Zjevení
9 A pátý anděl zatroubil na svou trubku.+ A viděl jsem hvězdu,+ která spadla z nebe na zem, a byl mu* dán klíč+ od jámy propasti.+ 2 A otevřel* jámu propasti a z jámy vystoupil dým+ jako dým z velké pece+ a slunce se zatmělo,+ také vzduch, dýmem z té jámy. 3 A z dýmu vyšly na zem kobylky;+ a byla jim dána autorita, stejná autorita, jakou mají zemští štíři.+ 4 A bylo jim řečeno, aby neškodily zemskému rostlinstvu ani ničemu zelenému ani žádnému stromu, ale jenom těm lidem, kteří nemají na čele Boží pečeť.+
5 A [kobylkám] bylo dáno, aby je nezabíjely, ale aby byli trýzněni+ pět měsíců, a jejich trýzeň byla jako trýzeň od štíra,+ když napadne člověka. 6 A v těch dnech budou lidé hledat smrt,+ ale rozhodně ji nenajdou, a budou toužit zemřít, ale smrt od nich stále prchá.
7 A podoba kobylek připomínala koně připravené k bitvě;+ na jejich hlavách [bylo něco], co vypadalo jako koruny ze zlata, a jejich obličej [byl] jako obličej lidský,+ 8 vlasy však měly jako vlasy ženské.+ A jejich zuby byly jako zuby lví;+ 9 a měly pancíře+ jako pancíře železné. A zvuk jejich křídel [byl] jako zvuk dvoukolých vozů+ mnoha koní, kteří běží do bitvy.+ 10 Mají také ocasy a žihadla jako štíři;+ a v jejich ocasech je jejich autorita ubližovat* lidem pět měsíců. 11 Mají nad sebou krále, anděla propasti.+ Hebrejsky se jmenuje Abaddon,* ale řecky se jmenuje Apollyon.*+
12 Jedna běda pominula. Pohleďme, potom* přicházejí další dvě bědy.+
13 A šestý anděl+ zatroubil na svou trubku.+ A slyšel jsem jeden hlas+ z rohů* zlatého oltáře,+ který je před Bohem, 14 jak říká šestému andělovi, který měl trubku: „Rozvaž ty čtyři anděly,+ kteří jsou spoutáni u velké řeky Eufratu.“+ 15 A byli rozvázáni ti čtyři andělé, kteří jsou připraveni pro tu hodinu a den a měsíc a rok, aby zabili třetinu lidí.
16 A počet vojsk jízdy* byl dvě myriády myriád:* slyšel jsem jejich počet. 17 Koně a ty, kdo na nich seděli, jsem viděl ve vidění takto: Měli pancíře ohnivě červené a hyacintově modré a sírově žluté; hlavy koní byly jako hlavy lví+ a z jejich úst vycházel oheň a dým a síra.+ 18 Těmi třemi ranami byla zabita třetina lidí, ohněm a dýmem a sírou, jež vycházely z jejich úst. 19 Vždyť autorita těch koní je v jejich ústech a v jejich ocasech; neboť jejich ocasy jsou jako hadi+ a mají hlavy, a těmi škodí.
20 Ale ostatní lidé, kteří nebyli zabiti těmi ranami, nečinili pokání ze skutků svých rukou,+ takže by neuctívali démony+ a modly ze zlata a stříbra+ a mědi a kamene a dřeva, které nemohou ani vidět, ani slyšet, ani chodit;+ 21 a nečinili pokání ze svých vražd+ ani ze svých spiritistických zvyklostí*+ ani ze svého smilstva ani ze svých krádeží.