2. Mojžíšova
12 Jehova řekl v Egyptě Mojžíšovi a Áronovi: 2 „Tento měsíc pro vás bude začátkem měsíců, bude pro vás prvním měsícem roku.+ 3 Promluvte k celému izraelskému národu a řekněte: ‚Ať si desátý den tohoto měsíce každý vezme jehně+ pro svou rodinu, jedno jehně na dům. 4 Pokud bude rodina příliš malá na to, aby snědla celé jehně, pak si k sobě přibere blízkého souseda a podělí se s ním podle počtu osob. Měli by při tom vzít v úvahu, kolik kdo sní. 5 Jehně by mělo být zdravé+ a měl by to být roční samec. Můžete vybírat z beránků nebo z kozlíků. 6 Budete se o něj starat až do 14. dne tohoto měsíce+ a za soumraku*+ ho každá rodina v izraelském národu* porazí. 7 Vezmou trochu jeho krve a na domě, ve kterém ho budou jíst, pokropí tou krví zárubeň dveří po stranách i nahoře.+
8 Tu noc budou jíst maso.+ Měli by ho upéct na ohni a jíst ho s nekvašenými chleby+ a hořkými bylinami.+ 9 Nic z něho nejezte syrové ani uvařené ve vodě. Upečte ho na ohni i s hlavou, holeněmi a vnitřnostmi. 10 Nic z něho nenecháte do rána.+ Pokud něco zůstane do rána, spálíte to v ohni. 11 A měli byste ho jíst takto: Budete mít přepásané boky, sandály na nohou a hůl v ruce a budete ho jíst ve spěchu. Je to Jehovův Pesach. 12 Tu noc totiž projdu Egyptem a usmrtím v něm každého prvorozeného, od člověka po zvíře,+ a na všech egyptských bozích vykonám rozsudek.+ Já jsem Jehova. 13 Krev na vašich domech bude sloužit jako znamení. Když uvidím krev, obejdu vás a uniknete ničivé ráně, až udeřím Egypt.+
14 Tento den bude vaším památným dnem a budete ho slavit jako svátek pro Jehovu po všechny generace. Je to trvalé nařízení. 15 Sedm dnů budete jíst nekvašené chleby.+ Hned první den odstraníte ze svých domů kvásek, protože každý, kdo by od prvního do sedmého dne jedl něco kvašeného, bude usmrcen.* 16 První den budete mít svaté shromáždění a sedmý den další svaté shromáždění. Tyto dny nebudete dělat žádnou práci.+ Jediné, co můžete dělat, je připravit si jídlo.
17 Budete slavit Svátek nekvašených chlebů,+ protože právě ten den vyvedu vaše zástupy* z Egypta. Ten den budete zachovávat po všechny generace. Je to trvalé nařízení. 18 Nekvašené chleby máte jíst od večera 14. dne prvního měsíce do večera 21. dne toho měsíce.+ 19 Sedm dnů ve svých domech nesmíte mít žádný kvásek, protože kdo by jedl něco kvašeného, ať by to byl cizinec, nebo rodilý Izraelita,+ bude usmrcen.*+ 20 Nesmíte jíst nic kvašeného. Ve všech svých domech budete jíst nekvašené chleby.‘“
21 Mojžíš rychle svolal všechny izraelské starší+ a řekl jim: „Jděte, vyberte každý pro svou rodinu zvíře* a porazte ho jako pesachovou oběť. 22 Pak vezměte svazek yzopu, namočte ho do krve, která je v misce, a pokropte tou krví zárubeň nahoře a po stranách. Nikdo z vás nesmí až do rána vycházet ze svého domu. 23 Až bude Jehova procházet zemí, aby postihl Egypťany ranou, a uvidí krev na zárubni nahoře a po stranách, Jehova ty dveře obejde a nedovolí, aby se smrtelná rána dostala do vašich domů.+
24 Vy a vaši synové to budete dodržovat, je to trvalý předpis.+ 25 Tento obřad budete zachovávat i po tom, co přijdete do země, kterou vám Jehova dá, jak slíbil.+ 26 A až se vaši synové zeptají: ‚Co tento svátek znamená?‘,+ 27 řeknete jim: ‚To je pesachová oběť pro Jehovu, který v Egyptě obešel domy Izraelitů. Egypťany postihl ranou, ale naše rodiny ušetřil.‘“
Pak lid padl na kolena a poklonil se až k zemi. 28 Izraelité tedy šli a udělali to, co Jehova přikázal Mojžíšovi a Áronovi.+ Udělali to přesně tak.
29 O půlnoci Jehova usmrtil všechny prvorozené v Egyptě+ – od prvorozeného syna faraona, který seděl na trůnu, po prvorozeného syna zajatce, který byl ve vězení,* a všechny prvorozené ze zvířat.+ 30 Faraon, všichni jeho sluhové a všichni ostatní Egypťané tu noc vstali a mezi Egypťany propukl velký nářek, protože nebyl dům, kde by někdo nezemřel.+ 31 Ještě v noci faraon zavolal Mojžíše a Árona+ a řekl jim: „Seberte se a odejděte z mé země, vy i ostatní Izraelité. Jděte a služte Jehovovi, jak jste o to žádali.+ 32 Vezměte si i své ovce a dobytek, jak jste žádali,+ a jděte. A proste Boha, aby požehnal i mně.“
33 Egypťané naléhali na Izraelity, aby rychle odešli+ ze země, a říkali: „Odejděte, jinak všichni zemřeme!“+ 34 Izraelité tedy vzali díže* s nekynutým těstem, zabalili je do oděvů a nesli je na ramenou. 35 Kromě toho požádali Egypťany o stříbrné a zlaté předměty a také o oděvy, jak jim Mojžíš řekl.+ 36 Jehova se postaral o to, aby jim Egypťané projevili přízeň, takže jim dali, o co žádali. A tak Egypťany obrali.+
37 Potom se Izraelité vydali na cestu z Ramesesu+ do Sukkotu.+ Bylo jich asi 600 000 pěších mužů, kromě dětí.*+ 38 A vyšlo s nimi i velké množství cizinců*+ a také obrovská stáda ovcí a dobytka. 39 Z těsta, které si vzali z Egypta, pekli kulaté nekvašené chleby. Těsto nebylo kynuté, protože je z Egypta vyhnali tak rychle, že si ani nestihli připravit zásoby jídla na cestu.+
40 Izraelité žili v Egyptě+ 430 let.+ 41 Přesně ten den, kdy skončilo 430 let, vyšly všechny Jehovovy zástupy* z Egypta. 42 Ta noc, kdy je Jehova vyvedl z egyptské země, se má připomínat na Jehovovu počest. Mají si ji připomínat všichni Izraelité po všechny generace.+
43 Pak Jehova řekl Mojžíšovi a Áronovi: „Toto je nařízení pro Pesach: Pesachové jídlo nesmí jíst žádný cizinec.+ 44 Ale může ho jíst každý otrok koupený za peníze, pokud jsi ho obřezal.+ 45 Osadník a najatý dělník ho nesmí jíst. 46 Má se jíst v jednom domě. Žádné maso nevynesete z domu ven. Nezlomíte mu žádnou kost.+ 47 Tento svátek má slavit celý Izrael. 48 Pokud se mezi vámi usadí cizinec a bude chtít slavit Pesach pro Jehovu, všichni muži v jeho domácnosti se musí dát obřezat. Až potom ho smí slavit a bude jako rodilý Izraelita. Ale nikdo neobřezaný nesmí pesachové jídlo jíst.+ 49 Pro vás i pro cizince, který žije mezi vámi, bude platit jeden zákon.“+
50 Všichni Izraelité tedy udělali to, co Jehova přikázal Mojžíšovi a Áronovi. Udělali to přesně tak. 51 Právě ten den Jehova vyvedl zástupy* Izraelitů z Egypta.