32 Nyní se, prosím, ptej na dřívější dny,+ které nastaly před tebou, ode dne, kdy Bůh stvořil na zemi člověka,*+ a od jednoho konce nebes až na druhý konec nebes: Přihodila se jakákoli taková věc anebo bylo slyšet cokoli takového?+

20 Když přistoupili k tomu, aby zatroubili na rohy, pak lid křičel.+ A jakmile lid slyšel zvuk rohu a lid začal křičet velkým válečným pokřikem, stalo se, že se potom zeď začala bortit.+ Lid pak vyšel do města, každý přímo před sebe, a dobyli město.

13 Slunce proto zůstalo nehybné a měsíc se opravdu zastavil, dokud se národ nemohl pomstít nepřátelům.+ Není to napsáno v knize Jašar?*+ A slunce zůstalo stát uprostřed nebes a nechvátalo zapadat asi tak po celý den.+