Job
5 Jestliže jsem chodil s [muži] nepravdy,+
a má noha chvátá k podvodu,+
7 Jestliže se můj krok odchyluje od cesty,+
nebo mé srdce chodilo jen za mýma očima,+
nebo mi ve vlastních dlaních uvízla nějaká vada,+
8 ať zaseji semeno, a někdo jiný jí,+
a ať jsou moji vlastní potomci vykořeněni.
9 Jestliže bylo mé srdce zlákáno k nějaké ženě+
a číhal jsem přímo u vstupní cesty svého druha,+
10 ať má manželka mele pro jiného muže,
a ať nad ní klekají jiní muži.+
13 Jestliže jsem odmítal soud svého otroka
nebo své otrokyně v jejich soudním sporu se mnou,
14 co potom mohu dělat, když Bůh* povstane?
A co mohu odpovědět, až bude žádat vyúčtování?+
15 Což Ten, který udělal v břiše mne, neudělal jeho,+
a nepřistoupil jen Jeden k tomu, aby nás připravil v lůně?
16 Jestliže jsem zdržoval ponížené od [jejich] potěšení+
a působil jsem, aby selhaly oči vdovy,+
17 a jídával jsem své sousto sám,
zatímco chlapec bez otce z něho nejedl+
18 (vždyť rostl u mne od mého mládí jako u otce
a od břicha své matky jsem ji stále vedl);
19 jestliže jsem vídal někoho hynout, protože neměl oděv,+
nebo že chudý neměl přikrytí,
20 jestliže mi jeho bedra nežehnala+
ani se nehřál stříhanou vlnou+ mých mladých beranů;
21 jestliže jsem mával rukou sem a tam proti chlapci bez otce,+
když jsem v bráně vídal, [že je zapotřebí] mé pomoci,+
22 ať mi má vlastní lopatka odpadne od ramene,
a ať se mi má vlastní paže odlomí od své horní kosti.
24 Jestliže jsem postavil zlato* jako svou důvěru,
nebo jsem řekl zlatu:* ‚Ty jsi mé spolehnutí!‘,+
25 jestliže jsem se radovával, protože mého majetku bylo mnoho,+
a protože má ruka našla hodně věcí;+
26 jestliže jsem vídal světlo, když vyšlehlo,
nebo drahocenný měsíc, když putoval,+
27 a mé srdce začalo být v tajnosti lákáno+
a má ruka přistoupila k tomu, aby políbila má ústa,*
28 i to by bylo provinění [hodné pozornosti] soudců,
vždyť bych byl zapřel [pravého] Boha nahoře.
29 Jestliže jsem se radovával nad zánikem toho, kdo mě prudce nenáviděl,+
nebo jsem pocítil vzrušení,* protože si ho našlo zlo —
30 a nedovolil jsem svému patru, aby zhřešilo
tím, že bych žádal přísahu proti jeho duši.+
31 Jestliže lidé z mého stanu neříkali:
‚Kdo může předvést někoho, kdo se nenasytil z jeho jídla?‘*+ —
33 Jestliže jsem jako pozemský člověk* zakrýval své přestupky+
tím, že jsem schovával své provinění v kapse košile —
34 protože bych utrpěl otřes z velkého zástupu,
nebo by mě děsilo opovržení rodin,
a mlčel bych, nevyšel bych ze vchodu.
35 Kéž bych měl někoho, kdo by mi naslouchal,+
kéž by mi podle mého podpisu* odpověděl sám Všemohoucí!+
Nebo kéž by jednotlivec,* který má se mnou soudní spor, napsal doklad!
36 Ten bych jistě nosil na rameni;
uvázal bych si jej kolem sebe jako velkolepou korunu.
38 Kdyby proti mně volala o přispění má vlastní zemská půda
a její brázdy by plakaly spolu;
39 jestliže jsem jedl její plody* bez peněz+
a způsobil, že duše jejích majitelů těžce dýchala,+
Jobova slova dospěla ke konci.