Izajáš
14 Vždyť Jehova projeví Jákobovi milosrdenství+ a ještě zajisté vyvolí Izrael;+ a vskutku jim dá odpočinek na jejich půdě+ a připojí se k nim cizí usedlík,* a přimknou se k Jákobovu domu.+ 2 A národy je vskutku vezmou a přivedou je na jejich vlastní místo a izraelský dům si je vezme do vlastnictví na Jehovově půdě jako sluhy a služky;+ a stanou se uchvatiteli těch, kdo je drželi v zajetí,+ a budou mít v podřízenosti ty, kdo je honili do práce.+
3 A v den, kdy ti* Jehova dá odpočinek od tvé bolesti a od tvého znepokojení a od tvrdého otroctví, v němž z tebe udělali otroka, se stane,+ 4 že pozvedneš [hlas] v tomto příslovečném rčení proti babylónskému králi a řekneš:
„Jak se zastavil* ten, který honil [jiné] do práce, [jak] se zastavil útlak!*+ 5 Jehova zlomil prut ničemných, hůl panujících,+ 6 toho, kdo ustavičně v rozlícení bil národy úderem,+ toho, kdo podmaňoval národy v naprostém hněvu s pronásledováním bez zábran.+ 7 Celá země došla odpočinku,+ osvobodila se od rozrušení. Lidé se rozveselili s radostným voláním.+ 8 Dokonce jalovce+ se nad tebou* zaradovaly, libanonské cedry, [a říkají]: ‚Od té doby, co ses položil, nepřichází na nás žádný [dřevo]rubec.‘+
9 I šeol*+ dole se kvůli tobě znepokojil, aby se při příchodu s tebou setkal. Kvůli tobě probudil ty, [kdo jsou] bezmocní ve smrti,*+ všechny zemské vůdce podobné kozlům.*+ Přiměl všechny krále národů vstát z trůnů.+ 10 Všichni promlouvají a říkají ti: ‚I ty jsi byl učiněn slabým* jako my?+ S námi jsi byl učiněn srovnatelným?+ 11 Dolů do šeolu byla snesena tvá pýcha, halas tvých strunných nástrojů.+ Jako lehátko jsou pod tebou rozprostřeny larvy; a tvým přikrytím jsou červi.‘+
12 Jak jen jsi spadl z nebe,+ ty zářící,* synu úsvitu! Jak jsi byl podťat k zemi,+ ty, který jsi ochromoval národy!+ 13 Pokud jde o tebe, ty sis řekl v srdci: ‚Vystoupím do nebes.+ Svůj trůn pozvednu+ nad Boží* hvězdy+ a posadím se na horu setkání+ v nejodlehlejších severních končinách.+ 14 Vystoupím nad oblačné výšiny;+ připodobním se Nejvyššímu.‘+
15 Dolů do šeolu* však budeš vnesen,+ do nejodlehlejších končin jámy.+ 16 Ti, kdo tě uvidí, budou dokonce na tebe upřeně hledět; dokonce tě budou důkladně zkoumat [a řeknou]: ‚Je tohle ten muž,* který znepokojoval zemi, jenž kymácel královstvími,+ 17 který učinil úrodnou zemi* podobnou pustině a jenž rozvracel i její* města,+ který neotevřel cestu k domovu ani svým vězňům?‘+ 18 Všichni jiní králové národů, ano, všichni ulehli ve slávě, každý ve svém vlastním domě.+ 19 Ale pokud jde o tebe, ty jsi byl odhozen bez svého pohřebního místa*+ jako výhonek* vzbuzující odpor, oděný zabitými muži pobodanými mečem, kteří sestupují ke kamenům jámy,+ jako pošlapaná mrtvola.+ 20 V hrobě* se s nimi nesjednotíš, protože jsi zničil svou vlastní zemi, pobil svůj vlastní lid. Potomstvo* zločinců nebude jmenováno* na neurčitý čas.+
21 Přichystejte popravčí špalek pro jeho vlastní syny kvůli provinění jejich praotců,+ aby nepovstali a skutečně nevzali do vlastnictví zemi a nenaplnili povrch úrodné země* městy.“+
22 „A povstanu proti nim,“+ je výrok Jehovy vojsk.
„A odříznu od Babylóna* jméno+ a ostatek* a potomstvo a další pokolení,“+ je Jehovův výrok.
23 „A udělám z něho vlastnictví dikobrazů a rákosnaté vodní tůně a vymetu jej koštětem vyhlazení,“+ je výrok Jehovy vojsk.
24 Jehova vojsk přísahal+ a řekl: „Jistě se stane právě to, s čím jsem počítal; a právě jak jsem radil, tak se [to] splní,+ 25 abych zlomil Asyřana* ve své zemi+ a abych ho zašlápl na svých vlastních horách;+ a aby z nich skutečně odešlo jeho jho a aby z jejich* ramene odešel i jeho náklad.“+
26 To je rada, která se radí proti celé zemi, a to je ruka, která je vztažena proti všem národům. 27 Vždyť radil sám Jehova vojsk,+ a kdo [to] může zrušit?+ A ta vztažená ruka je jeho, a kdo ji může obrátit zpět?+
28 V roce, kdy zemřel král Achaz,+ přišlo toto prohlášení: 29 „Neraduj se,+ Filisteo,+ nikdo z tebe, jen proto, že byla zlomena hůl toho, kdo tě bil.+ Vždyť z kořene hada+ vyjde jedovatý plaz+ a jeho plodem bude létající ohnivý had.+ 30 A prvorození ponížených se jistě budou pást a chudí budou uléhat v bezpečí.+ A tvůj kořen usmrtím hladem, a co z tebe zůstane,* bude zabito.*+ 31 Kvílej, bráno! Volej, město! Celá zmalomyslníš, Filisteo! Vždyť ze severu přichází dým a nikdo se neodlučuje ze svých řad.“+
32 A co někdo řekne v odpověď poslům+ národa? Že sám Jehova položil základ Sionu+ a k němu se budou utíkat ztrápení z jeho lidu.