26 Potom řekl: „Nech mě jít,* neboť nastal úsvit.“ Na to řekl: „Nenechám tě jít, dokud mi nejprve nepožehnáš.“+

6 A nyní, prosím, opravdu přijď; proklej+ mi přece tento lid, neboť jsou mocnější než já. Snad budu schopen je udeřit a snad je vyženu ze země; vím totiž dobře, že komu požehnáš, je požehnaný, a koho prokleješ, je prokletý.“+

22 Jehovovo požehnání — to obohacuje,+ a on k němu nepřidává žádnou bolest.*+