19 Vždyť je nahodilost,* která se stává lidským synům, a nahodilost, která se stává zvířeti, a stává se jim stejná nahodilost.+ Jako umírá jeden,* tak umírá druhý;+ a všichni mají jen jednoho ducha,*+ takže neexistuje nadřazenost člověka nad zvířetem, protože všechno je marnost.

12 Tito [lidé], jako nerozumná zvířata, která jsou přirozeně zrozena k tomu, aby byla chycena a zahubena, však ve věcech, ohledně nichž jsou v nevědomosti a [o nichž] mluví utrhačně,+ také utrpí zničení na své vlastní [cestě] zničení