Marek
3 Opět vstoupil do synagógy a byl tam člověk s uschlou rukou.+ 2 Bedlivě tedy na něj dávali pozor, aby viděli, zda vyléčí toho člověka v sabatu, aby ho mohli obžalovat.+ 3 A řekl tomu člověku s uschlou rukou: „Vstaň [a pojď] doprostřed.“ 4 Pak jim řekl: „Je zákonné v sabatu udělat dobrý nebo špatný skutek, zachránit nebo zabít duši?“*+ Mlčeli však. 5 A podíval se po nich s rozhořčením, protože byl hluboce zarmoucen necitelností jejich srdce,+ a pak řekl tomu člověku: „Natáhni ruku.“ A natáhl ji a jeho ruka byla uzdravena.+ 6 Farizeové na to vyšli a hned se proti němu začali radit s Herodovými stoupenci,*+ aby ho zahubili.+
7 Ale Ježíš se se svými učedníky odebral k moři; a následovalo ho velké množství z Galileje a z Judeje.+ 8 I z Jeruzaléma, z Idumeje, z druhé strany Jordánu a z okolí Tyru+ a Sidonu k němu přišlo velké množství, když slyšeli, co všechno dělá. 9 A pověděl svým učedníkům, aby měli stále malý člun jemu ke službě, a tak se na něj zástup netlačil. 10 Vyléčil totiž mnohé, takže všichni, kdo měli tíživé choroby, na něj padali, aby se ho dotkli.+ 11 Dokonce nečistí duchové,+ kdykoli ho spatřili, vrhali se před ním [k zemi], křičeli a říkali: „Jsi Boží Syn.“+ 12 Mnohokrát jim však ostře přikazoval, aby o něm [nic] nedávali na vědomí.+
13 A vystoupil na horu a povolal ty, které chtěl,+ a vyšli k němu.+ 14 A vytvořil [skupinu] dvanácti, které také pojmenoval „apoštolové“, aby s ním zůstávali, aby je vysílal kázat+ 15 a aby měli autoritu vyhánět démony.+
16 A [skupina] dvanácti, kterou vytvořil, byli Šimon, kterému dal také příjmení Petr,+ 17 a Jakub, [syn] Zebedeův, a Jan, Jakubův bratr+ (kterým dal také příjmení Boanerges,* což znamená Synové hromu), 18 a Ondřej a Filip a Bartoloměj a Matouš a Tomáš a Jakub, [syn] Alfeův, a Tadeáš a Šimon Kananejský 19 a Jidáš Iškariotský, který ho později zradil.+
A vešel do domu. 20 Zástup se opět shromáždil, takže nemohli ani sníst nějaké jídlo.+ 21 Ale když o tom slyšeli jeho příbuzní,+ vyšli, aby se ho zmocnili, neboť říkali: „Pomátl se.“+ 22 Znalci Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma, také říkali: „Má Belzebuba* a vyhání démony prostřednictvím panovníka démonů.“+ 23 Zavolal si je tedy k sobě a začal jim říkat v podobenstvích:* „Jak může Satan vyhánět Satana? 24 Nuže, jestliže se království rozdělí samo proti sobě, takové království nemůže obstát;+ 25 a jestliže se dům rozdělí sám proti sobě, takový dům nebude schopen obstát.+ 26 Jestliže také Satan povstal sám proti sobě a rozdělil se, nemůže obstát, ale spěje ke konci.+ 27 Nikdo, kdo se vskutku dostal do domu silného muže, není schopen drancovat+ jeho movitosti, dokud nejprve silného muže nespoutá, a potom vydrancuje jeho dům.+ 28 Vpravdě vám říkám, že lidským synům bude všechno odpuštěno, ať se rouhají jakýmikoli hříchy a rouháním.+ 29 Kdokoli se však rouhá proti svatému duchu, nikdy nemá odpuštění, ale je vinen věčným hříchem.“+ 30 To proto, že říkali: „Má nečistého ducha.“+
31 Tu přišla jeho matka a jeho bratři,+ a když stáli venku, poslali k němu, aby ho zavolali.+ 32 Právě kolem něho seděl zástup, a tak mu řekli: „Pohleď, tvá matka a tvoji bratři tě venku hledají.“+ 33 Ale odpověděl jim a řekl: „Kdo je má matka a moji bratři?“+ 34 A když se rozhlédl po těch, kdo kolem něho seděli v kruhu, řekl: „Podívejte se, má matka a moji bratři!+ 35 Kdokoli činí Boží vůli, ten je můj bratr a sestra a matka.“+