Lukáš

24 Avšak první den v týdnu šly velmi časně k hrobce a nesly koření, které připravily.+ 2 Ale našly kámen odvalený od pamětní hrobky,+ 3 a když vstoupily, nenašly tělo Pána Ježíše.*+ 4 Zatímco nad tím byly v rozpacích, pohleďme, stáli u nich dva muži v blyštivém oblečení.+ 5 Protože se [ženy] polekaly a obličeje měly obrácené k zemi, [muži] jim řekli: „Proč hledáte Živého mezi mrtvými? 6 [[Není zde, ale byl vzbuzen.+]]* Připomeňte si, jak s vámi mluvil, dokud byl ještě v Galileji,+ 7 a říkal, že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí a být přibit na kůl,* a přesto třetí den vstát.“+ 8 Připomněly si tedy jeho řeč+ 9 a vrátily se od pamětní hrobky* a o všem podaly zprávu jedenácti a všem ostatním.+ 10 Byly to Marie Magdaléna a Joana+ a Marie, [matka] Jakubova. Také ostatní ženy+ s nimi to povídaly apoštolům. 11 Tato řeč se jim však jevila jako nesmysl, a [ženám] nevěřili.+

12 [[Ale Petr vstal a běžel k pamětní hrobce, a když se nahnul kupředu, spatřil jen obinadla. Odešel tedy a divil se sám v sobě tomu, co se stalo.]]*

13 Ale pohleďme, právě v ten den dva z nich cestovali do vesnice zvané Emauzy vzdálené kolem jedenácti kilometrů* od Jeruzaléma 14 a rozmlouvali spolu o všem,+ k čemu došlo.

15 Když tak rozmlouvali a hovořili, sám Ježíš přistoupil+ a začal jít s nimi; 16 ale jejich očím bylo zabráněno, aby ho rozeznali.+ 17 Řekl jim: „O jakých záležitostech spolu cestou debatujete?“ A zastavili se se smutným obličejem. 18 Jeden, jménem Kleofáš, mu odpověděl a řekl: „Bydlíš [snad] sám jako [někdo] cizí v Jeruzalémě, a tak neznáš věci, které se v něm v těchto dnech staly?“ 19 A řekl jim: „Jaké věci?“ Řekli mu: „Věci ohledně Ježíše Nazaretského,+ který se stal prorokem+ mocným ve skutku a slovu před Bohem a všemi lidmi; 20 a jak ho naši přední kněží a vládci vydali rozsudku smrti a přibili ho na kůl.+ 21 Ale my jsme doufali, že tento [muž] je určen, aby osvobodil Izrael;+ ano, a kromě toho všeho je to třetí den, co se to stalo. 22 Nadto některé ženy+ mezi námi nás také udivily, protože byly časně u pamětní hrobky, 23 ale jeho tělo nenašly a přišly a říkaly, že měly také nadpřirozené vidění andělů, kteří řekli, že je naživu. 24 Dále, někteří z těch, kdo jsou s námi, odešli k pamětní hrobce+ a našli to tak, právě jak ženy řekly, ale neviděli ho.“

25 Řekl jim tedy: „Vy blázniví a v srdci pomalí uvěřit všemu, co mluvili proroci!+ 26 Cožpak nebylo nutné, aby to KRISTUS vytrpěl+ a vstoupil do své slávy?“+ 27 A započal od Mojžíše+ a všech Proroků+ a vykládal jim věci, které se na něj v celých Písmech vztahovaly.

28 Konečně se přiblížili k vesnici, do které cestovali, a on dělal, jako by cestoval dál. 29 Ale vyvíjeli na něj nátlak a říkali: „Zůstaň s námi, protože je k večeru a den se již nachýlil.“ Vešel tedy, aby s nimi zůstal. 30 A když s nimi spočíval u jídla, vzal chléb, požehnal jej, lámal a začal jim jej podávat.+ 31 Na to se jim oči plně otevřely a poznali ho; a zmizel jim.+ 32 A řekli jeden druhému: „Nehořelo* snad naše srdce, když k nám po cestě mluvil, jak nám plně otevíral Písma?“ 33 A ihned v tu hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma a našli shromážděných těch jedenáct a ty, kdo byli s nimi, 34 jak říkají: „Pán byl skutečně vzbuzen a objevil se Šimonovi!“+ 35 Nyní sami vyprávěli [události] na cestě a jak ho poznali podle lámání chleba.+

36 Zatímco o tom mluvili, sám stanul v jejich středu [[a řekl jim: „Kéž máte pokoj.“]]* 37 Ale protože se zděsili a polekali,+ představovali si, že spatřili ducha. 38 Řekl jim tedy: „Proč jste znepokojeni a proč vám v srdci vyvstávají pochybnosti? 39 Podívejte se na mé ruce a na mé nohy, že jsem to já; sáhněte+ na mne a podívejte se, protože duch nemá maso a kosti,+ právě jak vidíte, že já mám.“ 40 [[A když to řekl, ukázal jim své ruce a nohy.]]* 41 Ale zatímco ze samé radosti stále nevěřili+ a divili se, řekl jim: „Máte tam něco k jídlu?“+ 42 A podali mu kus opečené ryby;*+ 43 a vzal si ji a snědl+ před jejich očima.

44 Řekl jim: „To jsou má slova, která jsem k vám mluvil, dokud jsem byl ještě s vámi,+ že se musí splnit všechno napsané o mně v Mojžíšově zákoně a v Prorocích+ a v Žalmech.“+ 45 Potom jim zcela otevřel mysl, aby pochopili význam Písem,+ 46 a řekl jim: „Tak je napsáno, že KRISTUS bude trpět a třetí den vstane zprostřed mrtvých+ 47 a na základě jeho jména se bude ve všech národech kázat+ pokání na odpuštění hříchů+ — počínaje od Jeruzaléma,+ 48 a toho máte být svědky.+ 49 A pohleďte, vysílám na vás to, co slíbil můj Otec. Pobývejte nicméně ve městě, dokud nebudete oblečeni mocí z výše.“+

50 Vyvedl je však až do Betanie, pozvedl ruce a požehnal jim.+ 51 Když jim žehnal, oddělil se od nich a začal být odnášen do nebe.*+ 52 A vzdali mu poctu a* s velkou radostí se vrátili do Jeruzaléma.+ 53 A byli neustále v chrámu a žehnali Bohu.+