19 A budu muset zlomit pýchu vaší síly a vaše nebesa učiním jako železo+ a vaši zemi jako měď.

23 Tvá obloha, která je nad tvou hlavou, se také stane mědí, a země, která je pod tebou, železem.+

6 A vystavím ji jako něco zničeného.+ Nebude se prořezávat ani se nebude okopávat.+ A vzejde trnitý keř a plevel;+ a oblakům uložím příkaz, aby na ni nevylévaly žádný déšť.+

12 Kdo je ten muž, který je moudrý, aby tomu porozuměl, ano ten, k němuž mluvila Jehovova ústa, aby to pověděl?+ Kvůli čemu by měla země opravdu hynout, opravdu být spálena jako pustina, kterou nikdo neprochází?“+

4 Kvůli půdě, jež byla roztříštěna, protože na zemi nenastal žádný liják,+ se rolníci zastyděli; přikryli si hlavu.+

7 ‚A pokud jde o mne, já jsem vám také odepřel liják, když byly ještě tři měsíce do žní;+ a dal jsem déšť na jedno město, ale na jiné město jsem déšť nedával. Byl jeden kus země, kde pršelo, ale kus země, na který jsem nedával déšť,* vysychal.+

11 A přivolával jsem sucho na zemi* a na hory a na obilí a na mladé víno+ a na olej a na to, co rodila zemská půda, a na pozemského člověka* a na domácí zvíře a na všechnu lopotu rukou.‘“+