30 Josef nyní spěchal, protože se jeho niterné city k jeho bratrovi roznítily,+ takže hledal [místo], kde by se vyplakal, a vešel do jedné vnitřní místnosti a tam proléval slzy.+

15 Může manželka zapomenout na svého kojence, takže by nelitovala syna svého břicha?+ I tyto ženy mohou zapomenout,+ a přece já sám na tebe* nezapomenu.+

20 „Je mi Efrajim drahocenným synem nebo dítětem, s nímž se zachází laskavě?+ Vždyť do té míry, jak jsem mluvil proti němu, na něho budu zcela jistě dále pamatovat.+ Proto se pro něho rozbouřila má střeva.+ Rozhodně se nad ním slituji,“+ je Jehovův výrok.

8 Jak se tě mohu vzdát, Efrajime?+ [Jak] tě mohu vydat, Izraeli?+ Jak tě mohu postavit jako Admu?+ [Jak] tě mohu umístit jako Cebojim?+ Mé srdce se ve mně změnilo;+ zároveň se ve mně rozpálil soucit.