ENUKPLAKPLA NYƆTA 49
EHAJIJI 44 Mɛ Ciwo Ji Enu Tɛ Do Gbedodoɖa
Job Wema Lɔ Atɛnŋ Akpedo Eo Nu Nɔ Èjikɔ Ana Nukplamu Amɛ
“Evyɛɔ, ŋɖekuku Job, se anyi nyɔwo.”—JOB 33:1.
SUSU VEVI LƆ
Mìakpɔ enu ci Job wema lɔ akpla mì so lé woana nukplamu nywi exlɔ ɖe do nu.
1-2. Cukaɖa ci Job xlɔ amɛtɔn lɔwo koɖo Eliwu do goɔ?
HWENU Job bu yi dɔkunuwo pleŋ ɔ, amɛ sugbɔ ciwo yí le yi ju mɛ se nu so enu ciwo yí jɔ do ji nu. Ci Job xlɔ amɛtɔn Elifazi, Bildadi koɖo Zofar se enu ciwo yí jɔ do Job jiɔ, wozɔn emɔ yi Ur keŋ afa akɔn ni. Vɔ wodedra enyɔ ciwo yí woanu daɖɛ do nɔ wovaɖo Job gbɔ o.
2 Kpɔ enujɔjɔ lɔ le susu mɛ ɖa. Nɔ mìanui kpoŋ ɔ, enu ciwo pleŋ Job waɖɛ bu zeɖeka. Yi lɛngbɔwo, esɔ kpotɔnɔ yitɔwo, yi nyibuwo, yi sɔkɛtɛwo koɖo mɛ ciwo yí kplɔnɔ wo pleŋ ku le afɔdumɛ. Eviɛwo koɖo yi dɔwavi sugbɔtɔ ku, eyi exɔ ci yí mu je Job vi lɔwo ji trɔ glikpu. Enyɔ cɛwo nukɔ Job le kpoŋ vɔ yí enyɔ lɔ va yiŋtɔ ji. Éble sɛnŋsɛnŋɖe. Yi gbaza pleŋ ɖɔ koɖo akpa ciwo yí viviɛ sugbɔ. Ŋsu amɛtɔn lɔwo kpɔkɔ Job le azɔge yí ele nyinɔnɔ le afi mɛ. Lé wowa enu doɔ? Ŋkeke amadrɛ vayi yí wodexo nuxu do Job ci yí le vevi sekɔ ji o, ɖo enyɔ lɔ wu nunu nɔ wo. (Job 2:12, 13) Le hweɖekanuɔ, Eliwu ci yí nyi jajɛ va yí ayɔ Job kpɔ hɛnnɛ. Déjinjin le ŋsu amɛtɔn lɔwo gbɔ o. Hwecinu Job jikɔ avaxo nuxuɔ, ésɛnkpɛn nɔ gbecigbe yí woji yí gbeji mɔ yeaku. (Job 3:1-3, 11) Eze gbawlɛɛ mɔ Job ʒan kpekpedonu! Enyɔ ci ŋsu cɛwo anu koɖo lé woanui do adasɛ nɔ wonyi Job xlɔ ŋtɔŋtɔwo yí agbedasɛ mɔ wosekɔ vevi do nu nyɔnɔnwitɔ le nɔnɔmɛ ci mɛ ele mɛ.
3. Nyi ji yí mìasɔ susu ɖo yɛɔ?
3 Yehowa to Moizi ji yí eŋwlɛ enyɔ ci Job xlɔ amɛtɔn lɔwo nu yí gbewa daɖɛ. Éwa shigbe mɔ gbɔngbɔn vɔn ɖe yí dɔ yí Elifazi xo nuxu ɖewo hannɛ. Vɔ Eliwu nyɔwo so Yehowa gbɔ. (Job 4:12-16; 33:24, 25) Eyi taɖo, dekpaca mì mɔ ci enukplamu adodwi sugbɔ le Job wema lɔ mɛ can ɔ, ɖekatɔwo gbenyi dɔndɔntɔwo teŋ. Enuvevitɔ ci mìatɛnŋ akpla le Job wema lɔ mɛ yí nyi mɔ atɛnŋ akpedo mì nu nɔ eʒan mɔ mìana nukplamu mɛɖe. Doŋkɔɔ, mìaxo nuxu so kpɔwɛ dɔndɔn ciwo yí Job xlɔ amɛtɔn lɔwo ɖo nu. Yi goduɔ, mìakan seŋ so kpɔwɛ nywi ci Eliwu yɛ ɖo ɖɛ nu. Le nɔnɔmɛ ɖekaɖeka mɛɔ, mìakpla lé Izraɛliviwo atɛnŋ akpɔ nyɔna sa so wema lɔ mɛ koɖo lé mìatɛnŋ akpɔ nyɔna so mɛ le egbɛ mɛ do.
LÉ JOB XLƆ AMƐTƆN LƆWO KPLA NU YI DO
4. Nyi yí taɖo Job xlɔ amɛtɔn lɔwo detɛnŋ ɖo wowo tajinu lɔ gbɔɔ? (Kpɔ foto lɔ hɛnnɛ.)
4 Bibla nu mɔ ci Job xlɔ amɛtɔn lɔwo se enu ci yí jɔ do ji koɖo vevisese ci mɛ eleɔ, woji mɔ “yewoase vevi do Job nu yí agbefa akɔn ni.” (Job 2:11, nwt) Éle ahan gan, wodeɖo wowo tajinu lɔ gbɔ o. Nyi yí taɖoɔ? Nɔ ehwe din ɔ, susu amɛtɔn yí dɔ. Ŋkɔtɔ, wodexɔ jigbɔnɖɛ yí ɖo to Job keŋ amɔŋje yi nɔnɔmɛ lɔ mɛ o. Le kpɔwɛ mɛ, wowa afɛn ci wonu nɔ Job mɔ nuvɔn ciwo ewa yí dɔ taɖo yí yɛ kpekɔ fun.a (Job 4:7; 11:14) Amɛvetɔ, nukplamu sugbɔ ciwo yí ŋsu cɛwo na Job dekpedo nu ɖeeɖe o. Wonu enyɔveamɛnuwo koɖo xomɛveve nyɔwo ni. Le kpɔwɛ mɛ, ŋsu amɛtɔn cɛwo pleŋ wɛ nywiɖe ci wovaji Job kpɔ, vɔ wodemɔŋje enu ci yí gbokɔ Job mɛ teŋ o. (Job 13:12) Bildadi sɔ xomɛveve yí nu nɔ Job zeve mɔ yi xonɔ nuxu ɖoɖu. (Job 8:2; 18:2) Eyi Zofar yɛ nu dɔmɛzitɔ mɔ Job “deɖo tamɛ o.” (Job 11:12) Amɛtɔntɔ, ci wodewa adan do Job yí sɔ xo nuxu ni can ɔ, enyɔ ciwo yí wonu koɖo lé wonui do dasɛ mɔ wodebui o yí wodeluin hɛnnɛ o. (Job 15:7-11) Le vɔvɔnuɔ, ci ŋsu amɛtɔn cɛwo tekpɔ mɔ yewoakpedo Job nu can ɔ, wowo nyɔwo do dɔmɛzi ni alo dahɛn enu le yi xɔse nu.
Hwenu ènakɔ nukplamu mɛɖeɔ, ŋgbewɛ nɔ mɛ lɔ akpɔɛ mɔ eɔ nyɔ wu ye o. Ao tajinu yí ɖo anyi mɔ àkpedo nu (Kpɔ mamamɛ 4)
5. Nyiwo yí to so nukplamu ciwo yí Job xlɔ lɔwo ni mɛɔ?
5 Dekpaca mì mɔ enunywiwo deto so nukplamu ciwo Job xlɔ amɛtɔn lɔwo ni mɛ o. Lanmɛ gble nɔ Job ci ese wowo nyɔ lɔwo. (Job 19:2) Àtɛnŋ amɔŋje enu ci yí taɖo ekpɔɛ mɔ yeɖo ahwlɛn ta nɔ ye ŋkɔ mɛ. Ecɛ dɔ yí ecaka le yiɖeki mɛ yí tɔ nuxu gbaliwo xoxo. (Job 6:3, 26) Job xlɔ lɔwo denu enyɔ ciwo yí sɔgbe koɖo Yehowa susuwo o, yí wodewa nu yí sɔ fa xomɛ ni o. Ecɛ dɔ yí wovanyi Satana dɔwanu le manyamanya mɛ. (Job 2:4, 6) Lé mɛ ciwo yí ni vayi atɛnŋ aɖu ele nɔ exolɔlɔ cɛ do saɔ, yí lé mìwo can mìatɛnŋ aɖu ele ni do gbɛɔ?
6. Nyi Amɛshinshin ciwo yí le Izraɛli atɛnŋ akpla so kpɔwɛ dɔndɔn ciwo yí Job xlɔ amɛtɔn lɔwo ɖo mɛɔ?
6 Lé Izraɛliviwo atɛnŋ aɖu ele ni do sa. Hwenu yí Yehowa vaɖo yi jukɔn Izraɛliɔ, éɖo ŋsu shinshin ciwo yí je. Wonyi kojoɖotɔwo nɔ jukɔn lɔ sɔgbe koɖo yi se jɔjɔɛwo. (2 Ese. 1:15-18; 27:1) Enyɔ mɔ ŋsu cɛwo aɖo to nywiɖe keŋ gbɔxwe akpla nu mɛɖe alo aɖo kojo. (2 Kro. 19:6) Woɖo agbebiɔ enyɔwo se sɔwu mɔ woabui kpɔ kpoŋ yí amɔ yewonya enu ciwo pleŋ yí jɔ. (2 Ese. 19:18) Eʒan mɔ Izraɛli nukplamɛtɔ lɔwo ɖo aze nɔ enyɔveamɛwo nunu nɔ mɛ ciwo nu wojikɔ akpedo. Nyi yí taɖoɔ? Ðo nɔ wodo dɔmɛzi do mɛ ci nu wojikɔ akpedoɔ, atɛnŋ adɔ yí mɛ lɔ agbɔjɔ yí datɛnŋ anu enu ci yi le ji mɛ ni o. (Hun. 22:22-24) Amɛshinshin ciwo yí le Izraɛli ɖo abu tamɛ kpɔ so Job xolɔlɔ cɛ nu sa keŋ atɛnŋ akpɔ nyɔna so mɛ.
7. To akpo nɔ amɛshinshin ciwo yí le Izraɛli ɖe, miwo yí agbetɛnŋ akpla nu amɛɔ, yí nunywi ci woatɛnŋ akpla le Job xolɔlɔ lɔ mɛɔ? (Elododo Wema 27:9)
7 Kankandoji li mɔ denyi ŋsu ciwo yí le ŋkɔ nɔ Izraɛliviwo ɖekɛ yí atɛnŋ akpla nu amɛ o. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, nɔ Izraɛlivi ɖe ʒan kpekpedonu yí ayi ŋkɔ le Yehowa sɛnsɛn mɛ alo atrɔ adɛn ɖeɔ, átɛnŋ axɔ kpekpedonu lɔ so Izraɛlivi bu ɖekpokpui gbɔ. Enukplamɛtɔ lɔ tɛnŋ nyi jajɛ alo amɛshinshin, ŋsu alo nyɔnu. (Eha. 141:5) Nukplamu nywi cɛwo danasɛ mɔ mɛɖe nyi exlɔ adodwi nɔ amɛ. (Hlɛn Elododo Wema 27:9.) Kpɔwɛ vwin ci Job kpena amɛtɔn lɔwo ɖo atɛnŋ akpedo Izraɛliviwo nu. Ána yí woanya enyɔ ci wodeɖo anu koɖo enu ci wodeɖo awa hwenu wokplakɔ enu mɛɖe o.
8. Afɔku ciwo mìaze nɔ nɔ mìkplakɔ nu mɛɖeɔ? (Kpɔ foto lɔwo hɛnnɛ.)
8 Lé mìatɛnŋ akpɔ nyɔna so mɛ do. Ci mìnyi Kristotɔwoɔ, mìjinɔ mɔ mìakpedo mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo nu nɔ wotokɔ cukaɖawo mɛ. Éle ahan gan nɔ mìawɛɔ, ele mɔ mìaze nɔ enu ci Job xlɔ amɛtɔn lɔwo wa. Enu ŋkɔtɔ yí nyi mɔ, mìɖo akando ji mɔ enyɔ ci mìanu adasɛ mɔ mìnya enyɔ lɔwo pleŋ yí mɔŋje wo mɛ. Amɛvetɔ, mìdeɖo awa Elifazi tɔ han yí acu enukplamunyɔ mìwotɔ do enu ciwo mɛ mìto ji o, ewaɖeɔ, mìwo nukplamuwo ɖo asonɔ nyɔnɔnwi ciwo le Mawu Nyɔ lɔ mɛ. (Job 4:8; 5:3, 27) Amɛtɔntɔ, mìɖo aze nɔ enyɔveamɛwo nunu alo adɔndɔn enyɔ. Ðo ŋwi mɔ, Elifazi koɖo yi xlɔwo nu enyɔ ɖewo ciwo yí nyi nyɔnɔnwi. Le yiyimɛɔ, apotru Pɔlu vazan wowo nyɔ lɔwo ɖewo le Bibla kpaxwe bu mɛ. (Sɔ sɔ koɖo Job 5:13 koɖo 1 Korɛntitɔwo 3:19.) Vɔ enyɔ sugbɔtɔ ci wonu do nu nɔ Mawu desɔgbe o, yí eve Job nu. Eyi taɖo Yehowa kpɔɛ mɔ wokan ŋsu do nu nɔ ye. (Job 42:7, 8) Nukplamu nywi nana mɛɖe dadasɛ gbeɖe mɔ Yehowa desenɔ enu gɔnmɛ nɔ amɛ o, alo yi sɛntɔwo deje nɔ yi lɔnlɔn o. Ecɛyɛɔ, mìakan seŋ so enu ci mìatɛnŋ akpla so Eliwu kpɔwɛ mɛ.
Hwenu ékplakɔ nu mɛɖeɔ, (1) enyɔ ciwo ànu lɔwo le nyi nyɔnɔnwi, (2) Zànnɔ Mawu Nyɔ lɔ yí (3) àxonɔ nuxu koɖo lɔnlɔn (Kpɔ mamamɛ 8)
LÉ ELIWU NA NUKPLAMU JOB DO
9. Dre enu ci yí taɖo Job ʒan kpekpedonu ci yi koɖo yi kpena amɛtɔn lɔwo mi nuxuxoxo koɖo lé Yehowa kpedo nu do.
9 Job koɖo yi kpena amɛtɔn lɔwo hwlɛn aɖe na nɔ hwenu jinjinɖe. Yi tɔxu defa ɖeeɖe o. Woxo nuxuwo keke wowo nyɔ lɔwo ɖɔ eta ɖekaɖeka 28 nɔ Job wema lɔ. Yí sugbɔtɔ le nyɔ ciwo wonu mɛ dasɛ mɔ wole dɔmɛzi ji sugbɔ. Dekpaca mì mɔ vevisese Job tɔ lɔwo gbekpɔtɔ li o! Eʒan mɔ woafa akɔn nɔ Job yí agbegbe enyɔ ɖewo ni. Lé Yehowa kpedo Job nu doɔ? Ézan Eliwu yí sɔ kpla nu yi. Nyi yí taɖo Eliwu deɖeblɛ yí xo nuxu zeɖekaɔ? Énu mɔ: “Ŋnyi jajɛ, eyi míwo ŋsu lɔwo mínyi gan nɔŋ. Eyi taɖo ŋbɔ nu keke vaɖo hweyɛnu.” (Job 32:6, 7) Jajɛ Eliwu dojeshi enu ci amɛ sugbɔ vanya gbɛ: Amɛshinshinwo tonɔ enuwo mɛ le agbe mɛ. Wonyanɔ ŋɖɛ yí gbemɔnɔŋje enuɖewo mɛ ciwo ɖajɛviwo denya o. Vɔ ci Eliwu xɔ jigbɔnɖɛ yí ɖo to Job koɖo yi kpenawo ɖegbɔɔ, dagbetɛnŋ abɔ nu na nɔ hwenu jinjinɖe o. Énu mɔ: “Denyi exwe mɛ yí ŋɖɛnyanya le o, ahanke denyi amɛshinshinwo ɖekɛ yí mɔnɔŋje enu ci yí nyi enunywi mɛ nɛ.” (Job 32:9) Enyɔ ci Eliwu nu kplɔɛ doɔ, yí lé enui doɔ?
10. Nyi Eliwu wa gbɔxwe yí na nukplamu Job ɔ? (Job 33:6, 7)
10 Keŋ gbɔxwe Eliwu ana nukplamu ɖekpokpui Job ɔ, ébunɔ tamɛ kpɔ nywiɖe so nyɔ ci anu nu. Lé ewɛ doɔ? Ŋkɔtɔɔ, étekpɔ yí ɖunɔ lé enu wanɔ do nɔ yiŋtɔ ji. Mìnya enyɔ cɛ, ɖo Bibla nu mɔ Eliwu se Job nyɔ ɖewo doŋkɔ gbɔxwe yí vado dɔmɛzi. (Job 32:2-5) Éle ahan gan, Eliwu dedo hwɛ Job alo wa afɛn yí nu nyɔ ɖe ni o. Ewaɖeɔ, éxo nuxu ni yí sɔ na kankandoji yi. Le kpɔwɛ mɛ, énu nɔ Job mɔ: “Kpɔɖa! Le Mawu adodwi lɔ ŋmɛɔ, ŋle shigbe eo hanci nɛ.” (Hlɛn Job 33:6, 7.) Le yi goduɔ, Eliwu dasɛ petii mɔ yeɖo to Job nywiɖe. Nɔ mìanuiɔ, éxoxu Job nyɔwo do susu vevi amadɛn mɛ. (Job 32:11; 33:8-11) Eliwu gbewa ŋtɔ́ han hwecinu yí egbejikɔ akpla nu Job.—Job 34:5, 6, 9; 35:1-4.
11. Lé Eliwu kpla enu Job doɔ? (Job 33:1)
11 Hwecinu yí Eliwu gbegbeɛ nyɔ nɔ Job ɔ, dewɛ keke yí Job akpɔɛ mɔ yedegbenyi ŋɖewanu o, ewaɖeɔ, édo bubu yi nu. Le kpɔwɛ mɛ, Eliwu zan Job ŋkɔ, vɔ ele shigbe mɔ ŋsu amɛtɔn lɔwo dewɛ ahan nɛ o. (Hlɛn Job 33:1.) Ewa mɔ Eliwu ji veviɖe mɔ yeaxo nuxu hwecinu yí Job xlɔ amɛtɔn lɔwo hwlɛnkɔ aɖe koɖo Job. Eyi taɖo gacimɛ yí yiŋtɔ vaxɔ nuxu yí akpla nu Job ɔ, éɖe emɔ ni nɔ anu do yi nyɔwo nu. (Job 32:4; 33:32) Eliwu kanxle Job so afɔku ci yí le lé ekpɔkɔ enuwo do mɛ nu. Ésɔ xomɛfafa ɖo ŋwi Yehowa nunya, yi ŋsɛn yi jɔjɔɛnyinyi koɖo lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ yitɔ nɔ Job. (Job 36:18, 21-26; 37:23, 24) Nukplamu nywi ciwo Eliwu na Job tɛnŋ kpedo nu yí ale gbesɔsɔ yí axɔ nukplamu buwo so yi Watɔ lɔ gbɔ. (Job 38:1-3) Lé mɛ ciwo yí ni vayi sa atɛnŋ akpɔ nyɔna so Eliwu kpɔwɛ lɔ mɛ doɔ, yí lé mìwo can atɛnŋ akpɔ nyɔna so mɛ do le egbɛ mɛɔ?
12. Lé Yehowa zan enyɔnuɖɛtɔwo yí sɔ kpedo yi jukɔn nu doɔ, yí lé Izraɛliviwo atɛnŋ akpɔ nyɔna so Eliwu kpɔwɛ nywi lɔ mɛ doɔ?
12 Lé Izraɛliviwo atɛnŋ akpɔ nyɔna so mɛ do sa. Le Izraɛliviwo xolɔlɔ lɔ pleŋ mɛɔ, Yehowa sɔ enyɔnuɖɛtɔ ciwo yí adre enu ciwo yí edrɔdrɔ nɔ Izraɛliviwo. Le kpɔwɛ mɛ, le kojoɖotɔwo hwenuɔ, Yehowa zan enyɔnuɖɛtɔ nyɔnu Debora yí sɔ dasɛ emɔ nɔ jukɔn lɔ. Yehowa gbezan Samiɛli ci enyi jajɛ can yí sɔ kpla nu Izraɛliviwo. (Koj. 4:4-7; 5:7; 1 Sam. 3:19, 20) Le yi godu le efyɔwo hwenuɔ, Yehowa gbekpɔtɔ zankɔ enyɔnuɖɛtɔwo eɖekplɔeɖedo yí sɔ do ŋsɛn jukɔn lɔ nɔ woasɛnŋ le gbɔngbɔn mɛ. Égbena nukplamu mɛ ciwo yí trantran emɔ gbeɖe sɛnsɛn mɛmi lɔ ɖɛ. (2 Sam. 12:1-4; Edɔ. 3:24) Eliwu kpɔwɛ ci woŋwlɛ do Job wema lɔ mɛ, hɛn akpedo ŋsu koɖo nyɔnu egbejinɔtɔwo nu nɔ woanya enyɔ ci woanu koɖo lé woanui do hwecinu wojikɔ ana nukplamu amɛ.
13. Lé Kristotɔ egbɛ tɔwo atɛnŋ ado ŋsɛn wowo kpena xɔsetɔwo doɔ?
13 Lé mìatɛnŋ akpɔ nyɔna so mɛ do. Ci mìnyi Kristotɔwoɔ, mìnanɔ yí amɛwo jenɔshi Mawu dro ci mìdranɔ enu ci mìkpɔ le yi Nyɔ Bibla mɛ nɔ wo. Emɔ bu ci ji mìgbetonɔ yí nyi mɔ mìzannɔ enyɔ ciwo yí afanɔ akɔn nɔ mìwo kpena xɔsetɔwo yí agbedonɔ ŋsɛn wo. (1 Kor. 14:3) Vevitɔɔ, hamɛmɛshinshinwo ɖo anya mɔ yewoɖo axonɔ “nuxu asɔ fa akɔn” nɔ nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí le ŋshishi mɛ keke je mɛ ciwo yí le dɔmɛzi ji alo yí ale “enyɔ yaawo” nukɔ ji.—1 Tɛs. 5:14; Job 6:3.
14-15. Na kpɔwɛ ɖeka yí asɔ dasɛ lé hamɛmɛshinshin ɖe atɛnŋ asran Eliwu do hwenu enakɔ nukplamu mɛɖe.
14 Bu enyɔ cɛ kpɔ. Hamɛmɛshinshin ɖeka se mɔ nɔvinyɔnu ɖeka ci yí le ye hamɛ lɔ mɛ gbɔjɔ. Hamɛmɛshinshin lɔ koɖo nɔviŋsu bu vayi ji nɔvinyɔnu lɔ kpɔ keŋ atekpɔ ado ŋsɛn yi. Le amɛjijikpɔ lɔ hwenuɔ, wokpɔɛ mɔ nɔvinyɔnu lɔ ɖoɖoɔ susu vɔnwo do yiɖeki nu. Nɔvinyɔnu lɔ mɔ ci yeyinɔ bɔbɔwo yí gbeyinɔ kunuɖegbe can ɔ, yedegbekpɔkɔ jijɔ o. Lé hamɛmɛshinshin lɔ awa enu doɔ?
15 Doŋkɔɔ, étɛnŋ tekpɔ mɔ yeanya enu ciwo yí dɔ yí nɔvinyɔnu lɔ sekɔ vevi. Nɔ áwa enu cɛɔ, éɖo axɔ jigbɔnɖɛ yí aɖo to nywiɖe. Ékpɔkpɔɛ mɔ Mawu degbelɔn ye yɔa? “Enulolo agbe mɛ tɔwo” yí dokɔ aya nia? (Luiki 21:34) Evetɔ, hamɛmɛshinshin lɔ aji emɔ ci ji ato yí akanfu nɔvinyɔnu lɔ. Ci elokɔ nu kpɔ can ɔ, éyinɔ bɔbɔwo yí gbewakɔ eɖe le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ. Étɛnŋ kanfui do enu ŋtɔ́wo ŋci. Amɛtɔntɔ, nɔ hamɛmɛshinshin lɔ mɔŋje nɔvinyɔnu lɔ cukaɖawo koɖo enu ciwo yí dɔ egbɔjɔ lɔwo mɛɔ, ázan Bibla kpukpuiwo yí asɔ na kankandoji yi mɔ Mawu luin.—Gal. 2:20.
KPƆTƆ AKPƆKƆ NYƆNA SO JOB WEMA LƆ MƐ
16. Lé mìatɛnŋ akpɔtɔ akpɔkɔ nyɔna so Job wema lɔ mɛ doɔ?
16 Mìkpɔ nyɔna sugbɔ hwenu mìgbejekɔ Job wema lɔ mɛ. Shigbe lé mìkplɛ le nyɔta ci yí vayi mɛ nɛɔ, exolɔlɔ cɛ ci yí so Mawu gbɔ dre enu ci yí taɖo Mawu ɖe emɔ yí efunkpekpewo li mɛ koɖo lé mìawɛ ado ji le wo mɛ. Eyi shigbe lé mìkplɛ le nyɔta yiketɔ mɛ nɛɔ, mì pleŋ yí akpla lé mìawɛ ana nukplamu nywi do yí mìdakplɔ kpɔwɛ dɔndɔn ci Job xlɔ amɛtɔn lɔwo ɖo do o. Vɔ mìakplɔ kpɔwɛ nywi ci Eliwu ɖo do. Nɔ àna nukplamu nywi mɛbuwo le esɔ mɛ ɖe, dàtrɔ ato susu vevi ciwo yí mìkpla le Job wema lɔ mɛ ba? Eyi nɔ èhlɛn Job wema lɔ vayi can ɔ, ányɔ mɔ àwa toto keŋ agbehlɛn wema vevi cɛ. Àkpɔɛ mɔ so hwenu woŋwlɛ Job wema lɔ keke vaɖo egbɛɔ, dédo xoxui kpɔ o.
EHAJIJI 125 ‘Dɔnusoswikpɔnamɛtɔwo Akpɔ Jijɔ!’
a Ewa shigbe mɔ gbɔngbɔnvɔn ɖe yí zan Elifazi hwenu enu mɔ agbetɔ ɖe dele jɔjɔɛɖe nɔ Mawu nɛ yí mɛɖekpokpui datɛnŋ awa ŋɖe yí anyɔ ni gbeɖe o. Elifazi kando susu vwin cɛ ji. Gashiagamɛ ci exokɔ nuxu nɔ Job ɔ, étrɔ yí nunɔ enyɔ cɛwo.—Job 4:17; 15:15, 16; 22:2.