Vedoucímu na „Laň úsvitu“. Davidova melodie.
22 Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?+
[Proč jsi] daleko od toho, abys mne zachránil,+
[od] slov mého řevu?+
2 Můj Bože, stále volám ve dne, a ty neodpovídáš;+
a v noci, a není žádné mlčení z mé strany.+
3 Ty jsi však svatý,+
obýváš Izraelovy chvály.+
4 V tebe důvěřovali naši otcové;+
důvěřovali, a tys jim stále opatřoval únik.+
5 K tobě volali,+ a bezpečně vyvázli;+
v tebe důvěřovali, a nebyli zahanbeni.+
6 Já však jsem červ,+ a ne muž,
pohana pro lidi a opovrženíhodný pro národ.+
7 Pokud jde o všechny, kdo mě vidí, těm jsem k posměchu;+
stále rozevírají ústa, stále potřásají hlavou:+
8 „Svěřil se Jehovovi.+ Ať mu opatří únik!+
Ať ho osvobodí, když v něm měl potěšení!“+
9 Vždyť tys byl Ten, kdo mě vytáhl z břicha,+
Ten, kdo mi vlil důvěru ještě na prsou mé matky.+
10 Na tebe jsem uvržen od lůna;+
od břicha mé matky jsi mým Bohem.+
11 Nezůstávej daleko ode mne, protože tíseň je blízko,+
protože jiný pomocník není.+
12 Obklopilo mne mnoho mladých býků;+
bašanští silní, ti mě obstoupili.+
13 Otevřeli proti mně tlamu,+
jako lev, který trhá na kusy a řve.+
14 Jako voda jsem vylit,+
a všechny mé kosti se od sebe oddělily.+
Mé srdce se stalo podobným vosku,+
roztálo hluboko v mém nitru.+
15 Má síla vyschla právě jako hliněný střep,+
a jazyk se mi lepí k dásním;+
a kladeš mě do prachu smrti.+
16 Obklopili mě totiž psi;+
shromáždění zločinců mě sevřelo.+
Jako lev [jsou u] mých rukou a nohou.+
17 Mohu spočítat všechny své kosti.+
Oni se dívají, upřeně na mne hledí.+
18 Rozdělují si mé oděvy mezi sebou+
a o mé oblečení metají los.+
19 Ale ty, Jehovo, nezůstávej daleko.+
Ty, má sílo,+ pospěš mi přece na pomoc.+
20 Osvoboď přece mou duši od meče,+
mou jedinou přímo z psí tlapy;+
21 zachraň mě ze lví tlamy,+
a před rohy divokých býků odpovíš [a zachráníš] mě.+
22 Budu oznamovat tvé jméno+ svým bratrům;+
uprostřed sboru tě budu chválit.+
23 Vy, kdo se bojíte Jehovy, chvalte ho!+
Oslavujte ho vy všichni, semeno Jákobovo!+
A ulekněte se před ním vy všichni, semeno Izraelovo.+
24 Neopovrhl+ totiž
trápením ztrápeného, ani se mu nehnusilo;+
a neskryl před ním svůj obličej,+
a když k němu volal o pomoc, slyšel.+
25 Od tebe bude má chvála ve velkém sboru;+
své slavnostní sliby splním před těmi, kdo se ho bojí.+
26 Mírní budou jíst a nasytí se;+
ti, kdo Jehovu hledají, budou ho chválit.+
Kéž vaše srdce žije navždy.+
27 Všechny konce země si vzpomenou a obrátí se zpět k Jehovovi.+
A všechny rodiny národů se budou před tebou sklánět.+
28 Kralování totiž patří Jehovovi,+
a on panuje nad národy.+
29 Všichni tuční země jistě budou jíst a sklánět se;+
sehnou se před ním všichni ti, kdo sestupují do prachu,+
a nikdo nikdy nezachová svou vlastní duši naživu.+
30 Samo semeno mu bude sloužit;+
bude to o Jehovovi oznamováno té generaci.+
31 Přijdou a budou vyprávět o jeho spravedlnosti+
lidu, který se má narodit, že on [to] učinil.+