Jeremjáš
25 Ve čtvrtém roce vlády judského krále Jehojakima,+ syna Josijáše, což byl první rok vlády babylonského krále Nebukadnecara,* Bůh promluvil k Jeremjášovi o celém judském lidu. 2 Prorok Jeremjáš řekl o celém* judském lidu a o všech obyvatelích Jeruzaléma toto:
3 „Od 13. roku vlády judského krále Josijáše,+ syna Amona, až dodnes, už 23 let, ke mně mluví Jehova a já znovu a znovu mluvím* k vám, ale vy nenasloucháte.+ 4 Jehova k vám posílal všechny své proroky, posílal je znovu a znovu,* ale nenaslouchali jste ani jste nevěnovali pozornost,* abyste slyšeli.+ 5 Říkali vám: ‚Odvraťte se prosím každý od svých zlých cest a od svých zlých skutků.+ Pak budete dlouho bydlet v zemi, kterou Jehova už dávno dal vám a vašim předkům. 6 Nechoďte za jinými bohy, neslužte jim a neklaňte se jim, abyste mě neprovokovali výtvory svých rukou. Jinak na vás přivedu neštěstí.‘
7 ‚Ale nenaslouchali jste mi,‘ prohlašuje Jehova. ‚K vlastní zkáze jste mě provokovali výtvory svých rukou.‘+
8 A tak Jehova, Bůh vojsk, říká toto: ‚„Protože jste neposlouchali má slova, 9 posílám pro kmeny ze severu,“+ prohlašuje Jehova, „posílám pro babylonského krále Nebukadnecara,* svého sluhu,+ a přivedu je proti této zemi+ a jejím obyvatelům a proti všem okolním národům.+ Zničím je* a udělám z nich něco děsivého a terč posměchu* a věčné rozvaliny. 10 Umlčím v nich jásot a radování,+ hlas ženicha a hlas nevěsty,+ zvuk mlýnku a světlo lampy. 11 Z celé této země zůstanou jen trosky, stane se z ní něco děsivého a tyto národy budou muset sloužit babylonskému králi 70 let.“‘+
12 ‚Ale až se naplní 70 let,+ budu babylonského krále i ten národ volat k odpovědnosti* za jejich provinění,‘+ prohlašuje Jehova, ‚a ze země Chaldejců navždy udělám neobydlenou pustinu.+ 13 Přivedu na tu zemi všechna slova, která jsem proti ní mluvil, všechno, co je napsáno v této knize, to, co Jeremjáš prorokoval proti všem národům. 14 Mnoho národů a velcí králové+ je totiž zotročí+ a já jim odplatím za jejich skutky a za díla jejich rukou.‘“+
15 Jehova, Bůh Izraele, mi řekl: „Vezmi z mé ruky tento pohár vína vzteku a dej z něho pít všem národům, ke kterým tě posílám. 16 Budou pít a potácet se a chovat se pomateně, protože mezi ně posílám meč.“+
17 A tak jsem vzal pohár z Jehovovy ruky a dal jsem pít všem národům, ke kterým mě Jehova poslal:+ 18 nejdřív Jeruzalému a judským městům,+ jeho králům a knížatům, abych z nich udělal trosky, něco děsivého, něco, čemu se lidé budou posmívat* a o čem se budou zmiňovat při proklínání,+ jak už se to děje dnes. 19 Potom jsem dal pít faraonovi, egyptskému králi, a jeho sluhům, jeho knížatům, všemu jeho lidu+ 20 a všem cizincům žijícím mezi nimi, všem králům země Uc, všem králům země Filištínů+ – Aškalonu,+ Gaze, Ekronu a těm zbývajícím v Ašdodu, 21 pak Edomu,+ Moabu+ a Ammonitům,+ 22 všem tyrským králům, všem sidonským králům+ a všem králům ostrova v moři, 23 Dedanu,+ Temě, Buzu a všem, kdo mají na spáncích ostříhané vlasy,+ 24 všem králům Arabů+ a všem králům různých obyvatel pustiny, 25 všem zimrijským králům, všem elamským králům+ a všem médským králům,+ 26 všem králům severu, blízkým i vzdáleným, jednomu po druhém, a všem ostatním královstvím světa, která jsou na povrchu země. A po nich bude pít král Šešaku.*+
27 „Řekni jim: ‚Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: „Pijte a opijte se a zvracejte a padněte tak, že už nebudete schopní vstát,+ protože mezi vás posílám meč.“‘ 28 A pokud si odmítnou vzít z tvé ruky pohár a pít, řekni jim: ‚Toto říká Jehova, Bůh vojsk: „Musíte pít! 29 Když totiž přivádím neštěstí nejdřív na město, které nese mé jméno,+ proč bych měl vás nechat bez trestu?“‘+
‚Neujdete trestu, vždyť povolávám meč proti všem obyvatelům země,‘ prohlašuje Jehova, Bůh vojsk.
30 A ty jim prorokuj všechna tato slova a řekni jim:
‚Jehova zařve z výše,
z jeho svatého příbytku se ozve jeho hlas.
Hlasitě zařve proti místu svého pobývání,
bude jásat jako ti, kdo šlapou ve vinném lisu,
vítězoslavně zpívat nad všemi obyvateli země.‘
31 ‚Hluk se bude rozléhat až do nejvzdálenějších končin země,
protože Jehova má spor s národy.
32 Toto říká Jehova, Bůh vojsk:
33 A ti, které Jehova pobije, budou ten den ležet od jednoho konce země po druhý. Nebude se pro ně truchlit, nikdo je neposbírá ani nepohřbí. Budou jako hnůj na povrchu země.‘
34 Naříkejte, pastýři, a křičte!
Válejte se v prachu, vy vznešení ze stáda,
protože přišel čas, kdy budete pobiti a rozehnáni.
Padnete a rozbijete se jako vzácná nádoba!
35 Pastýři nemají kam utéct
a pro vznešené ze stáda není úniku.
36 Poslouchejte! Křik pastýřů
a nářek vznešených ze stáda.
Jehova pustoší jejich pastviny.
37 Pokojné příbytky zůstaly bez života
kvůli Jehovovu planoucímu hněvu.