Ezekiel
28 A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo: 2 „Synu člověka, řekni tyrskému vůdci: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova:
„Jelikož se tvé srdce stalo domýšlivým+ a stále říkáš: ‚Jsem bůh.*+ Posadil jsem se na sedadlo boha*+ v srdci širého moře‘,+ zatímco jsi pozemský člověk,*+ a ne bůh,+ a stále své srdce činíš podobným srdci boha — 3 pohleď, jsi moudřejší než Daniel.+ Nejsou žádná tajemství, která jsi nerozluštil.+ 4 Svou moudrostí a svou rozlišovací schopností sis nadělal jmění a stále získáváš do svých zásobáren zlato a stříbro.+ 5 Své jmění jsi rozhojnil+ hojností své moudrosti,+ svým prodejním zbožím,+ a tvé srdce začalo být kvůli tvému jmění domýšlivé.“‘+
6 ‚Proto tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Protože činíš své srdce podobným srdci boha,+ 7 proto hle, přivádím na tebe cizí lidi,+ tyrany národů,+ a jistě vytasí meče proti kráse tvé moudrosti a znesvětí tvou zářivou nádheru.+ 8 Strhnou tě do jámy+ a zemřeš smrtí někoho zabitého v srdci širého moře.+ 9 Řekneš zcela jistě: ‚Jsem bůh‘, před tím, kdo tě zabíjí,+ zatímco v ruce těch, kdo tě znesvěcují, jsi pouhý pozemský člověk, a ne bůh?“‘+
10 ‚Rukou cizích lidí zemřeš smrtí neobřezaných,+ neboť jsem sám promluvil,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“
11 A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo: 12 „Synu člověka, vznes žalozpěv o tyrském králi,+ a řekneš mu: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova:
„Zpečeťuješ vzor, plný moudrosti+ a dokonalý v kráse.+ 13 Prokázal ses být v Edenu, Boží* zahradě.*+ Tvým přikrytím byl každý drahokam, rubín, topas a jaspis; chryzolit,* onyx+ a jadeit; safír, tyrkys+ a smaragd; a zpracování tvých obrouček a tvých lůžek v tobě bylo ze zlata. Byly přichystány v den, kdy jsi byl stvořen. 14 Jsi pomazaný* cherubín,* jenž přikrývá, a dosadil* jsem tě.* Prokázal ses být na svaté Boží* hoře.+ Uprostřed ohnivých kamenů* ses procházel. 15 Byl jsi bezúhonný ve svých cestách ode dne svého stvoření,+ dokud se v tobě nenašla nespravedlnost.+
16 Kvůli hojnosti tvého prodejního zboží+ naplnili tvé nitro* násilím, a začal jsi hřešit.+ A odstraním tě z Boží* hory jako neposvátného, a zničím tě,+ cherubíne, jenž přikrýváš,* ze středu ohnivých kamenů.*
17 Tvé srdce se stalo domýšlivým pro tvou krásu.+ Kvůli své zářivé nádheře jsi zničil svou moudrost.+ Shodím tě k zemi.+ Postavím tě před krále, aby se na tebe dívali.+
18 Hojností svých provinění,+ kvůli nepoctivosti svého prodejního zboží+ jsi znesvětil své* svatyně. A vyvedu z tvého nitra oheň. Ten tě pohltí.+ A před očima všech, kdo tě vidí, z tebe udělám popel na zemi.+ 19 A pokud jde o všechny, kdo tě v národech znají, ti budou na tebe jistě zírat v ohromení.+ Staneš se náhlým zděšením a na neurčitý čas již nebudeš.“‘“+
20 A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo: 21 „Synu člověka, zaměř svůj obličej směrem k Sidonu+ a prorokuj proti němu. 22 A řekneš: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Hle, jsem proti tobě,+ Sidone, a jistě budu ve tvém středu oslaven;+ a lidé budou muset poznat, že já jsem Jehova, až v něm vykonám skutky soudu+ a budu v něm opravdu posvěcen.+ 23 A pošlu do něho mor a do jeho ulic krev.+ A zabitý v jeho středu padne mečem, který je proti němu na každé straně;+ a lidé budou muset poznat, že já jsem Jehova.+ 24 A pro izraelský dům se již neprokáže být zhoubná bodlina+ nebo bolestivý trn od všech kolem nich, těch, kdo s nimi zacházejí opovržlivě; a lidé budou muset poznat, že jsem Svrchovaný Pán Jehova.“‘
25 ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Až sesbírám izraelský dům z národů, mezi něž byli rozptýleni,+ budu také mezi nimi posvěcen v očích národů.+ A jistě budou bydlet na své půdě,+ kterou jsem dal svému sluhovi, Jákobovi.+ 26 A opravdu na ní budou v bezpečí bydlet+ a stavět domy+ a sázet vinice+ a budou bydlet v bezpečí,+ až vykonám skutky soudu na všech, kdo s nimi zacházejí opovržlivě všude kolem nich;+ a budou muset poznat, že já jsem Jehova, jejich Bůh.“‘“*