Jeremjáš
36 A ve čtvrtém roce judského krále Jehojakima,+ syna Josijášova, se stalo, že k Jeremjášovi přišlo od Jehovy toto slovo a říkalo: 2 „Vezmi si svitek knihy+ a vepíšeš do něho všechna slova,+ která jsem k tobě mluvil proti Izraeli a proti Judovi+ a proti všem národům+ ode dne, kdy jsem k tobě promluvil, ode dnů Josijášových až po tento den.+ 3 Možná, že budou naslouchat ti z judského domu všemu neštěstí, které jim zamýšlím způsobit,+ aby se vrátili každý ze své špatné cesty+ a abych opravdu odpustil jejich provinění a jejich hřích.“+
4 A Jeremjáš přistoupil k tomu, aby zavolal Baruka,*+ syna Nerijášova, aby Baruk napsal z Jeremjášových úst na svitek knihy všechna Jehovova slova, která On k němu mluvil.+ 5 Potom Jeremjáš Barukovi přikázal a řekl: „Jsem zavřen. Nejsem schopen vstoupit do Jehovova domu.+ 6 A sám vstoupíš a v den půstu+ přečteš nahlas do uší lidu v Jehovově domě Jehovova slova+ ze svitku, který jsi napsal z mých úst; a měl bys je také nahlas přečíst do uší všem [z] Judy, kteří přicházejí ze svých měst.+ 7 Snad padne před Jehovu jejich žádost o přízeň+ a vrátí se každý ze své špatné cesty,+ neboť veliký je hněv a vztek, který Jehova mluvil proti tomuto lidu.“+
8 A Baruk,+ syn Nerijášův, přistoupil k tomu, aby učinil podle všeho, co mu přikázal prorok Jeremjáš, aby nahlas četl z knihy+ Jehovova slova v Jehovově domě.+
9 A v pátém roce judského krále Jehojakima,+ syna Josijášova, v devátém měsíci,+ se stalo, že všechen lid v Jeruzalémě a všechen lid, který přicházel z judských měst do Jeruzaléma, vyhlásil půst před Jehovou.+ 10 A Baruk začal do uší všemu lidu nahlas číst z knihy Jeremjášova slova v Jehovově domě, v jídelně+ Gemarjáše,*+ syna opisovače+ Šafana,+ v horním nádvoří u vchodu do nové brány Jehovova domu.+
11 A Mikajáš,* syn Gemarjáše, syna Šafanova,+ uslyšel všechna Jehovova slova z knihy. 12 Na to sešel do králova domu do jídelny tajemníka, a pohleďme — seděla tam všechna knížata, tajemník Elišama+ a Delajáš,*+ syn Šemajášův,* a Elnatan,+ syn Akborův,+ a Gemarjáš,+ syn Šafanův,+ a Sedekjáš, syn Chananjášův,* a všechna ostatní knížata. 13 A Mikajáš+ přistoupil k tomu, aby jim pověděl všechna slova, která slyšel, když Baruk nahlas četl z knihy do uší lidu.+
14 Potom všechna knížata vyslala k Barukovi+ Jehudiho,+ syna Netanjáše,* syna Šelemjáše,* syna Kušiho, aby řekl: „Ten svitek, z něhož jsi nahlas četl do uší lidu — vezmi ho do ruky a pojď!“ Baruk, syn Nerijášův,* vzal tedy svitek do ruky a vešel k nim.+ 15 Nato mu řekli: „Posaď se, prosím, a přečti nám jej nahlas do uší.“ Baruk+ jim tedy nahlas četl do uší.
16 Sotva vyslechli všechna slova, stalo se, že na sebe pohlédli s děsem; a přistoupili k tomu, aby řekli Barukovi: „Zcela jistě povíme všechna ta slova králi.“+ 17 A Baruka se zeptali a řekli: „Pověz nám, prosím, jak jsi zapsal všechna ta slova z jeho úst?“+ 18 Nato jim Baruk řekl: „Všechna ta slova mi oznamoval ze svých úst, a já psal do knihy inkoustem.“+ 19 Nakonec řekla knížata Barukovi: „Jdi, skryj se, ty i Jeremjáš, takže vůbec nikdo nebude vědět, kde jste.“+
20 Pak vešli na nádvoří+ ke králi a svitek uložili v jídelně+ tajemníka Elišamy;+ a začali všechna slova povídat do uší králi.
21 Král tedy vyslal Jehudiho,+ aby svitek obstaral. Vzal jej tudíž z jídelny tajemníka+ Elišamy.+ A Jehudi jej začal nahlas číst do uší králi a do uší všem knížatům stojícím u krále. 22 A král seděl v zimním domě,+ v devátém měsíci,*+ a před ním hořela nádoba na žhavé uhlí.+ 23 Potom se stalo, že sotva Jehudi přečetl tři nebo čtyři stránkové sloupce, on přistoupil k tomu, aby to odřízl nožem tajemníka a také [to] vhodil do ohně, který byl v nádobě na žhavé uhlí, až celý svitek skončil v ohni, který byl v nádobě na žhavé uhlí.+ 24 A necítili žádný děs;+ král a všichni jeho sluhové, kteří všem těm slovům naslouchali, si ani neroztrhli oděvy.+ 25 A dokonce Elnatan+ a Delajáš*+ a Gemarjáš*+ naléhali na krále, aby svitek nepálil, ale nenaslouchal jim.+ 26 Dále, král přikázal Jerachmeelovi, synu královu, a Serajášovi,* synu Azrielovu, a Šelemjášovi,* synu Abdeelovu, aby sehnali tajemníka Baruka a proroka Jeremjáše.+ Ale Jehova je držel skryté.+
27 A potom, co král spálil svitek se slovy, která Baruk+ napsal z Jeremjášových úst,+ dále přišlo k Jeremjášovi Jehovovo slovo a říkalo: 28 „Opět si vezmi svitek, jiný, a napiš na něj všechna první slova, jež se prokázala být na tom prvním svitku, který spálil judský král Jehojakim.+ 29 A měl bys říci proti judskému králi Jehojakimovi: ‚Tak řekl Jehova: „Ty jsi spálil tento svitek+ a řekl jsi: ‚Proč jsi na něj psal+ a říkal: „Babylónský král zcela jistě přijde a jistě zničí tuto zemi a způsobí, že v ní přestane [být] člověk* a zvíře“?‘+ 30 Proto tak řekl Jehova proti judskému králi Jehojakimovi: ‚Nebude mít nikoho, kdo by seděl na Davidově trůnu,+ a jeho vlastní mrtvé tělo se stane něčím vyhozeným do žáru za dne a do mrazu za noci.+ 31 A budu účtovat+ s ním a s jeho potomstvem a s jeho sluhy za jejich provinění+ a uvedu na ně a na obyvatele Jeruzaléma a na judské muže* všechno neštěstí, které jsem proti nim mluvil,+ a oni nenaslouchali.‘“‘“+
32 A Jeremjáš vzal jiný svitek a dal jej potom tajemníku Barukovi, synu Nerijášovu,+ který přistoupil k tomu, aby na něj z Jeremjášových úst+ napsal všechna slova knihy, kterou judský král Jehojakim spálil v ohni;+ a bylo k nim přidáno mnoho dalších podobných slov.