1. Korinťanům
2 A tak, když jsem k vám přišel, bratři, nepřišel jsem vám oznamovat Boží posvátné tajemství+ výstřední* řečí+ ani moudrostí. 2 Rozhodl jsem se totiž neznat mezi vámi nic kromě Ježíše Krista,+ a to přibitého na kůl. 3 A přišel jsem k vám ve slabosti a se strachem a s velkým chvěním;+ 4 a má řeč a [to], co jsem kázal, nebylo s přesvědčivými slovy moudrosti, ale s projevem ducha a moci,+ 5 abyste neměli víru v lidskou moudrost,+ ale v Boží moc.+
6 Mluvíme tedy moudrost mezi těmi, kdo jsou zralí,*+ ale ne moudrost+ tohoto systému věcí ani panovníků tohoto systému věcí,*+ kteří mají přijít vniveč.+ 7 Ale mluvíme Boží moudrost v posvátném tajemství,+ utajenou moudrost, kterou Bůh předem stanovil před systémy+ věcí* pro naši slávu. 8 Tuto [moudrost] nepoznal ani jeden z panovníků+ tohoto systému věcí,+ neboť kdyby [ji] poznali, nepřibili by na kůl slavného Pána.+ 9 Ale právě jak je napsáno: „Oko nevidělo a ucho neslyšelo ani v srdci člověka nevyvstaly věci, jež Bůh připravil těm, kdo ho milují.“+ 10 Nám je totiž Bůh zjevil prostřednictvím svého ducha,+ neboť duch+ zkoumá všechno, i hluboké+ Boží věci.
11 Vždyť kdo mezi lidmi zná lidské věci kromě ducha+ člověka, který je v něm? Tak také nikdo nepoznal Boží věci kromě Božího ducha.+ 12 Nepřijali jsme však ducha+ světa, ale ducha,+ který je od Boha, abychom znali věci, které nám Bůh laskavě dal.+ 13 O těchto věcech také mluvíme, ne slovy, jež vyučuje lidská moudrost,+ ale těmi, jež vyučuje duch,+ když spojujeme duchovní [záležitosti] s duchovními [slovy].*+
14 Ale hmotný* člověk nepřijímá věci Božího ducha, neboť jsou pro něj pošetilostí; a nemůže [je] poznat,+ protože jsou zkoumány duchovně. 15 Duchovní člověk*+ však zkoumá skutečně všechno, ale sám není zkoumán žádným člověkem.+ 16 Vždyť „kdo poznal Jehovovu* mysl,+ aby ho poučoval“?+ Ale my máme Kristovu* mysl.+