Ozeáš

11 „Když byl Izrael chlapec,* tehdy jsem ho miloval,+ a zavolal jsem svého syna z Egypta.+

2 Volali* je.+ Do téže míry odcházeli [z místa] před nimi.*+ Dali se do obětování Baalovým sochám*+ a začali přinášet obětní dým rytým sochám.+ 3 Ale pokud jde o mne, já jsem učil Efrajima chodit,+ bral jsem je na [své]* ruce;+ a neuznali, že jsem je uzdravil.+ 4 Provazy pozemského člověka* jsem je táhl, šňůrami lásky,+ takže jsem se pro ně stal [takovým] jako ti, kdo zvedají jho na jejich čelisti,+ a jemně jsem [každému] přinášel jídlo.+ 5 Do egyptské země se nevrátí, ale jeho králem bude Asýrie,+ protože se odmítli vrátit.+ 6 A v jeho městech jistě zavíří meč+ a skoncuje s jeho závorami a bude hltat+ kvůli jejich radám.+ 7 A můj lid směřuje k nevěrnosti vůči mně.+ A volají to* vzhůru;* vůbec nikdo se nezvedá.*

8 Jak se tě mohu vzdát, Efrajime?+ [Jak] tě mohu vydat, Izraeli?+ Jak tě mohu postavit jako Admu?+ [Jak] tě mohu umístit jako Cebojim?+ Mé srdce se ve mně změnilo;+ zároveň se ve mně rozpálil soucit. 9 Nevyjádřím svůj hořící hněv.+ Nezničím znovu Efrajima,+ vždyť jsem Bůh,*+ a ne člověk,* Svatý v tvém středu;+ a nedospěji k podráždění. 10 Budou kráčet za Jehovou.+ Zařve jako lev;+ sám totiž zařve+ a synové s chvěním přijdou ze západu.+ 11 Jako pták přijdou s chvěním z Egypta+ a jako holubice z asyrské země;+ a jistě způsobím, aby bydleli ve svých domech,“ je Jehovův výrok.+

12 „Efrajim mě obklopil lhaním+ a izraelský dům podvodem. Ale Juda se ještě prochází s Bohem*+ a vůči Nejsvětějšímu* je důvěryhodný.“*