17 Když dosáhl Abram devadesáti devíti let, tehdy se Jehova objevil Abramovi a řekl mu:+ „Jsem Všemohoucí Bůh.*+ Choď přede mnou a prokaž se [jako] bezúhonný.+

3 Jestliže budete dál chodit v mých ustanoveních a dodržovat má přikázání a opravdu je budete provádět,+

3 „Naléhavě tě prosím, Jehovo, vzpomeň,+ prosím, jak jsem před tebou chodil+ v pravdivosti+ a s úplným srdcem+ a činil jsem to, co bylo dobré v tvých očích.“+ A Ezekjáš začal usedavě plakat.*+

3 A král stál u sloupu+ a nyní uzavřel smlouvu+ před Jehovou, že bude chodit za Jehovou+ a dodržovat jeho přikázání+ a jeho svědectví*+ a jeho ustanovení+ celým srdcem+ a celou duší+ tím, že bude provádět slova této smlouvy, jež byla napsána v této knize.+ Všechen lid tudíž vstoupil do smlouvy.+

3 A Jehova zůstával s Jehošafatem,+ protože chodil po dřívějších cestách svého praotce Davida+ a nepátral po Baalech.+

6 Oba byli před Bohem spravedliví,+ protože chodili bezúhonně+ ve shodě se všemi Jehovovými* přikázáními+ a zákonnými+ požadavky.+