Malachiáš
2 „A teď, toto přikázání je pro vás, kněží.+ 2 Jestliže nebudete naslouchat+ a jestliže si nevezmete k srdci,+ abyste vzdávali slávu mému jménu,“+ řekl Jehova vojsk, „také na vás jistě pošlu prokletí+ a prokleji vaše požehnání.+ Ano, dokonce jsem proklel [požehnání],* protože si [to] neberete k srdci.“
3 „Pohleďte, kvůli vám přísně napomínám [zasetou] setbu+ a po obličejích vám rozmetám hnůj,* hnůj vašich svátků; a někdo vás k tomu vskutku odnese. 4 A budete muset poznat, že jsem vám poslal toto přikázání,+ aby má smlouva+ s Levim* trvala,“+ řekl Jehova vojsk.
5 „Pokud jde o mou smlouvu, ta se prokázala být s ním, [smlouva] života a pokoje,+ a stále jsem mu je dával, s bázní. A dále se mě bál;+ ano, sám byl kvůli mému jménu postižen zděšením.+ 6 Samotný zákon pravdy* se prokázal být v jeho ústech,+ a na jeho rtech se nenašla nespravedlnost. Chodil se mnou v pokoji a v přímosti+ a mnoho bylo těch, které obrátil zpět od provinění.+ 7 Rty kněze by totiž měly uchovávat poznání a z jeho úst by lidé měli hledat zákon;+ je totiž poslem* Jehovy vojsk.+
8 Ale vy — vy jste odbočili z cesty.+ Způsobili jste, že mnozí klopýtli v zákoně.+ Zkazili jste smlouvu Leviho,“+ řekl Jehova vojsk. 9 „A já, já také jistě způsobím, že budete pro všechen lid opovrhovaní a nízcí+ podle toho, jak jste se nedrželi mých cest, ale projevovali jste stranickost v zákoně.“+
10 „Nemáme všichni jednoho otce?+ Není to jeden Bůh,* který nás stvořil?+ Proč jednáme zrádně jeden s druhým+ tím, že znesvěcujeme smlouvu svých praotců?+ 11 Juda jednal zrádně a v Izraeli a v Jeruzalémě byla spáchána odporná věc;+ Juda totiž znesvětil Jehovovu svatost,+ kterou si On zamiloval, a vzal do vlastnictví dceru cizozemského boha* jako nevěstu.+ 12 Jehova odřízne od Jákobových stanů každého, kdo to dělá,+ toho, kdo je vzhůru, a toho, kdo odpovídá, a toho, kdo předkládá obětní dar+ Jehovovi vojsk.“
13 „A to je druhá věc, kterou děláte, [a tím] se Jehovův oltář pokrývá slzami, pláčem a vzdycháním, takže již není obrácení k obětnímu daru nebo zalíbení [v čemkoli] z vaší ruky.+ 14 A řekli jste: ‚Kvůli čemu?‘+ Kvůli tomu, že Jehova sám vydává svědectví mezi tebou a manželkou tvého mládí,+ s níž jsi sám jednal zrádně, ačkoli je tvou partnerkou a manželkou tvé smlouvy.+ 15 A byl jeden, který [to] nedělal, jelikož měl, co zbývalo* z ducha. A co ten hledal? Boží* semeno.+ A budete se střežit, pokud jde o vašeho ducha,+ a kéž nikdo nejedná zrádně s manželkou svého mládí.+ 16 Vždyť on nenávidí rozvádění,“*+ řekl Jehova, BŮH Izraele; „a toho, kdo svůj oděv pokryl násilím,“+ řekl Jehova vojsk. „A budete se střežit, pokud jde o vašeho ducha, a nebudete jednat zrádně.+
17 Unavili jste Jehovu svými slovy+ a řekli jste: ‚Jak jsme [ho] unavili?‘ Tím, že jste říkali: ‚Každý, kdo činí špatně, je v Jehovových očích dobrý, a v takových má sám potěšení‘;+ nebo: ‚Kde je BŮH* práva?‘“+