14 A stane se posvátným místem;*+ ale oběma izraelským domům kamenem, o který se udeří, a skálou, o niž klopýtnou,+ pastí a léčkou obyvatelům* Jeruzaléma.+

3 Což to není ten tesař,+ syn Marie+ a bratr Jakuba+ a Josefa* a Jidáše a Šimona?+ A nejsou snad tady u nás jeho sestry?“ Začali tedy o něho klopýtat.+

23 A šťastný je ten, kdo o mne neklopýtá.“+

61 Ale Ježíš, který sám v sobě věděl, že jeho učedníci proto reptají, jim řekl: „O to klopýtáte?+

23 ale my kážeme Krista přibitého na kůl+ — Židům příčina ke klopýtání,+ ale národům pošetilost;+

8 a „kamenem klopýtání a skalním masivem pohoršení“.+ Klopýtají, protože nejsou poslušni slova.* Právě k tomu byli také ustanoveni.+