Ozeáš
10 „Izrael je zvrhlá* réva.+ Stále nese ovoce sám pro sebe.+ Úměrně k hojnosti svého ovoce rozmnožil [své] oltáře.+ Úměrně k dobrotě své země nastavěli dobré sloupy.+ 2 Jejich srdce se stalo pokryteckým;*+ nyní budou shledáni vinnými.
Je kdosi, kdo rozbije jejich oltáře; oloupí jejich sloupy.+ 3 Nyní totiž řeknou: ‚Nemáme krále,+ neboť jsme se nebáli Jehovy. A pokud jde o krále, co ten pro nás udělá?‘
4 Mluví slova, falešně přísahají,+ uzavírají smlouvu;+ a soud vzešel jako jedovatá rostlina v brázdách širého pole.+ 5 Kvůli bet-avenské [modle] telete+ se zaleknou samařští usedlíci; její lid totiž nad ní jistě bude truchlit stejně jako její kněží cizozemského boha,* [kteří] z ní mívali radost kvůli její slávě, protože ta od ní odejde do vyhnanství.+ 6 I ji někdo odnese do Asýrie jako dar velkému králi.*+ Efrajim obdrží hanbu+ a Izrael se bude stydět za svou radu.+ 7 Samaří [a] jeho král budou jistě umlčeni+ jako ulomený proutek na povrchu vod. 8 A [bet-]avenské výšiny,+ hřích Izraele,+ budou opravdu vyhlazeny. Na jejich oltářích+ vzejde trní a bodláčí.+ A lidé vskutku řeknou horám: ‚Přikryjte nás!‘ a pahorkům: ‚Padněte na nás!‘+
9 Ode dnů Gibeje+ hřešíš,+ Izraeli. Tam se zastavili. V Gibeji je nedostihla válka proti synům nespravedlnosti.+ 10 Až po tom budu dychtit, budu je také ukázňovat.+ A jistě budou proti nim shromážděny národy, až budou zapřaženi do svých dvou provinění.+
11 A Efrajim byl cvičená jalovice, která ráda mlátila;+ a já, já jsem přešel její pohlednou šíji. Přiměji [někoho], aby na Efrajimovi jezdil.+ Juda oře;+ Jákob mu vláčí.+ 12 Zasévejte si semeno ve spravedlnosti;+ sklízejte ve shodě s milující laskavostí.+ Obdělávejte si ornou půdu,+ když je čas pátrat po Jehovovi, dokud nepřijde+ a nedá vám poučení ve spravedlnosti.+
13 Orali jste ničemnost.+ Sklidili jste nespravedlnost.+ Jedli jste ovoce podvodu,+ neboť jsi důvěřoval ve svou cestu,+ v množství svých siláků.+ 14 A mezi tvým lidem se zvedla vřava+ a tvá vlastní opevněná města budou všechna vypleněna+ jako při plenění Arbelova domu Šalmanem v den bitvy, [kdy] byla i matka rozražena na kusy vedle [svých] vlastních synů.+ 15 Tak to kdosi* jistě udělá vám, Betele,* za vaši krajní špatnost.+ Na úsvitu bude muset být izraelský král rozhodně umlčen.“+