Jeremjáš
46 To přišlo k proroku Jeremjášovi jako Jehovovo slovo o národech:+ 2 Pro Egypt,+ o vojenské síle egyptského krále, faraóna Neka,*+ který byl v Karkemiši+ u řeky Eufrat, jehož porazil babylónský král Nebukadrecar ve čtvrtém roce judského krále Jehojakima,+ syna Josijášova: 3 „Nastavte malý kulatý štít a velký štít a přibližte se k bitvě.+ 4 Zapřáhněte koně a nasedněte, jezdci na koních, a zaujměte postavení s přilbou. Vyleštěte kopí. Oblékněte si drátěné košile.+
5 ‚Jak to, že jsem je viděl postižené zděšením? Obracejí se zpět a jejich silní muži jsou drceni na kusy; a rozhodně prchli a neotočili se.+ Všude kolem je úlek,‘+ je Jehovův výrok. 6 ‚Ať se rychlý nepokouší uprchnout a silný muž ať se nepokouší uniknout.+ Na severu+ u břehu řeky Eufrat klopýtli a padli.‘+
7 Kdo to stoupá právě jako řeka Nil, jako řeky, jejichž vody se zmítají?+ 8 Egypt stoupá právě jako řeka Nil+ a jako řeky, [jejichž] vody se zmítají.+ A říká: ‚Vystoupím. Pokryji zemi. Pohotově zničím město a ty, kdo je obývají.‘+ 9 Vytáhněte, koně, a jeďte šíleně, dvoukolé vozy! A ať vyjdou silní muži, Kuš*+ a Put,+ kteří zacházejí se štítem, a Ludim,+ kteří zacházejí s lukem [a] sešlapují [jej].
10 A ten den patří Svrchovanému Pánu, Jehovovi vojsk, den pomsty, aby se pomstil na svých protivnících.+ A meč bude jistě hltat a nasytí se a napije se dosyta jejich krve, neboť Svrchovaný+ Pán, Jehova vojsk, má oběť+ v severní zemi u řeky Eufrat.+
11 Vytáhni do Gileadu a opatři si trochu balzámu,+ panenská dcero Egypta.+ Marně jsi rozmnožila prostředky k uzdravení. Není pro tebe žádná hojivá náplast.+ 12 Národy slyšely tvé zneuctění*+ a tvůj vlastní křik naplnil zemi.*+ Vždyť klopýtli silný muž o silného muže.+ Oba spolu upadli.“
13 Slovo, které mluvil Jehova k proroku Jeremjášovi ohledně toho, že babylónský král Nebukadrecar přijde a srazí egyptskou zemi:+ 14 „Povězte [to] v Egyptě a zvěstujte [to] v Migdolu+ a zvěstujte [to] v Nofu*+ a v Tachpanchesu.+ Řekněte: ‚Zaujmi postavení, konej přípravu, také pro sebe,+ neboť všude kolem tebe bude jistě hltat meč.+ 15 Proč byli tvoji mocní odplaveni?+ Neobstáli, neboť je sám Jehova odstrčil.+ 16 Ve velkých počtech klopýtají. Také opravdu padají. A stále říkají jeden druhému: „Vstaň přece a vraťme se přece ke svému lidu a do země našich příbuzných, kvůli krutě zacházejícímu meči.“‘ 17 Tam ohlásili: ‚Faraón, král Egypta, je pouhým hlukem.+ Nechal minout sváteční čas.‘+
18 ‚Jakože jsem živý,‘ je výrok Krále, jehož jméno je Jehova vojsk,+ ‚vejde jako Tabor+ mezi horami a jako Karmel+ u moře. 19 Udělej si pouhé zavazadlo do vyhnanství,+ obyvatelko, egyptská dcero.+ Vždyť z Nofu+ se stane pouhý předmět úžasu a opravdu bude podpálen, takže bude bez obyvatele.+ 20 Egypt je jako velmi pěkná jalovice. Od severu proti ní* jistě přijde komár.+ 21 Její najatí [vojáci] jsou navíc v jejím středu jako vykrmená telata.+ Oni však také ustoupili;+ společně prchli. Neobstáli.+ Vždyť na ně přišel právě den jejich pohromy, čas, kdy se jim dostává pozornosti.‘+
22 ‚Její hlas je jako [hlas] hada, který se plazí;+ vždyť lidé půjdou s životní energií a skutečně k ní přijdou se sekerami jako ti, kdo sbírají* kusy dřeva. 23 Jistě pokácejí její les,‘+ je Jehovův výrok, ‚neboť se jím nedalo proniknout. Vždyť se stali početnějšími než kobylky+ a je jich bezpočtu. 24 Egyptská dcera+ se jistě zastydí. Opravdu bude dána do ruky lidu ze severu.‘+
25 Jehova vojsk, BŮH Izraele, řekl: ‚Pohleďte, obracím svou pozornost na Amona*+ z No*+ a na faraóna a na Egypt a na jeho bohy+ a na jeho krále,+ ano na faraóna a na všechny, kdo v něho důvěřují.‘+
26 ‚A vydám je do ruky těch, kteří usilují o jejich duši,* a do ruky babylónského krále Nebukadrecara+ a do ruky jeho sluhů; a potom se v něm bude přebývat jako za starých dnů,‘+ je Jehovův výrok.
27 ‚A pokud jde o tebe, ty se neboj, můj sluho Jákobe, a nebuď postižen zděšením, Izraeli.+ Hle, zachraňuji tě totiž zdaleka a tvé potomstvo ze země jejich zajetí.+ A Jákob se jistě vrátí a nebude vyrušován a bude v poklidu a nikdo nezpůsobí chvění.+ 28 Pokud jde o tebe, ty se neboj, můj sluho Jákobe,‘ je Jehovův výrok, ‚neboť jsem s tebou.+ Provedu totiž zahubení mezi všemi národy, do kterých jsem tě rozehnal,+ ale na tobě zahubení neprovedu.+ Přece tě však budu muset ve vhodné míře trestat+ a naprosto tě nezanechám nepotrestaného.‘“+