27 A Job přistoupil opět k tomu, aby pozvedl svůj příslovečný výrok,+ a přikročil k tomu, aby řekl:
2 „Jakože žije Bůh,+ který odňal můj soud,+
a jakože [žije] Všemohoucí, který učinil mou duši hořkou,+
3 zatímco mám ještě v sobě celý svůj dech
a v chřípí mám Božího ducha,+
4 mé rty nepromluví žádnou nespravedlnost
a můj vlastní jazyk nezamumlá žádný klam!
5 Z mé strany je nemyslitelné, abych vás prohlásil za spravedlivé!+
Dokud nevydechnu naposled, nepřipravím se o svou ryzost!+
6 Chopil jsem se své spravedlivosti a nepustím ji;+
mé srdce [mě] nebude popichovat pro žádný z mých dnů.+
7 Ať se můj nepřítel stane v každém ohledu ničemou+
a ten, kdo se proti mně bouří, skutečně provinilcem.
8 Vždyť jaká je naděje odpadlíka v případě, že [ho] on odřízne,+
v případě, že mu Bůh odnese jeho duši?+
9 Uslyší Bůh jeho křik
v případě, že na něho přijde tíseň?+
10 Nebo najde největší potěšení ve Všemohoucím?
Bude po všechny časy volat k Bohu?
11 Poučím vás Boží rukou;
to, co je u Všemohoucího, nebudu tajit.+
12 Pohleďte, vy všichni jste viděli vidění;
proč se tedy ukazujete jako naprosto marní?+
13 To je podíl ničemného člověka od Boha;+
a oni obdrží od samotného Všemohoucího dědictví tyranů.
14 Jestliže jeho synů přibude, tedy pro meč;+
a jeho potomci nebudou mít dost potravy.
15 Jeho vlastní přežijící budou pohřbeni během smrtonosné rány
a jejich vlastní vdovy nebudou plakat.+
16 Kdyby nakupil stříbro jako prach
a ošacení by připravil právě jako hlínu,
17 připravil by, ale byl by to spravedlivý, kdo by se oblékl,+
a byl by to nevinný, kdo by měl na stříbře podíl.
18 Svůj dům vystavěl jako pouhý mol
a jako chýši,+ kterou si udělal strážný.
19 Ulehne bohatý, ale neposbírá se nic;
otevřel oči, ale nebude tu nic.+
20 Jako vody ho dostihnou náhlá zděšení;+
v noci ho jistě ukradne vichr.
21 Východní vítr ho odnese,+ a on odejde,
a vírem ho unese z jeho místa.+
22 A vrhne se na něho a nebude mít soucit;+
on se zcela jistě pokusí utéci z jeho moci.+
23 Někdo nad ním zatleská+
a hvízdne+ na něho ze svého místa.