29 Kdyby si jen* to své srdce rozvíjeli, aby se mě bálo+ a aby vždy dodržovalo všechna má přikázání,+ aby se vedlo dobře jim a jejich synům na neurčitý čas!+

8 Naprav se,+ Jeruzaléme, aby se má duše od tebe znechuceně neodvrátila;+ abych tě nevystavil jako opuštěný úhor, neobydlenou zemi.“+

3 Tak řekl Jehova vojsk, BŮH* Izraele: „Napravte své cesty a svá jednání, a já vás nechám přebývat na tomto místě.+

12 Kdo je ten muž, který je moudrý, aby tomu porozuměl, ano ten, k němuž mluvila Jehovova ústa, aby to pověděl?+ Kvůli čemu by měla země opravdu hynout, opravdu být spálena jako pustina, kterou nikdo neprochází?“+

33 A obraceli se ke mně zády, a ne obličejem;+ třebaže byli vyučováni, když se časně vstávalo a vyučovalo se, nikdo z nich nenaslouchal, aby přijal ukázňování.+