19 Vždyť je nahodilost,* která se stává lidským synům, a nahodilost, která se stává zvířeti, a stává se jim stejná nahodilost.+ Jako umírá jeden,* tak umírá druhý;+ a všichni mají jen jednoho ducha,*+ takže neexistuje nadřazenost člověka nad zvířetem, protože všechno je marnost.

2 Všichni jsou stejní v tom, co všichni mají.+ Stejná nahodilost+ se stává spravedlivému+ i ničemnému,+ dobrému a čistému i nečistému, a tomu, kdo obětuje, i tomu, kdo neobětuje. Dobrý je stejný jako hříšník;+ kdo přísahá, je stejný jako ten, kdo se bojí složené přísahy.+

11 Vrátil jsem se, abych viděl* pod sluncem, že závod nepatří rychlým+ ani bitva mocným+ ani pokrm* moudrým+ ani bohatství těm, kdo mají porozumění,+ dokonce ani přízeň těm, kdo mají poznání;+ všechny je totiž postihuje čas a nepředvídaná událost.*+