Žalmy
Vedoucímu. Od Davida, melodie.
40 S opravdovostí jsem doufal v Jehovu,+
a tak ke mně naklonil [své ucho] a uslyšel mé volání o pomoc.+
2 Přistoupil také k tomu, aby mě vynesl z burácející jámy,+
z bláta usazeniny.+
Nato vyzvedl mé nohy na skalní útes;+
pevně založil mé kroky.+
3 Vložil mi dále do úst novou píseň,
chválu našemu Bohu.+
Mnozí [to] uvidí a budou se bát+
a budou důvěřovat v Jehovu.+
4 Šťastný je zdatný muž,* který postavil Jehovu jako svou důvěru+
a neobrátil obličej ke vzdorným lidem
ani k těm, kdo odpadají ke lžím.+
Jehovo, můj Bože, dokonce svá podivuhodná díla a své myšlenky vůči nám;+
nikdo se k tobě nemůže přirovnat.+
Kdyby se mi zachtělo [o nich] vyprávět a mluvit,
staly se početnějšími, než mohu vylíčit.+
9 Vyprávěl jsem dobrou zprávu* o spravedlnosti ve velkém sboru.*+
Pohleď, nezadržuji své rty.+
Jehovo, sám to dobře víš.+
10 Tvou spravedlnost jsem ve svém srdci nezakryl.+
Oznámil jsem tvou věrnost a tvou záchranu.+
Ve* velkém sboru jsem netajil tvou milující laskavost* a opravdovost.“+
11 Jehovo, ty přede mnou nezadržuj své slitování.+
Ať mě neustále bedlivě střeží tvá milující laskavost a opravdovost.+
12 Vždyť mě obklopovala neštěstí, až se nedala spočítat.+
Dostihlo mě více mých provinění, než jsem mohl vidět;+
stala se početnějšími než vlasy na mé hlavě,+
a mé vlastní srdce mě opustilo.+
14 Kéž jsou všichni dohromady zahanbeni a zaraženi,+
ti, kdo hledají mou duši, aby ji smetli.+
Kéž se obrátí zpět a jsou pokořeni ti, kdo se těší z mého neštěstí.+