Matouš
8 Když sestoupil z hory, následovaly ho velké zástupy. 2 A pohleďme, přišel k němu malomocný+ a začal mu vzdávat poctu a říkat: „Pane, jestliže jen chceš, můžeš mě očistit.“ 3 A tak vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci. Buď očištěn.“+ A ihned bylo jeho malomocenství očištěno.+ 4 Potom mu Ježíš řekl: „Hleď, abys [to] nikomu nepovídal,+ ale jdi, ukaž se knězi+ a obětuj dar,+ který ustanovil Mojžíš, jim na svědectví.“
5 Když vstoupil do Kafarnaum,+ přišel k němu jeden důstojník,* snažně ho prosil 6 a řekl: „Pane, můj sluha leží v domě ochrnutý a je strašně trýzněn.“ 7 Řekl mu: „Až se tam dostanu, vyléčím ho.“ 8 Důstojník mu odpověděl a řekl: „Pane, nejsem hoden toho, abys vstoupil pod mou střechu, ale řekni jen slovo a můj sluha bude uzdraven. 9 Vždyť i já jsem člověk postavený pod autoritu, mám pod sebou vojáky a řeknu tomuto: ‚Jdi!‘,+ a on jde, a jinému: ‚Přijď!‘, a on přijde, a svému otrokovi: ‚Udělej to!‘, a on to udělá.“ 10 Když to Ježíš slyšel, byl ohromen a řekl těm, kdo ho následovali: „Povím vám pravdu: U nikoho v Izraeli jsem nenašel tak velkou víru.+ 11 Ale povídám vám, že přijdou mnozí z východních končin a ze západních+ končin a spočinou u stolu s Abrahamem a Izákem a Jákobem v nebeském+ království;+ 12 zatímco synové království+ budou vyhozeni do tmy venku. Tam bude [jejich] pláč a skřípání* zubů.“+ 13 Pak Ježíš řekl důstojníkovi: „Jdi. Ať se ti stane, právě jak věříš.“+ A sluha byl v tu hodinu uzdraven.
14 A když Ježíš přišel do Petrova domu, viděl jeho tchyni,+ jak leží nemocná s horečkou.+ 15 Dotkl se tedy její ruky+ a horečka ji opustila, a ona vstala a začala mu sloužit.+ 16 Ale když nadešel večer,* lidé k němu přivedli mnoho osob posedlých démony; a slovem vyháněl duchy a léčil všechny, kterým se špatně dařilo; 17 aby se splnilo, co bylo řečeno prostřednictvím proroka Izajáše, který řekl: „Sám vzal naše nemoci a nesl naše choroby.“+
18 Když Ježíš viděl kolem sebe zástup, dal příkaz, aby odrazili ke druhé straně.+ 19 A přišel nějaký znalec Zákona a řekl mu: „Učiteli, budu tě následovat, kamkoli chceš jít.“+ 20 Ale Ježíš mu řekl: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci mají hřadoviště, ale Syn člověka* nemá kam složit hlavu.“+ 21 Potom mu jiný z učedníků řekl: „Pane, dovol mi, abych nejprve odešel a pohřbil svého otce.“ 22 Ježíš mu řekl: „Stále mě následuj, a ať mrtví pohřbívají své mrtvé.“+
23 A když nastoupil do člunu,+ jeho učedníci ho následovali. 24 Tu pohleďme, moře se velmi rozbouřilo, takže vlny přikrývaly člun; on však spal.+ 25 A přišli, probudili+ ho a řekli: „Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!“ 26 Řekl jim však: „Proč jste bázliví, vy malověrní?“+ Potom vstal, přísně napomenul větry a moře a nastal velký klid.+ 27 Muži tedy byli ohromeni a řekli: „Co je to za člověka,+ když ho poslouchají i větry a moře?“
28 Když se dostal na druhou stranu do krajiny Gadarenských,*+ setkali se tam s ním dva muži posedlí démony,+ kteří vycházeli z [místa] mezi pamětními hrobkami,* tak neobvykle zuřiví, že nikdo neměl odvahu projít po té cestě. 29 A pohleďme, ječeli a říkali: „Co s tebou máme společného,* Boží Synu?+ Přišel jsi sem, abys nás trýznil před ustanoveným časem?“+ 30 Ale daleko od nich se páslo stádo mnoha vepřů. 31 Démoni ho tedy začali snažně prosit a říkali: „Jestliže nás vyženeš, pošli nás do toho stáda vepřů.“+ 32 Řekl jim tedy: „Jděte!“ Vyšli a odešli do vepřů; a pohleďme, celé stádo se řítilo přes sráz do moře a zahynulo ve vodách.+ 33 Ale pasáci uprchli, a když vešli do města, podali zprávu o všem, včetně záležitosti s muži posedlými démony. 34 A pohleďme, celé město se vydalo Ježíšovi vstříc; a když ho viděli, s opravdovostí na něj naléhali, aby odešel z jejich oblastí.+