1. Samuelova
22 David tedy přistoupil k tomu, aby odtamtud odešel+ a unikl+ do adullamské+ jeskyně;+ a doslechli se o tom jeho bratři a celý dům jeho otce a sešli tam k němu. 2 A všichni muži v tísni+ a všichni muži, kteří měli věřitele,+ a všichni muži zahořklí v duši+ se začali k němu sbírat,+ a stal se nad nimi velitelem;*+ a [posléze] s ním bylo asi čtyři sta mužů.
3 Později šel David odtamtud do Micpe v Moabu a řekl moabskému králi:+ „Nech mého otce a mou matku,+ prosím, bydlet u vás,* dokud se nedozvím, co mi Bůh učiní.“ 4 Usadil je tudíž před moabským králem a dále u něho bydleli po všechny dny, kdy byl David na nedostupném místě.*+
5 Časem řekl Davidovi prorok Gad:+ „Nebudeš dál bydlet na nedostupném místě. Odejdi a sám přijdeš do judské země.“+ David tedy odešel a přišel do cheretského lesa.
6 A Saul se doslechl, že David a muži, kteří byli s ním, byli objeveni, zatímco Saul seděl v Gibeji na výšině* pod tamaryškem+ s kopím+ ve své ruce a [se] všemi svými sluhy rozmístěnými kolem něho. 7 Potom řekl Saul svým sluhům rozmístěným kolem něho: „Naslouchejte, prosím, Benjamínovci. Dá vám všem Jišaiův+ syn také pole a vinice?+ Ustanoví vás všechny za velitele tisíců+ a velitele set? 8 Vždyť jste se všichni spikli proti mně; a nikdo to neodhalí mému uchu,+ když můj vlastní syn uzavře* [smlouvu]+ s Jišaiovým synem, a nikdo z vás se mnou nemá účast* a neodhalí mému uchu, že můj vlastní syn vyzdvihl mého vlastního sluhu proti mně, jako ten, kdo číhá v záloze,* jak je tomu tento den.“
9 Na to Edomita Doeg,+ který byl postavený nad* Saulovými sluhy, odpověděl a řekl: „Viděl jsem Jišaiova syna přicházet do Nobu k Achimelekovi,+ synu Achitubovu.+ 10 A on přistoupil k tomu, aby se kvůli němu dotazoval+ Jehovy;* a dal mu zásoby potravin+ a dal mu meč+ Filištína Goliata.“ 11 Král ihned poslal, aby povolali kněze Achimeleka, syna Achitubova, a celý dům jeho otce, kněze, kteří byli v Nobu.+ Všichni tedy přišli ke králi.
12 Saul nyní řekl: „Naslouchej, prosím, synu Achitubův!“, na což řekl: „Tady jsem, můj pane.“ 13 A Saul přikročil k tomu, aby mu řekl: „Proč jste se proti mně spikli,+ ty a Jišaiův syn, tím, žes mu dal chléb a meč a že se pro něho vznášel dotaz* k Bohu, aby proti mně povstal jako ten, kdo číhá v záloze, jak je tomu tento den?“+ 14 Na to Achimelek králi odpověděl a řekl: „A kdo je mezi všemi tvými sluhy jako David,+ věrný,+ a králův zeť+ a velitel nad tvou tělesnou stráží a ctěný ve tvém domě?+ 15 Začal jsem se snad pro něho dotazovat Boha dnes?+ To je z mé strany nemyslitelné! Ať král nic neklade k tíži svému sluhovi [a] k tíži celého domu mého otce, neboť tvůj sluha o tom všem nevěděl nic malého ani velkého.“+
16 Ale král řekl: „Rozhodně zemřeš,+ Achimeleku, ty s celým domem svého otce.“+ 17 S tím řekl král běžcům+ rozmístěným kolem něho: „Obraťte se a usmrťte Jehovovy kněze, protože jejich ruka je také s Davidem a protože věděli, že je utečenec, a neodhalili to mému uchu!“+ A královi sluhové nechtěli napřáhnout ruku, aby napadli Jehovovy kněze.+ 18 Nakonec řekl král Doegovi:+ „Obrať se ty a napadni kněze!“ Edomita Doeg+ se okamžitě obrátil a sám napadl kněze a usmrtil toho dne osmdesát pět mužů,+ kteří nosili lněný* efod.+ 19 I kněžské město Nob+ udeřil ostřím meče, muže stejně jako ženu, dítě stejně jako kojence, a býka a osla a ovci ostřím meče.
20 Jeden syn Achimeleka, syna Achitubova, jehož jméno bylo Abjatar,+ však unikl a utekl, aby následoval Davida. 21 Potom Abjatar pověděl Davidovi: „Saul zabil Jehovovy kněze.“ 22 Na to řekl David Abjatarovi: „Dobře jsem věděl toho dne,+ protože tam byl Edomita Doeg, že [to] Saulovi zcela jistě poví.+ Osobně jsem ukřivdil* každé duši z domu tvého otce. 23 Jen bydli se mnou. Neboj se, neboť kdokoli usiluje o mou duši, usiluje o tvou duši, neboť potřebuješ ochranu se mnou.“+