Marek
12 Začal k nim také mluvit v podobenstvích: „Nějaký člověk vysadil vinici,+ dal kolem ní plot, vykopal nádrž pro vinný lis, vztyčil věž,+ pronajal ji pěstitelům+ a odcestoval do ciziny.+ 2 V patřičném období vyslal otroka k pěstitelům, aby od pěstitelů dostal nějaké ovoce z vinice.+ 3 Vzali ho však, zbili a poslali pryč s prázdnou.+ 4 A opět k nim vyslal jiného otroka; a toho udeřili do hlavy a zneuctili.+ 5 A vyslal jiného a toho zabili; a mnoho jiných, z nichž některé zbili a některé zabili. 6 Měl ještě jednoho, milovaného syna.+ Nakonec ho k nim vyslal a řekl: ‚Mého syna si budou vážit.‘+ 7 Ale ti pěstitelé si mezi sebou řekli: ‚To je dědic.+ Pojďte, zabijme ho a dědictví bude naše.‘+ 8 Vzali ho tedy, zabili+ a vyhodili z vinice.+ 9 Co udělá majitel vinice? Přijde, zahubí pěstitele a vinici+ dá jiným.+ 10 Nikdy jste nečetli tento [text] písma: ‚Kámen,+ který stavitelé zavrhli, ten se stal nejvyšším úhelným kamenem.+ 11 Stalo se to od Jehovy* a je to obdivuhodné v našich očích‘?“+
12 Na to začali hledat, jak se ho zmocnit, ale báli se zástupu, neboť si všimli, že měl na mysli je, když pronášel podobenství. Opustili ho tedy a odešli.+
13 Příště k němu vyslali některé z farizeů a Herodových stoupenců,*+ aby ho chytili v řeči.+ 14 Když přišli, řekli mu: „Učiteli, víme, že jsi pravdomluvný a nedbáš na nikoho, neboť nehledíš na vnější vzhled lidí, ale vyučuješ Boží cestě podle pravdy:+ Je zákonné platit césarovi* daň z hlavy, či nikoli? 15 Máme platit, nebo nemáme platit?“+ Odhalil jejich pokrytectví a řekl jim: „Proč mě zkoušíte? Přineste mi denár,* abych se podíval.“+ 16 Přinesli jeden, a on jim řekl: „Čí je to obraz a nápis?“ Řekli mu: „Césarův.“+ 17 Ježíš potom řekl: „Splácejte* césarovy věci césarovi,+ ale Boží věci Bohu.“+ A začali se mu podivovat.+
18 Nyní k němu přišli saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a položili mu otázku:+ 19 „Učiteli, Mojžíš nám napsal, že když něčí bratr zemře a zanechá manželku, ale nezanechá dítě, jeho bratr+ si má vzít manželku a z ní vzbudit svému bratrovi potomstvo.+ 20 Bylo sedm bratrů; první si vzal manželku, ale když zemřel, nezanechal potomstvo.+ 21 A vzal si ji druhý, ale zemřel, aniž zanechal potomstvo; a třetí rovněž. 22 A těch sedm nezanechalo žádné potomstvo. Poslední ze všech zemřela i ta žena.+ 23 Manželkou kterého z nich bude při vzkříšení? Za manželku ji totiž mělo těch sedm.“+ 24 Ježíš jim řekl: „Nemýlíte se právě proto, že neznáte Písma ani Boží moc?+ 25 Vždyť když vstanou z mrtvých, ani muži se nežení, ani ženy se nevdávají, ale jsou jako andělé v nebesích.+ 26 Ale vzhledem k mrtvým, že jsou buzeni, nečetli jste v Mojžíšově knize ve zprávě o trnitém keři, jak mu Bůh řekl: ‚Já jsem BŮH Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘?+ 27 Není Bohem mrtvých, ale živých. Velmi se mýlíte.“+
28 Jeden ze znalců Zákona, který přišel a slyšel, jak se přou, protože věděl, že jim znamenitě odpověděl, se ho zeptal: „Které přikázání je první ze všech?“+ 29 Ježíš odpověděl: „První je: ‚Slyš, Izraeli, Jehova,* náš Bůh, je jeden Jehova,*+ 30 a budeš milovat Jehovu,* svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší* a celou svou myslí a celou svou silou.‘+ 31 To druhé je: ‚Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.‘+ Není žádné přikázání větší než tato.“ 32 Znalec Zákona mu řekl: „Učiteli, řekl jsi dobře podle pravdy: ‚Je Jeden, a není žádný jiný než On‘;+ 33 a tak milovat ho celým svým srdcem a celým svým porozuměním a celou svou silou a milovat svého bližního jako sám sebe je daleko cennější než všechny celé zápalné obětní dary a oběti.“+ 34 Ježíš rozpoznal, že odpověděl inteligentně, a řekl mu na to: „Nejsi daleko od Božího království.“ Ale nikdo již neměl odvahu se ho vyptávat.+
35 Když však dával odpověď, Ježíš začal říkat, zatímco vyučoval v chrámu: „Jak to, že znalci Zákona říkají, že KRISTUS je Davidův syn?+ 36 David sám řekl prostřednictvím svatého ducha:+ ‚Jehova* řekl mému Pánu: „Posaď se po mé pravici, dokud nedám tvé nepřátele pod tvé nohy.“‘+ 37 David sám ho nazývá ‚Pánem‘, ale jak to, že je jeho synem?“+
A velký zástup mu naslouchal se zalíbením.+ 38 A ve svém vyučování přikročil k tomu, aby řekl: „Dávejte si pozor na znalce Zákona,+ kteří se chtějí procházet v rouchách, chtějí pozdravy na tržištích,* 39 přední sedadla v synagógách a nejvýznamnější místa na večeřích.+ 40 Jsou to ti, kdo pohlcují domy vdov+ a pod nějakou záminkou se dlouze modlí; ti obdrží těžší soud.“+
41 A posadil se na dohled od pokladnic+ a začal pozorovat, jak zástup vhazuje peníze* do pokladnic;* a mnoho bohatých vhazovalo mnoho mincí.+ 42 Tu přišla chudá vdova a vhodila dvě malé mince,* které mají velmi malou hodnotu.*+ 43 Zavolal k sobě tedy své učedníky a řekl jim: „Vpravdě vám říkám, že ta chudá vdova vhodila víc než všichni ti, kdo vhazují peníze do pokladnic;+ 44 vždyť všichni vhodili ze svého přebytku, ale ona ze svého nedostatku vhodila všechno, co měla, své celé živobytí.“+