Jeremjáš
51 Tak řekl Jehova: „Hle, burcuji proti Babylónu+ a proti obyvatelům Leb-kamaie* zkázonosný vítr;+ 2 a pošlu do Babylóna převívače, kteří jej jistě převějí a kteří vyprázdní jeho zemi;+ vždyť ve dni neštěstí se opravdu prokážou být proti němu na všech stranách.+
3 Ten, kdo sešlapuje svůj luk, ať nesešlapuje.+ A ať se nikdo nezvedá ve své drátěné košili.
A neprojevujte žádný soucit s jeho mladými muži.+ Celé jeho vojsko zasvěťte zničení.+ 4 A padnou zabití v zemi Chaldejců+ a probodení na jeho ulicích.+
5 Vždyť Izrael a Juda+ neovdověly po svém Bohu,* po Jehovovi vojsk.+ Země oněch je totiž ze stanoviska Izraelova Svatého plná viny.+
6 Prchněte ze středu Babylóna+ a každý opatřete únik své vlastní duši.+ Nebuďte připraveni o život* jeho proviněním.+ Vždyť je čas pomsty patřící Jehovovi.+ Je zacházení, kterým mu on oplácí.+ 7 Babylón byl zlatý pohár v Jehovově ruce+ a opíjel* celou zemi.+ Z jeho* vína pily národy.+ Proto národy stále jednají pomateně.+ 8 Náhle Babylón padl, takže je rozbit.+ Kvílejte nad ním.+ Vezměte balzám na jeho bolest.+ Třeba se dá uzdravit.“
9 „Byli bychom Babylón uzdravili, ale neuzdravil se. Opusťte jej+ a pojďme každý do své vlastní země.+ Vždyť jeho soud dosáhl až k nebesům a byl pozvednut k mračné obloze.+ 10 Jehova pro nás uchystal skutky spravedlnosti.+ Pojďte a vyprávějme přece na Sionu o díle Jehovy, našeho Boha.“+
11 „Naleštěte šípy.+ Naplňte okrouhlé štíty. Jehova vzburcoval ducha médských králů,+ protože jeho myšlenka je [zaměřena] proti Babylónu,+ aby ho zničil. Vždyť je to Jehovova pomsta, pomsta za jeho chrám.+ 12 Pozdvihněte signál* proti zdem Babylóna.+ Zesilte hlídku.*+ Rozestavte strážné.* Připravte ty, kteří číhají v záloze.+ Vždyť Jehova vytvořil myšlenku a také jistě učiní to, o čem mluvil proti obyvatelům Babylóna.“+
13 „Ženo, která přebýváš na hojných vodách,+ oplývající poklady,+ přišel tvůj konec, míra+ tvé výdělečné činnosti.+ 14 Jehova vojsk přísahal při své vlastní duši:*+ ‚Naplním tě lidmi* jako kobylkami*+ a jistě nad tebou zahlaholí výkřikem.‘+ 15 To On udělal zemi svou mocí,+ On, který svou moudrostí+ pevně založil úrodnou zemi,*+ a On, který svým porozuměním+ roztáhl nebesa.+ 16 [Svým] hlasem vyvolává hlučení vod v nebesích a působí, aby z nejzazšího konce* země vystupovaly páry.*+ Udělal i propusti* pro déšť+ a vyvádí vítr* ze svých zásobáren. 17 Každý člověk se choval tak nerozumně, že nepoznával.+ Každý kovotepec se zastydí kvůli vyřezávané soše;+ vždyť jeho litá socha je faleš,+ a není v nich duch.*+ 18 Jsou marnost,*+ dílo posměchu.+ V čase, kdy se jim dostane pozornosti, zaniknou.+
19 Jákobův Podíl takový není,+ neboť je Tvůrcem všeho,+ i hole* svého dědictví.+ Jehova vojsk je jeho jméno.“+
20 Jsi pro mne kyjem, jako válečné zbraně,+ a tebou jistě rozrazím národy na kusy a tebou zničím království. 21 A tebou rozrazím na kusy koně a jeho jezdce a tebou rozrazím na kusy válečný dvoukolý vůz a jeho jezdce.+ 22 A tebou rozrazím na kusy muže a ženu a tebou rozrazím na kusy starce a chlapce a tebou rozrazím na kusy mladého muže a pannu. 23 A tebou rozrazím na kusy pastýře a jeho stádo a tebou rozrazím na kusy rolníka a jeho spřežení a tebou rozrazím na kusy místodržitele a zastupující vládce. 24 A splatím Babylónu a všem obyvatelům Chaldeje* všechnu jejich špatnost, které se dopustili na Sionu před vašima očima,“+ je Jehovův výrok.
25 „Hle, jsem proti tobě,+ zkázonosná horo,“+ je Jehovův výrok, „ty zhoubkyně celé země;+ a vztáhnu proti tobě ruku a odvalím tě od skalních útesů a udělám z tebe vyhořelou horu.“+
26 „A lidé z tebe nevezmou kámen do rohu ani kámen do základů,+ protože se z tebe stanou opuštěné úhory na neurčitý čas,“+ je Jehovův výrok.
27 „Pozdvihněte v zemi signál.*+ Zatrubte na roh* mezi národy. Posvěťte+ proti němu národy. Povolejte proti němu království Ararat,+ Minni a Aškenaz.+ Pověřte proti němu verbíře. Nechte přijít koně+ jako bodlinaté kobylky.* 28 Posvěťte proti němu národy, krále Médie,+ její místodržitele a všechny její zastupující vládce a celou zemi, [nad níž] každý [z nich] panuje.* 29 A ať se země kymácí a má krutou bolest,+ neboť Jehovovy myšlenky se pozvedly proti Babylónu, aby z babylónské země udělal předmět úžasu, bez obyvatele.+
30 Babylónští silní muži přestali bojovat. Zůstali sedět na silných místech. Jejich síla vyschla.+ Stali se ženami.+ Jeho sídla byla zapálena.* Jeho závory byly zlomeny.+
31 Jeden běžec běží vstříc jinému běžci a jeden zpravodaj vstříc jinému zpravodaji,+ aby podal zprávu babylónskému králi, že jeho město bylo dobyto z každého konce*+ 32 a že byly uchváceny i brody+ a papyrové čluny* spálili ohněm a válečníci se rozrušili.“+
33 Tak totiž řekl Jehova vojsk, BŮH Izraele: „Babylónská dcera je jako mlat.+ Je čas, aby byla ušlapána. Ještě chvilku a přijde na ni čas žně.“+
34 „Babylónský král Nebukadrecar mě sežral;+ uvrhl mě ve zmatek. Postavil mě jako prázdnou nádobu. Spolkl mě jako velký had;*+ naplnil si břicho mými příjemnými věcmi. Spláchl mě* pryč. 35 ‚Ať násilí, které bylo učiněno mně a mému organismu, je na Babylónu!‘ řekne obyvatelka Sionu.+ ‚A má krev ať je na obyvatelích Chaldeje!‘ řekne Jeruzalém.“+
36 Proto tak řekl Jehova: „Hle, vedu tvou* právní při+ a jistě za tebe vykonám pomstu.+ A vysuším jeho moře a způsobím, že vyschnou jeho studny.+ 37 A z Babylóna se stanou kupy kamení,+ doupě šakalů,+ předmět úžasu a něco, nad čím se hvízdne, bez obyvatele.+ 38 Všichni spolu budou řvát právě jako mladí lvi s hřívou. Jistě budou mručet jako lvíčata.“
39 „Až se rozpálí, uspořádám jejich hostiny a opiji je, aby jásali;*+ a budou spát spánkem trvajícím na neurčito,* z něhož se neprobudí,“+ je Jehovův výrok. 40 „Odvedu je jako ovčí samce na porážku, jako berany spolu s kozly.“+
41 „Jak jen byl Šešak* dobyt+ a jak je uchvacována Chvála celé země!+ Jak se stal Babylón pouhým předmětem úžasu mezi národy!+ 42 Moře vystoupilo až nad Babylón. Byl přikryt množstvím jeho vln.+ 43 Jeho města se stala předmětem úžasu, bezvodou zemí a pouštní plání.+ Žádný člověk* v nich* nebude bydlet jako v zemi a neprojde jimi žádný syn lidstva.*+ 44 A obrátím svou pozornost na Bela*+ v Babylónu a vytáhnu mu z úst, co spolkl.+ A už k němu nebudou proudit národy.+ Také samotná zeď Babylóna padne.+
45 Vyjděte z jeho středu, můj lide,+ a každý opatřete únik své duši+ před Jehovovým hořícím hněvem.+ 46 Nebo jinak bude vaše srdce bázlivé+ a dostanete strach kvůli zprávě, kterou bude slyšet v zemi. A v jednom roce opravdu přijde zpráva a potom v jiném roce bude na zemi zpráva a násilí a panovník proti panovníkovi. 47 Proto pohleď, přicházejí dny, a obrátím svou pozornost na babylónské ryté sochy;+ a celá jeho vlastní země se zastydí a všichni jeho vlastní zabití padnou v jeho středu.+
48 A nebesa a země a všechno, co je v nich, jistě budou radostně volat nad Babylónem,+ neboť ze severu k němu přijdou plenitelé,“+ je Jehovův výrok. 49 „Babylón byl nejen příčinou, že padli izraelští zabití,+ ale v Babylónu také padli zabití z celé země.+
50 Vy, kdo jste unikli meči, jděte dál. Nezastavujte se.+ Zdaleka si vzpomeňte na Jehovu+ a kéž vám do srdce vstoupí Jeruzalém.“+
51 „Byli jsme zahanbeni,+ neboť jsme slyšeli pohanu.+ Pokoření nám zakrylo obličej,+ neboť proti svatým místům Jehovova domu přišli cizí lidé.“+
52 „Pohleď proto, přicházejí dny,“ je Jehovův výrok, „a obrátím svou pozornost na jeho ryté sochy+ a po celé jeho zemi bude sténat probodený.“+
53 „I kdyby Babylón vystoupil do nebes+ a i kdyby učinil výši své síly nepřístupnou,+ ode mne k němu přijdou plenitelé,“+ je Jehovův výrok.
54 „Naslouchej, z Babylóna je [slyšet] křik+ a ze země Chaldejců velký třesk,+ 55 neboť Jehova plení Babylón a jistě z něho zničí silný hlas,+ a jejich vlny budou opravdu bouřit jako mnohé vody.+ Jistě se ozve hluk jejich hlasu. 56 Vždyť na něj, na Babylón, přijde plenitel+ a jeho silní muži budou jistě zajati.+ Jejich luky budou roztříštěny,+ neboť Jehova je Bohem odplat.+ Zcela jistě oplatí.+ 57 A opiji jeho knížata a jeho moudré, jeho místodržitele a jeho zastupující vládce a jeho silné muže,+ a usnou spánkem trvajícím na neurčito,* z něhož se neprobudí,“+ je výrok Krále,+ jehož jméno je Jehova vojsk.+
58 Tak řekl Jehova vojsk: „Zeď Babylóna, třebaže široká, bude zcela jistě rozbořena;*+ a jeho brány, třebaže vysoké, budou podpáleny ohněm.+ A národy se budou muset lopotit prostě pro nic+ a národnostní skupiny prostě pro oheň;+ a jenom se unaví.“
59 Slovo, které prorok Jeremjáš přikázal Serajášovi, synu Nerijáše,+ syna Machsejášova,+ když šel s judským králem Sedekjášem* do Babylóna ve čtvrtém roce jeho kralování; a Serajáš byl ubytovacím úředníkem.* 60 A Jeremjáš přistoupil k tomu, aby do jedné knihy+ zapsal všechno neštěstí, které přijde na Babylón, dokonce všechna tato slova napsaná proti Babylónu. 61 Dále Jeremjáš řekl Serajášovi: „Jakmile přijdeš do Babylóna a opravdu [jej] uvidíš, přečteš také nahlas všechna tato slova.+ 62 A řekneš: ‚Jehovo, sám jsi mluvil proti tomuto místu, abys je odřízl, takže v něm nebude žádný obyvatel,+ ani člověk,* ba ani domácí zvíře, ale aby se z něho staly pouhé opuštěné úhory na neurčitý čas.‘ 63 A až dočteš tu knihu, stane se, že k ní přivážeš kámen a vhodíš ji doprostřed Eufratu.+ 64 A řekneš: ‚Tak klesne Babylón a nikdy nepovstane, kvůli neštěstí, které na něj přivádím;+ a jistě se unaví.‘“+
Až potud jsou Jeremjášova slova.