1. Korinťanům

13 Jestliže mluvím lidskými a andělskými jazyky,+ ale nemám lásku, stal jsem se zvučícím [kusem] mosazi nebo řinčícím činelem.+ 2 A jestliže mám dar prorokování+ a jsem seznámen se všemi posvátnými tajemstvími+ a vším poznáním+ a jestliže mám všechnu víru, abych přesazoval* hory,+ ale nemám lásku, nejsem nic.+ 3 A jestliže dávám všechen svůj majetek, abych nakrmil jiné,+ a jestliže vydávám své tělo,+ abych se chlubil, ale nemám lásku,+ vůbec mi to neprospívá.

4 Láska*+ je trpělivá+ a laskavá.+ Láska není žárlivá,+ nevychloubá se,+ nenadýmá se,+ 5 nechová se neslušně,+ nevyhledává své vlastní zájmy,+ nedá se vyprovokovat.+ Nevypočítává urážky.+ 6 Neraduje se z nespravedlnosti,+ ale raduje se z pravdy.+ 7 Všechno snáší,+ všemu věří,+ ve vše doufá,+ ve všem vytrvává.+

8 Láska nikdy neselhává.+ Ale jsou-li [dary] prorokování, budou odstraněny; jsou-li jazyky, přestanou; je-li poznání, bude odstraněno.*+ 9 Máme* totiž částečné poznání+ a částečně prorokujeme;+ 10 ale až přijde to, co je úplné,+ bude odstraněno to, co je částečné. 11 Když jsem byl nemluvně, mluvíval jsem jako nemluvně, myslíval jsem jako nemluvně, uvažoval jsem jako nemluvně; ale když jsem se nyní stal mužem,+ zbavil jsem se [rysů] nemluvněte. 12 Nyní totiž vidíme prostřednictvím kovového zrcadla+ v mlhavých obrysech,* ale potom to bude tváří v tvář.+ Nyní poznávám částečně,* ale potom poznám přesně, stejně jako jsem přesně poznán.+ 13 Nyní však zůstává víra, naděje, láska, ty tři; ale největší z nich je láska.*+