Ester

7 Potom král a Haman+ vešli na hostinu s královnou Ester. 2 Král nyní řekl Ester také druhý den během hostiny s vínem:+ „Jaká je tvá prosebná žádost,+ královno Ester? Ano, ať je ti dána!+ A jaká je tvá prosba? Do poloviny kralování+ — ano, ať je vykonána!“ 3 Královna Ester na to odpověděla a řekla: „Jestliže jsem nalezla přízeň v tvých očích, králi, a jestliže se to králi opravdu zdá dobré, ať je mi na mou prosebnou žádost dána má vlastní duše*+ a na mou prosbu můj lid.+ 4 Byli jsme totiž prodáni,+ já a můj lid, abychom byli vyhlazeni, zabiti a zničeni.+ Kdybychom byli prodáni za pouhé otroky a za pouhé služky,+ byla bych mlčela. Ale ta tíseň není vhodná, když [je] ke škodě králi.“*

5 Král Ahasverus nyní řekl, ano, přikročil k tomu, aby řekl královně Ester: „Kdo je to+ a kde jen je ten,* jenž se osmělil*+ tímto způsobem jednat?“ 6 Nato Ester řekla: „Ten muž, ten protivník+ a nepřítel,+ je tento špatný Haman.“

Pokud jde o Hamana, ten se kvůli králi a královně zděsil.+ 7 Pokud jde o krále, ten ve svém vzteku+ vstal od hostiny s vínem, [aby šel] do palácové zahrady; a Haman se postavil, aby vznesl ke královně Ester žádost o svou duši,*+ neboť viděl, že proti němu bylo rozhodnuto o špatném* ze strany krále.+ 8 A král se vrátil z palácové zahrady do domu hostiny s vínem;+ a Haman padl na lehátko,+ na němž byla Ester. Král tudíž řekl: „To má také dojít ke znásilnění královny, když jsem v domě?“ Z králových úst vyšlo slovo,+ a Hamanovi zakryli obličej. 9 Charbona,+ jeden z dvorních úředníků+ před králem, nyní řekl: „Je tu také ten kůl,+ který Haman udělal pro Mordekaie, jenž mluvil o králi dobré;+ stojí v Hamanově domě — padesát loket* vysoký.“ Na to král řekl: „Pověste ho na něj.“+ 10 A přistoupili k tomu, aby pověsili Hamana na kůl,+ který připravil pro Mordekaie;+ a králův vztek se utišil.