7 Ať ničema opustí svou cestu+ a muž, který škodí, své myšlenky;+ a ať se vrátí k Jehovovi, který se nad ním smiluje,+ a k našemu Bohu, neboť ve velkém měřítku odpustí.+

11 Řekni jim: ‚„Jakože jsem živý,“ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy, „mám potěšení ne ze smrti ničemného,+ ale z toho, že se ničemný obrací zpět od své cesty+ a skutečně zůstává naživu.+ Obraťte se zpět, obraťte se zpět od svých špatných cest,+ neboť proč byste měli umírat, izraelský dome?“‘+

3 Proč mi dáváš vidět to, co ubližuje, a stále hledíš na pouhé těžkosti? A [proč] je přede mnou plenění a násilí a [proč] se vyskytují hádky a [proč] se vede rozepře?+

13 Máš příliš čisté oči, než abys viděl, co je špatné; a nejsi schopen přihlížet těžkostem.+ Proč jen se díváš na ty, kdo jednají zrádně,+ [proč] mlčíš, když někdo ničemný polyká někoho spravedlivějšího, než je on?+

17 Vždyť Písmo říká faraónovi: „Právě proto jsem tě ponechal,* abych ukázal ve spojitosti s tebou svou moc a aby mé jméno bylo oznamováno po celé zemi.“+

22 Jestliže tedy Bůh, ačkoli měl vůli projevit svou zlobu a dát na vědomí svou moc, snášel s mnohou trpělivostí nádoby zloby hodící se ke zničení,+