2 Moabka Rut časem řekla Noemi: „Dovol mi, prosím, jít na pole a paběrkovat mezi klasy,+ abych šla za kýmkoli, v jehož očích bych našla přízeň.“ Řekla jí tedy: „Jdi, má dcero.“

3 Ale David se navíc zapřisáhl+ a řekl: „Tvůj otec určitě ví, že jsem našel přízeň ve tvých očích,+ a tak by řekl: ‚Ať se to Jonatan nedoví, aby ho [to] nezabolelo.‘ Ale ve skutečnosti, jakože Jehova žije+ a jakože žije tvá duše,+ mezi mnou a smrtí je jen krůček!“+

8 jestliže jsem nalezla přízeň v králových očích+ a jestliže se králi opravdu zdá dobré vyhovět mé prosebné žádosti a jednat podle mé prosby —, ať král a Haman přijdou na hostinu, kterou pro ně uspořádám [zítra],* a zítra učiním podle králova slova.“+