Lukáš
21 Když vzhlédl, viděl bohaté, jak vhazují své dary do pokladnic.*+ 2 Potom viděl nějakou nuznou vdovu, jak tam vhazuje dvě malé mince velmi malé hodnoty,*+ 3 a řekl: „Pravdivě vám říkám: Tato vdova, ačkoli je chudá, vhodila víc než ti všichni.+ 4 Ti všichni totiž vhodili dary* ze svého přebytku, ale tato [žena] vhodila ze svého nedostatku všechny prostředky k životu, které měla.“+
5 Později, když někteří mluvili o chrámu, jak je ozdoben znamenitými kameny a zasvěcenými věcmi,+ 6 řekl: „Pokud jde o to, co vidíte, přijdou dny, kdy zde nezůstane kámen na kameni, aniž bude svržen.“+ 7 Potom se ho vyptávali a řekli: „Učiteli, kdy to vlastně bude a co bude znamením, kdy je určeno, aby tyto věci nastaly?“+ 8 Řekl: „Dávejte si pozor, abyste nebyli zavedeni na scestí;+ neboť mnozí přijdou na základě mého jména a řeknou: ‚Jsem to já‘ a: ‚Přiblížil se patřičný čas.‘+ Nechoďte za nimi. 9 Dále, až uslyšíte o válkách a nepokojích, neděste se.+ To se totiž musí nejprve stát, ale konec* ne[nastane] okamžitě.“
10 Potom přikročil k tomu, aby jim řekl: „Národ povstane* proti národu+ a království proti království;+ 11 a budou velká zemětřesení a na jednom místě za druhým mory a nedostatek potravy;+ a budou strašlivé úkazy a veliká znamení z nebe.+
12 Ale před tím vším na vás lidé vloží ruce a budou vás pronásledovat,+ vydají vás do synagóg a vězení a budete vláčeni před krále a místodržitele kvůli mému jménu.+ 13 Stane se vám to na svědectví.*+ 14 Rozhodněte se tedy ve svém srdci, že si nebudete předem zkoušet, jak se hájit,+ 15 neboť vám dám ústa* a moudrost, čemuž všichni vaši protivníci dohromady nebudou schopni odporovat ani se o ni přít.+ 16 Budete nadto vydáváni dokonce rodiči a bratry a příbuznými a přáteli+ a některé z vás usmrtí;+ 17 a budete předmětem nenávisti všech lidí kvůli mému jménu.+ 18 A přesto ani vlas+ z vaší hlavy rozhodně nezanikne. 19 Svou vytrvalostí získáte své duše.*+
20 Dále, až uvidíte Jeruzalém obklopený utábořenými vojsky,+ pak vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení.+ 21 Ať potom ti, kdo jsou v Judeji, začnou prchat k horám, a ti, kdo jsou v jeho středu, ať se vzdálí, a ti, kdo jsou na venkově, ať do něho nevstupují;+ 22 protože to jsou dny pro vykonání práva,* aby se splnilo všechno, co bylo napsáno.+ 23 V těch dnech běda těhotným a těm, které kojí!+ Na zemi bude totiž velká nouze a zloba proti tomuto lidu; 24 a padnou ostřím meče a budou odvedeni jako zajatci do všech národů;+ a Jeruzalém bude pošlapáván národy,* dokud se nenaplní* ustanovené časy+ národů.
25 Budou také znamení na slunci+ a měsíci a hvězdách a na zemi mučivá úzkost národů, které nebudou vědět kudy kam, pro řev moře+ a [jeho] rozbouření,+ 26 zatímco lidé budou omdlévat strachem+ a očekáváním věcí přicházejících na obydlenou zemi;*+ nebeské moci* totiž budou otřeseny.+ 27 A potom uvidí Syna člověka,+ jak přichází* v oblaku s mocí a velkou slávou.+ 28 Až se to však začne dít, napřimte se a pozvedněte hlavu, protože se přibližuje vaše osvobození.“
29 Na to k nim pronesl podobenství: „Povšimněte si fíkovníku a všech ostatních stromů:+ 30 Když již pučí, jestliže to pozorujete, sami víte, že léto je už blízko.+ 31 Také až uvidíte, že se to děje, vězte, že Boží království je blízko.+ 32 Vpravdě vám říkám: Tato generace* rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane.+ 33 Nebe a země pominou,+ ale má slova rozhodně nepominou.+
34 Dávejte však na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným+ pitím a úzkostnými životními starostmi*+ a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den+ 35 jako léčka.+ Přijde totiž na všechny, kdo bydlí na tváři celé země.+ 36 Zůstaňte tedy bdělí+ a v každé době úpěnlivě proste,+ aby se vám podařilo uniknout všem těmto věcem, jimž je určeno, aby nastaly, a stát před Synem člověka.“+
37 Tak ve dne vyučoval v chrámu,+ ale v noci vycházel a nocoval na hoře zvané Olivová hora.+ 38 A všechen lid+ k němu časně zrána přicházel do chrámu, aby ho slyšel.