Přísloví
6 Můj synu, jestliže ses zaručil za svého bližního,+ [jestliže] jsi potřásl rukou dokonce cizímu člověku,+ 2 [jestliže] jsi byl lapen do léčky řečmi svých úst,+ [jestliže] jsi byl chycen řečmi svých úst, 3 jednej tedy tak, můj synu, a osvoboď se, vždyť ses dostal do dlaně svého bližního:+ Jdi, pokoř se* a neodbytně na svého bližního útoč.+ 4 Nedopřej svým očím spánku ani zdřímnutí svým zářícím očím.+ 5 Osvoboď se z té ruky jako gazela, a jako pták z ruky ptáčníka.+
6 Jdi k mravenci,+ lenochu;+ pohleď na jeho cesty a zmoudři. 7 Ačkoli nemá velitele, důstojníka ani panovníka, 8 připravuje si jídlo dokonce v létě;+ nasbíral si zásoby potravy dokonce o žni. 9 Jak dlouho budeš vylehávat, lenochu?+ Kdy vstaneš ze svého spánku?+ 10 Ještě trochu spánku, ještě trochu dřímoty, ještě trochu poležení se složenýma rukama+ 11 a jistě přijde tvá chudoba právě jako nějaký tulák,+ a tvá nouze jako ozbrojenec.*+
12 Neužitečný člověk,*+ škodlivý muž,* chodí s pokřivenou řečí,*+ 13 mrká okem,+ dělá znamení nohou, dělá náznaky svými prsty.+ 14 V srdci má zvrácenost.+ Celý čas vymýšlí něco špatného.+ Stále vyvolává jen sváry.+ 15 Proto přijde náhle jeho pohroma;+ bude v mžiku zlomen a nebude žádné uzdravení.+
16 Je šest věcí, které Jehova skutečně nenávidí;+ ano, je sedm věcí odporných jeho duši:+ 17 povýšené oči,+ falešný jazyk+ a ruce prolévající nevinnou krev,+ 18 srdce, které vymýšlí plány, jež ubližují,+ nohy, které spěšně běží ke špatnému,+ 19 falešný svědek, který šíří lži,+ a každý, kdo vyvolává sváry mezi bratry.+
20 Zachovávej, můj synu, přikázání svého otce+ a neopouštěj zákon své matky.+ 21 Stále si je* přivazuj ke svému srdci;+ uvaž si je kolem hrdla.+ 22 Když se budeš procházet, povede* tě;+ když ulehneš, bude stát nad tebou stráž;+ a až se probudíš, bude mít o tebe zájem. 23 Vždyť přikázání je lampa,+ a zákon je světlo,+ a kárání ukázňováním jsou cestou života,+ 24 aby tě střežily před špatnou ženou,*+ před hladkostí jazyka cizinky.+ 25 Netuž ve svém srdci po její kráse+ a kéž se tě nezmocní svýma jiskrnýma očima,+ 26 protože kvůli prostitutce [člověk klesne] ke kulatému chlebu;+ ale pokud jde o manželku jiného muže, ta loví dokonce drahocennou duši.+ 27 Může si muž shrabat do náruče oheň, aniž se propálí samotné jeho oděvy?+ 28 Anebo může muž chodit po uhlech, a neožehnout si nohy? 29 Podobně [je tomu] s každým, kdo má poměr s manželkou svého bližního,+ žádný, kdo se jí dotýká, nezůstane bez trestu.+ 30 Lidé neopovrhují zlodějem jen proto, jestliže krade, aby naplnil svou duši, když je hladový. 31 Je-li však přistižen, vynahradí to sedminásobně; dá všechny hodnotné věci svého domu.+ 32 Každému, kdo cizoloží se ženou, se nedostává srdce;*+ ten, kdo to dělá, ničí* svou vlastní duši.+ 33 Najde ránu* a zneuctění,+ a jeho pohana nebude smazána.+ 34 Vždyť vztek zdatného muže je žárlivost,+ a v den pomsty neprojeví soucit.+ 35 Nebude mít ohled na žádný druh výkupného ani neprojeví ochotu, ať učiníš svůj dar jakkoli velký.