11 Za dne snad svou sadbu pečlivě oplotíš a ráno možná docílíš, že tvé semeno vyraší, [ale] žeň jistě uprchne v den choroby* a nevyléčitelné bolesti.+

7 Sejí totiž stále vítr,* a to, co sklidí, bude vichr.+ Nic nemá stojící obilí.+ Žádný výhonek nerodí mouku.+ Kdyby [ji] snad nějaký urodil, spolknou ji cizí lidé.+

8 protože ten, kdo rozsévá s ohledem na své tělo, sklidí od svého těla porušenost,+ ale ten, kdo rozsévá s ohledem na ducha,+ sklidí od ducha věčný život.+