2. Korinťanům
10 Já, Pavel, vás teď vybízím s Kristovou mírností a laskavostí,+ ačkoli vám připadám obyčejný, když jsem s vámi,+ ale smělý, když jsem pryč.+ 2 Prosím, abych po svém příchodu nemusel být tak smělý, jak předpokládám, a podniknout rázné kroky proti těm, kdo se na nás dívají, jako bychom jednali tělesně. 3 Žijeme sice v těle, ale neválčíme tělesně. 4 Vždyť zbraně, kterými válčíme, nejsou tělesné,+ ale mají od Boha moc+ vyvracet silně zakořeněné věci. 5 Vyvracíme totiž mylné uvažování a všechno povýšené, co se staví proti poznání Boha, a přivádíme každou myšlenku do zajetí, aby poslouchala Krista.+ 6 A jakmile ukážete, že jste úplně poslušní, budeme připraveni potrestat každého, kdo zůstává neposlušný.+
7 Soudíte jen podle vnějšího vzhledu. Pokud si je někdo jistý, že patří Kristu, ať se znovu zamyslí nad tímhle: Jako Kristu patří on, tak mu patříme i my. 8 Vždyť Pán nám dal pravomoc vás budovat, ne strhávat,+ a i kdybych se touto pravomocí trochu víc chlubil, nemusel bych se stydět. 9 Nechci, aby to vypadalo, že se vás snažím svými dopisy zastrašit. 10 Někteří totiž říkají: „Jeho dopisy jsou závažné a silné, ale když je přítomný osobně, je to slabé a jeho řeč nestojí za nic.“ 11 Ať si takoví lidé uvědomí, že to, co říkáme* v dopisech, když jsme pryč, také uděláme,* až budeme přítomní.+ 12 Neodvažujeme se totiž zařadit mezi ty, kteří se sami doporučují,+ nebo se s nimi srovnávat. Když se hodnotí podle vlastních měřítek a srovnávají sami se sebou, dávají najevo, že nemají porozumění.+
13 My se ale nebudeme chlubit mimo hranice, které nám byly přiděleny. Budeme se chlubit jenom v rámci území, které nám Bůh vyměřil* a které dosahuje až k vám.+ 14 Nerozpínáme se příliš daleko, jako bychom k vám nedosáhli. Vždyť jsme byli první, kdo se s dobrou zprávou o Kristu dostal až k vám.+ 15 Nechlubíme se tvrdou prací někoho jiného mimo hranice, které nám byly přiděleny, ale doufáme, že s tím, jak poroste vaše víra, poroste v rámci našeho území i to, co jsme udělali. Potom budeme moct udělat ještě víc 16 a oznamovat dobrou zprávu krajům za vámi, abychom se nechlubili tím, co už je hotové na území někoho jiného. 17 „Ale kdo se chlubí, ať se chlubí v Jehovovi.“*+ 18 Schválený totiž není ten, kdo se doporučuje sám,+ ale ten, koho doporučuje Jehova.*+