1. Mojžíšova
28 Izák si tedy zavolal Jákoba, požehnal mu a přikázal mu: „Neber si za ženu Kananejku.+ 2 Jdi do Paddan-aramu, do domu matčina otce Betuela, a odtamtud si vezmi manželku z dcer matčina bratra Labana.+ 3 Všemohoucí Bůh ti požehná a způsobí, že budeš plodný, rozmnoží tě a staneš se velkým národem.+ 4 A dá ti Abrahamovo požehnání,+ tobě i tvým potomkům,* abys mohl získat zemi, kde žiješ jako cizinec a kterou dal Bůh Abrahamovi.“+
5 Potom Izák poslal Jákoba pryč a on odešel do Paddan-aramu k Labanovi, synovi Aramejce Betuela,+ bratrovi Rebeky,+ která byla matkou Jákoba a Ezaua.
6 Ezau viděl, že Izák požehnal Jákobovi a poslal ho pryč do Paddan-aramu, aby si odtamtud vzal manželku, a že spolu s požehnáním mu přikázal: „Neber si za ženu Kananejku“+ 7 a že Jákob poslechl otce a matku a odešel do Paddan-aramu.+ 8 Tehdy si Ezau uvědomil, že se Kananejky jeho otci Izákovi nelíbí,+ 9 a tak šel k Išmaelovi a kromě manželek, které už měl, si vzal ještě Machalat, dceru Abrahamova syna Išmaela, Nebajotovu sestru.+
10 Jákob odešel z Beer-šeby a vydal se do Charanu.+ 11 Došel na jedno místo a chystal se tam přenocovat, protože slunce už zapadlo. Vzal na tom místě jeden kámen, dal si ho pod hlavu a lehl si.+ 12 Zdál se mu sen a v něm viděl schody,* které sahaly ze země až do nebe a po kterých vystupovali a sestupovali Boží andělé.+ 13 Nad schody stál Jehova a řekl:
„Já jsem Jehova, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izáka.+ Zemi, na které ležíš, dám tobě a tvým potomkům.*+ 14 A tvých potomků* bude jako prachu na zemi.+ Rozšíříš se na západ a na východ a na sever a na jih a prostřednictvím tebe a tvého potomstva* budou požehnány* všechny národy na zemi.+ 15 Jsem s tebou a budu tě chránit všude, kam půjdeš, a přivedu tě zpátky do této země.+ Neopustím tě a splním, co jsem ti slíbil.“+
16 Potom se Jákob probudil a řekl: „Jehova je na tomto místě a já jsem to nevěděl.“ 17 Dostal strach a zvolal: „Jakou bázeň vzbuzuje toto místo! To musí být Boží dům,+ je to nebeská brána.“+ 18 A tak brzy ráno vstal, vzal kámen, který měl pod hlavou, postavil ho jako památník a vylil na něj olej.+ 19 Nazval to místo Betel,* ale předtím se to město jmenovalo Luz.+
20 Jákob potom dal tento slavnostní slib: „Pokud bude Bůh se mnou a bude mě na mé cestě chránit, dá mi chléb k jídlu a oděv na nošení 21 a já se vrátím v pokoji do domu svého otce, pak Jehova ukáže, že je opravdu mým Bohem. 22 A tento kámen, který jsem postavil jako památník, se stane Božím domem+ a vždycky ti budu dávat desetinu ze všeho, co mi dáš.“