Ezekiel
21 Jehova mi potom řekl: 2 „Synu člověka, obrať se k Jeruzalému, mluv proti svatým místům a prorokuj proti izraelské zemi. 3 Oznam izraelské zemi: ‚Toto říká Jehova: „Jsem proti tobě! Vytasím svůj meč z pochvy+ a usmrtím* lidi dobré i špatné. 4 A protože se chystám usmrtit lidi dobré i špatné, vytasím svůj meč proti všem lidem* od jihu k severu. 5 Všichni poznají, že já, Jehova, jsem vytasil svůj meč z pochvy. Už se nevrátí zpět.“‘+
6 A ty, synu člověka, vzdychej a třes se.* Hořce vzdychej před jejich očima.+ 7 Pokud se tě zeptají: ‚Proč vzdycháš?‘, odpověz jim: ‚Kvůli zprávě.‘ Vždyť určitě přijde a každého ochromí strach,* všechny ruce budou bezvládně viset, všichni* budou skleslí a z kolen jim bude kapat voda.*+ ‚Určitě to přijde, stane se to,‘ prohlašuje Svrchovaný pán Jehova.“
8 Jehova mi potom řekl: 9 „Synu člověka, prorokuj: ‚Toto říká Jehova: „Meč! Meč+ je naostřený a vyleštěný. 10 Je naostřený, aby pobil mnoho lidí. Je vyleštěný, aby zářil jako blesk.“‘“
„Nemáme snad důvod se radovat?“
„‚Nezavrhne* žezlo mého syna,+ jako by bylo pouhým stromem?
11 Někdo dal ten meč vyleštit, aby se s ním máchalo. Je naostřený a vyleštěný, aby ho dali do ruky popravčímu.+
12 Synu člověka, křič a naříkej,+ protože meč vyšel proti mému lidu, proti všem izraelským náčelníkům.+ Ti budou předhozeni meči a s nimi i můj lid. Proto se v žalu pleskni do stehna. 13 Vždyť byla provedena zkouška+ a co se stane, když meč zavrhne žezlo? Přestane* existovat,‘+ prohlašuje Svrchovaný pán Jehova.
14 A ty, synu člověka, prorokuj! Tleskni a třikrát za sebou řekni: ‚Meč!‘ Je to meč, který zabíjí, meč k velkému pobíjení, který krouží kolem nich.+ 15 Ochromí je strach*+ a mnozí padnou v městských branách. Pobiji je mečem. Září jako blesk, je vyleštěný k zabíjení! 16 Sekni napravo, máchni nalevo – všude tam, kam zamíří tvé ostří! 17 I já tlesknu a utiším svůj vztek.+ Já, Jehova, jsem promluvil.“
18 Jehova mi potom řekl: 19 „Synu člověka, označ dvě cesty, kterými má přijít meč babylonského krále. Obě povedou ze stejné země. Udělej ukazatel* a postav ho na rozcestí, odkud vedou cesty do dvou měst. 20 Označ jednu cestu, po které by meč přišel proti ammonskému městu Rabba,+ a druhou, po které by přišel proti opevněnému Jeruzalému+ v Judsku. 21 Babylonský král se zastaví na rozcestí, tam, kde se cesty rozchází, aby si dal věštit. Bude třást šípy, ptát se svých model* a dívat se do jater. 22 Věštba v jeho pravé ruce ukáže na Jeruzalém, aby tam rozestavil beranidla, vydal rozkaz k zabíjení, spustil válečný pokřik, rozestavil beranidla proti branám, navršil obléhací násep a postavil obléhací val.+ 23 V očích těch,* kdo se jim* zavázali přísahami,+ bude ta věštba vypadat jako chybná. Ale on nezapomene na jejich provinění a odvede je do zajetí.+
24 Proto Svrchovaný pán Jehova říká: ‚Připomněli jste své provinění, když jste odhalili své přestupky a způsobili, že jsou vaše hříchy patrné ve všech vašich skutcích. Teď, když jste se připomněli, budete násilím* odvedeni.‘
25 Přišel tvůj den, ty smrtelně raněný, zkažený náčelníku Izraele,+ čas tvého konečného potrestání! 26 Toto říká Svrchovaný pán Jehova: ‚Odlož turban a sundej korunu.+ Už to nebude jako dřív.+ Ať je ponížený vyvýšen+ a povýšený snížen.+ 27 Zkázu, zkázu, zkázu tomu* způsobím! A nebude to patřit nikomu, dokud nepřijde ten, kdo na to má zákonné právo.+ Jemu to dám.‘+
28 A ty, synu člověka, prorokuj: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova o Ammonitech a jejich urážkách.‘ Řekni: ‚Meč! Meč je vytasený a připravený zabíjet. Je vyleštěný, aby požíral a zářil jako blesk. 29 Navzdory falešným viděním a lživým věštbám budeš hozena* na mrtvoly* zabitých – ničemů, jejichž den přišel a pro které nastal čas konečného potrestání. 30 Vrať meč do pochvy. Budu tě soudit na místě, kde jsi byla stvořena, v zemi, odkud pocházíš. 31 Vyliji na tebe své rozhořčení. Vychrlím na tebe plamen svého vzteku a vydám tě do rukou surovců, mistrů v ničení.+ 32 Staneš se potravou pro oheň,+ v zemi poteče tvá krev a nikdo si už na tebe nevzpomene, protože já, Jehova, jsem promluvil.‘“