖɛ cɛ mɛ denyi ŋkeke amadrɛ kwɛshilawo yɔ o, vɔ exwe amadrɛ kwɛshilawo yí wonyi le ɖekawawa mɛ koɖo enyɔnuɖɛ kɔnŋtawawa ci yí nyi “exwe ɖeka nɔ ŋkeke ɖeka ɖeka.” (Amɛ Hlɛnhlɛn 14:34; Ezekiɛli 4:6) Ecɛ dasɛ mɔ kwɛshila ɖeshiaɖe nyi exwe amadrɛ, yí kwɛshila 69 lɔwo wa exwe 483 (ci yí nyi 69 donu 7). Nɔ mìhlɛn exwe 483 so exwe 455 D.Y. jiɔ, ékplɔ mì va exwe 29 K.H. Exwe ŋtɔ́ mɛ pɛpɛpɛ yí Yesu wa ʒinʒindoshimɛ yí trɔ Mɛsia lɔ nɛ!​—Luiki 3:​1, 2, 21, 22.

Enyɔnuɖɛ ŋtɔ́ lɔ gbexo nuxu so kwɛshila ɖeka, ci yí nyi exwe amadrɛ bu nu. Le kwɛshila ɖeka ŋtɔ́ lɔ hwenuɔ, woawu Mɛsia lɔ le exwe 33 K.H. mɛ. Eyi tɔ so exwe 36 K.H. jiɔ, woaɖe kunu so Mawu Fyɔɖuxu ŋɛnywi lɔ nu nɔ jukɔnwo pleŋ, yí dagbenyi nɔ Ʒufuiwo ɖekɛ o.​—Daniɛli 9:​24-27.

▸ Eta 4, mamamɛ 7

Dakavi: Enyɔnuɖɛ ciwo yí kudo kwɛshila tadrɛ, ci yí le Daniɛli 9 mɛ nu Mɛsia lɔ vava daɖɛ

14 ŊSUKANKAN NUKPLAKPLA CI YÍ NYI MAWU-AMƐTƆN-NYI-ÐEKA

Bibla kpla mì mɔ, Yehowa Mawu yí nyi Gbɛɖotɔ, eyi wa Yesu doŋkɔ nɔ enuwo pleŋ. (Kolosetɔwo 1:​15, 16) Yesu denyi Mawu Ŋsɛnwopleŋtɔ o. Denu gbeɖe mɔ yesɔ koɖo Mawu o. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, énu mɔ: “Eda wugan ŋ.” (Ʒan 14:28; 1 Korɛntitɔwo 15:28) Vɔ sɛnsɛnha ɖewo kplanɔ amɛwo mɔ Mawu nyi Mawu-amɛtɔn-nyi-ɖeka ci yí dasɛ mɔ Eda, Evi, koɖo gbɔngbɔn kɔkɔɛ nyi Mawu ɖeka. Enyɔgbe “Mawu-amɛtɔn-nyi-ɖeka” dele Bibla mɛ o. Ecɛ nyi ŋsukankan nukplakpla.

Edɔwaŋsɛn yí gbɔngbɔn kɔkɔɛ nyi nɔ Mawu, yi ŋsɛn makpɔmakpɔ ci ezannɔ yí sɔ wanɔ yi dro yí enyi. Denyi agbetɔ o. Le kpɔwɛ mɛ, Bibla nu mɔ “gbɔngbɔn kɔkɔɛ ɖo lanmɛ nɔ” Kristotɔ ŋkɔtɔwo, yí Yehowa nu mɔ: “Na ku anyi gbɔngbɔn kɔɖo amɛwo pleŋ ji.”​—Edɔwawawo 2:​1-4, 17.

▸ Eta 4, mamamɛ 12; Eta 15, mamamɛ 17

15 ACISOGA

Kristotɔ adodwiwo dezannɔ acisoga le Mawu sɛnsɛn mɛ o. Nyi yí taɖoɔ?

  1. Ŋsusɛnsɛnhawo zannɔ acisoga so keke gbeɖegbe. Le blema mɛɔ, wozinni le jɔjɔmɛnuwo sɛnsɛn koɖo gbɔdɔndɔn kɔnuwo mɛ. Le exwe 300 nɔ Kristo ku goduɔ, Kristotɔwo dezannɔ acisoga le wowo sɛnsɛn mɛ o. Exwe sugbɔ godu gbɔxwe yí Rɔma cɛkpatɔgan Constantin na yí acisoga vatrɔ Kristotɔwo jeshidu. Wozan jeshidu cɛ keŋ nɔ amɛ sugbɔ atrɔ Kristotɔ. Vɔ ekacaca ɖekpokpui dele Yesu Kristo koɖo acisoga gblamɛ o. Wema ɖeka ci yí nyi New Catholic Encyclopedia ɖe mɛ mɔ: “Wozan acisoga le mɛ ciwo yí ni doŋkɔ nɔ Yesu vava koɖo mɛ ciwo yí denyi Kristotɔwo o kɔnuwo mɛ.”

  2.  Yesu deku do acisoga ji o. Grɛki nyɔgbe ci gɔnmɛ woɖe mɔ “acisoga” nyi “aci jɔjɔ,” “acikpu,” “aci trala,” alo “aci.” Bibla ci yí nyi The Companion Bible nu mɔ: “Ŋɖekpokpui dele Grɛki Ŋwlɛnŋwlɛnwo [Egbetata Yoyu] mɛ ci yí ahɛn susu yi aci amɛve ji kpetii o.” Aci trala nu yí Yesu ku do.

  3.  Yehowa deji mɔ mìwo le zan nɔnɔmɛtatawo alo jeshiduwo le mìwo sɛnsɛn mɛ o.​—Hunhun 20:​4, 5; 1 Korɛntitɔwo 10:14.

▸ Eta 5, mamamɛ 12

16 EŊWIÐOÐO

Yesu nu nɔ yi dokplɔtɔwo mɔ, wo le ɖonɔ ŋwi ye ku ji. Wowɛni xweshiaxwe le ŋkeke 14 tɔ nɔ Nisan ji, azan cɛ lɔ ke ji Izraɛliviwo ɖunɔ Paki le. Wosɔnɔ kpɔnnɔ koɖo vɛn ciwo yí le dumɛ nɔ Yesu ŋcilan koɖo yi hun sɔ ɖyinɔ sa to mɛ ciwo yí va pleŋ ji le Eŋwiɖoɖo lɔ wawa hwenu. Mɛ ciwo yí aɖu fyɔ koɖo Yesu le jeŋkwimɛ ɖekɛwo yí ɖunɔ kpɔnnɔ yí gbenunɔ vɛn lɔ. Amɛ ciwo shi yí agbenɔnɔ tɛgbɛɛ le nyigban ji mɔkpɔkpɔ le donɔ bubu Eŋwiɖoɖo lɔ wawa nu yí yinɔ, vɔ wodeɖunɔ kpɔnnɔ lɔ alo nunɔ vɛn lɔ o.

▸ Eta 5, mamamɛ 21

17 ESE

Wozan enyɔgbe “ese” le Xexe Yeye Gɔnmɛɖeɖe Bibla mɛ yí edasɛ (1) agbetɔ, (2) elan, alo (3) agbetɔwo alo elanwo gbe. Yi kpɔwɛ ɖewo yí nyi ciwo yí gbɔkɔ:

  • Agbetɔwo. “Le Nowe gamɛ, . . . amɛ kankin ciwo yí nyi, ese amɛnyi, ci agbe le eshiɖɔɖɔ lɔ mɛ.” (1 Piɛ 3:​20, nwt) Le lɛɔ, enyɔgbe “ese” hɛn susu yi agbetɔwo ji, wowo yí nyi Nowe koɖo ashiɛ, wowo viŋsu amɛtɔn lɔwo koɖo wowo shiwo.

  • Elanwo. “Mawu nu mɔ: ‘Enulagbuwo [esewo] le ɖɔ axuwo mɛ gbiŋ, yí enuwawa ciwo yí zonɔ, le zo le ayamɛ le ŋmɛ nɔ jeŋkwi.’ Eyi Mawu gbenu mɔ: ‘Enulagbu [ese] hamɛhamɛwo le ɖɔ nyigban lɔ ji, axomɛ lanwo, elan ciwo yí tanɔ koɖo avemɛ lan hamɛhamɛwo.’ Yí evamɛ do ahan ji.”​—Gɔnmɛjeje 1:​20, 24, nwt.

  • Agbetɔwo alo elanwo gbe. Yehowa nu nɔ Moizi mɔ: “Ŋsu ciwo yí ji mɔ yewo a wu eo ɔ, [“ciwo yí jikɔ mɔ yewoaɖe ao se si,” gɔnmɛnuŋwlɛnŋwlɛn nwt tɔ] wo ku vɔ.” (Hunhun 4:19) Hwecinu yí Yesu le nyigban jiɔ, énu mɔ: “Ŋ nyi lɛngbɔkplɔtɔ nywi. Lɛngbɔkplɔtɔ nywi nanɔ yi gbe [“ese,” gɔnmɛnuŋwlɛnŋwlɛn nwt tɔ] do ta nɔ yi lɛngbɔwo.”​—Ʒan 10:11.

    Gbesɔ kpe niɔ, nɔ mɛɖe wa ŋɖe koɖo yi “se keŋkeŋ” ɔ, edasɛ mɔ éwɛ koɖo eji faa, koɖo enujikpekpe yi tɔ pleŋ. (Matie 22:37; 2 Ese Wema 6:5) Woatɛnŋ azan enyɔgbe “ese” yí asɔ ɖe jiji alo edro ci yí le enulagbuwo mɛ mɛ. Woatɛnŋ ayɔ enu kukuwo can mɔ ese kukuwo.​—Amɛ Hlɛnhlɛn 6:6; Elododo Wema 23:2; Ezai 56:11; Agai 2:13.

▸ Eta 6, mamamɛ 5; Eta 15, mamamɛ 17

18 GBƆNGBƆN

Ebregbe koɖo Grɛkigbe nyɔgbe ci gɔnmɛ woɖe mɔ “gbɔngbɔn” le Xexe Yeye Gɔmeɖeɖe Bibla mɛ atɛnŋ adasɛ enu vovovowo. Ele ahan gan gashiagamɛɔ, édanasɛ enu ci agbetɔwo datɛnŋ akpɔ koɖo ŋkuvi o, shigbe mɔ aya, alo ŋɔcimɛgbɔngbɔn agbetɔwo koɖo elanwo tɔ hannɛ. Enyɔ cɛwo atɛnŋ agbedasɛ gbɔngbɔnmɛnuwawawo alo gbɔngbɔn kɔkɔɛ ci yí nyi Mawu dɔwaŋsɛn. Bibla dekpla amɛ mɔ agbetɔwo kpaxwe ɖe kpɔtɔ nɔnɔ agbe le eku godu o.​—Hunhun 35:21; Ehajiji Wema 104:29; Matie 12:43; Luiki 11:13.

▸ Eta 6, mamamɛ 5; Eta 15, mamamɛ 17

19 GEHENA

Gehena nyi ŋkɔ nɔ bali ɖeka ci yí gogo Ʒeruzalɛmu, fini yí wotɔnɔ zo nukplɔwo do. Kpeɖoji ɖekɛ deli ci yí dasɛ mɔ le Yesu hwenuɔ, wodonɔ agbeya nɔ elanwo alo agbetɔwo le bali ŋtɔ́ mɛ o. Eyi taɖo Gehena dele dumɛ nɔ texwe makpɔmakpɔ ɖe, ci mɛ yí wodonɔ agbeya nɔ amɛ kukuwo le yí sɔ wo donɔ zo mɛ yí woabibiɛ tɛgbɛɛ o. Ci Yesu xo nuxu so mɛ ciwo yí wosɔ dɔŋkpe do Gehena mɛ nuɔ, gugu mavɔ nyɔ nukɔ ele.​—Matie 5:22; 10:28.

▸ Eta 7, mamamɛ 20

20 AXWETƆ GBEDODOÐA

Ényi gbedodoɖa ci yí Yesu kpla yi nukplaviwo hwecinu yí edrekɔ lé woado gbe ɖaɖa do nɔ wo. Wogbeyɔɛni mɔ mìwo Da ci yí le jeŋkwimɛ gbedodoɖa alo kpɔwɛ gbedodoɖa. Le kpɔwɛ mɛ Yesu kpla mì mɔ mìwo le do gbe ɖaɖa mɔ:

  • “Ao ŋkɔ le kɔ”

    Mìdokɔ gbe ɖaɖa mɔ, Yehowa le ɖe ŋsukankannyɔ ciwo pleŋ wonu yí sɔ xoɖyi yi ŋkɔ si. Ecɛ ana yí mɛ ciwo pleŋ yí le jeŋkwimɛ koɖo nyigban ji ado bubu Mawu ŋkɔ nu.

  • “Ao fyɔju mɛ le va”

    Mìbiɔkɔ mɔ Mawu cɛkpakpa le va gu Satana xexe vwin lɔ si, keŋ akpa cɛ do nyigban lɔ ji yí ana atrɔ paradiso.

  • “Ao dro le nyi wawa le nyigban ji”

    Mìdokɔ gbe ɖaɖa mɔ, edro ci Mawu ɖo kudo nyigban lɔ nu le vamɛ, nɔ agbetɔ blebu maɖonuvɔn, ciwo yí nyi tonusetɔwo anɔ agbe le Paradiso mɛ tɛgbɛɛ, shigbe lé Yehowa ji mɔ yɛanɔ do hwecinu yí ewa agbetɔwo nɛ.

▸ Eta 8, mamamɛ 2

21 TAFƐN

Yehowa na tafɛn lɔ mɔ yeasɔ hwlɛn agbetɔwo so nuvɔn koɖo eku shi. Tafɛn lɔ nyi efɛn ci ele mɔ woacu yí atrɔ axwle agbetɔ gbe blebu, ci amɛ ŋkɔtɔ Adamu sɔ bu, keŋ adra agbetɔwo koɖo Yehowa gblamɛ do. Mawu dɔ Yesu ɖaɖa nyigban ji nɔ aku do ta nɔ nuvɔnwatɔwo pleŋ. Yesu ku lɔ na yí mɔnukpɔpkɔ hun nɔ agbetɔwo pleŋ nɔ woatɛnŋ anɔ agbe tɛgbɛɛ yí atrɔ amɛkpekpewo.

▸ Eta 8, mamamɛ 21; Eta 9, mamamɛ 13

22 NYI YÍ TAÐO EXWE 1914 NYI EXWE VEVI ÐEKAƆ?

Enyɔnuɖɛ ci yí le Daniɛli eta 4 mɛ kpla mí mɔ, Mawu aɖo yi Fyɔɖuxu le exwe 1914 mɛ.

Enyɔnuɖɛ lɔ: Yehowa na yí Efyɔ Nebukadnezar ku drɔ ɖeka ci yí nyi enyɔnuɖɛ. Ékudo aci gangan ɖeka ci woso xwin nu. Le edrɔ lɔ mɛɔ, wosɔ egayubɔ koɖo gajun bla takpu lɔ nɔ ŋgbe je o, keke ana nɔ “hwenu amadrɛ.” Le yi goduɔ, aci lɔ agbeje.​—Daniɛli 4:​1, 10-16.

Gɔnmɛsese ci yí le enyɔnuɖɛ lɔ nu nɔ mìɔ?: Aci lɔ le dumɛ nɔ Mawu cɛkpakpa. Yehowa zan efyɔ ciwo yí le Ʒeruzalɛmu, yí wokpa acɛ do Izraɛli ji na nɔ exwe sugbɔ. (1 Kronika 29:23) Vɔ efyɔ cɛwo denɔ egbeji o, yí wowo fyɔɖuɖu vaɖo te. Wogban Ʒeruzalɛmu le exwe 607 D.Y. mɛ. Ecɛ nyi tɔtɔmɛ nɔ “hwenu amadrɛ” lɔwo. (2 Efyɔwo 25:​1, 8-10; Ezekiɛli 21:​25-27) “Hwenu amadrɛ” lɔwo nu yí Yesu xokɔ nuxu so hwecinu enu mɔ, “jukɔnwo acu afɔ Ʒeruzalɛmu ji keke ana nɔ hwecinu yí jukɔnwo hwenu ɖoɖɛwo avɔ.” (Luiki 21:​24, nwt) Eyi taɖoɔ, “hwenu amadrɛ” lɔwo devɔ hwecinu Yesu nɔ nyigban ji o. Yehowa ɖo gbe ɖɛ mɔ yeaɖo Efyɔ ɖeka le “hwenu amadrɛ” lɔwo vɔvɔnu. Yesu yí nyi Efyɔ yoyu lɔ, yí yi cɛkpapka ahɛn nyɔna sugbɔ vɛ nɔ Mawu sɛntɔwo pleŋ le nyigban lɔ ji tɛgbɛɛ.​—Luiki 1:​30-33.

Jinjinmɛ nɔ “hwenu amdrɛ” lɔwo: “Hwenu amadrɛ” lɔwo nyi exwe 2520. Nɔ mìhlɛn exwe 2520 so exwe 607 D.Y. jiɔ, ékplɔ mì va exwe 1914 mɛ. Hwenɔnu yí Yehowa sɔ Yesu ɖo Mɛsia lɔ, yí etrɔ Efyɔ nɔ Mawu Fyɔɖuxu le jeŋkwimɛ nɛ.

Lé mìwɛ yí vakpɔ exwe 2520 lɔɔ? Bibla nu mɔ, hwenu amɛtɔn koɖo fan jinjinmɛ nyi ŋkeke 1260. (Enyɔdasɛ 12:​6, 14) Eyi taɖo “hwenu amadrɛ” nyi ŋkeke 1260 texwe ve alo ŋkeke 2520. Ŋkeke 2520 jinjinmɛ nyi exwe 2520 le ɖekawawa mɛ koɖo enyɔnuɖɛ kɔnŋtawawa ci yí nyi “exwe ɖeka nɔ ŋkeke ɖeka ɖeka.”​—Amɛ Hlɛnhlɛn 14:34; Ezekiɛli 4:6.

▸ Eta 8, mamamɛ 23

Dakavi ci yí kudo azanwo koɖo enujɔjɔ ciwo yí ca ka koɖo Nebukadnezar drɔwo nu

23 MAWUDƆLAWO GA MISHƐLI

Bubu ŋkɔ ci yí nyi “mawudɔlawo ga” dasɛ mɔ, eyi nyi “ega” nɔ mawudɔlawo. Mawudɔlawo ga kuɖeka kpaŋ nu yí Bibla xo nuxu so, yi ŋkɔ yí nyi Mishɛli.​—Daniɛli 12:1; Ʒuda 9.

Mishɛli yí nyi mawudɔla egbejinɔtɔwo hwakɔn Ga. Enyɔdasɛ 12:7 nu mɔ: ‘Mishɛli koɖo yi kpena dɔdɔlawo wa hwa koɖo edan gangan lɔ . . . koɖo yi dɔdɔlawo.’ Enyɔdasɛ wema nu mɔ Yesu yí nyi Mawu hwakɔn lɔ Ga, eyi taɖo Mishɛli nyi ŋkɔ bu nɔ Yesu.​—Enyɔdasɛ 19:​14-16.

▸ Eta 9, mamamɛ 4

24 ŊKEKE VƆVƆƐWO

Enyɔgbe cɛ dasɛ hwenu ci mɛ yí enu ganganwo ajɔ le nyigban ji, doŋkɔ nɔ hwecinu yí Mawu Fyɔɖuxu agu Satana xexe lɔ. Wozan enyɔgbe shigbe “totoɖoanyi vɔvɔnu,” koɖo “amɛagbetɔ Vi lɔ vava” le Bibla mɛ yí ekudo hwenu ɖekɛ lɔ nu. (Matie 24:​3, 27, 37) ‘Ŋkeke vɔvɔɛwo’ tɔ ji hwecinu yí Mawu Fyɔɖuxu lɔ tɔ acɛ kpakpa le jeŋkwimɛ le exwe 1914 mɛ, yí avɔ nɔ wogu Satana xexe lɔ le Harmagedɔn mɛ.​—2 Timɔte 3:1; 2 Piɛ 3:3.

▸ Eta 9, mamamɛ 5

25 FƆNFƆNSOKU

Nɔ Mawu fɔn mɛ ci yí ku do agbeɔ, eyi nyi fɔnfɔnsoku. Fɔnfɔnsoku amashiɖekɛ nu yí Bibla xo nuxu so. Eli, Elize, Yesu, Piɛ, koɖo Pɔlu fɔn amɛ kukuwo do agbe. Wowa enujiŋ cɛwo le Mawu ŋsɛn ɖekɛ kpaŋ mɛ. Yehowa ɖo gbe ɖɛ mɔ, yeafɔn “amɛwo pleŋ, amɛnywi koɖo amɛvɔn can wo a fɔn wo so ekumɛ,” yí woavanɔ agbe le nyigban ji. (Edɔwawawo 24:15) Bibla gbexo nuxu so fɔnfɔnsoku yi jeŋkwimɛ can nu. Ecɛ jɔnɔ nɔ wofɔn mɛ ciwo yí Mawu can alo shi ami nɔ domɛtɔ ɖe do agbe yi jeŋkwimɛ, yí avayi nɔ koɖo Yesu.​—Ʒan 5:​28, 29; 11:25; Filipitɔwo 3:11; Enyɔdasɛ 20:​5, 6.

▸ Eta 9, mamamɛ 13

26 GBƆNGBƆNVƆNWO SƐNSƐN (VINVINMƐ ŊSƐN ZANZAN)

Gbɔngbɔnvɔnwo sɛnsɛn alo vinvinmɛ ŋsɛn zanzan nyi enuwana vwin ci yí nyi ekacaca koɖo gbɔngbɔnvɔnwo tiin alo ekacaca koɖo wo to mɛ ci yí nyi bokɔnɔ, enukantɔ, alo vinvinmɛ ŋsɛn ɖe zanzan yí asɔ jeshi esɔmɛ alo anya enu ci yí dan dui do amɛ ji. Amɛwo canɔ eka koɖo gbɔngbɔnvɔnwo, ɖo wokando ŋsukankan nukplakpla ci yí nyi mɔ gbɔngbɔn ɖeka le agbetɔwo mɛ, ci yí kpɔtɔ nɔnɔ agbe le eku godu yí tɛnŋ trɔnɔ kuvitɔ sɛnŋ ɖeka ji. Gbɔngbɔnvɔnwo tenɔ kpɔ mɔ, yewoana yí amɛwo agbe tonu sese nɔ Mawu hɛnnɛ. Wlecivimɛfankankan, enukankan, majikiwawa, azenuwawa, ŋsukankanjixɔse, kuvitɔwo yɔyɔ, vinvinmɛnuwo koɖo ŋsɛn ciwo yí wonunɔ mɔ wo wugan wu jɔjɔmɛtɔwo sɛnsɛn pleŋ can nyi gbɔngbɔnvɔnwo sɛnsɛn. Wona ezenɔ le wemawo, enyɔdrawemawo, wlecivimɛfankankan, kuvitɔwo yɔyɔ, fimuwo, fotowo koɖo ehajijiwo can mɛ mɔ enukankan, maʒikiwawa koɖo ŋsɛn ciwo yí wonunɔ mɔ wo wugan wu jɔjɔmɛtɔwo sɛnsɛn dedanahɛn ŋɖekpokpui le amɛ nu o, yí wowɛni yí amɛwo kpɔnɔ jijɔ do wo nu hɛnnɛ. Kɔnu sugbɔtɔ ciwo domɛtɔ ɖewo yí nyi, kɔnuwo wawa nɔ amɛ kukuwo, ecɔɖyiɖyi zanwo, ecɔnuwawa, kpoxɔmɛnɔnɔ, azankpekpe, koɖo azan vɔvɔ kɔnu buwo can nyi ekacaca koɖo gbɔngbɔnvɔnwo. Amɛwo zannɔ cike vwinwo kabakaba nɔ wozankɔ gbɔngbɔnvɔnwo ŋsɛn.​—Galatitɔwo 5:20; Enyɔdasɛ 21:8.

▸ Eta 10, mamamɛ 10; Eta 16, mamamɛ 4

27 YEHOWA CƐKPATƆNYINYI

Yehowa yí nyi Mawu Ŋsɛnwopleŋtɔ, eyi wa xexegbɛ gblagada lɔ. (Enyɔdasɛ 15:3) Eyi taɖo yi tɔ yí enuwo pleŋ nyi, eyi ɖo acɛ blebu yí akpa nɔ yi nuwawawo pleŋ. (Ehajiji Wema 24:1; Ezai 40:​21-23; Enyɔdasɛ 4:11) Éɖo esewo ɖɛ nɔ yi nuwawawo pleŋ. Ŋsɛn le Yehowa shi yí aɖo mɛbuwo hɛnnɛ nɔ woaɖu ga. Mìadasɛ mɔ mìnɔnɔ godu nɔ Yehowa cɛkpatɔnyinyi, nɔ mìluin yí wanɔ do yi sewo ji.​—1 Kronika 29:11.

▸ Eta 11, mamamɛ 10

28 EFUKƆKƆ

Efukɔkɔ nyi ɖuiɖui koŋ awu ɖevi ci yí le dɔmɛ. Denyi efu dahɛn le afɔku ɖe jɔjɔ godu alo edɔ̀lele ɖe ŋci yɔ o. So hwecinu yí wofɔn efu lɔɔ, denyi vinɔ lɔ ŋcilan kpaxwe ɖe kpoŋ yí ɖeviɛ nyi o, ényi agbetɔ ɖeka le yiɖeki shi.

▸ Eta 13, mamamɛ 5

29 EHUNDODO

Ényi edɔ̀dadamɔnu ɖeka ci mɛ yí wodonɔ ehun lɔ pleŋ, alo yi kpaxwe vevi amɛnɛ lɔwo domɛtɔ ɖeka ci woxɔ so mɛbu lanmɛ alo ci woxɔ daɖɛ nɔ amɛ. Ehunmɛnuvevi amɛnɛ lɔwo yí nyi ehunshi, ehunmɛnuvileagbu junwo, ehunmɛnuvileagbu ɣiwo koɖo ehunmɛnu gbabɛwo (plasma, les globules rouges, les globules blancs et les plaquettes).

▸ Eta 13, mamamɛ 13

30 EKPLANANA

Enyɔgbe ci wozan le Bibla mɛ mɔ, “ekplanana” denyi etodɔndɔnnamɛ ɖekɛ o. Nɔ wonakɔ kpla mìɔ, wodanasɛ emɔ nɔ mì, wokplanɔ nu mì, yí gbegbenɔ nyɔ nɔ mì. Yehowa devenɔ xomɛ alo wanɔ tamɛsɛnnu koɖo mɛ ciwo yí enanɔ ekpla gbeɖe o. (Elododo Wema 4:​1, 2) Yehowa ɖo kpɔwɛ nywi ɖɛ nɔ jilawo. Lé ekplanɔ nu mì do hɛnnɔ nyɔna sugbɔ vɛ nɔ mì, keke mìva lɔnnɔ enukplamu yi tɔ. (Elododo Wema 12:1) Yehowa lɔn yi mɛwo yí kplanɔ nu wo. Énanɔ wo emɔdasɛnamɛ ciwo yí trɔnɔ wowo susu dɔndɔnwo, yí kpenɔdo wo nu yí wobunɔ tamɛ yí wanɔ nu le emɔ ci yí jɔnɔ ji ni ji. Le jilawo kpaxweɔ, ekplanana wowo viwo biɔ mɔ, woakpedo wo nu nɔ woamɔnŋje enu ci yí taɖo woɖo anyi tonusetɔwo mɛ. Egbeʒan mɔ woakpla nu wowo viwo nɔ woalɔn Yehowa koɖo yi Nyɔ, Bibla lɔ, yí ase gɔnmɛ nɔ emɔdasɛnamɛ ciwo yí le mɛ.

▸ Eta 14, mamamɛ 13

31 GBƆNGBƆNVƆNWO

Wonyi gbɔngbɔnmɛnuwawa makpɔmakpɔwo, yí wowo ŋsɛn wugan wu agbetɔwo tɔ. Gbɔngbɔnvɔnwo nyi mawudɔla vwinwo. Wovatrɔ dɔla vwinwo hwecinu yí wogbe tonu sese nɔ Mawu yí trɔ yi ketɔnɔwo. (Gɔnmɛjeje 6:2; Ʒuda 6) Wobɔ do Satana nu yí fɔn gu do Yehowa nu.​—2 Ese Wema 32:17; Luiki 8:30; Edɔwawawo 16:16; Ʒaki 2:19.

▸ Eta 16, mamamɛ 4

    Wema ciwo yí le Ajagbe mɛ (2015-2025)
    To le mɛ
    Ðo mɛ
    • Aja
    • Miin
    • Cancanwo
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Yizanzan sewo
    • Amɛ ŋtɔ nyɔtakankan totowo
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ðo mɛ
    Miin