14 Až nakonec vejdeš do země, kterou ti dává Jehova, tvůj Bůh, a vezmeš ji do vlastnictví a budeš v ní bydlet+ a řekneš: ‚Ať si dosadím nad sebou krále jako všechny národy, které jsou kolem dokola mne‘,+

8 Jednou nad sebou stromy pomazávaly krále. Řekly tedy olivovníku:+ ‚Buď přece nad námi králem.‘*+

6 Ta věc však byla v Samuelových očích špatná, že totiž řekli: „Dej nám přece krále, aby nás soudil“, a Samuel se začal modlit k Jehovovi.+

12 Když jste viděli, že proti vám přišel Nachaš,+ král synů Ammona, říkali jste mi: ‚Ne, ale měl by nad námi vládnout král!‘,+ zatímco vaším Králem byl po celou dobu Jehova, váš Bůh.+

10 Kdepak je tvůj král, aby tě zachránil ve všech tvých městech,+ a tvoji soudcové, [o] nichž jsi řekl: ‚Dej mi přece krále a knížata‘?+